|
|
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
|
|
|
Krasovění karbonáto-silikátových hornin: rešerše literatury a loužící experimenty
Vojtíšek, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Proces krasovění není vázán jen na dobře rozpustné horniny, jako jsou vápence a evapority, ale projevuje se i v jiných horninách, jako jsou křemence nebo siliciklastické horniny s karbonátovým tmelem. "Ghost rock" krasovění je, na rozdíl od vzniku klasického krasu, dvoustupňový proces, kdy jsou nejdříve v hornině odstraněny rozpustné složky a následně jsou erodovány a vyplaveny složky nerozpustné. Tyto procesy se uplatňují i v České republice, například v České křídové pánvi (dále ČKP). Součástí této práce byly loužící experimenty se vzorky, které byly odebrány z ČKP. Loužení v kyselině chlorovodíkové je zrychlenou simulací přírodních procesů rozpouštění kyselými roztoky. Loužením vzorků v kyselině došlo ke snížení jejich pevnosti, někdy až k jejich rozpadu. Horniny, které se rozpadly jsou pravděpodobně náchylné ke vzniku krasových kanálů. Loužící experimenty ukázaly, že obsah karbonátů je důležitým, ne však jediným, řídícím faktorem v procesu krasovění.
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Geneze složení podzemních vod hlubokých pánevních struktur na příkladu vztahu české křídové pánve a oháreckého riftu
Dupalová, Tereza
Tato práce se zabývá genezí křídových termálních vod, které se vyskytují v oblasti Ústí nad Labem. Tyto termální vody jsou zajímavé tím, že se po chemické stránce velmi liší od dalších křídových termálních vod, které se rovněž vyskytují v benešovsko-ústeckém zvodněném systému ČKP v Děčíně. Ústecké termy se více než křídovým vodám podobají termálním vodám v Teplicích, které jsou spojené s tělesem teplického ryolitu. Studiem ústeckých termálních vod se zabývala řada autorů, ale dosud k jejich studiu nebyly v takové míře využity izotopové analýzy a inverzní geochemické modelování. Výsledky založené na chemické a izotopovém složení vody indikují míšení podzemní vody z kolektorů ČKP s podzemními vodami z podložních krystalických hornin Krušných hor. Na rozdíl od termálních vod v Děčíně, které jsou Ca-HCO3 typu (160 mg/l), jsou v Ústí nad Labem dva typy termálních vod, typ Na-HCO3 s vysokou celkovou mineralizací (nad 1 g/l) a typ Na-(Ca)-HCO3-SO4 s nižší celkovou mineralizací (okolo 600 mg/l). Izotopy uhlíku, speciační výpočty a inverzní geochemické modelování naznačují v případě ústeckých termálních vod s vyšší celkovou mineralizací významný vstup endogenního CO2. Kromě přísunu CO2, mohou ústecké termální vody vznikat dvěma možnými způsoby: rozpouštěním silikátů, nebo kationtovou výměnou spojenou s...
|
|
|
Systematika, paleoekologie a trofická struktura asociací mlžů v rámci OAE2 eventu české křídové pánve (svrchní cenoman): lom Pecínov
Kunstmüllerová, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
Název práce: Systematika, paleoekologie a trofická struktura asociací mlžů v rámci OAE2 eventu české křídové pánve (svrchní cenoman): lom Pecínov Autor: Bc. Lucie Kunstmüllerová Katedra: Ústav geologie a paleontologie Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce shrnuje poznatky o společenstvu mlžů přítomném na lokalitě Pecínov, jejich taxonomický přehled a paleoekologické vyhodnocení. V rámci řešeršní části je stručně popsána geologie oblasti a lokalita je zařazena do kontextu české křídové pánve. Část práce je také věnována procesům souvisejícím s anoxickými událostmi, zvláště pak s druhou anoxickou událostí na hranici cenoman/turon. Praktická část práce se zabývá systematikou zjištěných společenstev mlžů (s výjimkou inoceramidní fauny) a statistickým zpracováním výsledků s důrazem na paleoekologickou analýzu společenstva a její využití pro interpretaci paleoprostředí. Celkem bylo v rámci práce zpracováno přes 350 jedinců a rozpoznáno bylo 20 rodů z 15 čeledí a 9 řádů. Podrobně je diskutována funkční morfologie a zástupci jsou rozřazeni do čtyř skupin na základě životní strategie: epifauní filtrátoři, semi-infauní filtrátoři, infauní filtrátoři a infauní detritofágové. V práci jsou detailně diskutovány výsledky a poskytnuta nová data pro interpretaci lokality.
