|
|
Hospic sv. Michaela
Krmaš, Jan ; Kalivoda, Tomáš (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je novostavba zdravotnicko-sociálního zařízení hospice sv. Michaela. Účelem je maximální zlepšení kvality života umírajících, těžce nemocných a nevyléčitelných pacientů, s možností využití paliativní péče. Samotná stavba navazuje na nemocniční komplex Oblastní nemocnici Náchod, a. s. a společně s Domovem důchodců Náchod dotváří podpůrnou síť zdravotně-sociální péče. Objekt je navržen jako čtyřpodlažní a je částečně zapuštěn do svažitého terénu. Podlaží jsou rozdělené do jednotlivých provozů a dohromady vytvářejí funkční celek. V suterénu je především umístěno technické zázemí, sklady, garáže a zázemí kuchyně. V přízemí se pak nacházejí společensko-veřejné a ubytovací prostory. V druhém patře je umístěno vedení hospice a ubytovací prostory. Třetí podlaží je věnováno ubytovacím prostorám. Navržené konstrukční řešení je zděné, podélného systému, doplněná o betonové suterénní zdivo. Vodorovná konstrukce bude provedena z filigránových stropních panelů. Schodiště jsou navrženy jako betonové prefabrikované a ocelové. Jednotlivé konstrukce střech budou provedeny z nepochůzích, pochůzích a vegetačních skladeb. Obvodový plášť pak tvoří provětrávaná fasáda ze skleněných a dřevěných panelů. Základové konstrukce jsou navrženy ze základových pasů.
|
|
|
Význam a dostupnost péče a podpory pro umírajícího a jeho rodinu
VODIČKOVÁ, Jana
Práce popisuje potřeby umírajících, problémy, s kterými se potýkají pečující. Popis základních pojmů, smrtelné a nevyléčitelné onem.,paliativní péče, adaptivní mechanismy,umírání, smrt. Péče o rodinu. Výzkum - potřeby těžce nemocných a umírajících, problémy pečujících, síť hospiců v ČR. Výzkumné otázky: Jaké jsou potřeby a možnosti umírajících? Jakým aktuálním problémům čelí osoby, které o ně pečují? Vyhovují hospice v ČR potřebám osob, které potřebují jejich služby, z pohledu územního rozsahu a kapacity?
|
|
|
Problematika smrti a umírání očima pracovníků v hospicových zařízeních
PLIČŽKOVÁ, Iva
Teoretická část bakalářské práce popisuje základní témata týkající se smrti a umírání tak, aby co nejlépe posloužila jako podklad pro část výzkumnou. První kapitola se věnuje samotné smrti a umírání. Krom definice základních pojmů zde uvádím fáze umírání podle Kübler-Rossové, rozebírám téma utrpení v lidském životě, tabuizaci smrti. Nedílnou součástí je exkurz do historie vnímání smrti, a na závěr se krátce zaobírám současným stavem umírání v České republice. Druhá kapitola je věnována paliativní péči a hospicovému hnutí. Uvádím zde základní dělení, poslání a cíle a samozřejmě zde není opomenuto téma eutanázie. Poslední kapitola stručně popisuje syndrom vyhoření u pomáhajících pracovníků, hospicové pracovníky nevyjímaje. Výzkumná část začíná definováním cíle práce, který zní: Zmapovat názory a postoje pečujících pracovníků v hospicových zařízeních ve vztahu k vnímání smrti a utrpení a faktorů, které jej ovlivňují. K cíly byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které jsem následně naplnila v průběhu výzkumu. Vzhledem k povaze práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který probíhal formou individuální či skupinovou. Komunikačními partnery mi při výzkumu