|
|
Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči
MACANOVÁ, Miriam
Diplomová práce s názvem: ?Práce s rodinou klienta v domácí hospicové péči? se orientuje na problematiku spojenou s umíráním v domácím prostředí. Péči o umírajícího člověka v tomto případě zajišťují rodinní příslušníci, kterým pomáhá domácí hospic. Teoretická část objasňuje oblast spojenou s poskytováním služeb hospiců a s moderním pojetím hospicové péče v České republice, i ve světě. Stěžejní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její charakteristika. Dále obsahuje témata: rodina, finalita života, fáze umírání dle Kübler-Rossové, paliativní péče, sociální práce v hospicové péči. Cílem práce bylo zmapování systému práce s rodinou pečující o nemocného v domácí hospicové péči. K vypracování diplomové práce jsem použila strategii kvalitativního výzkum. Uplatnila jsem metodu ústního dotazování pomocí techniky narativního rozhovoru s pečujícími osobami. Doplňkovou metodu jsem použila polostrukturovaný rozhovor se sociální pracovnicí a zdravotní sestrou domácího hospice. Respondenti byli vybráni z řad pečujících o umírajícího člověka, kteří jsou pacienty Domácího hospice Tabita v Brně. Rozhovory jsem realizovala v období měsíce února, až do počátku dubna v roce 2012. Rozhovory probíhaly po vzájemné dohodě, v domácím prostředí respondenta nebo v prostorách domácího hospice. Rozhovory s pracovnicemi domácího hospice probíhaly v prostorách hospice. Realizováno bylo 10 rozhovorů s respondenty. Zpracování dat proběhlo na základě kategorizace dat. Výsledky ukazují, že respondentům vyhovují služby domácího hospice a hodnotí je pozitivně. Oceňují přístup, práci zaměstnanců domácího hospice a jejich respekt k přáním umírajícího i jejich. Podpora ze strany domácího hospice se poskytuje formou materiální, technickou, psychickou i duchovní. I přes náročnost péče, kterou respondenti uvádějí, by znovu pečovali o umírajícího člověka doma. Diplomová práce je určena pro odborníky zabývající se danou problematikou, ale i laické veřejnosti, která se chce více dozvědět o službách domácího hospice. Práce by měla ukázat výhody této služby.
|
|
|
Setkání témat přírodních věd a teologie při výuce na gymnáziu
ČANDOVÁ, Jana
Práce v úvodu představuje klasifikaci různých pojetí vztahu mezi vědou a vírou. Soustředí se na setkávání přírodovědeckých a teologických témat v rámci středoškolské výuky. Shrnuje a teoreticky reflektuje zkušenosti z pedagogické praxe a promýšlí praktické možnosti křesťanské odpovědi na otázky, které v této souvislosti studenti kladou. Témata jsou představena v konkrétní návaznosti na kurikula gymnázia a uspořádána do těchto okruhů: Smrt a dystanázie, Čas a reologie, Deus vere ludens et homo ludens. Uvedeny jsou také konkrétní možnosti zařazení do výuky a příklady z praxe.
|
|
|
Srovnání ošetřovatelské péče u klientů v terminálním stádiu poskytované v nemocničním zařízení a v hospici z pohledu rodinných příslušníků a všeobecných sester
MACÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí poskytovanou pacientům v terminálním stádiu nemoci a moţnými rozdíly v poskytování této péče v nemocnici a v hospici. Teoretická část práce je zaměřená na problematiku paliativní péče a především na potřeby pacientů v terminálním stádiu a úlohu sestry při jejich uspokojování. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda rodinní příslušníci nemocných pociťují moţný rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče v hospici a v nemocnici. Druhým cílem práce bylo zjistit názor všeobecných sester na moţné rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v hospici a v nemocnici. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové rozhovory se všeobecnými sestrami a s rodinnými příslušníky pacientů v terminálním stádiu. Výběr všeobecných sester a rodinných příslušníků do výzkumného souboru byl záměrný. Podmínkou výběru všeobecných sester bylo splnění tohoto kritéria: být všeobecnou sestrou, která má zkušenost s péčí o pacienty v terminálním stádiu z nemocnice i z hospice. Podmínkou výběru rodinných příslušníků bylo splnění tohoto kritéria: být příbuzným pacienta v terminálním stádiu nemoci, který byl hospitalizován nejdříve v nemocnici a poté přeloţen do hospice. Rozhovory probíhaly v nemocnici v Prachaticích a v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Data z rozhovorů byla zpracována do kategorií odpovídajících uspokojování jednotlivých potřeb pacientů. