|
|
Léčba bolesti z pohledu všeobecné sestry
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část bakalářské práce se zabývá léčbou bolesti, přesněji léčbou akutní pooperační bolesti z pohledu všeobecné sestry. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena obecně na bolest, stručně charakterizuje jednak bolest samotnou, dále pak popisuje její vznik a dělení. Tato část též obsahuje stručný popis hodnocení bolesti a nejčastěji používané metody měření bolesti. Dále navazuje část, která popisuje akutní pooperační bolest, její specifika a možnosti léčby. Okrajově je zde zmíněna i pooperační analgezie u geriatrických pacientů a dětí. V závěru teoretické části bakalářské práce je zmíněna problematika řízení kvality léčby akutní pooperační bolesti. Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat hodnocení bolesti všeobecnou sestrou na pooperačním pokoji, jednak způsoby a techniky, které sestry používají ale též i jejich názor podložený zkušenostmi z praxe. Úkolem druhého cíle je zjistit obecnou informovanost všeobecných sester o léčbě akutní bolesti a vyhledat nedostatky v řízení kvality léčby pooperační bolesti. Třetí cíl má za úkol zmapovat praktické dovednosti všeobecných sester v péči o pacienty se zavedeným epidurálním katetrem. Použité metody Pro empirickou část této bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry k hodnocení akutní pooperační bolesti používají techniku VAS, která je zároveň standardizovaným záznamem bolesti daného zdravotnického zařízení. Dotazovaným sestrám tato technika zcela vyhovuje, jiné techniky hodnocení bolesti ve své praxi nepoužívají. Jako hlavní výhody hodnocení bolesti pomocí VAS sestry uvádí přehlednost a srozumitelnost záznamu o vývoji a léčbě bolesti, což zjednodušuje především komunikaci s dalšími členy ošetřujícího týmu, který se podílí na léčbě bolesti daného pacienta. Dále bylo šetřením zjištěno, že sestry pracující na pooperačním pokoji nejsou dostatečně aktivní ve vyhledávání příznaků akutní pooperační bolesti. Ve většině případů čekají, až na samotnou verbalizaci bolesti pacienta. Jako hlavní příčinou bolesti u pacientů po chirurgickém výkonu sestry uvádí operační ránu a jiné aspekty, které by mohly ovlivnit akutní pooperační bolest, sestry neakceptují. Díky výzkumnému šetření byl dále zjištěn problém v organizaci léčby akutní pooperační bolesti, kdy hlavním důvodem je nepřítomnost ošetřujícího lékaře na pooperačním pokoji, nebo jeho špatná dostupnost. Dalším problémem je též špatná multioborová spolupráce, která vázne především na komunikaci a též nepřehledných záznamech o průběhu léčby bolesti v perioperačním období. Obecné znalosti o léčbě akutní bolesti mají sestry dostačující, žádná z dotazovaných nemá specializační vzdělání v oboru algeziologie. Z šetření týkající se ošetřovatelské péče o pacienta se zavedeným epidurálním katetrem vyplynulo, že sestry provádí veškeré výkony v souvislosti s epidurální analgezií zcela v souladu se standardizovanými postupy. Na otázku, zda je epidurální analgezie pro pacienty přínosem, se sestry ve svých odpovědích vyjádřily pozitivně a jako hlavní přínos vidí v lepší spolupráci pacienta s ošetřujícím personálem a následnou účinnější realizaci ošetřovatelského procesu. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku a specifika péče o pacienty trpící akutní pooperační bolestí. I přesto, že akutní pooperační bolest je relativně dobře zvládnutelný symptom, nelze ji opomíjet, jelikož svým dopadem může negativně ovlivnit pooperační zotavování pacienta, může vést k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na léčbu a v některých případech, vést k chronickým zdravotním obtížím.
