|
|
Vliv konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek
Teplá, Jana ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Kramperová, Veronika (oponent)
Název práce: Vliv konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek Cíl práce: Posouzení vlivu konzumace alkoholu a kouření na fyzickou kondici seniorek nad 60 let Metoda: Práce byla zpracována jako průřezová studie, do které byla data sbírána pomocí ankety ohledně konzumace alkoholu a kouření v průběhu života a čtyř fyzických testů vybraných z testové baterie Senior fitness test. Pro ucelení studie pak byla sbírána data ohledně životního stylu účastníků doplňujícími otázkami. Výsledky: Studie se účastnilo 34 seniorek ve věku 61-89 let. Průměrný věk účastnic dosáhl 72,1 let. Tři seniorky uvedly spotřebu cigaret 15 ks za den, jedna 12 ks, dvě 10 ks, jedna 10 a jedna 7 ks na den. Tři z těchto seniorek splnily či překročily normativní rozsah pro svůj věk ve všech fyzických testech, dvě se do normativního rozsahu nedostaly pouze jednou, a to shodně v testu chůze 6 minut, jedna splnila normu pouze v testu sed-vztyk a zbylé dvě nesplnily normy ani v jednom testu Sedmnáct seniorek alkohol nekonzumovalo, sedm uvedlo průměrnou konzumaci alkoholu do 20 g za den, deset nad 20 g alkoholu na den, z toho dvě seniorky překročily hranici 70 g alkoholu denně. Jedna z těchto seniorek splnila či překročila normativní rozsah pro svůj věk ve všech fyzických testech, druhá se do normativního rozsahu nedostala...
|
|
|
Životní styl a kvalita života lidí s nadváhou a obezitou
ŠIMKOVÁ, Simona
Nadváha a obezita jsou celosvětovým problémem. Onemocnění jsou charakteristická zvýšeným množstvím tukové tkáně v organismu. Důsledky nadbytečné hmotnosti nejsou pouze zdravotní, nadváha a obezita ovlivňují kvalitu života, sociální život, psychiku osob s tímto onemocnění. Základním měřítkem výskytu nadváhy a obezity zůstává většinou Body Mass Index (BMI), který ovšem nemusí správně u všech jedinců posoudit jejich riziko např. pro rozvoj dalších onemocnění, souvisejících s vyšší hmotností. Na rozvoj obezity má vliv mnoho proměnných, mezi nimi genetická predispozice, prostředí, v němž jedinec vyrůstá a žije, stravovací návyky, pohybová aktivita, ale např. i stres apod. Cílem disertační práce bylo zjistit, jaká je kvalita života a životní styl osob s nadváhou a obezitou, porovnat ji s kvalitou života a životním stylem osob s normální tělesnou hmotností a popsat odlišnosti. Pro naplnění cílů byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl realizován pomocí dotazníků a analýzy tělesného složení. Využili jsme kombinace standardizovaného dotazníku kvality života WHOQOL-BREF a dotazníku vlastní konstrukce, který byl zaměřen na životní styl respondentů. Respondenti dále podstoupili analýzu tělesného složení bioimpedančním přístrojem InBody 270. Získaná data byla statisticky hodnocena. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v jednotlivých doménách dotazníku WHOQOL-BREF mezi respondenty s BMI <25 kg/m2 a respondenty s BMI ?25 kg/m2. Byly zjištěny statisticky významné rozdíly také ve dvou samostatně hodnocených položkách dotazníku. Ve všech doménách i dvou samostatně hodnocených položkách bylo vyšší kvality života dosaženo u respondentů s nižším BMI. Zjistili jsme, že životní styl je závislý na pohlaví (pozitivní, negativní i celkové skóre životního stylu), přičemž ženy měly zdravější životní styl než muži. Negativní skóre životního stylu bylo závislé také na BMI a to inverzně. Věk na dodržování zásad zdravého životního stylu neměl vliv. Zjistili jsme, že osoby s nadváhou a obezitou jsou častěji osoby s nižším dosaženým vzděláním. Byla zjištěna významná souvislost spokojenosti se zdravím (p?0,001) s podílem tělesného tuku, množstvím beztukové tkáně, obvodem pasu, množstvím viscerálního tuku i poměrem obvodu pasu a boků. Vybrané tělesné parametry významně ovlivňovala konzumace alkoholu, pravidelná pohybová aktivita nebo frekvence konzumace cukrovinek a nezdravé stravování. Disertační práce přináší ucelený pohled na problematiku kvality života a životního stylu osob s nadváhou a obezitou. Poukazuje na skutečnost, že zvýšená tělesná hmotnost není jen zdravotním problémem, ale negativně ovlivňuje téměř veškeré aspekty života dotyčných jedinců. Může poukázat na nutnost zvyšovat povědomí o všech důsledcích nadváhy a obezity, nutnost zavádět více preventivních opatření a potřebu komplexního přístupu k osobám s tímto onemocněním. Disertační práce může být užitečná zdravotníkům, ale i dalším osobám, které se v životě nebo při výkonu povolání setkávají s osobami s nadváhou a obezitou.
