Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Druhová diverzita pavouků (Araneae) v chřadnoucích jasanových porostech v komplexu hospodářského nížinného lesa
Hečko, Daniel
Hlavním cílem této práce je vyhodnocení vlivu chřadnutí a odumírání jasanových porostů v komplexu hospodářského nížinného lesa na faunu epigeických pavouků. Konkrétně byly zkoumány porosty, které byly dle stupně napadení rozděleny na zdravé až mírně napadené, středně napadené a výrazně napadené až ve stádiu rozpadu. Sběr arachnofauny probíhal pomocí zemních pastí v období od dubna 2017 do října 2017 na území lužních lesů v okolí Pouzdřan, Pasohlávek, Ivaně a Vranovic v okrese Břeclav a Brno-venkov. Celkem bylo determinováno 120 druhů pavouků a 21 čeledí do kterých spadalo 5 809 jedinců. Nejpočetnějším druhem je Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802). V rámci všech tří zkoumaných stupňů napadení a zdravotního stavu porostů byla nejvyšší druhová bohatost a jednotlivé ochranářské indikátory (stupeň vzácnosti, ochranářská hodnota, početnost vzácných a ohrožených druhů pavouků) signifikantně nejvyšší ve středně napadených porostech, kde díky působení patogenní houby Hymenoscyphus fraxineus dochází k prosvětlování porostů a celkově vyšší heterogenitě a struktuře těchto porostů. Z výsledků je patrné, že to má výrazný pozitivní vliv na druhovou různorodost a početnost arachnofauny. Naopak porosty, které jsou silně napadené a začínají velmi silně zarůstat vegetací se prokázaly pro druhovou diverzitu a ochranářské indikátory pavouků jako velmi negativní. Z výsledků vyplívá, že je velice důležitá heterogenita porostů pro zachování vyšší diverzity pavouků. Domnívám se, že tyto výsledky jsou uplatnitelné i pro roztroušenou dřevinou vegetaci mimo lesní porosty, kde trendy v diverzitě zkoumaných organismů v různě napadených porostech či s výskytem na jednotlivých stromech mohou být velmi podobné.
Druhová diverzita, početnost a význam pavouků (Arachnida, Araneae) na listnatých dřevinách v arboretu Mendelovy univerzity v Brně
Bernatová, Martina
Cílem mé práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost pavouků v arboretu Mendelovy univerzity v Brně a také vyvodit jejich význam, a v neposlední řadě též posoudit význam arboret, parků a další městské zeleně jako míst vyšší biologické diverzity v urbanizovaném prostředí. V rámci výzkumu bylo vybráno patnáct listnatých dřevin, lokalizovaných v různých částech arboreta. Pavouci byli získávání pomocí dvou odchytových metod, metodou sklepávání a metodou výběru z kartonových pásů (pastí). Sklepávání proběhlo v rámci výzkumu celkem čtyřikrát, konkrétně 11. 5. 2017, 14. 6. 2017, 1. 8. 2017 a 18. 9. 2017. Výběr z kartonových pásů byl proveden dvakrát, 28. 6. 2017 a 19. 10. 2017. V obou metodách bylo získáno a determinováno celkem 303 adultních jedinců pavouků náležejících do 45 druhů, 36 rodů a 14 čeledí. Nejpočetněji zastoupen byl druh Philodromus cespitum, který tvořil více než třetinu odchyceného materiálu (přes 33 %). Tento druh patří mezi druhy schopné žít i v narušených biotopech urbanizovaných lokalit, jeho značné zastoupení je tedy očekávatelné. V rámci výzkumu bylo však získáno i několik druhů ohrožených, které se vyskytují pouze v přirozeném prostředí méně narušených biotopů. Z tohoto faktu lze tedy odvodit závěr, že prostředí arboreta tvoří alespoň částečně přirozené prostředí pro výskyt různých druhů, z čehož lze odvodit, že arboreta, parky a další zeleň ve městech, jsou tedy skutečně místem biodiverzity. Tento závěr je důležitý i pro arboristickou praxi, stejně jako fakt, že pavouci jsou významní predátoři bezobratlých a je tedy možné je využít v rámci biologické ochrany ve městech (tedy v místech, kde není vhodné používat chemické přípravky pro ochranu rostlin) i mimo ně. Ohrožené a vzácné druhy, které byly v rámci výzkumu v arboretu determinovány, lze také využít pro bioindikaci kvality prostředí v arboretu a obdobně je možné pavouky využít i v městských parcích a další městské zeleni stejně jako i ve volné krajině.
