|
|
Problematika ucelené rehabilitace v sociální práci
Kačur, Ivan ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
V této práci se zabývám rolí sociální práce v procesu koordinované rehabilitace osob se zdravotním, zjm. tělesným postižením, který nahlížím dvojím úhlem. Jednak jako plošnou snahu propojit jednotlivé rehabilitační segmenty (léčebný, pracovní, sociální a pedagogický) v jeden zákonem zaštítěný celistvý, prostupný celek dostupných služeb směřující k dosažení co nejvyššího funkčního potenciálu jedince a co nejvyšší míry jeho zapojení do života. Jednak jako se stejným cílem lokálně vznikající síť služeb rehabilitačního charakteru ve smyslu welfare mix. Ve výzkumné části se budu věnovat pozici sociálního pracovníka v instituci Jedličkova ústavu a školy, resp. v organizacích Centra služeb Vyšehrad.
|
|
|
Vnímání fyzioterapie v kontextu komplexní rehabilitace u klientů v Domově pro seniory a v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Újezdci u Klatov
WAWREČKOVÁ KROUPOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá vnímáním fyzioterapie v kontextu ucelené rehabilitace u klientů v Domově pro seniory a v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Újezdci u Klatov. V posledních letech se v Domovech pro seniory a v Domovech pro osoby se zdravotním postižením zapomíná na fyzioterapii v rámci komplexní rehabilitace. Mým hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají důležitost fyzioterapie oslovení uživatelé služeb a jejich personál. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická v prvních dvou kapitolách sestává z náhledu na to, jak populace stárne s ohledem na jejich zabezpečení ve stáří po materiální stránce a zároveň možností najít pro ně smysl života. Stáří, že není nemoc, ale je to normální nevyhnutelný stav ve vývoji člověka. V dalších dvou kapitolách jsou popsány vybrané Domovy, jejich poslání, cílové skupiny a služby, které poskytují. Čtyři následující kapitoly se zabývají prostředky rehabilitace, které na sebe navazují, a vyznačují se včasností, uceleností a komplexností. V návaznosti na to, pojednává kapitola o týmové spolupráci, jejímž cílem je v co nejpřirozenějším prostředí zachovat nebo zlepšit kvalitu života klienta a předcházet sociálnímu vyloučení. Poslední kapitolou z teorie jsou aktivizační činnosti, které patří mezi základní činnosti poskytované v rámci sociálních služeb a které přispívají k udržení nebo zlepšení psychického, fyzického a sociálního stavu seniora. V praktické části prostřednictvím výzkumu je zjišťováno, jaký názor mají klienti a personál na fyzioterapii, na její důležitost při udržování pohybového systému a jaké metody fyzioterapie se ve vybraných Domovech využívají. Dále byli dotazováni na další aktivizační činnosti, které mohou uživatelé služeb navštěvovat. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Při zkoumání osobní dokumentace byla použita metoda analýzy osobních dat. Zkoumaný soubor tvořilo celkem šest uživatelů z obou Domovů a tři specializovaní pracovníci, kteří s klienty pracují. Byly porovnávány jejich výsledky z rozhovorů. Hlavním cílem bylo zjistit, jak vnímají důležitost fyzioterapie klienti ve vybraných Domovech a nalézt odpovědi na tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka první zjišťovala, jaké služby v rámci komplexní rehabilitace Domovy pro své uživatele nabízejí. Výzkumná otázka druhá se zaměřovala na subjektivní hodnocení kvality poskytovaných služeb v rámci komplexní rehabilitace. Dotazem, jak vnímají pracovníci ve vybraných zařízeních fyzioterapii ve vztahu ke komplexní rehabilitaci, se zabývala třetí výzkumná otázka. Z výzkumu vyplynulo, že klienti mají velký výběr aktivizačních činností a že se všem klientům v Domovech líbí. Dle názorů respondentů a personálu je fyzioterapie velmi důležitá a ve srovnání s ostatními aktivizačními činnostmi či prostředky rehabilitace, metody fyzioterapie, jako je skupinové a individuální cvičení, patří k nejvyužívanějším. Ostatní účast klientů na aktivizačních programech se odvíjí od momentálního zájmu zúčastnit se aktivizace.
