|
|
Právní aspekty ústavní výchovy v dětském domově
BADÁŇOVÁ, Petra
Bakalářská práce poskytuje aktuální souhrn informací v oblasti aspektů ústavní výchovy ve světle veřejné kritiky a připravovaných legislativních změn, a jejich možné přijetí v praxi. Šest na sebe navazujících kapitol této práce analyzuje současný systém náhradní péče, jak charakteristikou výkonů s ním úzce spojených, tak i působností všech složek v systému ústavní výchovy, přičemž je následná pozornost v souvislosti se zmíněnými body zaměřena na rozbor kritických aspektů a s tím spojenou možnou nápravu v podobě transformace tohoto systému, která právě ústí v přepracování stávající právní úpravy. Výzkumná část práce prostřednictvím kvantitativního výzkumu reflektuje skutečnost, že dětské domovy vítají přijetí navrhované novely zák. č. 109/2002 Sb., ačkoliv nejsou ještě v mnoha bodech schopna přizpůsobit svoji činnost v souladu s těmito připravovanými legislativními změnami, a to zejména v bodech vyžadujících součinnost při výkonech multidisciplinárního charakteru a materiální podporu státu.
|
|
|
Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007.
VOJTOVÁ, Lenka
Bakalářská práce Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 je zaměřena na zmapování okolností umístění dětí do dětského domova v Žíchovci za rok 2007, identifikování a popsání faktorů, které se pravděpodobně nejčastěji v tomto roce podílely na umístění dětí v zařízení. K dosažení cílů bylo použito kvalitativní metody a to především sběru dat, které byly získávány z osobních dokumentací dětí přijatých v roce 2007, v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let. Druhou metodou bylo několik případových studií ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Teoretická část: náhradní výchovná péče, ústavní výchova a její fungování v různých zařízeních jako jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav, rodina a její úloha, význam sociálně právní ochrany dětí. Představení dětského domova v Žíchovci (historie, poslání, organizace, personální činnost, klientela). Praktická část: Zjištění příčin umístění dětí v dětském domově v Žíchovci v roce 2007 za pomoci využití kvalitativní metody sběru dat, získávaných z osobních dokumentací dětí, které byly přijaty v roce 2007 do dětského domova v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let a s pomocí několika případových studií, ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Nejčastějším příčinou vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 byly především výchovné problémy dětí a to především z neúplných či doplněných rodin, sociálně spíše slabších. Tato bakalářská práce by měla podat ucelenější informaci o příčinách vyjímání dětí z rodinného prostředí pro účely dětského domova a také všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
Práva dětí v ústavní péči
KREJSOVÁ, Petra
Má diplomová práce má název Práva dětí v ústavní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou rozebrány pojmy právo, dítě, část je věnována charakteristice Úmluvy o právech dítěte či Výboru pro práva dítěte. Metodou pro výzkum se stal řízený rozhovor (částečně standardizovaná metoda) vedený pomocí dotazníku vytvořeného profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída), čtyři obecné otázky, jež se týkají pojmového vyjádření práva a dvanáct situací, kde dítě přiznává práva či nikoliv. Dotazník byl rozšířen o doplňující otázky pro děti (vytvořený prof. Dunovským a doc. Kovaříkem), o 15 otázek vymezujících pojmové chápání {\clq}qdobrého občana``. Dále byla pro výzkum použita metoda dotazování (technika dotazník). Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 dětí a 20 zaměstnanců. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: cílem práce je zjištění, zda děti mají svá práva. Cíl 2: Cílem práce je ověření, zda v ústavních zařízeních jsou dodržována dětská práva. Byla stanovena jedna hypotéza. H1: Právní povědomí dětí z dětských domovů je na nižší úrovni než právní povědomí dětí z běžné základní školy. Domnívám se, že cíle byly splněny. Hypotéza nebyla potvrzena.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
Zdravotní a sociální problematika dětí přijímaných do kojeneckých ústavů, dětských center a dětských domovů v kraji Vysočina.
FÁROVÁ, Jana
V současné době je ústavní systém péče o ohrožené děti výrazně kritizován. Jsou zlehčovány důvody vedoucí k přijetí dětí do těchto zařízení a všechny se zahrnují pod jednotný název: "sociální důvody". Abych některé nepravdy, které pracovníky v této oblasti trápí, uvedla na pravou míru, vybrala jsem si pro svou bakalářskou práci jako první cíl "analýzu sociálních a zdravotní důvodů", pro které jsou děti přijímány do Dětského centra Jihlava a Dětského domova Kamenice nad Lipou. Druhým cílem mé práce je "podat objektivní obraz o stále se zvyšující péči" o tyto děti v ústavním prostředí.
|
|
|
Problematika dětských domovů očima médií
KREJSA, Zdeněk
Práce se zabývá problematikou dětských domovů, zejména nejčastějšími problémy, se kterými se potýkají mladí lidé, kteří dětské domovy opouštějí tak, jak je vidí tito mladí lidé a jak jsou popisovány v běžně dostupných médiích. Teoretická část charakterizuje mladé lidi opouštějící dětské domovy a jejich nejčastější problémy. Dále popisuje zmíněné výchozí zařízení, tedy dětské domovy. Zabývá se psychickou deprivací a hospitalizmem. Zabývá se také vztahem sociální práce a médií, a to ve tří rovinách. Praktická část zahrnuje charakteristiku zkoumaného vzorku (lidé z dětských domovů x mladí lidé z běžné populace). Analýzou a interpretací jednotlivých odpovědí respondentů je utvořen pohled mladých lidí na problematiku dětských domovů a jejich nepřipravenosti na samostatný život. Tyto výsledky jsou dále porovnány s výsledky obsahových analýz jednotlivých novinových článků, videodokumentů a elektronických materiálů, volně dostupných v našich podmínkách.
|
|
|
Ke vstupu do života u dětí z dětských domovů
PETRÁŠKOVÁ, Aneta
Práce se zabývá připraveností na odchod u dětí z dětských domovů, životem dětí v dětských domovech a jeho nevýhodami oproti životu v běžné rodině. Teoretická část charakterizuje rodinu, její funkce a poruchy, ústavní výchovu v České republice, život dětí v dětském domově z psychologického, sociálního a právního hlediska. Zabývá se odchodem dětí z dětského domova a obtížemi mladých lidí, kteří opouštějí ústavní výchovu. Praktická část je orientována na názory pracovníků dětských domovů a mladých lidí, kteří budou DD opouštět.
|
|
|
Rizika ústavní výchovy-jsou řešením domy na půl cesty?
KAVANOVÁ, Oldřiška
Práce se zabývá problematikou ukončení ústavní výchovy a následným životem klientů po odchodu z dětského domova. Teoretická část je věnována historii péče o potřebné, charakterizuje rizika ústavní péče, včetně psychické subdeprivace a nastiňuje zařízení ústavní péče v České Republice. Praktická část je tvořena výzkumem v domech na půl cesty v celé České Republice.
|
host ::
RSS.