Vliv a význam aktivního managementu v nížinných lesích na epigeickou faunu pavouků
Vymazalová, Pavla
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv a význam aktivního managementu v nížinných lesích na epigeickou faunu pavouků. Výzkum probíhal na patnácti náhodně stanovených výzkumných plochách v NPR Děvín (CHKO Pálava). Z celkového počtu ploch bylo vždy pět ploch homogenních s určitým typem zásahu: čerstvý silný, slabší starší a kontrolní (bezzásahový). Odchyt pavouků probíhal formou zemních pastí, kdy na každé ploše byly umístěny tři pasti v transektu po pěti metrech přes středovou osu každé výzkumné plochy. Materiál byl druhově velmi bohatý a početný. Celkem bylo odchyceno a determinováno 3683 dospělých jedinců pavouků, náležících do 21 čeledí, 70 rodů a 116 druhů, mezi které patřila celá řada vzácných a ohrožených druhů pavouků. Druhová bohatost a ochranářské indikátory dosahovaly nejvyšších hodnot na plochách, kde byl aplikován čerstvý silný zásah. Abundance pavouků dosahovala nejvyšších hodnot ve slabším starším zásahu, což bylo způsobeno především dominantními druhy Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) a Trochosa terricola (Thorell, 1856). Funkční diverzita byla signifikantně nejvyšší v prosvětlených porostech, nicméně jednotlivé funkční znaky (např. lovecké strategie pavouků) byly rovnoměrně rozptýleny ve všech typech lesních porostů a zároveň vyrovnanost těchto jednotlivých funkčních skupin pavouků závisela na pokryvnosti a hustotě vegetace. Z výzkumu je patrné, že by byl nejvhodnější návrat k aktivnímu managementu v rezervacích nížinných lesů pro zachování biodiverzity, avšak ne na celém území. Je nutné zachování mozaikovitosti nížinných lesů, tzn. heterogenity mikrohabitatů v porostu, protože různé druhy a ekologické skupiny pavouků upřednostňují různé podmínky. Díky tomu dojde k podpoře celkové biodiverzity lesních ekosystémů. Dle porovnání jiných výzkumů jsou tyto závěry aplikovatelné i na jiné skupiny organismů vyskytujících se v nížinných lesích České republiky.
Dopad intenzity hospodaření na přirozené predátory škůdců ovocných dřevin
Surovcová, Martina
Odchyt studovaných organismů byl prováděn v období od dubna do září v roce 2016, ve dvou typech hospodaření a ošetřování ovocných dřevin (ekologický sad a intenzivní sad). Všechny studované plochy se nacházejí v okrese Vsetín (Zlínský kraj). V ekologických sadech byly sklepávány hrušně (Pyrus), jabloně (Malus) a slivoně (Prunus). V intenzivních sadech byly sklepávány pouze slivoně (Prunus). Na každé lokalitě bylo vybráno 10 vhodných dřevin, na kterých probíhalo pravidelné sklepávání hmyzu a pavouků. Celkem bylo posbíráno 875 jedinců. Nejpočetnější skupinou ve zkoumaných šesti sadech byli pavouci, ve studovaném materiálu se nacházelo 683 jedinců. Nejpočetnější byly druhy Philodromus sp., Philodromus albidus, Philodromus dispar, Philodromus cespitum, Nigma flavescens, Phylloneta impressa, Nuctenea umbratica, Anyphaena accentuata. Antagonistů z třídy hmyzu bylo ve studovaném materiálu 192 jedinců. Nejvyšší počet pavouků byl v ekologických sadech, celkem jich bylo nasbíráno 470 jedinců, zástupců hmyzu bylo nasbíráno 106 jedinců. Z toho největší počet byl z čeledi Coccinellidae 54 jedinců. Dále bylo nasbíráno kolem 30 jedinců z čeledi Formicidae a Anthrocoridae. U intenzivních sadů byla početnost pavouků nižší, bylo nasbíráno 214 jedinců. Užiteční zástupci hmyzu se vyskytovaly také v menších počtech, bylo jich nasbíráno celkem 86 jedinců. Nejpočetnější čeledí byli Coccinellidae (38 jedinců). Z výsledků lze konstatovat, že v ekologických sadech s heterogenní dřevinou skladbou je druhová diverzita mnohem vyšší, než u sadů s intenzivnějším hospodařením, kde druhová diverzita a početnost měla sestupnou tendenci s výrazně slabší celkovou rozmanitostí přirozených antagonistů. Výsledky tohoto výzkumu aplikovaného na ovocné dřeviny v sadech můžeme vztáhnout i na parky, zahrady, případně arboreta a jinou veřejnou zeleň, protože v těchto biotopech se obecně vyskytuje značná druhová diverzita pavouků a antagonistů z třídy hmyzu, která je ovšem náchylná na různé zásahy a intenzitu hospodaření. Tím může být narušena jejich funkční významnost z hlediska biologické kontroly škůdců.
