|
|
Porovnání teplotně vlhkostního indexu v odlišných stájových objektech pro chov skotu
MOULIS, Petr
Téma bakalářské práce se zabývá problematikou mikroklima ve stáji, přičemž teplota či vlhkost vzduchu jakož to jednotlivá veličina nikterak nevypovídá o tepelné pohodě zvířat, proto je k tomu určen teplotně-vlhkostní index, který po naměření hodnot tep-loty a vlhkosti vzduchu po upravení podle rovnice vypoví určité informace o tepelném stresu zvířat. Měření hodnot teploty a vlhkosti vzduchu probíhalo od 1.1.2022 do 31.3.2022, které proběhlo na farmě Moulis. Následně proběhlo vyhodnocení měřených výsledků pomocí grafů, které znázorňují průběh teploty a vlhkosti vzduchu společně s teplotně-vlhkostním indexem.
|
|
|
Dědičnost bezrohosti u skotu
HEGROVÁ, Kateřina
Většina plemen skotu byla původně přirozeně rohatá. Rohy sloužily jako nástroj obrany a projev dominance ve stádě. S rostoucím tlakem na zvýšení efektivity chovů a zvýšení bezpečnosti, jak zvářat, tak ošetřovatelů, je přistupováno u rohatého skotu k odrohování. Toto však není v souladu s welfare požadavky. V roce 2009 byl sekvenován kompletní genom skotu, což nastartovalo serii výzkumů i v oblasti dědičnosti rohatosti. Genetické projevy bezrohosti či rohatosti jsou kontrolovány autosomálním lokusem polled, umístěným na 1. chromozomovém páru BTA1, charakterizovaným dvěma alelami, pro dominantní projev bezrohosti alela P, a pro rohatost recesivní alelou p. U skotu se setkáváme se 4 mutacemi těchto alel - keltskou, frýskou, mongol-skou a guarani. Projevy rohatosti jsou ovlivňovány i alelami pro přítomnost volných rohů Sc a sc, či alelami pro projev tzv. Afrických rohů Af a An. Díky testování jedinců pomocí mikrosatelitových markerů či pomocí metody SNP je možné označovat gene-ticky bezrohé jedince a tím napomáhat chovatelům k rozšiřování bezrohých chovů.
|
|
|
Vhodnocení vlivu reprodukce na mléčnou užitkovost dojnic plemene český strakatý skot
ŠVAJLENOVÁ, Kamila
Tato práce na téma "Vyhodnocení vlivu reprodukce na mléčnou užitkovost dojnic plemene český strakatý skot" se zabývá reprodukčními ukazateli, které ovlivňují mléčnou užitkovost dojnic. Tyto ukazatele byly sledovány a vyhodnoceny ve dvou odlišných stádech ve firmě JASANKA s.r.o. Z obou stád bylo vybráno 50 krav, u kterých byly zjišťovány a následně vyhodnocovány reprodukční vlivy na mléčnou užitkovost a poté byla stáda porovnávána. První část této práce se zabývá plemenem český strakatý skot a jeho historií, reprodukcí a mléčnou užitkovostí skotu. Dále byla představena společnost JASANKA s.r.o. a v poslední části této práce byly představeny výsledky zjištěné v daných stádech. Prvním ze sledovaných ukazatelů byl věk při prvním otelení, dále mezidobí, servis perioda, inseminační interval, inseminační index a poruchy reprodukce v daných stádech a v neposlední řadě jsou uvedeny doporučení pro chovatele pro zlepšení reprodukce a mléčné užitkovosti v daných stádech. Během studie bylo zjištěno, že průměrná doba prvního otelení v daných stádech je 30-31 měsíců a 26-27 měsíců. Průměrné hodnoty mezidobí jsou 399 dní a 406 dní. Průměrné hodnoty servis periody jsou 117 dní a 124 dní. Dalším ze zkoumaných vlivů byl inseminační interval, u kterého byly průměrné hodnoty 67,5 dne a 74 dní. Inseminační index je na hodnotách 1,9 u obou stád. Byly zjištěny velmi vysoké hodnoty výskytu reprodukčních poruch a to v 90 % a ve 40 %. Přestože druhé stádo nevykazuje nejlepší výsledky, v některých případech i horší nežli první stádo, výše mléčné užitkovosti je zde mnohem vyšší.
|
|
|
Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic
MICHÁLKOVÁ SUDOVÁ, Klára
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vybraných vlivů na mléčnou užitko-vost dojnic sledovaného stáda holštýnského skotu. Vyhodnocení a sběr dat proběhly v podniku farma Miller ve Svrkyni. Data z kontroly užitkovosti byla následně zpra-cována a statisticky vyhodnocena.
|
|
|
Moderní trendy ve výživě telat
VLÁŠEK, Pavel
Myšlenkou zpracování této bakalářské práce bylo zpracování literárního přehledu týkajícího se vývoje morfologie trávicího ústrojí telat, onemocnění a způsobu jejich odchovu a krmení. Dále pojednává o krmných aditivech-probiotika, prebiotika, synbiotika a fytobiotika. Praktická část se zabývá vlivem probiotických aditiv na zdravotní stav a přírůstky telat. Do pokusu bylo zařazeno celkově 14 telat, kontinuálně rozdělených do dvou skupin po 7 a to kontrolní a pokusné. Obě skupiny byly váženy při narození a následně každý týden až do věku 8 týdnů. V průběhu odchovu byla sledována i četnost výskytu průjmového onemocnění. Z výsledků pokusu je zřejmý pozitivní vliv kombinace Lactobacillus sporogenes, Enterococcus faecalis a Bifidobacterium bifidum na snížení výskytu průjmů a zvýšení průměrného absolutního přírůstku, ačkoliv nebyl statisticky významný (P>0,05).
