|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
|
|
|
Využívání pomůcek při manipulaci s nesoběstačnými pacienty na odděleních intenzivní medicíny
JANTAČOVÁ, Dana
Na odděleních intenzivní medicíny jsou často hospitalizováni pacienti, kteří mají poruchu soběstačnosti v běžných denních aktivitách. Sestry, které pracují na těchto odděleních, jsou nuceny, v rámci poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, s těmito pacienty každodenně manipulovat. K ulehčení jejich práce existují více či méně dostupné pomůcky, ne vždy se jich však plně využívá. Ať pro jejich složitost při použití, nedostupnost v nemocničních zařízeních, či pro ušetření času na jiné povinnosti. Tuto práci můžeme rozdělit na dvě části. První část práce je soustředěna na teoretickou stránku daného tématu. V této části je naše pozornost zaměřena na pacienta na oddělení intenzivní medicíny, který je odkázán na pomoc sestry. Sestra zde pak vystupuje především jako ošetřovatelka. Dále jsou v teoretické části popsány nejběžnější pomůcky, které se využívají při manipulaci s nesoběstačným pacientem. Druhá část této práce je část výzkumná. Šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích ČR, na odděleních intenzivní medicíny. Výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků, určených sestrám, které pracují na některém z oddělení intenzivní medicíny. Cílem práce bylo: Zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají všechny pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Dále zjistit, jaké pomůcky sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají nejčastěji, při manipulaci s nesoběstačnými pacienty a zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. K těmto cílům byly také stanoveny hypotézy. H1. Sestry na odděleních intenzivní medicíny nevyužívají všechny pomůcky určené k manipulaci s nesoběstačnými pacienty. H2 Sestry na odděleních intenzivní medicíny nejčastěji využívají při manipulaci s nesoběstačnými pacienty polohovací podložku. H3 Sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Cíle práce byly splněny a všechny tři hypotézy byly pomocí výzkumného šetření potvrzeny. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro sestry, které se zajímají o ošetřovatelství v intenzivních oborech. Dále může sloužit pro výrobce pomůcek k manipulaci s nesoběstačnými pacienty; možnost zlepšení nejvyužívanějších pomůcek a naopak, k zjednodušení práce s pomůckami, které sestry nevyužívají tak často.
|
|
|
Péče o pokožku na ARO a JIP
MUŽÍKOVÁ, Eva
V bakalářské práci na téma Péče o pokožku na ARO a JIP jsem v dotaznících pro sestry zjišťovala,zda mají potřebnou dostupnost antidekubitárních pomůcek a hygienických přípravků k péči dostatečnou a správnou hygienickou péči o pacienta. Dále jsem skrytým pozorování zjišťovala,zda mají pacienti tyto antidekubitární pomůcky k dispozici. První hypotézou, která se potvrdila bylo to , že sestry pečují o pokožku pacienta dle standardů ošetřovatelské péče. Tato hypotéza se potvrdila při skrytém pozorování, kde jsem měla možnost přečíst si standardy daného zdravotnického zařízení, kde jsem toto pozorování prováděla. Sestry mají i dostatečné množství pomůcek jak k polohování pacientů tak k jejich hygieně a ošetřování jejich pokožky. Mou druhou hypotézou bylo, že pacienti na ARO a JIP mají k dispozici antidekubitární pomůcky. Nyní po vyhodnocení jak dotazníků pro sestry tak pozorování mohu říci,že i tato hypotéza byla potvrzena. Podle mého názoru péče závisí i na dostatečném množství prádla na oddělení a jak vyplynulo z pozorování i z dotazníků vybraných od sester tak ani prádla není žádný zásadní nedostatek. U pacientů není extrémní častost vzniku dekubitů a rány pacientů se ve velkém procentu hojí per primam. Sestry se dále snaží doplňovat své vzdělání v této problematice jak studováním odborných časopisů i navštěvováním odborných seminářů a z toho podle mého názoru vyplývá, že mají zájem o to aby se i tato problematiky dostala do popředí. Mým cílem v této práci bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o pokožku na ARO a JIP. Myslím si, že tento cíl byl splněn a výsledky mého výzkumu si můžete přiblížit a ověřit v grafech.
|
|
|
Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP
ŠVAGROVÁ, Soňa
Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP Abstrakt V dnešní době stále více ustupuje důstojnost a intimita při léčení a ošetřování pacientů do pozadí. Problematika zajištění intimity je na každém oddělení odlišná. Bakalářská práce na téma {\clqq}Zajištění intimity pacienta na standardním oddělení, ARO, JIP`` má za cíl zmapování znalostí sester v oblasti intimity a jejího dodržování na různých typech oddělení. Při mnoha činnostech, které sestra provádí vstupuje do intimní zóny pacienta a dochází k narušení jeho intimity. Proto jsme chtěli zjistit, zda mají sestry v této problematice dostatek znalostí. Pacienti se mnohdy nemohou bránit, jejich ochrana přechází na zdravotníky, kteří svým chováním, by měli respektovat nemocné v jakékoli situaci a stavu. Musí udělat vše pro to, aby jeho intimita byla narušena minimálně a nebo vůbec. Z tohoto důvodu jsme si položili otázky: Zda sestry dostatečně zachovávají intimitu pacientů a zda sestry z ARO a JIP dodržují zásady intimity více, než sestry ze standardního oddělení? Výzkumný soubor tvořili sestry pracující na odděleních ARO, JIP a standardu chirurgických oborů v Nemocnici České Budějovice a Český Krumlov a. s.. Jako metoda výzkumu byl zvolen dotazník. Hypotéza č.1, že sestry mají dostatečné informace v oblasti intimity, byla na základě výsledků znalostí potvrzena. Hypotéza č. 2, že sestry nedostatečně zachovávají intimitu pacientů se bohužel potvrdila. Hypotéza č.3 , že sestry které pracují na oddělení ARO, JIP dodržují zásady zajištění intimity více, než sestry pracující na standardních odděleních se nepotvrdila. Z výsledku výzkumu vyplývá, že na všech typech odděleních nedodržují dostatečně při ošetřování nemocných zásady zajištění intimity. Na základě provedeného výzkumu by nemocnice, které nemají ještě vyhotoven vnitřní předpis (směrnici) k této problematice, by měli toto nařízení zpracovat a to například formou {\clqq}Desatera soukromí pacientů`` a věnovat pozornost dodržování zásad na ochranu intimity pacientů. Je potřeba, aby právě zde sestry uplatnili roli obhájkyně práv pacientů.
|
host ::
RSS.