|
|
|
Fyziologická podstata současných terapeutických přístupů v léčbě Alzheimerovy choroby
Denisova, Elizaveta ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Veverová, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Patologie Alzheimerovy choroby zahrnuje amyloidovou a tau hypotézu, mitochondriální dysfunkci a neurodegeneraci. Klasická léčba Alzheimerovy choroby zahrnuje léky zaměřené na cholinergní a glutamátergní systémy, jako jsou donepezil, galantamin, rivastigmin a memantin. Diagnostické nástroje a techniky se neustále vyvíjejí, aby lépe identifikovaly a sledovaly průběh onemocnění. Nové přístupy k léčbě Alzheimerovy choroby zahrnují léčebné postupy zaměřené na beta-amyloid, které se snaží o snížení produkce nebo usnadnění clearance těchto patologických peptidů. Intervence v oblasti výživy a životního stylu, jako jsou potenciální účinky antioxidantů na snižování oxidačního stresu, neuroprotektivní účinky statinů a možný přínos ketogenní diety pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, se staly klíčovou součástí multidisciplinárního přístupu k léčbě a zkoumají se jako součást komplexní strategie pro zlepšení kvality života pacientů. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, amyloidová hypotéza, tau hypotéza, mitochondriální dysfunkce, neurodegenerace, cholinergní systém, glutamátergní systém, nové terapeutické přístupy, výživa, životní styl.
|
|
|
Dieta diabetiků 1. typu léčených inzulínovými pumpami
NOVÁČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce na téma "Dieta diabetiků 1. typu léčených inzulínovými pumpami" je zaměřena na rozdíly životního stylu diabetika 1. typu léčeného inzulinovou pumpou s hybridním uzavřeným okruhem a životního stylu daného diabetika 1. typu s předchozím způsobem kompenzace diabetu. Dále se bakalářská práce zabývá odlišnostmi stávající diety diabetika při léčbě inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou od výživových doporučení pro racionální stravu. Pro danou bakalářskou práci byl zvolen kvalitativní výzkum, kterého bylo součástí 9 respondentů s diabetem 1. typu léčených inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s následným rozborem týdenního jídelníčku poskytnutého od jednotlivých respondentů. V praktické části jsou uvedeny základní informace o respondentech. Aby bylo dosaženo cílů bakalářské práce, jsou dále porovnány rozdíly životního stylu a diety diabetika 1. typu s inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou a životního stylu a diety daného diabetika s předchozím způsobem léčby diabetu. Následně byl v tabulkách u každého respondenta uveden jeho stávající průměrný denní energetický příjem a jeho optimální denní energetický příjem vztažen na racionální stravování. Pod tabulkou byla popsán týdenní jídelníček respondenta a slovně porovnán jeho stávající energetický příjem s vypočteným optimálním denním příjmem energie. Nakonec jsem ve shrnutí výsledků porovnala některá doporučení pro racionální stravování s jídelníčky respondentů. Výsledkem bakalářské práce je, že diabetici 1. typu dosahují kvalitnější životní úrovně díky léčbě inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou oproti předešlému způsobu léčby diabetu. Co se týká příbuznosti racionálního stravování se stávající stravou diabetiků, výsledky jsou rozdílné. Z výsledků práce bylo zjištěno, že minimálně jedno výživové doporučení pro racionální stravu se shodovalo se stávající stravou diabetiků.