|
|
|
Využití koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem
RATHOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce je identifikovat možnosti, jak efektivně využít systému koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem. Pro získání informací jsem použila metodiku kvalitativního výzkumu. Nástrojem pro výzkum byly polostandartizované rozhovory. Tyto rozhovory byly provedeny s 10 zaměstnanci domova se zvláštním režimem Městského ústavu sociálních služeb Strakonice. Práce je členěna na část teoretickou a empirickou. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na koordinovanou rehabilitaci, jako celek, dále pak pojednává o jednotlivých složkách koordinované rehabilitace. V dalších kapitolách jsou popsány nejčastější diagnózy klientů domova se zvláštním režimem a nakonec je zmínka o standardech kvality sociálních služeb. Hlavní výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti využití koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem? Dílčí výzkumná otázka: Jsou zaměstnanci informování o možnostech koordinované rehabilitace? V rozhovoru jsem použila otázky zaměřené na obecné identifikační údaje, otázky zaměřující se na význam koordinované rehabilitace, multidisciplinárního týmu. Dále jsem se ptala na jednotlivé složky koordinované rehabilitace a nakonec, jakým způsobem je prováděno individuální plánování. Výsledkem diplomové práce je zjištění, že se spolu jednotlivé složky koordinované rehabilitace úplně nepropojují. Bylo by vhodné pro zaměstnance zajistit vhodný kurz, který by jim chybějící znalosti doplnil. Tato diplomová práce by mohla sloužit ke zkvalitnění péče o klienty v domově se zvláštním režimem a zasloužit se o větší informovanost zaměstnanců domova se zvláštním režimem o koordinované rehabilitaci.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace a její realizace v organizacích pomáhajících osobám po poškození mozku v Českých Budějovicích
PRÁŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá fungováním koordinované týmové spolupráce v organizacích, které poskytují sociální služby osobám po získaném poškození mozku. Tato poškození svojí četností a vysokou úmrtností představují jednu z nejzávažnějších nemocí ve světě i v České republice. Jedinec, který prodělal poškození mozku, se potýká s řadou socio-ekonomických změn. Předpokladem pro docílení plné sociální integrace tohoto jedince je zajištění včasné péče a spolupráce jednotlivých odborníků na daném případu. Tato spolupráce a provázanost mezi odborníky však v navazujících organizacích často chybí, což může zpomalit návrat jedince do běžného života. Neméně důležitá je také spolupráce s rodinnými příslušníky, kteří mají v rámci rehabilitace nezastupitelný vliv. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na následky získaného poškození mozku, následně také na možnosti sociálního zabezpečení, které stát osobám s tímto poškozením nabízí. Velká část textu je věnována koordinované rehabilitaci a multidisciplinární spolupráci, jež má významný vliv na zlepšení kvality života osob po poškození mozku. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky v českobudějovických organizacích, které poskytují sociální služby podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak probíhá koordinovaná rehabilitace v sociálních službách pracujících s osobami po získaném poškození mozku a následně vytvořit návrh na zefektivnění realizace koordinované rehabilitace v těchto organizacích. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Kteří odborníci se podílí na realizaci koordinované rehabilitace v sociálních službách poskytujících služby osobám po získaném poškození mozku? Jak je realizována spolupráce týmu při práci s osobami po získaném poškození mozku? Data byla zpracována v programu Atlas.ti 7. Výzkum dané problematiky byl realizován v rámci úspěšně přijatého projektu GAJU s nazvaném "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". Výsledky výzkumu ukazují na nedostatečnou spolupráci odborníků v sociálních službách poskytujících péči osobám se získaným poškozením mozku. I přes akutní potřebu koordinované a multidisciplinární podpory těchto osob, chybí v organizacích jednotliví odborníci, popř. tam působí pracovníci, kteří vykonávají práci jiné profese bez potřebné kvalifikace. Časová, organizační a finanční náročnost týmové spolupráce znemožňují poskytovat kvalitní multidisciplinární péči, která je důležitým předpokladem pro znovuzačlenění osob zpět do pracovního a společenského života. Týmová multidisciplinární spolupráce přináší spoustu pozitiv, na druhou stranu naráží také na různé bariéry, o kterých je potřeba dále diskutovat a přijít na vhodná řešení, která nebudou pouze v zájmu klienta a jeho rodiny, ale také celého multidisciplinárního týmu.