bylo celkem 11 hospicových pracovníků z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Z rozhovorů vyplynuly tři okruhy: Důvody pro výběr práce v paliativní oblasti; vnímání smrti, umírání a utrpení a prevence syndromu vyhoření. Důvody pro výběr zaměstnání v hospici jsou velice rozdílné. Mezi důvody patřila prožitá zkušenost se ztrátou blízkého člověka, náhoda při hledání zaměstnání či přechod z nemocniční praxe. Jako jednoznačné pozitivum respondenti uváděli velký rozdíl v kvalitě poskytované péče oproti nemocnicím. Co se týče názoru na smrt, převažuje vnímání smrti jako přirozené součásti života, ale objevila se i myšlenka posmrtného života. Pro všechny pracovníky je jednoznačně stresující faktor úmrtí mladého člověka či dítěte. Nejkomplikovanějším okruhem byl smysl utrpení, na což jsem ne vždy dostala jasnou odpověď. Co se týká problematiky eutanázie, převládaly názory proti zlegalizování eutanázie, a to především z důvodu kvalitní a stále se rozvíjející paliativní péče. Dále jsme se s respondenty krátce věnovali tématům přítomnosti dítěte u umírání, tabuizace smrti či vlivu náboženství na vykonávání této práce. V poslední části výzkumu jsem se ptala na strategie, pomocí nichž se pracovníci vyrovnávají s pracovním stresem a předchází tak syndromu vyhoření. Pozitivní ohlasy měly teambuildingové akce a mezi nejčastější osobní metody patří příroda, kultura, povídání si s přáteli a především striktní oddělování pracovního a rodinného života.
|
|
|
Eutanázie jako konflikt etických a právních principů
KRŠÍKOVÁ, Hana
Práce se zabývá problematikou eutanázie, zejména jejím právním a etickým aspektem. Právní část je věnována debatě z hlediska lidských práv, je zde přiblížen legislativní rámec v evropských zemích, ve kterých je eutanázie beztrestná, a popsána jsou též případná nebezpečí plynoucí z uzákonění možnosti beztrestného provádění usmrcování na žádost. Část věnující se etickému aspektu je zaměřena na základní etické hodnoty a jejich uplatnění v souvislosti s eutanázií, zmíněna je rovněž jedna z etických teorií utilitarismus a její představitelé, a prostor je věnován taktéž posunu ve vědomí současné společnosti od morálního k výkonnostnímu. V obou částech jsou interpretovány názory odpůrců i zastánců eutanázie, vztahující se zejména k právní a etické stránce problému ukončování lidského života. Závěr práce si všímá i případné kolize mezi etickými a právními normami, ke kterým by mohlo v případě legalizace eutanázie docházet.
|
|
|
Kvalita života umírajících
SÝKOROVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou subjektivního vnímání kvality života u osob v terminální fázi onemocnění. Všímá si výhradně individuálních determinantů kvality života. Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a empirické. V teoretické části vysvětluje klíčové termíny vztahující se k tématu, tj. historii a vývoj přístupu k umírajícím, zdraví a nemoc, bolest, potřeby umírajících, důstojné umírání, paliativní péče, kvalita života aj. Druhá, empirická část se zabývá kvalitativním výzkumem. Sběr dat probíhal technikou semistrukturovaného rozhovoru se šesti respondenty, pro analýzu byla použita metoda SEIQoL. Cílem práce je zjistit, jak klienti v paliativní péči subjektivně vnímají kvalitu života.
