|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
Autoritářské režimy prezidentů I Sung-mana a Pak Čong-huieho v Jižní Koreji
Bělinová, Anna ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce "Autoritářské režimy prezidentů I Sung-mana a Pak Čong-huieho" se zabývá komparaci autoritářských režimů prvních dvou prezidentů Jižní Koreje a jejich dopadem na současný jihokorejský politický systém i společnost. Ve své práci se studentka s užitím diachronní metody komparace zaměří na důvody, které je k tomuto způsobu vlády vedly, a dále taky na celkové proměny jihokorejského politického systému, které proběhly v období od rozdělení korejského poloostrova do konce 70. let.
|
|
|
Mezi demokracií a autoritarismem? Politický vývoj v Rusku v letech 2000-2012
Anissimov, Roman ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Gutsul, Yulia (oponent)
Práce je věnována vývoji de facto nového politického systému v Rusku po nástupu V.V. Putina a zabývá se hodnocením jeho demokratičnosti. I když se ústavní rámec dřívejšího politického systému (1991-2000) změnil jenom malo, došlo však k rozsáhlému "přebudování vztahů" mezi institucemi výkonné, zákonodarné, soudní moci; byla přehodnocena politika centra ve vztahu k regionům a stranický systém nabyl jiné podoby. Cílem práce je zanalýzovat vývoj ruského politického systému v letech 2000 až 2012 a konkrétně sedmi jeho složek: (výkonné, zákonodarné a soudní moci, volebního systému, stranického systému, místní samosprávy a roli nepolitických akterů) a zhodnotit zda se jedná o hybridní demokratický systém nebo o politický systém autoritářské povahy. V práci se klade důraz na posouzení rozdílů mezi zákonným rámcem uskutečněných politických reforem a jejich skutečným dopadem na fungování politického systému jako celku. Oficiálně Rusko i dodnes má ústavně zakotvené demokratické státní úspořádání, ovšem jeho skutečná demokratičnost je částo zpochybňována, vzhledem k výskytu v systému prvků zjevně odporujících tradičnímu pojetí demokratického vládnutí. Kromě toho, v práci jsou hodnoceny předpoklady ruského politického systému pro úspěšný přechod k plnohodnotné demokracii. V textu se pomocí jednotlivých konceptů rozebírají specifika fungování politického systému Ruska s příhlédnutím k obecným demokratickým standardům.
|
|
|
Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze
Procházka, Michal ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce je politický režim v období vlády venezuelského prezidenta Huga Cháveze, především zkoumání jeho zařazení v rámci dělení politických režimů na demokratické, totalitní a autoritativní. Na základě analýzy změn v politických, ekonomických a sociálních strukturách země mezi lety 1998 a 2009 a za využití zevrubného přehledu historických souvislostí latinskoamerických autoritativních režimů se práce snaží odpovědět na otázku, zda se současný venezuelský politický režim dá označit za autoritativní, či ne. V práci je dále zahrnuta stručná historie Latinské Ameriky s důrazem na období vlád autoritativních režimů a příčiny jejich četného výskytu, cesta prezidenta Cháveze k moci a historie Venezuely před jeho zvolením.
|
host ::
RSS.