|
|
|
Stravování profesionálních řidičů pohledem nutričního terapeuta
KARÁSEK, Jiří
Stravování profesionálních řidičů se od stravování běžné populace značně odlišuje. Tuto odlišnost má na svědomí řada faktorů. Mimořádná pracovní doba, nepravidelný spánek, fyzická nečinnost a stres. Špatné zázemí pro samotnou přípravu a skladování pokrmů a horší dostupnost závodního stravování. Profesionální řidiči proto často trpí řadou zdravotních komplikací, mezi které se řadí například obezita, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze a metabolický syndrom. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se stravují profesionální řidiči v České republice. Zmapovat jejich stravování z hlediska kalorického příjmu, příjmu makronutrientů a jednoduchých cukrů. A za druhé zjistit, zda nabídka ve stravovacích zařízeních, které využívají během pracovní doby odpovídá jejich poptávce. Pro naplnění cílů byl zvolen kvantitativní výzkum. Byla sebrána a vyhodnocena antropometrická data - výška, váha, BMI a obvod pasu. Dotazník zaměřený na životní styl a stravovací zvyklosti a vyhodnocení jídelníčku z posledních 24 hodin. Sběr dat proběhl na dálničních odpočívadlech ve Středočeském kraji. Výzkumný soubor obsahoval 30 profesionálních řidičů kamionové dopravy ve věku 29-60 let. Bakalářská práce odhalila významně větší hodnoty BMI a obvodu pasu oproti průměrným hodnotám populace v České republice. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, jakým způsobem se profesionální řidiči na cestách stravují a jak vypadá jejich životní styl. Více než polovinu respondentů tvořili kuřáci, dvě třetiny pili alkohol a většina z nich se nevěnuje žádné pohybové aktivitě. Z rozboru jídelníčků vyšlo najevo, že jejich kalorický příjem je průměrně o 14 % vyšší než denní potřeba energie a konzumace jednoduchých cukrů je oproti doporučením znatelně větší. Bakalářská práce přináší ucelený pohled na problematiku stravování a životního stylu profesionálních řidičů. Poukazuje na vliv nesprávného stravování a na výskyt komplikací s tím spojených. Bakalářská práce má zvýšit povědomí ve společnosti o této problematice a může být užitečná zdravotníkům, kteří se setkávají s pacienty, jenž vykonávají profesi řidiče.
|
|
|
Životní styl profesionálního ledního hokejisty: Porovnání pohledů bývalých a současných profesionálních hokejistů na sportovní kariéru a osobní život. Hokej jako život nanečisto?