|
|
|
Perioperační ošetřovatelská péče na gynekologickém oddělení
WOLFOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče v období před, během a po gynekologické operaci. Gynekologické operace se rozdělují na malé a velké. Jako malé gynekologické operace jsou označovány takové, k jejichž provedení postačuje jeden operatér a hospitalizace pacientky nepřesáhne 24 hodin. Velké operace jsou takové, kdy je nutná přítomnost více operatérů, pacientka je delší dobu pod vlivem anestezie a hospitalizace je delší než 24 hodin. Pro účely této bakalářské práce jsme se zaměřili na perioperační péči o ženy po velké gynekologické operaci. Péče během perioperačního období je nedílnou součástí práce porodní asistentky, neboť obor gynekologie je z velké části oborem chirurgickým. Se stále se zvyšujícím pokrokem techniky a nových operačních metod přibývají také různé druhy operací, které si vyžadují svá specifika v oblasti ošetřovatelské péče. Efektivní perioperační péče je důležitá pro bezproblémovou rekonvalescenci ženy po operaci. K perioperační péči patří nejen ošetřovatelské výkony jako takové, ale i informovanost klientky o průběhu hospitalizace a péče. Perioperační péče je velmi náročná jak pro ženu samotnou, tak pro celý tým, který se na péči podílí. Pro perioperační péči je nezbytná interakce veškerého zdravotnického personálu za účelem zajištění odborné péče dle standardů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké potřeby pacientky jsou během perioperačního období nejvíce narušeny. Výzkum byl zaměřen na to, jak ženy vnímají perioperační péči a přístup zdravotníků a do jaké míry jsou naplněna jejich očekávání.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o operační pole před operací a po operaci
KRATOCHVÍLOVÁ, Michaela
Teoretická východiska Příprava operačního pole je důležitou součástí každé předoperační přípravy. Samotnou operační přípravu nelze před operačním výkonem ošidit. Ve většině případů bez důkladné operační přípravy lékař neprovede operační výkon. Výjimkou jsou urgentní operační výkony, u kterých se zajišťuje pouze ta nejzákladnější příprava před operací. Vlastní předoperační přípravu rozdělujeme na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. Do krátkodobé předoperační přípravy zahrnujeme i přípravu operačního pole. Důkladná a správně provedená příprava operačního pole snižuje vnik pooperačních komplikací spojených s operační ránou. K předcházení pooperačních komplikací slouží následná pooperační péče. Tato péče je zaměřena na kontrolu aktuálního zdravotního stavu klienta po operačním výkonu, ale také na kontrole operační rány a jejího krytí. Tyto kontroly jsou jak povinností sestry, tak i povinností lékaře. V tomto raném pooperačním období je klient přijat na standardní lůžkový pokoj, nebo na pooperační pokoj. V případě vzniku komplikací během operačního výkonu je klient přijat na oddělení JIP nebo ARO. Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu a zjistit rozdílnost přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem. Dále také zjistit zda sestry provádějí předoperační a pooperační péči o operační pole správně. K těmto cílům byly zvoleny tyto otázky: Jaké jsou rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu? Jaký je rozdíl přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem? Jak provádějí sestry předoperační a pooperační péči i operační pole? Použité metody K získání potřebných informací byla zvolena kvalitativní forma výzkumného šetření pomocí hloubkových rozhovorů, metodou dotazování a následném pozorováním respondentek. Pozorování bylo provedeno metodou skrytého pozorování. Respondentkami byly sestry z urologického a chirurgického oddělení, z nemocničního zařízení na Vysočině. Sběr dat byl proveden od února do března 2014. Získaná data byla dále analyzována metodou otevřeného kódování. Výsledky Následně přepsané rozhovory a pozorování byly podrobeny důkladné analýze dat, metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Z celkové analýzy dat posléze vzniklo pět kategorií: Předoperační příprava před plánovaným operačním výkonem, Předoperační příprava před akutním a urgentním operačním výkonem, Příprava operačního pole, Péče o operační ránu po operaci, Zdravotnická dokumentace. Závěr Z výzkumu vyplývá, že o celkové předoperační a pooperační péči mají sestry velké povědomí. Zarážející je však fakt, že během poskytování této péče velmi kolísá dodržování zásad bariérové péče a intimity klienta. Závěr této práce by měl směřovat především ke zdokonalení předoperační a pooperační péče o klienta a k odstranění zjištěných nedostatků v poskytované ošetřovatelské péči. Praktickým výstupem této bakalářské práce bude článek v odborném sesterském časopise.
|
|
|
Úloha sestry v poskytování ošetřovatelské péče u pacientek s nádorovým onemocněním prsu.
