|
| |
|
|
Vliv odborů na ekonomický růst v zemích EU-15
Krejčí, Jakub ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce analyzuje vztah mezi mírou členství v odborech a mírou růstu v 10 evropských zemích v letech 1960-2010. S využitím VAR modelů a testováním Grangerovy kauzality výstupy vykazují kauzalitu jen v případě Itálie, kde míra syndikalizace odpovídá na změny v mírě růstu. V případě ostatních zemí shledáváme četné známky reakce na ekonomické impulzy, zejména v letech krize, nicméně nejsou dostatečně signifikantní. Teoretická část uvádí čtenáře do historického pozadí tohoto vztahu sledovaného mnohými autory, tj. definuje trh práce pohledem ze dvou perpektiv, vysvětluje původ a existující modely odborových svazů, a konečně, ukazuje na empirických studiích ekonomické důsledky vlivu odborů a jejich přítomnosti na trhu práce. JEL klasifikace: J51, J81
|
|
|
Optimalizace převodu larev síha peledě (Coregonus peled) na kompletní krmnou směs.
PITHARDT, Tomáš
V prezentované práci byl testován optimální odchov larev síha peledě ve dvou experimentech. Oba pokusy probíhaly po dobu 34 dní. Do prvního experimentu vliv velikosti startérového krmiva na přežití a růst byly nasazeny larvy síha peledě o kusové hmotnosti 3,01 +- 0,48 mg. Larvy byly odstaveny od živého krmiva 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení, kdy před odstavem probíhal co-feeding po dobu 3 dnů. V prvním experimentu byly testovány dvě velikosti krmných částic 100 mikrometrů a 300 mikrometrů. Skupiny odstavené 20., 25. a 30. den po vykulení při použití velikosti krmných částic 100 mikrometrů a skupiny převedené 25. a 30. den za použití krmiva 300 mikrometrů se v konečném přežití statisticky nelišily. Nejlepší růst (konečná hmotnost 39 +- 12 mg) měla skupina odstavená 30. den po vykulení s použitím velikosti krmných částic 300 mikrometrů. Do druhého experimentu vliv délky kombinovaného krmení (co-feeding) na přežití a růst byly nasazeny larvy síha peledě o kusové hmotnosti 3,01 +- 0,48 mg. Co-feeding trval 1, 3 nebo 6 dní před odstavem. Larvy byly odstaveny od živého krmiva 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení. Skupiny převedené 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení se statisticky nelišily v konečném přežití larev. Nejvyšší konečnou hmotnost 37 +- 15 mg dosáhla skupina převedená 30. den po vykulení s kombinovaným krmením po dobu jednoho dne. Skupiny převedené 20., 25. a 30. den po vykulení se statisticky nelišily v konečné hmotnosti larev. Délka co-feeding periody neměla vliv na parametry přežití a růstu larev.
|
|
|
Vliv rychlosti postnatálního vývoje na formování personality v chování
SCHMIDTMAJEROVÁ, Eva
Cílem této diplomové práce bylo empiricky prověřit jednu z teorií týkající se právě vnitrodruhové variability v chování zvířat. Ta předpokládá, že rozdíly v chování přímo souvisí s individuálními rozdíly v rychlosti růstu. Jako studovaný druh byl zvolen jeden z našich nejčastějších hlodavců - hraboš polní (Microtus arvalis), a to především proto, že na tomto druhu již bylo provedeno značné množství studií dokládajících mimo jiné i přítomnost konzistentních rozdílů v chování.
|
|
|
Vliv teploty na příjem krmiva a růst síha peleďe (Coregonus peled) v intenzivním chovu.
VÁLEK, Pavel
Vliv teploty vody v rozmezí od 13 do 25 °C byl testován ve dvou experimentech a na dvou věkových kategoriích ryb (věk 74 a 230 dní po vykulení). U mladších ryb (počáteční hmotnost 0,60 +- 0,04 g) vykazovaly signifikantně rychlejší růst ryby chované při teplotě 19 - 22 °C. Průměrná individuální hmotnost na konci experimentu byla 5,19 +- 1,59 g (13 °C), 8,16 +- 2,08 g (16 °C), 9,78 +- 2,50 g (19 °C), 9,06 +- 2,75 g (22 °C) a 4,70 +- 2,13 g (25 °C). Ryby chované při nejvyšší teplotě 25 °C vykázaly signifikantně nižší přežití (29,60 +- 6,3 %) v porovnání s ostatními skupinami. Signifikantně vyšší míra heterogenity obsádek byla pozorována u ryb chovaných při 25°C (CV 50,1 +- 5,1 %) v porovnání s ostatními skupinami. V druhém experimentu u starších ryb (počáteční hmotnost 13,7 +- 2,9 g) vykazovaly nejlepší růst ryby chované v rozmezí teplot 16 - 22 °C. Průměrná individuální hmotnost na konci experimentu byla 25,2 +- 6,8 g (13 °C), 30,3 +- 7,1 g (16 °C), 29,7 +- 8,0 g (19 °C), 30,3 +- 8,8 g (22 °C) a 23,9 +- 5,5 g (25 °C). Ryby chované při teplotách 22 a 25 °C měly signifikantně nižší přežití (70,8 +- 18,8 a 40,8 +- 6,3 % respektive) v porovnání s ostatními skupinami.