Arachnofauna dutin hlavatých vrb
Boučková, Monika
Cílem této diplomové práce „Arachonofauna dutin hlavatých vrb“ bylo nalézt dutinovou faunu, která obývá vrbové stromy a poukázat na ořez stromů vrb, jako vhodný management pro tvorbu dutin. Zvolenou lokalitou pro tento výzkum byly Vojkovice u Židlochovic, kde bylo v průběhu roků 2018 – 2019 prováděno zkoumání ve 21 stromech vrb za pomoci novinových pastí. V měsíčních intervalech se pasti vždy vyměňovaly. Celkem bylo nalezeno 72 pavouků, ze kterých bylo adultních tedy dospělých pouze 10 jedinců. Nejdůležitějším nálezem této práce je objev Midia midas (Simon, 1884), která představuje typického obyvatele dutinové fauny a patří mezi silně ohrožené druhy. Tento nález značí, že dutiny vrb představují útočiště i pro vzácné druhy. Juvenilní jedinci byli nejvíce zastoupeni čeledí Gnaphosidae v počtu 20 kusů. Většina nalezených pavouků byla synantropního druhu, tedy se vyskytuje v blízkosti lidí.
Způsoby podpory pavouků jako antagonistů škůdců v agroekosystémech - review
Vondrušková, Hana
Cílem této práce bylo vypracování review o způsobech podpory pavouků i jiných antagonistů škůdců v agroekosystémech. Pavouci jsou významnými predátory hmyzích škůdců na polích, v sadech i ve vinicích. Pavouci a další predátoři a parazitoidi jsou schopní výrazně regulovat populace škůdců, pokud jim na zemědělské půdě poskytneme vhodné podmínky k životu. Důležitá je pro ně blízkost stanovišť vhodných k přezimování, příznivé podmínky na povrchu půdy, tedy půda zakrytá a nepříliš narušovaná, a v neposlední řadě také nepoužívání pro ně škodlivých pesticidů. V České republice zatím není antagonistům škůdců v praxi věnována příliš velká pozornost, ačkoli určité snahy o jejich využití jsou začleněny do naší zemědělské politiky.
Tropické pavilony zoologických zahrad jako životní prostor pro necílové organizmy (pavouky) - komplexní studie
Pešan, Vojtěch
Tato diplomová práce na téma: “Tropické pavilony zoologických zahrad jako životní prostor pro necílové organizmy (pavouky) – komplexní studie” je zaměřena na druhové složení původních a nepůvodních druhů (zejména pavouků) v tropických a subtropických pavilonech zoologických zahrad v Brně a v Praze. Cílem této práce je zkompletování informací o cílových místech (pavilony a terária) a zjištění druhového složení zejména nepůvodních druhů pavouků. Sběr vzorků probíhal především formou zemních padacích pastí a v pár případech i ručním sběrem. Nalezené druhy bezobratlých se následně determinovaly. Hlavním cílem bylo zjistit, které místní vzácné druhy pavouků, ale zejména nepůvodní druhy se v zoologických zahradách vyskytují. Po determinaci jsme zjistili, že nejpočetnější druhy byly především Parasteatoda tepidariorum (Koch, 1841) v ZOO Brno a Hasarius adansoni (Audouin, 1826) v ZOO Praha. Nejzajímavější nálezy byly Heteroonops spinimanus (Simon, 1892), Theotima minutissima (Petrunkevitch, 1929) a čeleď Prodidomidae Simon, 1884, jejichž výskyt nebyl doposud v ČR zaznamenán. Dále bylo nalezeno několik druhů, které jsou u nás vzácné, a to především Nesticodes rufipes (Lucas, 1846).