|
|
|
Využití konceptu koordinované rehabilitace v domově pro seniory
KOLEVOVÁ, Tanja
Diplomová práce pojednává o koordinované rehabilitaci a jejím využití v Domově pro seniory Centra sociálních služeb Staroměstská v Českých Budějovicích. Pro dosažení vysoké kvality služby, a tím i lepší kvality života seniorů, je využívání konceptu koordinované rehabilitace důležité. Spolupráce v rámci multidisciplinárního týmu je při komplexní rehabilitaci všech osob zásadní. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak daný domov pro seniory využívá jednotlivé složky konceptu koordinované rehabilitace. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaká je informovanost pracovníků domova pro seniory o konceptu koordinované rehabilitace? Pro výzkum byl zvolen Domov pro seniory Centra sociálních služeb Staroměstská v Českých Budějovicích, kde se výzkumu zúčastnilo osm pracovníků tohoto zařízení. K výzkumu byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Domov pro seniory Centra sociálních služeb Staroměstská využívá všechny složky konceptu koordinované rehabilitace. Zejména je zde využívána léčebné rehabilitace a sociální rehabilitace. Většina pracovníků je o konceptu koordinované rehabilitace dobře informovaná. Někteří pracovníci nevědí, co si pod určitými pojmy představit, nicméně při osvětlení daného pojmu se i u nich prokazuje dobrá informovanost o koordinované rehabilitaci. Pracovníci mají přehled nejen o složce rehabilitace, která se jich bezprostředně týká, ale i o ostatních složkách koordinované rehabilitace. Nejlépe jsou pracovníci všeobecně informování o léčebné složce rehabilitace. Se spoluprací v multidisciplinárním týmu jsou pracovníci převážně spokojeni. Tato spolupráce probíhá kdykoliv je potřeba nebo při poradách, schůzích či při individuální plánování. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit Domovu pro seniory Centra sociálních služeb Staroměstská, kterému tato diplomová práce mapuje, jak využívá při péči o seniory koordinovanou rehabilitaci a jaká je spolupráce pracovníků v rámci multidisciplinárního týmu. Diplomová práce může sloužit i komukoliv, kdo má zájem se o tomto konkrétním domovu pro seniory nebo celkově o koordinované rehabilitaci dozvědět více.
|
|
|
Potřeby rodin pacientů po poškození mozku
BÁRTOVÁ, Marie
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškození mozku (reg. č. GAJU 138/20146/S). Cílem diplomové práce je zjistit, jaké potřeby mají rodinní příslušníci pečující o pacienta po poškození mozku v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Vzhledem k výzkumnému souboru, který se skládal z 14 pečovatelů o pacienta po cévní mozkové příhodě a pouze jeden rodinný příslušník pečoval o pacienta po kraniotraumatu, je v teoretické části práce popsána charakteristika CMP, koordinovaná rehabilitace, základní pojmy o rodině a vybrané koncepty potřeb. V souvislosti s cílem práce byla stanovena výzkumná otázka: Jaké potřeby mají rodinní příslušníci, kteří pečují v domácím prostředí o pacienta po poškození mozku. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní strategie, technikou polostrukturovaného rozhovoru u rodinných příslušníků v Jihočeském kraji, kteří pečují o osobu po poškození mozku v domácím prostředí, přičemž bylo nutné, aby osoba po poškození mozku byla zapojena do projektu. Rozhovory byly zpracovány v programu Atlas.ti. Z analýzy sesbíraných dat vyplynulo 9 kategorií potřeb, jež se vzájemně prolínají. Jedná se o potřeby péče o pacienta, péče o domácnost, potřebu pomoci rodiny, odborných a sociálních služeb, ekonomického zajištění a rychlejší pomoci ze strany sociálního zabezpečení, potřebu volného času, psychické pohody a společenského kontaktu. Výsledky této práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projektu GAJU s názvem Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S). Analýza potřeb pečujících rodinných příslušníků vedla k návrhům na řešení/saturaci těchto potřeb, čímž měla přímý dopad do života oslovených informantů.
