|
| |
|
| |
|
|
Volnočasové programy pro Romy
Zelinková, Barbora ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Bakalářská práce představuje organizace, které se zabývají romskou menšinou. Zaměřuje se na současnou situaci proromských i romských organizací v České republice, na to jaké služby organizace poskytují a kdo je financuje. Podává informace o vybraných organizacích poskytujících především volnočasové programy pro romské děti a mládež. Seznamuje s jednotlivými aktivitami těchto organizací. Vysvětluje význam nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a terénní sociální práce. Součástí práce je kapitola zabývající se výchovou a vzděláváním romských žáků. Praktická část je zaměřena na Denní centrum pro děti a mládež ve Žďáře nad Sázavou. Jejím cílem je zhodnotit současný stav a přínos programů Denního centra pro děti a mládež.
|
|
|
Vývojové trendy v oblasti rané péče
MAŤHOVÁ, Lenka
V této bakalářské práci jsem se zabývala vývojovými trendy v oblasti rané péče. Raná péče je sociální služba, která poskytuje své služby rodinám a jejich dětem s postižením od narození do sedmi let věku. Raná péče je službou terénní, zřídka doplněná službou ambulantní, terénní práce zajišťuje práci s dítětem přímo v domácím prostředí, což má, jak popisuji v teoretické části velkou výhodu. Za několik let se v rané péči událo mnoho změn, co se týče vzdělávání poradkyň, financování, či přímé práce s klientem. Teoretická část obsahuje např. vymezení pojmu rané péče. Zaměřila jsem se hlouběji na historii, aby bylo patrné, jak služba začala. Dále je v teoretické části popsáno zajištění rané péče a přímá práce s klientem nebo právě význam terénní práce. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat změny týkající se rané péče za posledních deset let v jednotlivých střediscích rané péče v Jihočeském kraji. Vytyčené dílčí cíle měly pomoci k objasnění a sumarizaci základních změn jak z provozního a finančního hlediska, tak v kontextu nových metod a pomůcek při přímé práci s uživatelem. V empirické části jsem k realizaci využila kvalitativní výzkum. Pro naplnění cílů výzkumu byla jako výzkumný nástroj zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, výzkumných otázek bylo deset. Oslovila jsem komunikační partnery z oblasti rané péče. Výzkumný soubor tvořilo pět komunikačních partnerů. Tři pracovnice rané péče a tři ředitelky nebo vedoucí služby. Jeden komunikační partner plní v organizaci obě funkce, proto je uváděn jako jeden komunikační partner. Zajímalo mne, jak pociťují změny v rané péči ředitelky, a zda se bude jejich výpověď lišit od poradkyň rané péče. Dále jsem zjišťovala, které vývojové trendy jednotlivá střediska zasáhly nejvíce, které považují za dobré, a které naopak za neefektivní. Tento vzorek byl vybírán účelově, zvolila jsme tři střediska rané péče v Jihočeském kraji. K vyhodnocení dat jsem použila metodu trsů. Výsledky výzkumu ukázaly, že v oblasti rané péče došlo v jednotlivých střediscích rané péče k velkému posunu. Hlavní změny byly patrné ve způsobu financování, vzdělávání pracovníků, rozšíření pomůcek a hraček, rozšíření pracovních týmu nebo navyšování kapacity středisek z důvodu většího počtu rodin. Zjištěné výsledky by mohly posloužit k samotné zpětné vazbě jednotlivých středisek nebo studentům zabývajících se problematikou rané péče.
|
|
|
Syndrom vyhoření v terénní sociální práci
JILEČKOVÁ, Alena
Práce se zabývá syndromem vyhoření v terénní sociální práci. V první kapitole teoretické části charakterizuje terénní sociální práci, její cíle, cílové skupiny a činnosti vykonávané terénním sociálním pracovníkem. Dále popisuje zátěžové aspekty spojené s výkonem této profese. Druhá kapitola pojednává o syndromu vyhoření. Tento jev zde definuje, popisuje rizikové faktory, které mohou mít vliv na vznik tohoto syndromu, jeho typické příznaky, vývoj a možnosti, jak mu předcházet. Praktická část prezentuje výsledky kvantitativního výzkumu provedeného formou dotazníkového šetření, zaměřené na zjištění míry ohrožení terénních sociálních pracovníků syndromem vyhoření, mapování prevence a zjištění, v čem vnímají terénní sociální pracovníci svou profesi náročnou.