KRBCOVÁ, Julie
Současný problém v populaci žen spočívá ve vysokém výskytu patologických nálezů v prsu, které mohou být benigní, ale častěji maligní. Téma: "Úloha sestry v poskytování ošetřovatelské péče u pacientek s nádorovým onemocněním prsu" pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala z důvodu stálé aktuálnosti této problematiky. Základní teoretická východiska práce popisují anatomii a patologii ženského prsu. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku nádorového onemocnění a s nejčastějšími příznaky tohoto onemocnění. Významný podíl na vysokém procentu zachycených časných stadií má využití moderních diagnostických metod (především mamografie) a jejich plošné zpřístupnění ve skríningovém programu. Operace nádorového onemocnění prsu patří k fyzicky i psychicky náročným operacím. Zde je důležitá úloha všeobecných sester poskytování předoperační a hlavně pooperační ošetřovatelské péče. Sestra zajišťuje komplexní ošetřovatelskou péči, řídí se zásadami ošetřovatelského procesu tak, aby byly uspokojovány individuální potřeby pacientky. Sestra nezapomíná na poskytování informací, edukaci, empatický přístup a psychickou podporu pacientky. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientek po operaci nádorového onemocnění prsu. Druhým cílem bylo zjistit úlohu sestry v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Pro splnění cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: "Jaké specifické ošetřovatelské činnosti provádí sestra v pooperačním období u pacientek po operaci prsu?" Druhá výzkumná otázka: "Jakou roli zastává sestra v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu?" Ke zpracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření bylo realizováno na chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. První výzkumná otázka mapovala specifické ošetřovatelské činnosti sester prováděné u pacientek po operaci nádorového onemocnění prsu. Z odpovědí vyplynulo, že sestry znají specifické ošetřovatelské činnosti, které provádějí u pacientek s nádorovým onemocněním prsu v pooperačním období. Specifika, která jak sestry, tak pacientky popisují, se úzce týkají výkonu, který podstoupily a který je sám o sobě specifický. Druhá výzkumná otázka zjišťovala role sestry v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Z výsledků odpovědí sester i pacientek (co se týče předávání informací o pooperační péči) vyplývá, že byly naplněny role sestry komunikátorky, edukátorky a nositelky změn. Možností jak dosáhnout efektivního uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci nádorových onemocnění prsu by mohly být edukační i názorné pomůcky (silikonový prsní fantom k výuce samovyšetřování) pro ošetřovatelský personál, který by pomohl sestrám zlepšit vztah komunikace a edukace v této problematice. Výsledky mé práce by mohly být použity jako informační materiál, který by mohl posloužit ke zkvalitnění či zefektivnění ošetřovatelské péče pro již zkušené, nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s těmito pacientkami. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné využít jako podkladový materiál k vytvoření přednášky na odborném semináři či konferenci pro sestry.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u dětí s plastikou boltců
MELNYKOVÁ, Milada
Bakalářská práce má název Ošetřovatelský proces u dětí s plastikou boltců. Plastická chirurgie zahrnuje operace vrozených a získaných vad a věnuje se pooperačním a poúrazovým stavům. K plastické chirurgii patří estetická chirurgie, která se neustále rozšiřuje. Doba, kdy by měl člověk navštívit plastického chirurga, je závislá na typu vady. Vrozené kosmetické vady se projeví v období dospívání. Operace odstátých uší je nejčastější kosmetickou operací. Tento výkon lze provádět v jakémkoliv věku. Nejčastěji přicházejí děti ve školním věku, ale i lidé ve středních letech. Dětem do 10 let hradí výkon zdravotní pojišťovna. Teoretická část se zabývá popisem plastické chirurgie, historií, popisem operace, předoperační a pooperační péčí a vývojovým obdobím dětského věku. A je také zaměřena na ošetřovatelskou péči. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s plastikou boltců a zjistit, jaké jsou nejčastější komplikace této operace. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumným souborem byly děti a jejich rodiče hospitalizovaní na dětském pooperačním a poúrazovém oddělení. Pro výzkumné šetření byly použity polostandardizované rozhovory, pozorování a obsahová analýza dokumentace. Všechny informace byly shrnuty do kasuistik, které byly zpracovány podle modelu Virginie Handersonové. Ve druhé fázi byly informace ověřovány polostandardizovaným rozhovorem se sestrou na základě rozhovorů s dětmi. Výsledky poukázaly na nejčastější komplikace spojené s operací ušních boltců. Sestry v souvislosti s pooperační péčí monitorují především bolest a celkový stav pacienta. Z výsledků dále vyplynulo, že rodiče nemají úplné informace o výkonu. Mezi specifika péče u děti s otoplastikou patří nošení velkého kompresivního obvazu na hlavě a dlouhodobé přikládání elastické čelenky. Na základě výsledků bude iniciován seminář pro dětské oddělení o problematice ošetřovatelské péče u dětí s plastikou boltců a byl vytvořen ošetřovatelský plán u dětí s plastikou boltců.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech
KREJCAROVÁ, Jana
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřená na ošetřovatelskou péči o ženy po operativních porodech, které ukončující těhotenství. V teoretické části jsou popsány jednotlivé operativní zákroky (porod porodnickými kleštěmi, vakuumextrakce, císařský řez) a péče, edukační činnost porodní asistentky při nich. Není opomíjena ani historie této problematiky. V praktické části jsou stanoveny čtyři základní cíle a hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, rozdílnosti ošetřovatelské péče o ženy po operativních porodech, zda péče probíhá formou ošetřovatelského procesu, zda péče probíhá dle ošetřovatelských a porodnických standardů ve vybraných porodnických zařízeních. Na cíle byly postaveny hypotézy, které měly potvrdit, že se ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech odlišuje ve vybraných porodnických zařízeních, že porodní asistentky používají ošetřovatelský proces, ošetřovatelské a porodnické standardy při péči o ženy. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou sběru dat pomocí anonymních dotazníků. Dotazníky byly rozdány porodním asistentkám ve vybraných porodnických zařízeních: v Českých Budějovicích, v Plzni a v Písku. Dotazníky vyplňovaly jak porodní asistentky z porodního sálu, tak porodní asistentky z oddělení šestinedělí a gynekologické JIP. Cíle práce byly splněny, hypotéza, která popisuje rozdílnost ošetřovatelské péče v jednotlivých porodnických zařízeních byla potvrzena. Druhá hypotéza byla potvrzena výsledky výzkumu, že péče o ženy po operativních porodech probíhá formou ošetřovatelského procesu v 72 %. Třetí hypotéza potvrzuje používání ošetřovatelských standardů v 92 % a čtvrtá potvrzuje používání porodnických standardů v 75 %. Výsledky výzkumného šetření v celkovém souboru vycházejí jednoznačně, ale odlišují se při péči o ženy v jednotlivých zdravotnických zařízeních, ale také na jednotlivých odděleních a proto by bylo vhodné posoudit organizaci práce, technické podmínky a případné změny, které by mohly zlepšit ošetřovatelskou péči.
|
|
| |
|
|
Informovanost žen při přípravě ke gynekologické operaci
BICANOVÁ, Martina
Informovanost hraje ve všech směrech důležitou roli v našem příštím rozhodování. To zvláště platí v oblasti zdravotnictví. Být informován před každou operací o předoperačním průběhu, o samotné operaci a o následné pooperační péči hraje významnou roli pro pacientovu důvěru k nám, zdravotníkům. Jde o komunikaci mezi zdravotníkem a pacientem, která je zakončena podepsáním informovaného souhlasu. Teoretická část je zaměřena na výkony spojené s předoperační péčí, na výkony spojené s pooperační péčí a na komunikaci mezi zdravotníkem a pacientem. Praktická část je zaměřena na informovanost žen o předoperační péči, pooperační péči a výkony s nimi spojené. Ke zpracování této problematiky a ke zjištění jmenovaných cílů bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření. Toto šetření probíhalo formou dotazníků, které byly anonymní. Byly určeny pro ženy podstupující operaci na gynekologicko-porodnickém oddělení. Stanoveny byly 2 cíle a s nimi související hypotézy. Cílem práce bylo zjistit informovanost žen o předoperační a pooperační péči při gynekologické operaci a zjistit z jakých zdrojů čerpají ženy informace o předoperační a pooperační péči. Oba dva cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní ?Nejvíce informací o předoperační péči ženám podala porodní asistentka?, se nepotvrdila. Nepotvrdila se také hypotéza 2, tedy že nejvíce informací o pooperační péči ženám podala porodní asistentka. Hypotéza 3, která zní ?Ženy čerpají informace z internetu?, se potvrdila. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací a edukační materiál pro ženy, které podstupují plánovaný operační výkon. Výsledkem výzkumného šetření je edukační brožura pro ženy podstupující gynekologickou operaci.
