|
|
Křesťanské aspekty v paliativní péči a doprovázení
Kosourová, Noemi ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Ve své práci se věnuji problematice paliativní péče, která v sobě zahrnuje veličiny, jako nemoc, bolest, utrpení a umírání. První část práce je zaměřena na tyto skutečnosti, se kterými se smrtelně nemocný setkává v různých proměnách v čase, pokládá si otázky, které se dotýkají podstaty jeho života, a je postaven před jejich realitu. Pohled na nemocného a jeho problémy se snažím rozšířit o pohled křesťanský, tedy možnost hledat v zoufalé situaci naději, která přesahuje náš život i smrt. Touto Nadějí je pro křesťany Ježíš Kristus. Aby nemocný mohl zakusit tuto naději je zde pomoc církve. Konkrétní pomoci se věnuji v druhé části práce. Jde o doprovázení, tedy o práci kaplanů i ostatních křesťanů, ať v práci dobrovolníků, nebo odborníků v rámci některého z církevních zařízení. V závěru se pokouším přiblížit problematiku eutanazie, která právě poukazuje na nutnost lidské a empatické paliativní péče.
|
|
| |
|
|
Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí
KUČEROVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí se zabývá specifiky péče o těžce nemocného v jeho domácnosti. Poskytování péče nemocným v domácím prostředí začíná být trendem domácí péče, ale též čím dál častějším přáním těžce nemocných. Rodina však musí mít dostatečné teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohla samostatně vykonávat náročnou ošetřovatelskou péči u svých blízkých. Záměrem diplomové práce proto bylo shrnout současnou situaci poskytování paliativní péče v domácím prostředí v České republice, navíc se zaměřením na specifika péče a potřeb nemocných, včetně potřeb jejich rodin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zdali byly rodiny seznámeny se specifiky paliativní péče u těžce nemocných, dále zmapovat dovednosti rodin v oblasti poskytování paliativní péče v domácím prostředí a rovněž zjistit nejčastější problémy, s nimiž se rodiny v domácím prostředí setkávají. Posledním cílem bylo zmapovat služby ve Středočeském a Libereckém kraji, které mohou rodiny v péči o těžce nemocného využít. Pro výzkumnou část diplomové práce bylo využito metody kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinami nemocných a všeobecnými sestrami, pracujících v domácí hospicové péči. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že informovanost rodin o možnostech poskytnutí paliativní péče v domácím prostředí, je velmi nízká a rodinám jsou v nemocnicích poskytovány pouze povrchní či dokonce žádné informace. Na základě výsledků výzkumného šetření byla jako výstup diplomové práce vytvořena informačně edukační brožura, určená zejména pro rodiny nemocných, která si klade za cíl zlepšit informovanost a sjednotit specifika ošetřovatelské péče, čímž by těžce nemocným umožnila důstojný závěr života.
|
|
|
Zdravotně sociální péče o onkologicky nemocné pacienty ve Fakultní nemocnici Plzeň
RATHOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na zdravotně sociální problematiku onkologicky nemocných pacientů ve Fakultní nemocnici Plzeň. Práce je členěna na část teoretickou a část empirickou.Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na výskyt onkologických onemocnění a genderové rozložení. Dále teoretická část popisuje některé z vyšetřovacích metod, příčiny vzniku onkologického onemocnění a následně se zabývá sociálním dopadem pro pacienta s onkologickým onemocněním a paliativní péčí. V posledním úseku teoretické části jsou popsány zdravotně sociální služby poskytované Fakultní nemocnicí Plzeň pro onkologicky nemocné pacienty. Cílem praktické části bylo popsat problematiku onkologicky nemocných pacientů ve Fakultní Nemocnici Plzeň z pohledu multidisciplinární péče. Pro získání informací jsem použila metodiku kvalitativního výzkumu. Nástrojem pro výzkum byly polostandartizované rozhovory. Polostandartizované rozhovory byly provedeny s 10 pacienty, kteří se léčili ve FN Plzeň. V rozhovoru jsem použila otázky zaměřené na obecné identifikační údaje, závislost na nikotinu, genetické zatížení a otázky na péči ve FN Plzeň. Výzkumné otázky byly následující. Jak vnímají pacienti onkologického oddělení péči, která je jim poskytována.Jaký problém v rámci poskytování multidisciplinární péče vnímají pacienti jako nejzásadnější- Výsledkem práce je zjištění, že pacienti onkologického oddělení ve Fakultní nemocnici Plzeň, jsou spokojeni se zdravotní péčí, s léčbou i s chováním ošetřujícího personálu. Jako nejzásadnější problém v rámci poskytování multidisciplinární péče vidí pacienti to, že se v rámci léčby nesetkali ze sociálním pracovníkem ani psychologem. Služby těchto dvou členů multidisciplinárního týmu jim ani nebyly nabídnuty. Hodně pacientů mi sdělilo, že právě tato pomoc jim zde chyběla, byli odkázání na to, že si vše musí řešit sami.
|
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
|
|
Úloha ženy v paliativní péči
MARCINKOVÁ, Jana
Práce se zabývá péčí o umírající v posledním stádiu nemoci. Teoretická část představuje paliativní péči a ženy pracující v ní. Dále popisuje historii a současnost ošetřovatelství. Přináší otázku, proč jsou v tomto oboru převážně ženy.