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţe jak všeobecné sestry, tak i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v nemocnici a v hospici. Největší rozdíly vnímají v uspokojování psychosociálních a spirituálních potřeb pacientů. Všechny sestry se shodují v tom, ţe v hospici je psychosociálním potřebám pacientů věnovaná větší pozornost neţ v nemocnici. Rozdíl vnímají především v niţším počtu personálu a menší časové dotaci pro uspokojování těchto potřeb pacientů v nemocnici. Rodinní příslušníci vnímají tuto problematiku jednotně. Všichni zastávají názor, ţe v nemocnici se psychosociálními potřebami pacientů nikdo nezabývá, zatím co v hospici jsou uspokojovány všechny potřeby pacienta a do péče je zahrnuta i doprovázející rodina. Všeobecné sestry i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v reţimu oddělení v nemocnici a v hospici. Shodují se v tom, ţe v nemocnici se pacienti podřizují reţimu oddělení, zatím co v hospici se reţim přizpůsobuje potřebám a přáním pacientů. Všichni také vnímají rozdíl v moţnosti setrvat v hospici v přítomnosti nemocného 24 hodin denně. Z hlediska uspokojování spirituálních potřeb pacientů zastávají všeobecné sestry i rodinní příslušníci podobný názor. Shodují se v tom, ţe v hospici jsou tyto potřeby aktivně vyhledávány a podle zájmu pacienta uspokojovány. Naopak v nemocnici se spirituálním potřebám pacientů pozornost primárně nevěnuje. Tato bakalářská práce by mohla slouţit jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Dále by mohla být pouţita jako informační manuál pro jiţ zkušené či začínající všeobecné sestry, které se při své práci setkávají s pacienty v terminálním stádiu nemoci. Praktickým výstupem bakalářské práce je doporučení pro praxi v oblasti uspokojování psychosociálních potřeb klientů v terminálním stádiu.
|
|
|
Lidská důstojnost ve stáří
PEKÁRKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je zaměřena na pojem lidská důstojnost z pohledu stáří. V první kapitole se věnuji základnímu vymezení lidské důstojnosti a lidským právům. Popisuji jisté pohledy na lidskou důstojnost a lidská práva. Ve druhé kapitole se věnuji pohledu na stáří a změny ve stáří, které mají velký význam pro zachování lidské důstojnosti. Důležitou součástí stáří je pojetí umírání, ke kterému se v dnešní době váže forma paliativní péče spojená s nelehkou etickou otázkou eutanázie. V závěru bakalářské práce je shrnut problém stáří, který je pro každého nelehkou životní etapou, a proto je důležité, pokud se starý člověk v této životní etapě nesetká ve svém prostředí se zachováním lidské důstojnosti, snažit se jim jejich důstojnost zachovat z pohledu pomáhající profese.
|
|
|
Vnímání umírání a smrti
ROŽNOVSKÁ, Kateřina
Práce popisuje vnímání umírání a smrti v rodině Werichových, která byla klientem Domácího hospice Tabita. Je provázena rozhovorem s panem Werichem, který pečoval o svoji umírající manželku. Fakta získaná z rozhovoru jsou doložena odbornou literaturou a mým zúčastněným pozorováním. Toto pozorování jsem prováděla jako zaměstnanec Domácího hospice Tabita. Práce dokládá, co mají rodiny umírajících společné, ale také jaká jsou specifika jednotlivých případů. Také však to, že i když je Domácí hospic Tabita založen na křesťanských základech, může velmi dobře a profesionálně spolupracovat s rodinami, jejichž členové nejsou zastánaci křesťanské víry.
|
|
|
Terminálně nemocný senior v nemocnici
KOZÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zajištěním lidsky důstojné péče o terminálně nemocné seniory jako úkolu sociální práce v prostředí nemocnice. Zdravotnická zařízení patří k místům, kde senioři nejčastěji umírají a kde je také nejvíce ohrožena jejich důstojnost. Podkladem pro zpracování je popsání pohledu na člověka jako bytosti celistvé a zároveň jedinečné, v čemž se nám ukazuje jeho důstojnost. Následující oddíl práce je věnován paliativní péči jako garantu zachování důstojného a kvalitního života až do jeho závěru. Pro poskytování paliativní péče je nezbytná znalost pojetí terminálně nemocného seniora, jeho potřeb a hodnot. Část práce pojednává o specifičnosti sociální práce v paliativní péči, profesních a osobnostních kompetencím sociálního pracovníka. V prostředí nemocnice je poskytování podpory terminálně nemocným a jejich blízkým zajištěno pouze částečně. Na podkladě shromážděných informací je práce věnována nastínění zajištění lidsky důstojné péče jako úkolu sociální práce. Sociální pracovník se může v roli doprovázejícího a poradce pro pozůstalé na uvedeném spolupodílet. V obou zmiňovaných rolích je sociální pracovník často blízko spirituální dimenzi člověka, jejíž možnost podpory je přiblížena v závěrečné části práce.
|
|
|
Otázky začátku a konce lidského života
ČADOVÁ, Marie
Tato práce se zabývá etickou problematikou početí, těhotenství a potratů v první části a v části druhé pak etickou problematikou smrti a umírání. Jedná se o mezní situace, které jsou součástí lidského života. První část mapuje počátek lidského a snaží se nalézt odpovědi na otázky, které souvisejí s početím, umělým oplodněním, náhradním mateřstvím a potraty. Popisuje etické paradoxy, ke kterým dochází. A hodnotí je z pohledu medicíny, etiky, psychologie a práva. Druhá část popisuje konec lidského života v různých podobách. Rozebírá zabití, sebevraždu a eutanazii z hlediska psychologie, lékařství práva a etiky. V závěru popisuje paliativní péči, která je vhodnou alternativou k eutanazii.
|
|
|
Znalosti a dovednosti sester v komunikaci s umírajícím pacientem.
