|
|
Harmonizace pracovního a rodinného života současné české společnosti
SOUKUPOVÁ, Barbora
V české společnosti došlo v posledních dvou desetiletích k politickým, sociálním, ekonomickým a kulturním proměnám, které přinášejí řadu změn v uspořádání společnosti jak na trhu práce, tak v rodině. Cílem práce je vypracování přehledové studie z oblasti sociologie, která reflektuje důsledky těchto změn a dále vzájemné provázání mezi pracovním a rodinným životem. Základem studie je zodpovězení otázky, jak se v dnešních podmínkách zejména ženy vyrovnávají s pracovními a rodinnými povinnostmi, jaká je role ženy v současné české společnosti. Dále práce reflektuje, jak se genderové stereotypy projevují jak ve sféře veřejné. Práce je obohacena o vlastní výzkumnou sondu s vybranými jedinci, která sleduje, jak se nové podmínky na trhu práce odráží v soukromém životě, jak se tyto dvě sféry ovlivňují a proměňují a jaké genderové nerovnosti neustále s sebou nesou.
|
|
|
ÚČAST ČESKÝCH ŽEN V POLITICE 1.REPUBLIKY A PO ROCE 1989
JARATHOVÁ, Olga
Bakalářská práce se zabývá účastí žen v politice v období první republiky a po roce 1989. První kapitola popisuje snahu žen o vstup do vysoké politiky. Zabývá se jejich úsilím o rovnoprávnost žen a změny stávajících zákonů. Jsou zde uvedeny medailonky vybraných poslankyň prvního českého parlamentu. Ze sociálních problémů tehdejší doby je věnována větší pozornost prostituci, interrupcím a rodinné politice. Druhá část se krátce zabývá mezidobím let 1939 {--} 1989. Jedná se o období druhé světové války a vlády komunistů. Třetí kapitola je věnována pokračujícímu ženskému hnutí, ženským organizacím a sdružení. Přibližuje současnou rodinnou politiku ovlivněnou politikou rovných příležitostí, uvádí možné bariéry vstupu žen do politiky a návrhy řešení zvýšení participace žen ve vrcholové politice.
|
|
|
Vliv změny financování rodičovského příspěvku na rozhodování matek
MARKOVÁ, Eva
Abstract Výše rodičovského příspěvku byla do konce roku 2007 taková, že řada příjemců, zejména bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, ve svém zaměstnání obdobné výše výdělku nedosáhla, což vedlo k situaci, kdy návrat do zaměstnání byl pro tyto rodiče finančně nevýhodný. Nový systém rodičovské dovolené umožňuje čerpat rodičovský příspěvek v průběhu kratšího nebo naopak delšího období s rozdílnou výší finančního obnosu. Cílem práce bylo zmapovat volbu rodičovského příspěvku a důvody této volby. Z tohoto cíle jsem si stanovila následující hypotézy. 1. Ženy v pracovním poměru na dobu určitou volí kratší alternativu rodičovské dovolené než ženy v pracovním poměru na dobu neurčitou. 2. Ženy s vyšším příjmem v zaměstnání volí kratší rodičovskou dovolenou než ženy s nižším příjmem. Pro získání potřebných údajů k dosažení vytyčených cílů bylo užito techniky dotazníku. Dotazník byl anonymní, byl určen ženám po porodu a skládal se z 12 otázek. Celkem bylo rozdáno 159 dotazníků v období dvou měsíců v roce 2008. Stanovené hypotézy byly vlastním výzkumem potvrzeny. Z výsledků dále vyplývá, že nejžádanější variantou rodičovské dovolené je doba na tři roky za 7 600 Kč. Jako důvod pro tuto variantu respondentky uvádějí výhodu, že zaměstnavatel ,,drží`` místo tři roky a ony se mohou naplno věnovat dítěti. Také výši příspěvku shledávají jako přijatelnou. O možnosti využití výdělku na rodičovské dovolené většina dotazovaných teprve rozmýšlí, konkrétní pracovní uplatnění neví. Zastoupení matky v péči o dítě obstarává nejvíce rodina. Nedůvěra v chůvu (paní na hlídání) převažuje. Respondentky, které by výchovu chůvě svěřily, jsou především ženy ve věku 18-25 let. Změny, které proběhly v oblasti úpravy rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku, by měly být doprovázeny také odpovídajícími změnami v dalších oblastech kombinování práce a rodiny, jako jsou například zařízení předškolní péče a výchovy pro děti mladší tří let, dále pak rozšíření nabídky flexibilních forem pracovní doby. Rodinná i zaměstnanecká politika by se měla více zaměřit na podporu návratu na trh práce po rodičovské dovolené.
