|
|
Účast dětí na pohřbech
RATAJOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem účasti dětí na pohřbech od mladšího školního věku po adolescenci a zkoumá, jaký má pro ně osobní účast či neúčast na pohřbech blízkých osob význam. V teoretické části popisuje význam pohřbů z různých hledisek a popisuje církevní a sekulární pohřební obřady. Zaměřuje pozornost na psychické vnímání smrti a pohřbu u dětí vymezených věkových kategorií, na rozhovory a morální a etické hledisko. Vyjadřuje se k rituálům dětí. V praktické části nám empirický výzkum odhaluje žitou zkušenost respondentů, z které máme možnost zjistit význam osobní účasti či neúčasti dětí na pohřbech blízkých osob v kontextu rodinného prostředí.
|
|
|
Etika v paliativní péči
POLÁČKOVÁ, Radka
Práce se zabývá tématem umírání a smrti. Zaměřuje se především na etickou stránka paliativní péče orientovanou na kvalitu života nevyléčitelně nemocných. Hlavním cílem je formulování etických principů péče, reflexe významu etiky v péči o umírající a definování etických problémů a dilemat souvisejících s procesem umírání.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LEŠETICKÁ, Dagmar
Cílem bakalářské práce je popsat úlohu, kterou v multidisciplinárním hospicovém týmu hraje sociální pracovník. Předmětem mého zkoumání tedy bude především pracovní náplň sociálního pracovníka, požadavky na jeho osobní kvality a schopnosti, které vyvstávají z jeho pozice, kterou v rámci multidisciplinárního týmu má. Metodou pro zpracování práce bude rešerše odborné literatury.
|
|
|
Paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče
ZIMOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá tématem paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Intenzivní péče má za cíl záchranu životů, naopak paliativní péče doprovází nemocné a zkvalitňuje jejich poslední chvíle. I když by se mohlo zdát, že tyto dva obory jsou vzdálené, není tomu tak. Oba se dotýkají smrti a pracují s lidmi, kteří balancují mezi životem a smrtí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé obory, včetně jejich historie. Dále je kapitola věnována propojení těchto dvou oborů. Následující kapitoly se zabývají etickými aspekty paliativní péče poskytované na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Další kapitoly se zabývají umíráním a smrtí. Poslední z kapitol v teoretické části práce, jsou věnovány blízkým umírajících a zemřelých pacientů. Cílem práce bylo: Zmapovat povědomí zdravotnického personálu pracujícího v intenzivní a resuscitační péči, zjistit přístup zdravotnického personálu pracujícího v resuscitační a intenzivní péči k poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče, zjistit problémy a nedostatky ze strany zdravotnického personálu, v poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče a zjistit faktory, které působí a ovlivňují zdravotnický personál při poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Výzkumné šetření probíhalo na oddělení ARO jedné z jihočeských nemocnic. Na základě výsledků lze říci, že zdravotnický personál, pracující na ARO má výborné teoretické znalosti v oblasti paliativní péče. Pacientům se snaží poskytovat co nejlepší péči a dělají pro ně maximum. Vzhledem k velké specifičnosti oddělení, je mnohdy velmi náročné zajistit co nejlepší podmínky pro umírajícího pacienta a jeho blízké. I přes toto všechno byly shledány problémy, které se týkají nedostatečné a nevhodné komunikace, kterou podtrhuje i prostředí, kde je uskutečňována. Dalším nedostatkem byla absence psychologické podpory a péče pro zdravotníky, kteří jsou téměř neustále vystavováni stresu. Zaznamenána byla také naprostá absence nabídnutí podpory a péče o pozůstalé. Což je součástí a předpokladem poskytování kvalitní paliativní péče. Na základě rozhovorů můžeme říci, že na ARO pracují velmi vzdělaní pracovníci, kteří svou práci dělají s láskou a chtějí jí poskytovat co nejkvalitněji Bylo by však v tomto případě na místě, nabídnout zdravotnickým pracovníkům možnosti vzdělávání v oblasti paliativní péče a komunikace, kterých je dostatek. Výsledky této práce by mohly pomoci minimalizovat zjištěné problémy a mohly by sloužit jako podklad pro přednášky a semináře pro pracovníky na ARO.