|
|
|
Vliv mezidruhové hybridizace na fitness jeseterovitých ryb
ŠACHLOVÁ, Hana
Jeseteři jsou jednou z nejstarších skupin obratlovců žijících na naší planetě a jejich polyploidní původ je předurčuje k častým mezidruhovým hybridizacím. Tyto mezidruhové a dokonce i mezirodové hybridizace byly popsány jak v přírodních, tak i v akvakulturních podmínkách. Doposud však nebylo studováno fitness takovýchto hybridů ve vztahu k původním rodičovským druhům, které může mít zásadní vliv pro zlepšení produkce jeseterovitých ryb. Cílem této práce bylo porovnat reprodukční ukazatele (oplozenost, líhnivost) a růstové ukazatele cíleně vytvořených hybridů jesetera ruského (Acipenser gueldenstaedtii) a jesetera sibiřského (A. baerii) s jejich rodičovskými druhy. Celé sledování bylo provedeno do 262 dne po vykulení. Lze předpokládat, že tyto sledované parametry mohou mít zásadní vliv na fitness jedinců. Nejvyšších hodnot oplozenosti a zároveň i líhnivosti dosáhl hybrid mezi jeseterem sibiřským a jeseterem ruský (A. baerii × A. gueldenstaedtii ). Naopak nejnižších hodnot oplozenosti a líhnivosti dosáhla kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). V počátečních fázích odchovu do 37. dne od vykulení vykazovaly vyšší úroveň přežití kontrolní skupiny čistých rodičovských druhů, zatímco od 37. dne odchovu se tento trend nepatrně obrátil ve prospěch hybridů a na konci experimentu dosahovala nejnižších hodnot přežití kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). Celkově nejnižších hodnot růstu za celé experimentální období měla také kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). Oproti tomu celkově nejlepší růstové ukazatele byly pozorovány u hybrida jesetera ruského a jesetera sibiřského (A. gueldenstaedtii × A. baerii ) a to i přesto, že do 101. dne od vykulení naopak rostl nejpomaleji ze všech sledovaných skupin. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, se jeví tento typ hybrida jako nejvhodnější pro intenzivní chov v akvakultuře v průběhu prvního roku života. Zároveň lze na základě zjištěných výsledků konstatovat, že hybrid jesetera ruského a jesetera sibiřského (A. gueldenstaedtii × A. baerii ) je vhodný pro chov v polykultuře s ostatními druhy jeseterů. Z celkového pohledu může být chov hybridů jeseterovitých ryb perspektivní alternativou pro akvakulturu, avšak záleží na typu hybrida a na účelu chovu.
|
|
|
Zhodnocení fenotypové variability komerčních kultivarů a planých populací chrastice rákosovité v experimentálních podmínkách
JANUŠ, Vojtěch
Předkládaná bakalářská práce je součástí projektu AMVIS 20-LH 11039. Cílem práce je zhodnocení růstových charakteristik a fenotypové variability u planě rostoucích populací a komerčních kultivarů chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) v nádobovém pokuse. V rámci projektu byl založen experimentální pokus na pozemku Botanického ústavu AV ČR Třeboň. V rámci předložené bakalářské práce byly zjišťovány morfologické vlastnosti zkoumaných rostlin v průběhu vegetační sezóny, 26.6.?18.9.2012. Na konci pokusu byla použita destruktivní metoda k zjištění nadzemní biomasy. Rostliny z přirozených populací dosahovaly vyšších hodnot studovaných charakteristik, než komerční kultivary. Nejvyšší průměrné hodnoty nadzemní biomasy pak dosáhly populace pocházející z oblasti Dyje (433 g).
|
|
|
Změny rychlosti růstu a silifikace rozsivek na různých místech nádrže Římov v roce 2011
VISOCKÁ, Veronika
V roce 2011 byla měřena silifikace a rychlost růstu rozsivek na třech odběrových místech nádrže Římov. Bylo zjištěno, že rychlost silifikace měřená pomocí metody PDMPO u třech dominantních druhů rozsivek (Asterionella formosa, Aulacoseira italica, Fragilaria crotonensis) je závislá na jejich rychlosti růstu. Zároveň bylo zjištěno, že rychlost růstu rozsivek byla nejvyšší v přechodné zóně nádrže a významně závisela na intenzitě světla.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.