MATĚJKA, David
Diplomová práce zkoumá svět profesionálního ledního hokeje z pohledu samotných profesionálních ledních hokejistů a představuje, jak vypadá životní styl profesionálního ledního hokejisty. Výzkum je zaměřen i na popis soukromého života, hokejových začátků, přístupu ke studiu a představ o životě po hokeji. Cílem práce je zmapovat sebereflexi vlastní kariéry a všech pozitivních i negativních okolností, jimž lední hokejisté v době své kariéry čelí, a porovnat jejich výpovědi s již bývalými ledními hokejisty a prokázat dvě hypotézy. První si klade otázku, zda se skutečně jedná o kolektivní sport, nebo jde o individuální soutěž v rámci kolektivu, druhá vychází ze samotného životního stylu profesionálních hokejistů a snaží se dokázat, že vlastní sportovní kariéru je možné chápat jako život nanečisto. Vlastní výzkum je ukotven ve vybrané literatuře a podložen výpověďmi respondentů. Práce poukazuje na všechny aspekty profesionálního ledního hokeje pohledem ledních hokejistů, přičemž poukazuje i na veřejnosti skryté záležitosti. Díky autentickým výpovědím respondentů se v práci objevuje netradičně otevřená zpověď přímých aktérů popisujících i stinné stránky, které prostředí profesionálního sportu nabízí. Na základě uskutečněných rozhovorů, autorových zkušeností a odborné literatury byla vytvořena typologie profesionálních ledních hokejistů, ve které dochází k teoretickému i praktickému zakotvení vyhotovených výzkumů.
|
|
|
Rozdíly stravování mezi žáky SŠ a jejich životní styl
Hanousková, Alice
Bakalářská práce je zaměřena na stravovací návyky žáků středních škol a jejich životní styl. Cílem teoretické části je vysvětlení problematiky stravování, zdravého životního stylu a vymezení faktorů, které tuto problematiku ovlivňují. Dále se teoretická část zaměřuje na objasnění potřebnosti makro a mikroživin pro organismus jedince v období adolescence a vyvození důsledků při nevhodném stravování a životním stylu. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu, jehož formou je dotazníkové šetření. Cílem praktické části bylo zjistit a srovnat výsledky ve stravování a životním stylu mezi žáky maturitního oboru hotelnictví a učebního oboru kuchař-číšník. Respondenty pro toto zjištění byli žáci vybrané střední školy v okrese Vyškov.
|
|
|
Postoj vysokoškolských studentů ke sportu a pohybovým aktivitám
Šimurdová, Alžběta Anna ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Peřinová, Radka (oponent)
Autor: Bc. Alžběta Anna Šimurdová Název: Postoj vysokoškolských studentů ke sportu a pohybovým aktivitám Cíle: Cíli práce je zjistit, zda se studenti vysokých škol věnují více sportu a pohybovým aktivitám v porovnání se skupinou pracujících občanů České republiky. Zda mají preferenci ve sportovních nebo jiných pohybových aktivitách. Dalším cílem je provedení analýzy a porovnání životosprávy uvedených skupin se zaměřením na stravu, závislosti a spánkový a denní režim. Metody: Práce má charakter kvantitativního výzkumu. Jako výzkumná metoda byl zvolen dotazník "SFSPA", který byl přepracován podle potřeb a východisek teoretické části této diplomové práce. Dotazník byl publikován pomocí formuláře na platformě Google Forms, ze které byly odpovědi převedeny do programu MS Excel. V programu MS Excel byla data dále zpracována do popisné statistiky, výsledky převedeny do grafů a vytvořeny kontingenční tabulky. Hypotézy jsme ověřili pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Výsledky: Do dotazníkového šetření se zapojilo 294 účastníků z České republiky. Z respondentů bylo 187 studentů vysokých škol a 107 pracujících občanů. Celkově se do výzkumu zapojilo 202 žen a 92 mužů. Výsledky ukázaly, že doba strávená sportem a pohybovou aktivitou se statisticky významně neliší mezi skupinou studentů a pracujícími osobami....
