|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva ve vybraných územních samosprávných celcích
RYTÍŘOVÁ, Karolína
Cílem této diplomové práce je analýza plánování a řešení k ochraně obyvatelstva za epidemie koronavirem SARS-CoV-2 a komparace v obcích s rozšířenou působností Libereckého kraje. Teoretická část je zaměřena na ochranu obyvatelstva a dále je zde nastíněna problematika celosvětové pandemie koronavirem SARS-CoV-2. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s šesti pracovníky z oblasti krizového řízení v Libereckém kraji. Po získání dat z rozhovorů následuje provedení SWOT analýzy a interpretace výsledků. Výzkum poukazuje na vážný problém s nedostatkem osobních ochranných pomůcek a desinfekčních prostředků na začátku epidemie v Libereckém kraji. Na druhou stranu kladně poukazuje na efektivní komunikaci jednotlivých ORP se svými obcemi a na dobrou dostupnost informací pro obyvatelstvo. Na základě získaných dat a provedené SWOT analýzy je vybrána strategie spojenectví, která využívá příležitosti k odstranění nebo ke zmírnění slabých stránek plánování a řešení. Diskuze shrnuje průběh plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva, případné porovnání mezi jednotlivými ORP a návrh ke zlepšení pro další podobné situace.
|
|
|
Nestátní neziskové organizace podílející se na řešení epidemie COVID-19 v Jihočeském kraji
RŮŽIČKOVÁ, Eliška
V průběhu první vlny epidemie COVID-19 byla všem členům Panelu nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje dne 20. března 2020 doručena SMS s pokynem hejtmanky k aktivaci. Tato aktivace trvala 2 měsíce, do dne 27. května 2020. Role nestátní neziskových organizací a jejich koordinace pomocí Panelu byla při řešení epidemie nezastupitelná. Všichni dobrovolníci a zaměstnanci sdružení riskovali své zdraví ve prospěch občanů Jihočeského kraje. Pomáhali těm nejzranitelnějším ze společnosti a vyzvali množství dobrovolníků z veřejnosti, aby se zapojili do potřebné pomoci. Diplomová práce se zabývá analýzou zapojení nestátních neziskových organizací v Jihočeském kraji při řešení první vlny epidemie COVID-19 a analýzou zkušeností vedoucích pracovníků a dobrovolníků nestátních neziskových organizací při řešení krizové situace. K zodpovězení výzkumných otázek byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů se zástupci jihočeských nestátních neziskových organizací. Data získaná výzkumem a provedeného šetření byla vyhodnocena pomocí SWOT analýzy a pro srovnání byl sestaven tzv. Fullerův trojúhelník. Na základě vyhodnocení získaných dat lze konstatovat, že NNO byly schopné na nastalou situaci zareagovat rychle a že Panel NNO JčK zajišťoval pomoc s distribucí roušek, dezinfekce, zajišťoval desinfekci veřejných prostor, dodávky nákupů, poskytovaní koordinační podpory terénních a doprovodných aktivit, obsluhování informační linky na krajském úřadě JčK, zřízení karanténních míst pro lidi bez domova a tvorbu manuálů pro práci s dobrovolníky. Vedoucí pracovníci i dobrovolníci hodnotili první vlnu epidemie jako období nejistoty, dezinformací a nedostatku osobních ochranných prostředků. Koordinátor Panelu NNO JčK podotkl, že ze strany kraje byly zadávány ostré úkoly, na které nebyli dostatečně připraveni. Většina pracovníků NNO vnímá zkušenost s epidemií jako základ pro změny v systému fungování organizací do budoucna. Závěry plynoucí z diplomové práce budou využity jako podklady ke zpětné vazbě pro Panel NNO JčK, Oddělení krizového řízení Jihočeského kraje a Oddělení krizového řízení HZS JčK.
|
|
|
Analýza znalostí studentů vybraných vysokých škol v problematice krizového řízení
JIRUŠKA, Jakub
Krizové řízení je aktuální téma, které je důležité znát a studenti vysokých škol by měli mít základní přehled o všeobecném dění. Krizovým řízením se rozumí souhrn řídicích činností orgánu krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra. Cílem diplomové práce je analyzovat znalosti studentů vybraných vysokých škol v problematice krizového řízení a porovnat jejich znalosti v rámci jednotlivých oborů. V teoretické části je popis základní problematiky krizového řízení i se základními pojmy z krizového řízení. Dále jsou zde vyjmenovány základní složky integrovaného záchranného systému a jejich činnosti. V praktické části je zkoumáno prostřednictvím statistické metody, formou dotazníku, jaké mají studenti znalosti, a zda pandemie COVID-19 napomohla k jejímu zlepšení. Výsledkem této práce by mělo být objektivní zjištění znalostí v rámci krizového řízení a zda pandemie COVID-19 napomohla ke zlepšení daných znalostí. Využití této práce by mohlo přinést mnoho dobrého pro práci zdravotníků, kteří školí první pomoc. V rámci první pomoci by se totiž mohlo objevit právě téma krizové řízení, o kterém se doposud nikdo nezajímal a netušil, o co se vlastně jedná.