|
|
|
Porovnání terapií užívaných u dětí s mentálním a kombinovaným postižením v Mateřské škole při centru ARPIDA, o. p. s. České Budějovice a v Mateřské škole a SPC Jihlava, Demlova ul.
NOVÁKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá možnostmi terapií pro jedince s kombinovaným postižením v zařízeních fungujících na bázi koordinované rehabilitace. Cílem je zjistit, jaká aktivita je pro dítě s danou diagnózou nejvhodnější, kterou si nejvíce užívá. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první polovině se zabývá vývojem dítěte od narození až do předškolního věku. Druhá kapitola se zaobírá druhy postižení. Dále jsou podrobně popsané terapie užívané v léčbě jedinců s kombinovaným postižením. Pro zjištění výsledků byly využity metody pozorování a řízené rozhovory pedagogů z MŠ při centru Arpida, o.p.s. a MŠ a SPC Jihlava, Demlova 28 a rodičů vybraných dětí. Výsledky šetření ukazují pedagogům možnosti působení na jedince a zároveň poskytují zpětnou vazbu pro další práci s dětmi s obdobným onemocněním.
|
|
|
Realizování jógy u dětí s mentálním postižením v kontextu koordinované rehabilitace
LÁSKA, Marie
Bakalářské práce se zabývá možností využití jógy u dětí s mentálním postižením v kontextu rehabilitace. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se věnuji obecně mentálnímu postižení, jeho kvalifikaci a vzniku. Druhá kapitola definuje koordinovanou rehabilitaci, její význam a použití. Třetí kapitola popisuje pojem jóga, její principy a historii. Zmínka je tu i o využití jógy v kontextu koordinované rehabilitace a její účinky na lidský organismus. Jsou zde přiblíženy jógové techniky a jejich využití. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativním výzkumu. Použitými technikami bylo zúčastněné pozorování, které bylo realizováno autorkou bakalářské práce u 3 dětí s mentálním postižením. Výzkum byl prováděn v Domově pro osoby se zdravotním postižením Nováček od září 2015 do května 2017. Dále případové studie, na jejichž základě byl získáván u jednotlivých zkoumaných případů hloubkový popis a byl sledován jejich vývoj s příslušnými procesy. Další technikou byla technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl proveden s vrchní sestrou a fyzioterapeutkou zdravotního oddělení. Data získaná z polostrukturovaných rozhovorů pracovníků zdravotního oddělení, byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Výsledkem výzkumu je detailně zpracovaná metodika jógového sezení, kterou lze využít pro všechny stupně mentálního postižení a může sloužit jako návod, jak jógu praktikovat v pobytových Sociálních službách. Podle mých zkušeností a za předpokladu pravidelného cvičení, jóga pozitivně ovlivňuje fyzický i psychický stav dítěte. Na základě provedených rozhovorů s pracovnicemi zdravotního oddělení, kde byl výzkum prováděn, vyplývá, že jóga má důležité místo v rehabilitačním programu.
