|
|
Úroveň právního vědomí žáků vybraných škol v okrese Tábor ve vztahu k Úmluvě o právech dítěte.
STEHLÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dětských práv a jejich znalostí u žáků středních škol. Cílem praktické části bylo zjistit, jakými znalostmi vztahujícími se k Úmluvě o právech dítěte disponují žáci vybraných středních škol, a to nejen co se týče samostatné existence základního právního dokumentu v oblasti dětských práv, ale i obsahu tohoto dokumentu. Výsledky výzkumu, provedeného na vybraných středních školách v okrese Tábor, potvrdily, že celková úroveň povědomí žáků o vlastních právech a jejich obsahu není uspokojivá. I s ohledem na naplňování čl. 42 Úmluvy o právech dítěte je proto třeba zaměřit úsilí především na zvýšení informovanosti a znalostí široké veřejnosti ohledně dětských práv, a to jak mezi dospělými, tak pochopitelně i mezi dětmi. Zejména na dětech a mládeži záleží, zda a jak pochopí nejen svá práva, ale převezmou i odpovědnost.
|
|
|
Úmluva o právech dítěte - monitoring informovanosti ve veřejnosti
KOLÍNOVÁ, Eliška
Úmluva o právech dítěte vznikla 20. listopadu 1989, kdy ji přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Právně začala být platnou 2. září 1990. 30. září 1990 se konal světový summit pro děti v New Yorku, a při této příležitosti k Úmluvě o právech dítěte přistoupila tehdejší Česká a Slovenská Federativní republika. Právní účinnost tohoto mezinárodního dokumentu v naší zemi nabyla 6. února 1991. Výbor OSN pro dětská práva kritizuje Českou republiku, že nedostatečně informuje o Úmluvě o právech dítěte, a tudíž společnost neví, jaká práva tento dokument obsahuje. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda je česká společnost opravdu nedostatečně informovaná a zda pedagogové na základní škole dostatečně informují své žáky o jejich právech. Zvolenou metodikou bylo dotazníkové šetření, které proběhlo formou dotazníku. Byly vytvořeny 2 druhy dotazníků, jeden pro zjištění informovanosti veřejnosti a druhý pro pedagogy. Byli vybráni respondenti ze 2 měst {--} Blatná a Strakonice, aby mohla být zjištěna hypotéza, zda jsou občané většího města (Strakonice) více informováni než občané města menšího (Blatná). Pro zjištění, zda pedagogové informují, byli osloveni pedagogové Základní školy Jana Amose Komenského v Blatné. Domnívám se, že stanovené cíle práce byly splněny. Výzkum potvrdil všechny hypotézy. Veřejnost je nedostatečně informovaná. Informovanost na malém městě je nižší než informovanost ve velkém městě. Pedagogové nedostatečně informují žáky o Úmluvě o právech dítěte. Doporučení vyplývající z této práce jsou, že by stát měl začít širokou veřejnost více informovat. K tomuto účelu by mohla proběhnout celorepubliková osvěta, za pomoci letáků, besed rodičů s jejich dětmi, televizních spotů a především zařadit povinně do výuky na základních školách poučení o dětských právech, vyplývající z Úmluvy o právech dítěte.
|
|
|
Úmluva o právech dítěte a její konsekvence pro pedagogickou teorii a praxi
HRNČÍŘOVÁ KONSTANTINOVÁ, Jana
Práce se zabývá Úmluvou o právech dítěte, jejími důsledky a využitím v pedagogické teorii a praxi dle jejího článku 42. Je strukturována do tří hlavních částí, které se snaží sledovat logickou posloupnost zpracovávaného tématu. První část se zabývá teoretickými východisky Úmluvy, počínaje jejím historickým vývojem a současným stavem, právním postavením, institucionální úpravou, přístupy k ní u vybraných evropských zemí, včetně analyzování jednotlivých článků a jejich okomentování v souvislosti s právními předpisy ČR a zjišťování příčin a nedostatků při její implementaci, dodržování a naplňování. Druhá část se věnuje definici článku 42 Úmluvy ve smyslu vzdělávání dospělých jako prostředku k uplatňování práv dětí a dalším teoretickým a praktickým možnostem efektivního předávání. Na tuto část navazuje třetí, která přináší praktická cvičení, návody a hry, jak děti s dokumentem Úmluvy seznamovat, nejen ve školní výuce, ale i v rámci mnohých volnočasových aktivit, včetně možnosti dětí zapojovat se do fungování dětských parlamentů či zřizování vlastních školských samospráv a participovat tak na věcech veřejných.
|
|
|
Dětská práva a jejich naplňování v životě mentálních jedinců
CZINEGOVÁ, Eva
Dítě jako každá lidská bytost má svou hodnotu, důstojnost a základní práva. Mezníkem ve vývoji mezinárodní spolupráce a ochrany práv dítěte se stal v roce 1989 dokument OSN Úmluva o právech dítěte. V této práci jsem se pokusila zjistit do jaké míry děti s mentálním postižením znají svá práva, jak jim rozumí, jak jich využívají ve svém životě. Zabývala jem se názory a mírou povědomí veřejnosti o dětských právech. Věnovala jem se i názorům a zkušenostem pedagogických pracovníků, kteří s dětmi s mentálním postižením pracují. Ze získaných informací jsem se pokusila vytvořit metodický list, který by pomohl pedagogickým pracovníkům i rodičům jednoduše vysvětlit dětem s mentálním postižením jejich základní dětská práva.
|
host ::
RSS.