|
|
|
Asociace turonských ježovek lokality Nebužely (Česká křídová pánev)
Bartušková, Nikola ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Náplní předložené diplomové práce je morfologická studie a taxonomická analýza drobných, pravidelných i nepravidelných ježovek nalezených na lokalitě Nebužely; na této lokalitě jsou odkryty klastické sedimenty teplického souvrství, které náleží do české křídové pánve. Vzhledem k nálezu rostra belemnita Praeactinocamax bohemicus se jedná o vrstvy svrchního turonu. Detailní morfologická analýza více než stovky jedinců umožnila studované ježovky zařadit do čtyř rodů (Echinogalerus, Glyphocyphus, Nucleolites, Phymosoma), další méně příznivě zachovaný nebo velmi omezený materiál prokázal přítomnost dalších dvou řádů (Cidaroida, Holectypoida) a jedné čeledi (Phymosomatidae). V další části práce je předložena pravděpodobná paleoekologická rekonstrukce prostředí na studované lokalitě. Díky nálezům batymetricky důležitých mlžů je na této lokalitě předpokládáno mělkovodní prostředí. Klíčová slova: ježovka, česká křídová pánev, turon
|
|
|
Izotopová alterace karbonátové složky křídových sedimentů z xenolitů a z okolí vybraných těles neovulkanitů Jičínského vulkanického pole
Konečný, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem stabilních izotopů kyslíku a uhlíku křídových hornin z Jičínského vulkanického pole. Cílem práce je identifikovat izotopové alterace v křídových sedimentech transportovaných bazickými magmaty ve formě xenolitů a určit původ kyslíku a uhlíku hydrotermálních žilných karbonátů, které pronikají tělesy neovulkanitů. Práce je rozčleněna do dvou dílčích částí. Rešeršní část shrnuje obecné poznatky o stratigrafii České křídové pánve a kenozoickém vulkanismu Českého masivu, základní popis geochemie stabilních izotopů kyslíku a uhlíku a zabývá se geologickými poměry vybraných lokalit Jičínského vulkanického pole. Výzkumná část se podrobně zabývá lokalitami Hřídelec, Kulatý vrch, Zebín, Veliš a Kunětická hora. Křídové horniny z xenolitů v neovulkanitech vykazují extrémní variabilitu izotopového složení jak uhlíku (od 0,15 do -11,1 ‰ V-PDB), tak kyslíku (od -5,4 do -22,9 ‰ V-PDB). Výrazně tak přesahují variabilitu izotopového složení i diageneticky alterovaných křídových hornin ze stejné oblasti. Široké rozmezí izotopového složení kyslíku je výsledkem zejména variability teplot fluid (cca 300-20 řC), které izotopicky alterovaly křídové sedimenty. Izotopové složení uhlíku alterovaných sedimentů je ovlivněno především mobilizací organického uhlíku z křídových sedimentů, jeho...