|
|
|
Potřeby pacientů po poškození mozku
PECHOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce je součástí projektu GAJU s názvem "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". V době zpracování této diplomové práce, byli v projektu zapojeni pouze pacienti po cévní mozkové příhodě, jelikož v nemocnici do této doby nebyl vyhledán žádný vhodný pacient po úrazu mozku, který by potřeboval multidisciplinární tým v domácím prostředí. Základním kritériem výběru pacientů bylo zachování komunikačních schopností tedy schopností účastnit se řízeného rozhovoru na základě dotazníku Functional Independence Measure (tzv. FIM) a WHO Disability Assessment Schedule 2.0 i doplňujících otázek k sociální oblasti i metodám a technikám fyzioterapie. Výzkum v rámci projektu ale ještě není u konce. Tato práce je tedy z výše zmíněných důvodů zaměřena na zjištění potřeb pacientů po cévní mozkové příhodě v období od příhody do třech měsíců od propuštění z nemocnice do domácího prostředí. Komplexní výsledky budou zpracovány v rámci publikační činnosti projektu. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části nalezneme ucelený pohled na problematiku péče o pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Zaměřila jsem se na jak na základní charakteristiku cévní mozkové příhody a organizaci péče o pacienty v České republice, tak dále na koordinovaný rehabilitační tým, roli sociálního pracovníka, možnosti sociální pomoci státu pacientům a jejich rodinám a na psychický stav pacienta. V poslední kapitole popisuji obecný koncept lidských potřeb podle A. Maslowa a uvádím významné potřeby nemocných. Ve výzkumné části je mým cílem zjistit, jaké potřeby má pacient po poškození mozku v domácím prostředí. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou je: Jaké jsou potřeby pacientů po poškození mozku? A druhou pak: Jaké jsou úkoly sociálního pracovníka při naplňování potřeb pacientů po poškození mozku? Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika rozhovoru pomocí návodu u pacientů s poškozením mozku v Jihočeském kraji vybraných v rámci projektu. Data byla zpracovávána v programu Atlas.ti 7. Z analýzy dat sesbíraných během prvních tří měsíců pacientů v domácím prostředí vyplynulo sedm obecnějších kategorií potřeb pacientů a úkoly sociálního pracovníka, kterými může pomoci tyto potřeby saturovat. Výsledky dané práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projetu GAJU. Analýza potřeb pacientů vedla k návrhům na řešení / saturaci těchto potřeb, měla tedy přímý dopad do života oslovených jedinců. Výsledky z výzkumu se stanou součástí publikačních výstupů z výše zmíněného projektu.
|
|
|
Provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě
HEJZLAROVÁ, Petra
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je onemocnění postihující centrální nervový systém. Mnoho osob postihl iktus, a to i věkově mladších, především ve vyspělých zemích. U dospělých jedinců patří zvláště mezi nejčastější příčiny invalidity. Nyní je zaměřena větší pozornost na léčebnou rehabilitaci, ale důležité jsou všechny složky rehabilitace. Stav po iktu nese následky jak fyzické, psychické, tak i pracovní a sociální. Proto je důležitá včasná a koordinovaná rehabilitace, jelikož tím se zvyšuje možnost integrace jedince. Diplomová práce má za cíl popsat jednotlivé složky koordinované rehabilitace poskytované osobám po CMP, a to v Léčebném a rehabilitačním středisku (LRS) Chvaly. Konkrétněji se zde autorka snaží zanalyzovat provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace. Autorka se v teoretické části nejprve zaměřuje na vymezení CMP, dále obecně pojednává o koordinované rehabilitaci, následně konkretizuje koordinovanou rehabilitaci u osob po CMP a na závěr krátce popisuje zkoumané zařízení. K dosažení cíle byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvoří osoby po CMP z LRS Chvaly a pracovníci tohoto střediska uplatňující jednotlivé složky rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že jsou ve zkoumaném středisku propojovány složky léčebné a sociální, z nichž dominuje složka léčebná. Ve středisku je kladen důraz na soběstačnost osoby po iktu, spolupráci s rodinou a multidisciplinárního týmu, kterou také vnímají klienti po CMP. Výsledky diplomové práce mohou posloužit jako zpětná vazba pro zkoumané zařízení, mohou být využity pro zvyšování kvality koordinované rehabilitace. Práce může být využita jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny.
|
host ::
RSS.