|
|
|
Informovanost klientů o pooperační péči na ortopedickém oddělení
LIŠKOVÁ, Jana
Na ortopedickém oddělení jsou hospitalizováni klienti s poruchami pohybového aparátu. Většina klientů zde musí podstoupit operační výkon. Operace je pro mnohé klienty stresující situace. Jsou v cizím prostředí, neví, co je čeká, bojí se. Zdravotní sestra ortopedického oddělení má velmi důležitou funkci. Provází klienta obdobím před operačním výkonem, během něho i po něm. Snaží se předat svým klientům dostatek informací, aby je uklidnila a zpříjemnila jim pobyt ve zdravotnickém zařízení. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Osloveny byly sestry z ortopedických a traumatologických odděleních Nemocnice Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Dále byli osloveni klienti, kteří byli hospitalizováni na odděleních ortopedie a traumatologie v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha. Zjišťovány byly identifikační údaje a obecná informovanost o pooperační péči a pooperačních komplikacích. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Zjišťování stavu informovanosti klientů, prostředky, kterými sestry poskytují informace o pooperační péči a pooperačních komplikacích. A zda sestry poskytují informace ošetřovatelským procesem. Výsledky výzkumného šetření byly splněny. Stanoveny byly tři hypotézy. První a druhá hypotéza měla potvrdit, že klienti jsou dostatečně informováni o pooperační péči a pooperačních komplikacích, a že sestry poskytují klientům ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Sestry informují klienty o pooperační péči a poskytují ošetřovatelskou péči pomocí ošetřovatelského procesu. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry používají všechny prostředky k informování klientů o pooperační péči. Tato hypotéza se nepotvrdila, sestry informují klienty pouze ústní formou. Z šetření vyplynulo, že klienti se s dotazy obracejí na sestry, ale i na lékaře. Informovanost o pooperační péči byla dostatečná a není třeba ji zvyšovat, ale informovanost o pooperačních komplikacích je menší, klienti si přejí především více informací od lékařů. Přesto ve většině tvrdí, že se pooperačním komplikacím stejně nedá předejít lepší informovaností. Pooperační péče je součástí zotavovacího období po operačním výkonu {--} plastice kolenních vazů. Nedílnou součástí je dostatečná informovanost klientů a včasná rehabilitační péče. Proto je třeba poskytnout klientům dostatek informací. Výsledky práce budou předány sestrám na ortopedických odděleních v Nemocnici Písek, a.s. a Ústřední vojenské nemocnici Praha, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro ortopedické sestry, ale pro všechny, kteří se o toto téma zajímají. Dále mohou být použity pro zkvalitnění poskytování pooperační péče v rámci ošetřovatelského procesu.
|
|
|
Zajištění intimity u pacientů po operaci totální endoprotézy
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Abstrakt V naší společnosti je v oblasti ošetřovatelské péče stále více kladen důraz na zachování lidské důstojnosti a intimity u pacienta. Při každodenních činnostech, které sestra u pacienta provádí, může docházet k narušení jeho soukromí a intimity, což se může projevit jeho různými reakcemi. V dnešní době dochází k mohutnému rozvoji operačních metod náhrad velkých kloubů dolních končetin, především kyčelního kloubu. Dalo by se říci, že i po tak běžném výkonu, jakým se totální endoprotéza kyčle stává, je velmi důležité, aby pacient pociťoval dostatek soukromí. Cíli této práce byl zhodnotit, jak je zajištěna intimita v pooperační péči u pacientů po operaci totální endoprotézy na JIP a standardním oddělení a zjistit znalosti sester v oblasti dodržování intimity po totální endoprotéze. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na JIP a standardních odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnici Olomouc. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP a standardních odděleních v nemocnici České Budějovice, a.s., v Šumperské nemocnici, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnic Olomouc. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dvou anonymních dotazníků. První definovaná hypotéza byla potvrzena, pacienta na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity, než pacienti na standardním oddělení. Hypotéza číslo dvě, se také potvrdila, sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta po TEP. Třetí definovaná hypotéza se potvrdila, sestry mají dostatek informací o tom, jak pečovat o oblast intimity v pooperačním období. Hypotéza číslo čtyři, se nepotvrdila, sestry pracující na JIP nepečují o intimitu pacienta s větším zájmem než sestry pracující na standardním oddělení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že pacienti po operaci TEP na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity v pooperační péči než pacienti na standardním oddělení. Přestože sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta v pooperační péči, vědí ale jak pečovat o oblast intimity v pooperační péči.
|
host ::
RSS.