|
|
|
Problematika smrti a umírání z pohledu zdravotnického záchranáře
RŮŽIČKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce nese název Problematika smrti a umírání z pohledu zdravotnického záchranáře. Téma smrti i umírání vždy bylo součástí lidského života, a to především života ve zdravotnictví. Pohledy na smrt a její definici se po staletí měnily, stejně jako se měnila a vyvíjela péče o umírajícího. Smrt je všudypřítomná a od zdravotnického záchranáře se očekává, že je schopen se s ní vyrovnat, akceptovat ji, potažmo o ní mluvit. Současně musí být na takto těžkých výjezdech profesionálem, který zachovává humánnost i ohleduplnost v přístupu k pacientovi či pozůstalým. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak zdravotničtí záchranáři vnímají problematiku smrti a umírání v podmínkách přednemocniční neodkladné péče (PNP), a dále pak porovnat zkušenosti zdravotnických záchranářů se smrtí a umíráním v přednemocniční neodkladné péči. Prostřednictvím těchto cílů jsme následně stanovili výzkumné otázky: Jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů se smrtí a umíráním v podmínkách přednemocniční neodkladné péče? Jak vnímají zdravotničtí záchranáři problematiku smrti a umírání v přednemocniční neodkladné péči? Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme definicemi smrti a umírání, jejich historií i etickou rovinou. Dále pak popisujeme smrt i umírání přímo v přednemocniční neodkladné péči, jejich specifika, a v neposlední řádě pozici zdravotnického záchranáře. V rozsáhlejší, empirické části práce jsme použili kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři pracujícími na vybraném středisku zdravotnické záchranné služby. Získané odpovědi byly analyzovány pomocí metody otevřeného kódování a kategorizace. Interpretaci dat jsme provedli technikou "vyložení karet". Z výzkumného šetření vyplynuly odpovědi na obě výzkumné otázky. Porovnali jsme zkušenosti zdravotnických záchranářů s danou problematikou a rozebrali jejich pohled na umírání i smrt v PNP. Z výsledků práce vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři považují v přednemocniční péči za daleko problematičtější oblast umírání než samotné smrti. Dále se drtivá většina záchranářů shodla, že jsou pro ně psychicky nejnáročnějšími výjezdy k dětskému pacientovi, zejména pak k resuscitaci dítěte. Dále jsme z analýzy zjistili, že se zdravotničtí záchranáři po skončení studia necítili dostatečně informováni a vzděláni v oblasti smrti i paliativní medicíny. Práce tak může posloužit jako doplňkový edukační materiál pro studenty končících ročníků zdravotnický záchranář. Výsledky této práce mohou také sloužit jako podklad pro hlubší studium či výzkumná šetření.