|
|
|
Analýza rizik obce s rozšířenou působností Soběslav s návrhem následných opatření pro ochranu obyvatelstva
HOMOLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce s názvem Analýza rizik obce s rozšířenou působností Soběslav s návrhem následných opatření pro ochranu obyvatelstva se zabývá analýzou rizik obce s rozšířenou působností Soběslav. Popisuje bezpečnostní prostředí, strategii, rizika a hrozby a jednotlivé složky bezpečnostního systému České republiky. V teoretické části jsou zmíněny základní právní předpisy vztahující se k problematice práce a vymezeny definice pojmů k problematice analýze rizik, krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Dále je v práci zmíněn bezpečnostní systém České republiky a složky Integrovaného záchranného systému. Zabývám se také systémem krizového řízení a dokumentací krizového plánování. V závěru teoretické části popisuji opatření k ochraně obyvatelstva. V praktické části je provedena multikriteriální analýza rizik pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností Soběslav metodou expertních odhadů. Její součástí je charakteristika daného území z hlediska správního rozdělení, demografie, klimatických podmínek, infrastruktury apod. Graficky je zde znázorněna správnost odpovědí na jednotlivé otázky v dotazníkovém šetření a statistické zpracování výsledků pro lepší zhodnocení. Cílem práce byla identifikace hrozeb a provedení analýzy rizik na území obce s rozšířenou působností a porovnáním s aktuálním krizovým plánem obce s rozšířenou působností Soběslav. K dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky a jedna doplňující hypotéza. První otázka byla "Jak je obec připravena na řešení mimořádných událostí" a k ní přiřazená hypotéza "Informovanost občanů a odborníků z veřejné správy je dostatečná", pro lepší zpracování výsledků. Druhou otázkou "Jaká jsou rizika, která ohrožují obyvatelstvo správního obvodu" a poslední otázka zjišťovala, "Do jaké míry je krizový plán funkční". Za účelem dosažení stanoveného cíle a zodpovězení výzkumných otázek bylo provedeno doplňující dotazníkové šetření. Získané výsledky byly zpracovány v programu MS Word a MS Excel a za pomoci metod deskriptivní a matematické statistiky. Vypracovaná analýza rizik pro území obce s rozšířenou působností Soběslav může sloužit jako studijní materiál pro odborníky z veřejné správy se zaměřením na krizový management nebo jako výukový podklad pro studenty ochrany obyvatelstva. Dále by práce mohla posloužit jako metodická pomůcka, která přispěje k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací na území obce s rozšířenou působností Soběslav.
|
|
|
Krizový management územního samosprávného celku a jeho činnost v době řešení krizové situace
BENDULA, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá krizovým managementem územního samosprávného celku Hluboká nad Vltavou. Cílem této kvalifikační práce je provést obecné i konkrétní zhodnocení současného stavu krizového managementu a navrhnout možné postupy vedoucí ke zlepšení v oblasti řešení krizové situace samosprávného celku. Téma bylo vybráno z důvodu, že se krizový management v současné době potýká s nedostatkem zkušeného a odborně vyškoleného personálu. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s managementem a jeho funkcemi, jsou zde zahrnuty základní pojmy dané problematiky a jejich charakteristika. Praktická část práce analyzuje postup krizového managementu v době řešení krizové situace, konkrétně při povodni v roce 2002. K analýze přispěl rozhovor se starostou obce Hluboká nad Vltavou a vyplněný checklist starosty. Závěr práce tvoří zhodnocení, zdali byly zvoleny postupy, které jsou v souladu s právními předpisy.
|
|
|
Výpadek kritické infrastruktury - vodního hospodářství na zdravotnická zařízení Jihočeského kraje
FIALOVÁ, Eliška
Cílem práce je zhodnotit připravenost zdravotnických zařízení, nemocnic v Jihočeském kraji, na výpadek pitné vody. Teoretická část se zabývá problematikou vody a její úpravou, pitnou vodou, vodním hospodářstvím jak u nás v České republice, tak v Evropě celkově. Dále jsou uvedeny informace o krizovém plánování ve vodním hospodářství, náhradních dodávkách pitné vody a samozřejmě o krizovém plánování ve zdravotnictví. Připravenost nemocnic na výpadek pitné vody je hodnocena pomocí SWOT analýzy. K vypracování SWOT analýzy sloužily odpovědi jednotlivých pracovníků z nemocnic na předem stanovené otázky. Na základě odpovědí jednotlivých nemocnic a výsledků SWOT analýzy vyplývá, že většina nemocnic nemá problém se zajištěním pitné vody. V případě jejího výpadku mají některé nemocnice například své vlastní vrty, které z části pokryjí potřebu pitné vody v jejich areálu, nebo mají přívod vody ze dvou zdrojů, tudíž mohou využít vždy jeden z nich. Ohrožení dodávek pitné vody je pro všechny převážně stejné. Převažují živelní pohromy, black out, nebo třeba havárie na vodovodní síti. Krizová situace hrozí také v případech havárií na nejdůležitějších zdrojích pitné vody, například na vodním díle Římov. V dnešní době musíme zvážit i riziko antropogenní, a to například cílený útok na nemocnici, nebo zdroj pitné vody.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události a krizové stavy.
ŽIŽKOVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci jsem se nejprve věnovala historii ochrany obyvatelstva, základním pojmům v krizovém řízení, krizovým managementem a rozdělením orgánů krizového řízení. Dále jsem zabývala vznikem možných mimořádných událostí a krizových stavů na území měst Prachatice a České Budějovice. V druhé části práce jsem vypracovala podkladový materiál se zaměřením na plánování {--} všeobecné informace o plánování, havarijní a krizové plánování.
|
|
|
Countering Hybrid Threats: Public-Private Cooperation in Norway and the Czech republic
Musilová, Kristýna ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je předložit doporučení v oblasti spolupráce soukromého a veřejného sektoru při čelení hybridnímu působení, zejména pak kybernetickým hrozbám. Výzkum tohoto typu je v českém akademickém prostředí unikátní-dosud nebyla publikována práce, která by se takto komplexně zabývala spoluprací veřejného a soukromého sektoru jakožto nástroje k docílení resilience společnosti při čelení hybridnímu působení. V první části se výzkum zabývá norským modelem spolupráce soukromého a veřejného sektoru a identifikuje nástroje a mechanismy, díky kterým je budování celospolečenské odolnosti v Norsku úspěšné. Tato případová studie je výrazným doplňujícím přínosem diplomové práce. Druhá část práce analyzuje současnou situaci v ČR a identifikuje nedostatky při čelení hybridním hrozbám. Nejzásadnějším přínosem celé práce je pak samotná výzkumná část, kterou tvoří osmnáct polostrukturovaných rozhovorů s představiteli norské a české veřejné správy a soukromých společností. Výsledkem analýzy otevřených zdrojů doplněných o data získaná prostřednictvím rozhovorů je soubor doporučení pro českou veřejnou správu. Tato doporučení specifikují, jakým způsobem lze aplikovat norské nástroje spolupráce veřejné správy a soukromého sektoru v Česku. Nejdůležitějšími doporučeními je implementace tzv. systému...
|
|
|
Krizové řízení v době pandemie: případová studie zařízení péče o děti do pěti let věku
Pánská, Natálie ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá krizovým řízením v období pandemie covid-19. Konkrétně se přitom zaměřuje na oblast zařízení péče o děti do pěti let věku, a to v období od března 2020 do června 2021. Jednotlivé druhy zařízení jsou přitom v gesci celkem tří resortů. Cílem práce je tak popsat, jak vypadalo krizové řízení v této oblasti, jak spolu tři dotčené resorty spolupracovaly, a jaký dopad to mělo na provoz samotných zařízení a následně rodin. Celá práce je zasazena do různých konceptů zabývajících se krizovým řízením, ale také meziresortní spoluprací a strategickým vládnutím. V rámci zpracování tématu bylo provedeno osm expertních rozhovorů, které jsou doplněny o analýzu veřejněpolitických dokumentů (např. vybraných mimořádných opatření, vládních dokumentů, metodik atd.). Z analýzy dat vyplynulo, že problematická byla především první fáze pandemie, některé z problémů ovšem přetrvávaly i v dalších fázích. Jedná se zejména o krizovou komunikaci, která selhávala na všech úrovních. Po celou dobu pandemie si vláda nedokázala vytvořit jasnou komunikační strategii. Vydávaná mimořádná opatření tak byla mnohdy nejasná a vysvětlení přicházelo se značným zpožděním. Zároveň k tomu nebyla ani jednotná pro všechny druhy zařízení pečující o děti do pěti let věku. ČR tak v této oblasti nebyla dostatečně připravena...
|
|
|
Problematika mimořádných událostí se zaměřením na povodně v období od 1997 do 2007
Ľuptovský, Matěj ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Problematika mimořádných událostí se zaměřením na povodně v období od 1997 do 2007 Cíle práce: Charakterizovat druhy mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Zjistit, co vedlo k přijetí krizových zákonů a co je jejich obsahem. Vytvořit přehled ztrát v důsledku povodní. Metoda: Analýza a rozbor získaných informací orientovaných na problematiku mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Rozhovor s odborníkem ze složek integrovaného záchranného systému. Výsledky: Přehled mimořádných událostí. Popis mimořádných událostí. Příklady mimořádných událostí, vztahující se k ČR se zaměřením na povodně. Analýza povodní v období 1997 - 2007 z hlediska vzniku, vývoje a následků. Klíčová slova: Integrovaný záchranný systém, mimořádná událost, krizová situace, povodeň, krizové řízení.
|
host ::
RSS.