Fauna nepôvodných bezstavovcov tropických skleníkov botanických a zoologických záhrad sveta a Českej republiky - review
Pažitková, Petronela
Následující bakalářská práce na téma: ,,Fauna nepůvodních bezobratlých tropických skleníků botanických a zoologických zahrad světa a České republiky – review“ se zaobírá soupisem nalezených výzkumů převážně v rámci České a Slovenské republiky, a následně jejich stručným srovnáním s některými evropskými a jinými krajinami světa. Práce je rozdělená na 4 hlavní části. V první části jsou blíž definované základní pojmy související s tématem naší práce a stručné charakteristiky pro nás nejvýznamnějších skupin bezobratlých. Další část je zaměřená na výzkumy bezobratlých v botanických a zoologických zahrad především z Česka a Slovenska, v krátkosti jsou uvedené výzkumy i ze zahraničí. Tato část stručně popisuje i opatření vůči potenciálním invazím a možnou užitečnost těchto druhů. Ke konci se jednotlivé výzkumy mezi sebou srovnají, z čeho můžeme pozorovat pravidelnost výskytu některých z uvedených druhů, či naopak, vzácné nálezy v rámci regiónu.
Araneofauna dutin ovocných dřevin v širším okolí obce Želetice
Bělohoubek, Jiří
Cílem diplomové práce bylo zjistit početnost pavouků v dutinách a na kůře ovocných dřevin v širším okolí obce Želetice. Výzkum probíhal na Prunus avium, kde jsem vybral 37 dřevin ve dvou lokalitách. Pavouky jsem lapal do lepenkových a novinových pastí během jednoho roku. Výběr pastí jsem prováděl každý měsíc. Celkem bylo umístěno 888 pastí a odchyceno 254 pavouků. Juvenilních jedinců bylo 310 a adultních 44. Nejvíc byla zastoupena čeleď Philodromidae s 45,3 % podílem všech jedinců. Pavouci byli roz-řazeni do 11 čeledí a 20 druhů. Nejhojnějším druhem byl křižák podkorní (Nuctenea umbratica). Nejvíce pavouků se vyskytovalo v měsíci listopadu, konkrétně 52 jedinců. Poměr mezi umístěním pasti byl 56 % pavouků na kůře a 44 % pavouků v dutině.
Průseky pod elektrickým vedením jako šance pro světlomilné druhy organizmů
Lišková, Zuzana
V rámci bakalářské práce byly zkoumány průseky pod elektrickým vedením jako šance pro světlomilné druhy organizmů se zaměřením na pavouky. Cílem mé bakalářské práce bylo na vhodných průsecích elektrického vedení umístit zemní pasti, odvodit vliv zkoumaného průseku na sledovanou skupinu, v mém případě pavouky a diskutovat optimální řešení hospodaření pod dráty elektrického vedení. Sběr pavouků se uskutečnil u obce Popůvky od května do září 2017, vždy jednou v měsíci. V linii, kolmo na dráty elektrického vedení, bylo umístěno 8 zemních pastí. Celkem bylo odchyceno a determinováno 166 jedinců pavouků. Z toho bylo 65 juvenilních rozdělených do pěti čeledí a 101 adultních determinovaných do 29 druhů. Výzkum zahrnoval porovnání životních nároků jednotlivých jedinců. V průseku byly zaznamenány xerotermní druhy pavouků. Vedle běžných druhů se zde objevovaly i druhy ohrožené. Z výsledků vyplývá pozitivní vliv průseku na pavouky v porovnání s lesem. Tento závěr je dle porovnání jiných prací možné aplikovat i na jiné druhy bezobratlých, vyskytujících se v lesních průsecích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.