|
|
|
Práce sestry v péči o pacienta v terminálním stádiu
LAŠKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem péče o pacienty v terminálním stádiu. Cílem práce je zmapovat přístup sester při poskytování ošetřovatelské péče u pacienta v terminálním stádiu v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) a v lůžkovém hospici. Tato práce se věnuje odlišnostem v péči o umírající pacienty a v uspokojování jejich potřeb na zmíněných odděleních. V bakalářské práci byly určeny tři výzkumné otázky: 1. "Jak sestra pečuje o biologické potřeby pacienta v terminálním stádiu?" 2. "Jak sestra pečuje o psychické a spirituální potřeby pacienta v terminálním stádiu?" 3. "Jak sestra pečuje o sociální potřeby pacienta v terminálním stádiu?" Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které pracují v LDN a v lůžkovém hospici. Rozhovory byly provedeny na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor celkem tvořilo šestnáct sester. Rozhovory byly nahrávány a následně byly písemně zpracovány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté převedeny do kategorií. Na základě získaných informací z výsledků výzkumu vyplývají rozdíly v péči o pacienty v terminálním stádiu na LDN a v lůžkovém hospici. Sestry v LDN se především zaměřují na biologické potřeby pacientů, zatímco v lůžkovém hospici se sestry, kromě uspokojování biologických potřeb pacientů, zaměřují více na potřeby spirituální a psychosociální. Další rozdíl můžeme spatřit v individuálním přístupu k pacientům, který je spíše v lůžkovém hospici. Sestry z LDN tento fakt vysvětlují velkým počtem pacientů a menším počtem personálu. I přes nelehké podmínky se sestry z LDN snaží, aby pacienti pociťovali
|
|
|
Subjektivní pohled sester na problematiku důstojného umírání
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá subjektivním pohledem sester na problematiku důstojného umírání. Zda je možné v nemocnici zemřít důstojně. Co je důležité pro zajištění důstojné smrti. Které faktory ovlivňují kvalitu péče o umírající. Jaké jsou potřeby umírajících. Dále postoje sester ke vzdělávání v této problematice a na tvorbu paliativních týmů v nemocnicích. Empirická část práce byla zpracována kvalitativním výzkumem s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl tvořen 9 sestrami pracujících na nemocničních odděleních.
|
|
|
Přínos sociálního pracovníka v rámci multidisciplinárního hospicového týmu
KOHELOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zaměřuje na postavení sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu hospice. Jaká je jeho role v multidisciplinárním hospicovém týmu. Jaký je jeho popis práce a jeho pracovní schopnosti a dovednosti. Dále práce popisuje formy hospicové péče a historii v České republice. Také se zaměřuji na potřeby pacienta při umírání. Obecně se zaměřuje na paliativní péči a její rozdělení na obecnou a specializovanou.
|
|
|
Rodina jako součást domácí hospicové péče
IHNATKOVÁ, Martina
IHNATKOVÁ, M. Rodina jako součást domácí hospicové péče. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce doc. Jindřich Šrajer, Dr. Theol. Bakalářská práce se zabývá problematikou rodinných pečujících, kteří pečují o svého blízkého umírajícího v domácím prostředí. Zamýšlí se nad rodinou jako nad součástí domácí hospicové péče. Pomocí poznatků z odborné literatury a poznatků z praxe se moje práce snaží nastínit důležitost rodiny při péči o umírajícího člena. Práce je členěna do třech kapitol. V první části jsou popsány charakteristiky paliativní a hospicové péče se zaměřením na péči domácí, její dostupnost, financování a podporu státu. Kapitola se zaměřuje také na práci sociálního pracovníka v domácí hospicové péči a etické aspekty, které péče obnáší. Druhá kapitola pojednává o smrti a umírání a specifikuje umírání a smrt v domácím prostředí. Poslední kapitola se zaměřuje na rodinu, ve které je obecně popsán význam rodinné péče se specifiky, které obnáší včetně zátěže, která je na rodinu kladena.
|
|
|
Rozloučení se s umírajícím jako významný rituál v životě pozůstalých
JINDROVÁ, Renata
Bakalářská práce je teoretickou analýzou procesu rozloučení se s umírajícím / zemřelým a jeho vlivu na pozůstalé. V úvodu popisuje proces umírání a smrti z pohledu historie a z pohledu současnosti. V následující kapitole jsou popsány základní formy rozloučení, jak je můžeme chápat v kontextu smrti a umírání. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým formám paliativní péče a umírání v ústavní a v domácí péči. Následně pak práce pojednává o smrti samotné, jejím vlivu na pozůstalé a procesu truchlení. V závěrečné části jsou popsány možnosti sociální práce a poradenství jak pro umírající, tak i pro pozůstalé.
|
host ::
RSS.