|
|
|
Dystanazie jako manipulace s přirozenou smrtí
KADLECOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá etickou problematikou soudobého umírání a vztahů společnosti ke smrti. Věnuje se problému dystanazie, který pojímá jako manipulaci se smrtí. Hledá zdroje dystanazie a nalézá je v soudobých postojích medicíny i pacientů ke smrti, odlidštění medicíny a odklonu od tradic. Také hledá cesty k předcházení dystanazie. Vidí je v opětovné humanizaci medicíny, v přijetí konceptu marné léčby a schopnosti rozlišovat řádné a mimořádné prostředky. Práce nabízí alternativu dystanazii paliativní péči a hledá místo sociálního pracovníka v ní.
|
|
|
Potřebnost hospicové péče na území obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec
KUČEROVÁ, Michaela
Hospicová a paliativní péče je nutná součást vyspělé medicíny každého státu. Ve světě a v západní Evropě je síť mobilních i lůžkových hospiců plně rozšířena a Česká republika je na pomyslném startu a snaží se o zlepšování situace a o pevné zakotvení hospicové péče do svého systému sociálních a zdravotních služeb. Rok 2016 je rokem velkých očekávání. Jednak probíhá Pilotní program úhrad mobilní paliativní péče, který po dokončení porovná "náklady na umíraní" v domácím prostředí s náklady vynakládaných v institucích. A druhou očekávanou věcí je, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí prosadí změnu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a hospic se tak stane oficiálním sociálně zdravotním zařízením, čímž by se výrazně zlehčil problém s financováním péče, která je právě kombinací sociálních a zdravotních služeb. Diplomová práce chce poskytnout ucelenější přehled aktuálních informací, které s danou problematikou souvisí. V teoretické části je proto kromě hospicové a paliativní péči věnován také prostor tématům jako je rakovina, demografické stárnutí s jeho ekonomickými dopady a novými formami péče o seniory, umírání a smrt. Dále je řešena otázka financování hospicové péče a také je vyzdvižena důležitost komunitního plánování. Posledním tématem teoretické části práce je charakteristika ORP Jindřichův Hradec a popis potřebnosti hospicové péče z pohledu města Jindřichův Hradec a dále z pohledu Jihočeského kraje. Potřebnost paliativní péče na daném území si uvědomuje i Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. a samo město, proto obě organizace podnikly již důležité kroky, na základě kterých Jihočeských kraj zanesl podporu hospicové a paliativní péče i do své koncepce rozvoje zdravotnictví dalších let. Cílem práce je zmapování situace ohledně poskytování hospicové péče na území ORP Jindřichův Hradec a zjistit potřebnost této péče skrze zájem obyvatel daného území. Ve výzkumné části práce je potřebnost péče zjišťována jednak obsahovou analýzou dat z materiálů poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb a jednak kvalitativním šetřením prostřednictvím rozhovorů s osmi respondenty, kteří byly účastníky komunitního plánování sociálních služeb na území ORP Jindřichův Hradec. Je uvedena i statistika dat z Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. se zaměřením na onkologické pacienty, kteří jsou největší skupinou přijímající paliativní péči. Výsledek výzkumu není překvapující. Populace demografický stárne, onkologická onemocnění jsou strašákem dnešní doby a tomu se musí sociální a zdravotní péče v České republice přizpůsobit. Výzkum potvrdil, že hospicová péče na území ORP Jindřichův Hradec je potřeba, rodiny pacientů si jí žádají a nabízené služby jsou nedostačující. Jak se ukázalo, největší zájem je o vybudování lůžkového hospice nebo zřízení paliativních lůžek v nemocnici. V Jihočeském kraji je jediný lůžkový hospic v Prachaticích, který je pro svou velkou vzdálenost málo využíván a rodiny tak nemají možnost ani respitní péče, o kterou se také pečující zajímají. Výzkum potvrdil, že vznik lůžkové formy hospicového typu na území ORP Jindřichův Hradec podporují praktiční lékaři, lékaři specialisté a především poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb a pečující rodiny.
|
|
|
Islámská funerální kultura a její realizace v České republice
SALVOVÁ, Alena
Práce se zabývá islámskou funerální kulturou v normativním islámu a v České republice. První polovina práce popisuje úkony, tradice a zvyklosti spojené s funerální kulturou. Text se drží přirozené časové linie, tedy paliativní péče, umírání, poté smrt a krátká zmínka o posmrtném životě. Dále rituální očista, modlitba za mrtvé, pohřeb, truchlení a podoba hrobů v nominativním islámu. Druhá polovina textu se věnuje komunitě muslimů a jejich organizacím v České republice, pohřbívání muslimů na našem území a především popisuje a porovnává tři muslimské hřbitovy v Praze, Brně a Třebíči. Nakonec v práci popisuji a vysvětluji problémy, které mají muslimové ve spojitosti s pohřbíváním v Čechách, a poukazuje na jejich možná řešení.
|
|
|
Eutanázie u dětí
NĚMEČKOVÁ, Eva
Bakalářská práce pojednává o eutanázii - eutanázii u dětí. Zabývá se především důstojným umírání a smrtí člověka (dítěte), utlumením jeho utrpení a možností jeho ukončení. Dále pojednává o dětech v terminální fázi nemoci, paliativní péči, o zařízeních pro tyto děti, komunikaci s umírajícími dětmi a také o důsledku pro rodinu umírajícího. Zmíněna je též i legislativní problematika.
|
host ::
RSS.