MAŇHALOVÁ, Jana
21. století s sebou přineslo mnoho přínosných vědeckých a medicínských objevů. Díky moderním technikám dosavadní léčby žijeme déle. Možná i proto déle umíráme. Problematika paliativní péče provází sestry ve svých profesích každodenně. Bakalářská práce se zabývá znalostmi a dovednostmi sester v komunikaci s umírajícím pacientem. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy komunikace, umírání, smrt a vzájemná interakce mezi těmito tématy. Práce je zaměřena na komunikaci ve zdravotnictví, na specifické zásady v komunikaci sestry s umírajícím pacientem a na fáze umírání dle Elisabeth Kübler - Rossové. V praktické části práce jsou uvedeny výsledky výzkumného šetření pomocí grafů a tabulek. Výzkum byl prováděn kvantitativně metodou dotazování pomocí dotazníků. Výzkumný soubor tvoří sestry pracující na odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Cílem práce bylo zmapovat znalosti a dovednosti sester v komunikaci s umírajícím pacientem. Na základě zvoleného cíle jsme určili následující hypotézy: H1: Domnívám se, že sestry mají znalosti v komunikaci s umírajícím pacientem. H2: Předpokládám, že sestry pracující na onkologickém oddělení mají lepší znalosti a dovednosti v komunikaci s umírajícím pacientem, než sestry na standardním oddělení nemocnice. Na základě výzkumného šetření byl cíl splněn, H1 byla potvrzena, H2 nebyla potvrzena. Práce je doplněna zdroji citací, odkazů a prostudované literatury. Kapitola Příloha obsahuje dotazník, Maslowu hierarchii potřeb a Chartu práv umírajících pacientů. Výsledky šetření byly zpracovány do brožury, která může být použita jako podkladový materiál pro výuku komunikace v ošetřovatelství nebo jako příspěvek na semináře a konference, zabývající se touto tématikou. Přínosem práce je zveřejnění informací o znalostech a dovednostech sester v komunikaci s umírajícím pacientem, poukázání na problematiku tématu.
|
|
| |
|
|
Problematika domácí hospicové péče v Brně
MACANOVÁ, Miriam
Bakalářská práce na téma: {\clqq}Problematika domácí hospicové péče v Brně``, je zaměřena na poskytování domácí hospicové péče na území města Brna, kde je služba zavedena od roku 2008. Teoretická část je věnována charakteristice problematiky hospiců obecně. Popisuje vývoj moderního pojetí hospiců v České republice i ve světě a vymezuje formy hospicové péče. Zásadní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její popis. Mezi další okruhy, kterými se teoretická část zabývá, patří: paliativní péče, paliativní medicína, kvalita života, fáze umírání dle Küblerossové. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat součastný stav domácí hospicové péče v Brně. Dílčím cílem bylo zjistit postoj klientů k životu a hodnotám po zjištění onkologické diagnózy. Při vypracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. K získání dat byla pro dosažení hlavního cíle aplikována technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucí domácího hospice Tabita v Brně a k doplnění informací byla použita sekundární analýza dat. Při naplnění dílčího cíle, byla zvolena technika narativního rozhovoru. Do výzkumu bylo zařazeno pět respondentů z řad klientů domácího hospice Tabita v Brně. Výsledky výzkumu ukazují, že domácí hospicová péče v Brně, je poskytovaná v souladu s principy hospicového hnutí. Díky permanentnímu rozvoji, je těchto služeb využíváno častěji. Rozvoj této péče, dává pacientovi možnost strávit finální část života v domácím prostředí za podpory rodinného kruhu. Díky poskytování domácí hospicové péče, jak vyplývá z výsledků, nedošlo ke snížení kvality života. Pro klienty bylo velmi důležité, že mohli zůstat doma a nebylo zapotřebí být v institucionální péči. Přesto, že se rozhodli zemřít doma, nezůstali na tuto situaci sami. Měli oporu v pracovnících domácího hospice a v případě akutní potřeby mohli, kdykoliv po dobu 24 hodin a sedm dní v týdnu, volat a konzultovat vzniklou situaci, ohledně zdravotního stavu, se zdravotní sestrou nebo lékařem, kteří zajišťují {\clqq}telefonickou pohotovost``.
|
host ::
RSS.