|
|
|
Potřeba bezpečí a jistoty pacientů po implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru
JANKŮ, Kateřina
Tato práce se zabývá potřebou bezpečí a jistoty pacientů po implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD). Kterýkoliv odlišný rytmus srdce od fyziologického sinusového rytmu je označen za arytmii. Mezi léčebné možnosti arytmií je právě i implantace ICD. S implantací ICD však nepřicházejí změny jen po fyzické stránce, ale také po psychické. S tím souvisí i naplňování potřeb, které jsou mnohdy u pacientů s implantovaným ICD opomíjeny. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny čtyři cíle, které měly zjistit, jak se změní život pacientů po implantaci ICD, jak se změní pohled pacientů na jejich bezpečí a jistotu po implantaci ICD, zjistit, jak probíhá edukace pacientů podstupujících implantaci ICD, a zmapovat mentální podporu pacientů s implantovaným ICD. Na základě stanovených cílů byly položeny čtyři výzkumné otázky. Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda šetření. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty. Celkem bylo osloveno 9 pacientů s implantovaným ICD. Z výsledků šetření vyplynulo, že u pacientů s ICD se životní styl z velké části nezměnil, a zůstal stejný jako před samotnou implantací ICD. Pacientů se týkaly změny hlavně v pohybové aktivitě, řízení a v sexuálním životě. Dále bylo zjištěno, že pohled na bezpečí a jistotu se u některých pacientů změnil k lepšímu, a cítili se po implantaci ICD bezpečněji, někteří pacienti si však nebyli vědomi žádných změn. Pohled na bezpečí a jistotu ovlivnily určité faktory mezi které patřila edukace, komunikace, ošetřovatelská péče, ale i psychická podpora pacientů. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že pacienti byli před samotnou implantací edukováni hlavně svým kardiologem, a pro velkou většinu z nich byla edukace dostatečná. Po psychické stránce se u pacientů projevovaly změny, a to hlavně strach a obavy, ale také úzkost. Co se týkalo péče ze strany zdravotnického personálu, tak tato péče byla pro většinu pacientů velice dobrá, a napomáhala tak ke zlepšení celé situace. Dalším zjištěním bylo, že všichni pacienti byli po celou dobu podporováni svými rodinami. Práce byla vytvořená hlavně jako informační zdroj pro pacienty s implantovaným ICD a pro studenty zdravotnických škol.
|
|
|
Životní styl obézních dětí a dětí s fyziologickou hmotností
NEJEDLÁ, Lucie
Práce se zaměřuje na životní styl obézních dětí a dětí s fyziologickou hmotností. Pro bakalářskou práci byly zvoleny následující dva cíle: zmapovat životní styl obézních dětí a zmapovat životní styl dětí s fyziologickou hmotností. Teoretická část práce se zabývá životním stylem a jeho hlavními aspekty, jako je výživa a pohybová aktivita. Dále se zaměřuje na charakteristiku období staršího školního věku, hodnocení tělesné hmotnosti u dětí. Poslední kapitola se věnuje obezitě a dětské obezitě, kde jsou zmíněny příčiny vzniku, diagnostika, komplikace, prevence a léčba. Praktická část se věnuje sledovaným faktorům životního stylu u dětí ve věku 11 až 15 let. Data byla hodnocena na základě definice životního stylu, která zahrnovala výživu dětí, pohybovou aktivitu, účast na sportovně zaměřených kroužcích a volnočasové aktivity dětí (sledování televize, čas u počítače). Výzkumný soubor tvořilo celkem 20 dětí s jejich rodiči. Z tohoto souboru bylo 10 obézních dětí a 10 dětí s fyziologickou hmotností. Všichni respondenti a jejich rodiče vyplnili dotazníky týkající se životního stylu dětí a poskytli záznam jídelníčku po dobu 7 dnů. Výsledky výzkumu ukázaly, že u obézních dětí ve většině případů příjem jednotlivých živin neodpovídá doporučeným množstvím. V mnoha případech mají obézní děti tuky zastoupené v jídelníčku v nadměrné míře. Naopak u dětí s fyziologickou hmotností příjem tuků odpovídal doporučením. Zároveň z výsledků vyplývá, že obézní děti se pohybují v menší míře než děti s fyziologickou hmotností a nenavštěvují sportovně zaměřené kroužky na rozdíl od dětí s fyziologickou hmotností. Sledování televize a čas u počítače zaujímá u obézních dětí více času každý den. Naopak děti s fyziologickou hmotností tráví méně času sledováním televize a u počítače vzhledem k vyšší pohybové aktivitě.
|
host ::
RSS.