|
|
|
Výskyt a diverzita amphistomních motolic u skotu
VOGALOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá žaludečními motolicemi patřícími do čeledi Paramphistomidae, které jsou častými parazity přežvýkavců. Jejich nedospělá stádia mohou způsobovat závažné patologické změny v zažívacím traktu hostitele a při masivní infekci může dojít i k usmrcení hostitele. Dospělci vyvolávají infekce sliznice bachoru s následnou nižší produkcí. Výskyt a diverzita těchto motolic nejsou v současné době systematicky sledovány. Cílem této práce je popsat výskyt a diverzitu žaludečních motolic u skotu v České republice a Rakousku. Praktickou částí je vyšetření trusu skotu bez tržní produkce mléka z různých stád na přítomnost vajíček pomocí standardních parazitologických metod, optimalizace PCR metody pro přímou detekci motolic z trusu, provedení genotypizace nalezených motolic, zpracování výsledků příslušnými statistickými metodami a porovnání s publikovanými údaji.
|
|
|
Genomická selekce v chovu skotu
BARTŮŇKOVÁ, Lenka
Tato práce pojednává o genomické selekci se zaměřením na chov skotu. Genomická selekce se postupně stává častým elementem chovatelských programů v chovu hospodářských zvířat a jedná se o nový přístup k selekci s podporou markerů (MAS), kde se místo identifikace jednotlivých vzájemně propojených lokusů využívají k predikci všechna data získaná z markerů a přináší tak přesnější předpovědi. Cílem této práce je přiblížit genomickou selekci, jednotlivé metody selekce a jejich využití, jako i využití těchto metod v chovu skotu. Práce se také věnuje aplikaci genomické selekce v České republice. V závěru práce je také uveden možný budoucí vývoj genomické selekce.
|
|
|
Hodnocení plodnosti skotu
SPURNÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo zjistit úrovně reprodukce skotu v České republice, ve světě a ve vybraném podniku, následně je porovnat a zjistit vlivy, které na ně působí. Pro zhodnocení reprodukce byl vybrán podnik ARGA Březnice a.s. s chovem dojnic především českého strakatého skotu a cca 60 kusů holštýnského skotu. Aktuální situace plodnosti skotu v ČR a v podniku byla zjišťována podle záznamů ČMSCH, a.s. Úroveň reprodukce v chovech skotu je celkově slabší až špatná. Vlivů na reprodukci je velké množství, některé jsou ovlivnitelné více a jiné méně. Např. vyšší teploty působí velmi negativně na zabřezávání prvotelek, méně negativně na starší dojnice a pozitivně na jalovice. Při rozdělení dojnic do produkčních skupin bylo zjištěno, že dojnice s průměrným denním nádojem do 27,9 l zabřezávají na 1. inseminaci lépe, než dojnice s nádojem vyšším. V podniku AGRA Březnice bylo zjištěno, že na plodnost má vliv i správně prováděná selekce.
|
|
|
Vliv polymorfismu vybraných enzymů na zastoupení mastných kyselin mléčného tuku skotu
SVOBODOVÁ, Martina
Cílem diplomové práce bylo stanovit genotypy polymorfních variant některých kandidátních lokusů v genech AGPAT6 a LEP a vyhodnotit vliv těchto polymorfních variant na mléčnou užitkovost a na zastoupení mastných kyselin mléčného tuku. Genotypové a alelové frekvence AGPAT6 a LEP byly zjišťovány u dojnic (n=400) plemene český strakatý skot a jeho kříženek. Byla použita metoda genotypizace pomocí PCR/RFLP. Výsledky ukázaly, že v populaci převažoval genotyp CT (AGPAT6) a MM (LEP). Vliv polymorfismů AGPAT6 a LEP na ukazatele mléčné užitkovosti za 1. a 2. laktaci se nepodařilo prokázat. Byl prokázán vliv genotypu AGPAT6 na zastoupení některých mastných kyselin s krátkým uhlíkovým řetězcem. Vliv genotypu LEP na zastoupení mastných kyselin nebyl prokázán. Výsledky této práce umožňují získat příznivější složení mléčného tuku vzhledem k lidskému zdraví.
|
|
|
Hodnocení růstové schopnosti telat plemene galloway ve vybraném stádě masného skotu
KARAS, Aleš
Cílem práce bylo zhodnotit růstovou schopnost telat plemene galloway ve vybraném podniku. Zdrojem dat byla KUMP a sledované období bylo od roku 2005 do roku 2020 tedy celkem 16 let. V práci byly sledovány ukazatele růstové schopnosti, konkrétně pak dosažené hmotnosti ve 120 a 210 dnech s přírůstky v průběhu jednotlivých kontrolních let za celé sledované období a jejich porovnání mezi býčky a jalovičkami. Dále pak vliv na tyto schopnosti každého plemenného býka, který byl ve stádě aktivní a vliv počtu otelení plemenic neboli jejich parity. Na závěr konečné porovnání dosažených hodnot ve sledovaného podniku s průměrem v ČR. Byly zjištěny velké rozdíly mezi býky a jalovicemi, kdy býci dosahovali v průměru o 10 % vyšších hmotností a přírůstků než jalovičky. Taktéž byl zjištěn významný vliv pořadím otelení, přičemž do 6. otelení se růstové schopnosti telat zlepšují, díky zlepšující se mléčnosti krav. Patrný je také vliv užitého plemenného býka, kdy největší rozdíl mezi minimální a maximální dosaženou průměrnou hmotností v 210 dnech činil u jalovic 38 kg a u býků 54 kg.
|
host ::
RSS.