|
|
|
Paliativní péče v nemocnici a hospici
RAŠKOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá poskytováním paliativní péče v hospici a v nemocnici. V prostředí nemocnic umírá mnoho nemocných s nevyléčitelnými chorobami. Ošetřovatelský personál se tak dostává často do kontaktu s lidmi na konci jejich cesty životem. Sestry jsou ve velmi těsném kontaktu s nemocnými, vnímají a reagují na jejich pocity, vnímají taktéž utrpení umírajících v případě nadbytečné léčby, která zatěžuje tělo pacientů. Péče o umírající je velmi zátěžovou situací. Zahrnuje péči nejen o nemocného člověka, ale také komunikaci s rodinou a posléze s pozůstalými. Prostředí nemocnic je však primárně určeno pro akutní péči, paliativní péčí se zabývá pouze okrajově. V České republice se rozvíjí paliativní péče zejména v hospicích, a proto inspiraci, jak ji rozvíjet a přenést i do systému nemocniční péče, je možné čerpat hlavně v těchto zařízeních. V teoretické části jsou popsány základní pojmy paliativní péče. Další část se zabývá vztahem umírajícího a jeho nemocí, vztahem sestry a nevyléčitelné nemoci, vztahem mezi sestrou a rodinou či blízkými nevyléčitelně nemocného a umírajícího, vztahem mezi sestrou a umírajícím. Další část nastiňuje etické problémy v ošetřovatelství u umírajících, popisuje prostředí, kde je poskytována paliativní péče a zabývá se standardy v paliativní péči. Práce má tři cíle. Prvním cílem je srovnat úrovně standardů paliativní péče v ošetřovatelství různých zdravotnických zařízeních. Druhým cílem je zjistit možnosti aplikace paliativní péče v ošetřovatelství v různých zdravotnických zařízeních. Třetím cílem je na základě zjištěných výsledků navrhnout možnosti zlepšení poskytování ošetřovatelské paliativní péče v nemocnici. Ve výzkumné části byla provedena analýza písemných dokumentů a v kvantitativním výzkumu byla použita technika anonymního dotazníku. Byly rozdány dva dotazníky vlastní konstrukce. První byl určen odpovědným pracovníkům pro ošetřovatelskou péči. Týkal se průzkumu poskytování paliativní péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Dotazník byl odeslán elektronicky do 238 zdravotnických zařízení. Obsahoval 6 otázek, ze kterých byly 3 otázky uzavřené a 3 polouzavřené. Dotazník přečetlo celkem 78 odpovědných pracovníků pro ošetřovatelskou péči z různých zdravotnických zařízení a 26 jich dotazník zcela dokončilo. Na základě odpovědí 26 odpovědných pracovníků pro ošetřovatelskou péči jich 18 souhlasilo s provedením podrobnějšího průzkumu týkajícího se sester pracujících u lůžka a poskytování paliativní péče. Druhý dotazník obsahoval 26 otázek, z toho 13 uzavřených a 13 polouzavřených. Dotazník vyplnilo 150 respondentů z nemocnic, zařízení dlouhodobé péče a hospiců. Data byla statisticky zpracována. Stanovili jsme 4 hypotézy. H 1: Existence standardů pro paliativní péči je závislá na typu zdravotnického zařízení, je platná. H 2: Standardy pro paliativní péči jsou převážně zaměřeny na saturaci základních potřeb spíše než na saturaci psychosociálních a spirituálních potřeb. Hypotéza nepřinesla dostatečně validní výsledky. H 3: Možnosti aplikace paliativní péče poskytované ošetřovatelským personálem jsou závislé na typu zdravotnického zařízení, je platná. H 4: Z pohledu sester je poskytování paliativní péče závislé na zajištění podmínek pro její realizaci. Z odpovědí sester vyplývá, že jsou ovlivňovány podmínkami, za kterých mohou paliativní péči poskytovat. Výsledky výzkumu ukazují, že ve zdravotnických zařízeních existují standardy pro paliativní péči a jsou převážně zaměřeny na fyzické potřeby. Dále vyplynulo, že kvalitní paliativní péče může být poskytována při vytvoření adekvátních podmínek.
