|
|
Motivace pracovníků neziskových organizací
Lorencová, Ivana ; Vávrová, Hana (vedoucí práce) ; Boukal, Petr (oponent)
Role neziskového sektoru v České republice získala v uplynulých dekádách nebývale na významu. Počet neziskových organizací a zaměstnanost v neziskovém sektoru se stále zvyšuje. Současně však čelí ředitelé neziskových organizací problémům spojených s vysokou fluktuací zaměstnanců. Lze předpokládat, že motivace pracovníků neziskových organizací se liší od motivace zaměstnanců v podnikovém sektoru. Cílem této práce je analyzovat vliv specifik neziskového sektoru na motivaci pracovníků působících v sociální oblasti v České republice. Hlavním přínosem mého výzkumu je, že ředitelé neziskových organizací budou moci využít výsledků a doporučení k udržení zkušených zaměstnanců v organizaci. V mém výzkumu bylo potvrzeno, že spokojenost s odměnou za práci nemá vliv na záměr zaměstnance opustit organizaci. V souladu s teorií pracovní motivace bylo prokázáno, že klíčovou roli v otázce motivace hraje v neziskovém sektoru poslání neziskové organizace. Překvapivě se však ukázalo, že nejdůležitějším faktorem motivace pracovníků neziskového sektoru je pocit uznání. Pokud jsou pracovníci přesvědčeni, že si ostatní zaměstnanci a vedení organizace váží jejich práce, tak neuvažují o odchodu z organizace, přestože nejsou spokojeni s výší svého mzdového ohodnocení. Existuje mnoho způsobů, jak oceňovat pracovní výkon zaměstnanců, které zásadně nezvyšují mzdové náklady. Odměna může spočívat v pravidelném verbálním ocenění nejlepších zaměstnanců, nebo poskytováním mimořádných nepeněžních benefitů kompenzujících stres prostřednictvím péče o fyzické a duševní zdraví (poukázky na relaxační a masážní služby, vstupenky na kulturní a sportovní akce). Pracovníci neziskových organizací hodnotí také mimořádně kladně opatření umožňující jim slaďovat rodinný a profesní život.
|
|
|
The analysis of different position of the Slovak and the Czech Republic on the question of recognition of independent Kosovo
Zaťko, Miloš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Vyhlášení kosovské nezávislosti vyvolalo protichůdné reakce na celém světe. Většina západních krajín jako USA a evropské státy samostatatné Kosovo uznali. První kapitola se zabývá právě reakcí mezinárodního společenství a hlavně Evropské unie na vyhlášení nezávislosti. EU je rozdělená na dvě skupiny. Druhá kapitola popisuje reakci Slovenské a České republiky na samostatné Kosovo. Otázkou je, proč tito dvě krajiny, které mají tak mnoho společného (kupříkladu společnou existenci v rámci Československa) zaujali rozdílný postoj. Cílem této práce je odhalit příčiny, které by odůvodňovali tento odlišný přístup. Analýze a zhodnocení možných příčin rozdílného postoje a jejich vzájemné komparaci je věnovaná poslední kapitola.
|
|
|
Postavení vybraných území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou
Brouková, Jana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá postavením území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou. Jejím cílem je shrnout argumenty příznivců i odpůrců uznání nezávislosti. K dosažení cíle bylo třeba stanovit teoretická východiska a analyzovat jednotlivé oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity států, uznání státu a konceptu práva národů na sebeurčení. Pro účely této práce jsem vybrala pět území: Abcházii, Kosovo, Severní Kypr, Somaliland a Západní Saharu.
|
|
|
Evropský justiční prostor - nařízení Brusel I
Patočka, Radim ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Kotoučová, Jiřina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Cílem tohoto nařízení je zlepšení a zjednodušení pravidel pro uznávaní a výkon cizích soudních rozhodnutí v EU. Již samotný název Nařízení zakládá strukturu práce, kterou lze rozdělit na několik částí, jež vysvětlují stěžejní bod práce, jímž je volný pohyb soudních rozhodnutí. První část se zaměřuje na obecné základy určování příslušnosti/pravomoci s přeshraničním prvkem (evropským), který je nezbytný pro aplikaci Nařízení Brusel I, jež je součástí mezinárodního práva procesního. Protože je znění nařízení téměř totožné se zněním mezinárodní úmluvy z roku 1968, která upravovala stejné právní vztahy, je možné použít judikaturu ESD i pro aplikaci Nařízení. Druhá a třetí část pojednává o uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí, které směřují k tomu, aby soud státu uznání a výkonu nemohl meritorně přezkoumávat rozhodnutí cizího soudu, tedy aby byl proces uznání a výkonu co možná nejvíce automatický. Poslední část se věnuje budoucímu vývoji v této problematice, protože Evorpský justiční prostor se dále rozvíjí novými nařízeními (např. evropský justiční prostor, evropský platební rozkaz, jež mají vést k dalšímu zjednodušení a zrychlení ve specifických oblastech a nejsou prozatím obecně platná. Jedná se především o zrušení tzv. exequatorního řízení, které musí být provedeno, aby bylo možno cizí soudní rozhodnutí vykonat ve státě výkonu.
|
host ::
RSS.