|
|
|
Možnosti krasovění vápnitých pískovců v jizerské faciální oblasti české křídové pánve a vývoj kanálů v kvádrových pískovcích
Vojtíšek, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vysoká, Helena (oponent)
V různých částech České křídové pánve (ČKP) byly pozorovány projevy krasovění jako je rychlé proudění a přítomnost otevřených kanálů, ale vertikální a plošný rozsah krasovějících hornin není dosud dobře znám. U kanálů v kvádrových pískovcích zatím chybí pozorování jejich vzniku v řezu kolmém na průběh kanálu. Na tyto problematiky je zaměřena tato práce. U možností krasovění se práce omezuje na jizerskou faciální oblast ČKP. K tomuto účelu bylo použito loužení v kyselině chlorovodíkové, které bylo zrychlenou simulací rozpouštění hornin kyselými roztoky. Na zkoumaných vzorcích se hodnotila jejich reakce na loužení v kyselině, rozpadavost a obsah vápnité složky. Obsah vápnité složky byl stanoven i nezávisle pomocí kalcimetrie. Horniny, které se loužením rozpadly mohou být vhodným prostředím pro vznik krasových kanálů. Podle litostratigrafických řezů náleží zkoumané lokality jednotkám TUR5 a TUR6 - v těchto jednotkách se tedy v různých částech profilů vyskytují horniny vhodné pro vznik krasových kanálů. Na lokalitě Předměřice se loužením zcela rozpadlo 23 % zkoumaného profilu, v Kosmonosech 8 % a na Turnovsku 36 %. Zhruba jedna desetina až jedna třetina studovaných profilů tedy může podléhat po rozpuštění vápnitého tmelu vyplavení křemitého písku a vzniku krasových kanálů. Možnost krasovění není dána...
|
|
|
Rudistová společenstva svrchní křídy ve výplních kapes teplického ryolitu - systematika, paleoekologie, stratigrafie
Křížová, Barbora ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1500 exemplářů rudistů ze svrchnokřídových sedimentů lokalit Písečný vrch a Na Stínadlech (okolí Teplic). Studované vzorky pochází zejména ze sbírky A. H. Fassla, ze sběrů z konce 90. let 19. století, v současnosti jsou uložené v Regionálním muzeu v Teplicích a v Národním muzeu v Praze. Schránky rudistů byly systematicky studované, zařazené do pěti rodů a osmi druhů. Stáří obou lokalit je předmětem diskuzí už od druhé poloviny 19. století. V posledních desetiletích převládl názor na stratigrafické zařazení lokalit do spodního turonu, ovšem pět z osmi druhů přítomných na studovaných lokalitách dokládá svrchnocenomanské stáří společenstev. Tato společenstva tvořená rudisty a korály jsou tak pravděpodobně nejstaršími známými svého druhu. Součástí práce je rešerše literatury o paleoekologii a vývoji rudistů, a z ní plynoucí paleoekologická analýza a návrh ekologických vztahů v rámci společenstev lokalit Písečný vrch a Na Stínadlech. Klíčová slova: Česká křídová pánev, cenoman - turon, rudisti, koráli, paleoprostředí, teplický ryolit
|
|
|
Crustacea (Decapoda, Cirripedia) from the Bohemian Cretaceous Basin
Kočová Veselská, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Krobicki, Michal (oponent) ; Schweigert, Guenter (oponent)
Předkládaná práce se zabývá systematickou revizí, evolučními trendy, paleoekologií a paleogeografií korýšů ze skupin Decapoda a Cirripedia pocházejících ze svrchní křídy české křídové pánve. Práce je prezentována jako soubor devíti samostatných článků, které byly publikovány v recenzovaných odborných časopisech. V jednotlivých článcích je popisován nejen materiál z muzejních kolekcí, ale i noví jedinci nasbíraní během posledních deseti let. Disertační práce navíc obsahuje i poznámky z článků v přípravě (týká se to rodů Paraclythia a Oncopareia a acrothoracidních svijonožců). Vzhledem k tomu, že korýši z české křídové pánve byli naposledy studováni na přelomu 19. a 20. století (poté částečně revidováni v první polovině 20. století) a od té doby se velmi změnily metody používané v systematice a taxonomii, jsou publikované studie zaměřeny především na moderní popis taxonů. Nedílnou součástí této práce je tak i kapitola o tafonomii a jejím významu při určování fosilních jedinců. Díky moderní revizi byly v článcích popsány nové druhy Ctenocheles fritschi (Decapoda: Axiidea: Ctenochelidae), Archaeochionelasmus nekvasilovae (Cirripedia: Thoracica: Balanomorpha), Myolepas reussi (Cirripedia: Thoracica: Myolepadidae) a Capitulum sklenari (Cirripedia: Thoracica: Pollicipedidae). C. fritschi je jeden z...
|
host ::
RSS.