|
|
|
Eutanazie v Evropě od 2. světové války k dnešku
PTÁČKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce je popsat historický vývoj společnosti k eutanazii, včetně komparace eutanazie v období 2. světové války a současnosti. Úvodní části je práce zaměřena na vysvětlení pojmů spojených s eutanazií, i asistovanou sebevraždou. Dále práce popisuje vliv rasistických teorií, které v konečném důsledku vedly v době vlády nacionálního socialismu k usmrcování lidí. Práce se zabývá rovněž pojmy jako rasová hygiena, paliativní péče i vznikem eugeniky, jako prostředku k zajištění vhodného a zdravého genotypu. Důležitý je vliv psychiatrie, jako vědecké disciplíny, která stála za pokusy na lidech i u počátků vývoje samotné eutanazie. Nosnou částí práce je popis vzniku a realizace případů eutanazie v nacistickém Německu, včetně jejího ideologického kontextu. Následuje popis celospolečenského vývoje diskuse k otázce eutanazie v poválečných letech až k prvním případům asistovaných sebevražd ve Spojených státech v osmdesátých letech minulého století. Práce se snaží podrobně popsat vývoj v otázce legalizace eutanazie včetně nejaktuálnějších informací, jako je například samostatná kapitola o švýcarské klinice pro asistované sebevraždy Dignitas. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda při komparaci celospolečenských postojů k eutanazii v době nacismu a současnosti nehrozí vývoj takzvané teorie kluzkého svahu. Ten může být zapříčiněn především poklesem morálních hodnot společnosti, v jejichž důsledku mohou lidé na eutanazii opět nahlížet jako na čistě účelové jednání. V závěru je provedeno shrnutí výsledku komparace včetně dalšího možného scénáře vývoje v oblasti eutanazie.
|
|
|
Motivace sester pro výkon povolání v hospici
NĚMCOVÁ, Hana
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá hospicovým hnutím jak ve světě, tak v České republice. V jednotlivých kapitolách je popisována historie hospiců, paliativní péče a současný stav hospicové péče. Dalšími tématy práce jsou umírání, pracovní personál v hospici, role sestry v paliativní péči a motivace, včetně motivace sester. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum metodou dotazování a technikou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se sestrami v Hospici sv. Lazara v Plzni.
|
|
|
Paliativní péče versus student ZSF
LUDAČKOVÁ, Helena
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou paliativní péče ve vztahu ke studentům Zdravotně sociální fakulty Jihočeské university. Konkrétně ke studentům programu všeobecná sestra a ošetřovatelství. Úmyslně není v této práci blíţe rozebírána specializovaná paliativní péče, problematika hospiců a dalších specializovaných zařízení. Zde paliativní péče funguje dobře a bylo o ní napsáno mnohé. Většina studentů však vykonává odborné praxe z větší části na odděleních nemocnic, nebo jsou v nemocnicích zaměstnáni. Proto je práce věnována převáţně paliativní péči obecné, která by měla být součástí kaţdého zdravotnického zařízení. V České republice je totiţ nejčastějším místem úmrtí, podobně jako v jiných evropských zemích, z 60% akutní nemocnice a z 9% nemocnice dlouhodobé péče. Teoretická část práce se věnuje historii světové i české paliativní péče a jejímu vývoji do současnosti. Jsou zde stručně popsány obě úrovně paliativní péče, obecná a specializovaná, tak jak se dnes doporučuje s nimi pracovat. Dále se práce zmiňuje o kompetencích sestry v paliativní péči a o některých specifických potíţích a potřebách nevyléčitelně nemocných. Tyto potřeby jsou rozděleny na tělesné, psychické, sociální a spirituální, přesto, ţe se někdy úzce prolínají. Práce měla stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti a povědomí studentů o paliativní péči a druhým cílem bylo zjistit, jaké mají studenti zkušenosti s paliativní péčí a jaké pocity u nich toto téma vyvolává. Ve výzkumné části byl pouţit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Respondenti odpovídali na 30 otázek. 12 otázek bylo uzavřených, 9 otázek otevřených a 9 polouzavřených. Osloveny byly studentky prvního aţ třetího ročníku bakalářského studia programu všeobecná sestra, oboru ošetřovatelství, prezenčního i kombinovaného studia a studentky magisterského programu ošetřovatelství, oboru ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, také obou forem studia v obou ročnících.