|
|
|
Služby harm reduction v České republice a zahraničí
TOVT, Šárka
Bakalářská práce na téma Služby harm reduction v České republice a zahraničí je zaměřena na metody snižování rizik u drogově závislých. Zabývá se popisem jednotlivých služeb nabízených v České republice, Velké Británii, Spojených států amerických a v Ruské federaci. V bakalářské práci je vysvětlen pojem harm reduction, jeho principy, strategie a postoje. Současně se zabývám pojmem prevence a droga, který neodmyslitelně patří k součásti harm reduction. Práce je vedená jako teoretická s cílem porovnat služby nabízející metody snižování rizik napříč různými státy. Popisuje jednotlivé služby jako například výměna injekčního materiálu, testování na přítomnost pohlavních chorob, distribuce kondomů a další možnosti snižování rizik v prostředí drogové scény. V České republice probíhají tyto služby nejčastěji v prostorech kontaktních center, kde se sociální pracovníci starají o klienty s drogovou závislostí, kteří momentálně nemohou nebo nechtějí abstinovat nebo v jejich přirozeném prostředí v rámci terénních služeb. V rámci této práce jsem se snažila zohlednit poznatky z působení v Kontaktním centru Prevent, o.s., Kontaktním centru Kotec, o.s., Doléčovacím zařízení Prevent,o.s. a Adiktologické poradny Prevent, o.s.
|
|
|
Terénní sociální práce jako jedna z možných forem prevence sociálně patologických jevů se zaměřením na cizince ze zemí mimo EU v oblasti města Plzně.
KAPOUNOVÁ, Veronika
Práce se zabývá metodou terénní sociální práce se zaměřením na cílovou skupinu cizinci ze třetích zemí. Práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část vysvětluje základní pojmy související s touto problematikou, popisuje terénní sociální práci jako takovou, zabývá se její metodikou, cílovými skupinami, terénním sociálním pracovníkem, jeho kompetencemi a předpoklady. Významné jsou kapitoly věnované sociální práci s migranty a popisu cizineckých komunit. Empirická část práce je zaměřena na interpretaci praktických zkušeností s metodou terénní sociální práce s cizinci ze třetích zemí. Tato data vychází ze samotné realizace terénní sociální práce s imigranty v lokalitě města Plzně.
|
|
|
Terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách v Plzni
MĚCHUROVÁ, Jana
Cílem této bakalářské práce je popsat terénní sociální práci se sociálně vyloučenými osobami a s ní spojené obtíže a pozitiva, včetně důsledků z této praxe vyplývající pro uživatele služby i její poskytovatele, a praxi v konkrétních podmínkách a lokalitách v plzeňském regionu. V úvodní teoretické části jsou popsána obecná východiska, jenž terénní sociální službu rámují, je zde definován pojem sociální vyloučení (exkluze) a jsou představeny jednotlivé lokality v Plzni (Jateční, Plachého, Resslova a další) se specifikací problémů a potřeb klientů ve zmíněných lokalitách. Praktická část je realizována polostandardizovanými expertními rozhovory se sociálními pracovníky ze společnosti Člověk v tísni, o. p. s., v Plzni a jejich cílem je vytyčení problematických okruhů jejich práce. Otázky se zaměřují na zjištění míry pocitu smysluplnosti a uspokojení pro sociální pracovníky, zda jejich práce naplňuje cíl služby, případně co v naplnění cílu služby brání, kde vidí omezení a znesnadnění své práce a zda jsou problematické skutečnosti jimi ovlivnitelné.
|
|
|
Význam terénní sociální práce pro romskou komunitu v Jihočeském kraji
KAŠPAROVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá terénní sociální prací ve vztahu k romským uživatelům. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce charakterizuje romskou komunitu, její stručnou historii a problematiku sociálního vyloučení. Jsou zde uvedeny specifika sociální práce s romskou menšinou a terénní sociální práce jako jedna z možných metod sociální práce. V práci jsou také vymezeny problémové oblasti života Romů v kontextu terénní sociální práce. V poslední kapitole je zmíněno, jak probíhá terénní sociální práce v Jihočeském kraji. V rámci praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit jaký význam má terénní sociální práce pro Romy. Výzkum proběhl formou rozhovorů ve třech městech Jihočeského kraje, v Milevsku, Písku a Českých Budějovicích. Otázky byly kladeny, jak terénním sociálním pracovníkům, tak jejich romským klientům. Rozhovory všech dotazovaných byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a poté shrnuty v závěrečné diskuzi.
|
|
|
Možnosti krizové intervence v práci sociálního pracovníka
ZELENKOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá možnostmi krizové intervence v práci sociálního pracovníka. Teoretická část práce pojednává o krizi, typech krizí, průběhu krize, pomoci v krizi. Přibližuje možnosti neformální a formální pomoci v krizi. Dále se práce zabývá krizovou intervencí. Nastiňuje nároky na dovednosti a schopnosti pracovníka krizové intervence. Předkládá možné role sociálního pracovníka v krizové intervenci uváděné odbornou literaturou. Praktická část práce souvisí s teoretickou částí a shrnuje výsledky dotazování po úloze sociálního pracovníka v krizové intervenci v zařízeních poskytujících krizovou intervenci.
|
host ::
RSS.