|
|
|
Názory vybraných odborníků na euthanázii
ŠTĚRBOVÁ, Lada
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma euthanázie. Toto téma je velice problematické a provází lidstvo téměř od jeho počátků. Poslední dobou se o euthanázii poměrně často hovoří ve sdělovacích prostředcích. Čas od času, se objeví nějaký skandální případ, který postaví veřejnost proti sobě. V poslední době šlo třeba o případ Eluany Englarové v Itálii, nebo Terri Schiavové. Jistě nejde ve světě o ojedinělé případy, ale je jejich řešení správné? Morální? Záleží jistě na úhlu pohledu. Například v případu Eluany Englarové měl italský premiér naprosto odlišný názor na usmrcení pacientky, než italský prezident, který se naopak zasadil o její usmrcení na žádost Eluanina manžela. Těžce nemocných a umírajících je ve světě hodně. V některých zemích je již respektováno jejich právo na svobodné rozhodnutí. V ostatních zemích, se o přijetí některé z forem euthanázie zuřivě diskutuje. ČR je jednou z takových zemí. V ČR proběhla veliká diskuse o legalizaci euthanázie v roce 2008. Tehdy senátorka Václava Domšová, předložila sněmovně návrh zákona o legalizaci euthanázie v ČR. Tehdy její návrh přijat nebyl, ale domnívám se, že nebude trvat dlouho a tento návrh bude předložen někým dalším. Téma euthanázie zvedá lidstvo ze židlí snad ve všech civilizovaných zemích světa. Euthanázie už byla zákonem přijata v Nizozemsku, v Belgii, ve Švýcarsku, ve státě Washington a v Oregonu. Hnutí pro euthanázii, stejně jako hnutí proti euthanázii je aktivní téměř ve všech zemích světa. Odpůrci euthanázie i její příznivci mají své argumenty. A právě tyto argumenty ve své práci zmiňuji zároveň s názory lékařů, sociologů, politiků. V této práci zaznívají argumenty pro i proti legalizaci euthanázie. Například ve prospěch euthanázie hovoří právo na respektování pacientova přání. Zastánci euthanázie tvrdí, že každý má právo rozhodnout sám o svém zdraví a životě. Je tedy třeba jejich přání respektovat. Dalším argumentem je neutichající bolest během terminálního stádia nemoci a také utrpení, které nemocný prožívá během umírání. Někteří odborníci ve svých článcích tvrdí, že euthanázie se u nás běžně provádí i nyní. Jen na základě lékařova rozhodnutí. Je proto potřeba legalizovat zákon o euthanázii, v kterém by byla stanovena pravidla pro podání žádosti o provedení euthanázie. Tato pravidla by měla stanovovat podmínky pro žadatele o euthanázii. Žadatel musí být nevyléčitelně nemocný v terminálním stádiu nemoci a musí trpět neutichajícími bolestmi. Jeho žádost musí být opakovaná a písemná. Měla by být notářsky ověřena a založena do pacientovy zdravotní dokumentace. Tato žádost by měla být také odvolatelná. Touto žádostí, by se měla zabývat lékařská komise, která by stanovila, zda jsou všechny dané podmínky splněny. Podkladem pro rozhodnutí o povolení k provedení euthanázie, by měl být také posudek psychiatra. Argumenty proti legalizaci euthanázie hovoří o možnosti zneužití euthanázie proti starým a nemocným lidem. Připomínají holandský model, kde prokazatelně neumírají jen osoby, které trpí nesnesitelnými bolestmi. Jsou zde ukončovány životy i těch pacientů, kteří trpí spíše psychicky, než tělesně. Dalším argumentem jsou úspěchy paliativní medicíny v oblasti potlačování bolesti. Rozvoj tohoto druhu medicíny by mohl znamenat obrovský posun v otázce euthanázie. Odborníci se domnívají, že pokud pacient necítí bolest, tak o euthanázii nikdy nepožádá. Dalším argumentem je i ovlivnění pacientova rozhodnutí jeho zdravotním a psychickým stavem. Hlavním symptomem člověka v depresi je touha po smrti. Pokud se ho v tomto období zeptáte, zda by chtěl požádat o euthanázii, tak je jeho odpověď předem známa. Dalším obrovským argumentem proti legalizaci euthanázie je hospicové hnutí.
|
host ::
RSS.