|
|
|
Podpora rodin s dítětem se zdravotním postižením
LUKEŠOVÁ, Miloslava
Rodina je prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, prostorem tvorby lidského kapitálu, výchovy a růstu budoucích generací. Na její prosperitě závisí rozvoj státu, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický. Narození dítěte se zdravotním postižením, příp. vznik zdravotního postižení u dosud zdravého dítěte, představuje pro rodiny značnou zátěž. Dochází ke změnám v pracovním zařazení rodičů, ke změnám životního stylu, způsobu využívání volného času a často i ke změně vztahů v rodině. Pro zmírnění zátěže pečovatelů jsou významné sociální služby, které představují jednu z forem pomoci těmto rodinám. Záměrem zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, bylo jasně vymezit typologii sociálních služeb a poskytnout příspěvek na péči jako nástroj na zajištění potřebné pomoci. Předpokládalo se vytvoření zdravého konkurenčního prostředí v této oblasti a následné rozšíření sítě sociálních služeb. Metodou kvalitativního výzkumu byly zjišťovány názory a postoje rodičů dětí se zdravotním postižením na současnou podporu státu těmto rodinám, na nabídku sociálních služeb ve zkoumaném regionu, a jejich využívání. Práce dále mapuje informovanost rodičů ve vztahu k systému sociální pomoci a sociálním službám, zjišťuje první zkušenosti rodičů dětí se zdravotním postižením s příspěvkem na péči, který je v právním systému ČR zcela novou sociální dávkou. Výběrový soubor byl tvořen třiceti rodiči dětí se zdravotním postižením, pro sběr dat byly zvolena technika polostandardizovaného rozhovoru a obsahové analýzy. Na základě výsledků výzkumu byla stanovena následující hypotéza pro případný kvantitativní výzkum: Zájem rodin s dítětem se zdravotním postižením o rozšíření nabídky sociálních služeb není závislý na výši sociálních dávek určených na úhradu těchto služeb.
|
|
|
Vícerychlostní rodičovský příspěvek jako podpora rodiny
PÍSKOVÁ, Jana
Rodičovský příspěvek je rodinnou dávkou systému státní sociální podpory v ČR. Účelem vyplácení je finanční pomoc státu rodině s dítětem v době, kdy rodič zůstává doma a celodenně pečuje o dítě po jeho narození. Rodičovský příspěvek byl v průběhu jeho historie od roku 1995 nejčastěji upravovanou dávkou. Docházelo postupně ke změnám týkajícím se délky vyplácení, finanční výše, byla zaváděna opatření umožňující rodičům současně se zachováním nároku vykonávat výdělečnou činnost a umístit dítě v omezeném rozsahu do jeslí nebo mateřské školy. Poslední a nejkomplexnější úprava platná od roku 2008 zavedla pro rodiče několik variant čerpání: do dvou let, do tří let a do čtyř let věku dítěte. Bakalářská práce je zaměřena na význam rodičovského příspěvku jako finanční podpory rodiny. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jestli současný vícerychlostní model vyhovuje potřebám žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích. Druhým cílem, zda žadatelé využívají opatření umožňující jim současně s čerpáním dávky vykonávat výdělečnou činnost. Byl vymezen výzkumný soubor tvořený žadateli v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích, kteří požádali o rodičovský příspěvek. K dosažení cílů byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a technika dotazníku. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza H1: "Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích volí základní variantu rodičovského příspěvku do třech let věku dítě". Hypotéza H2:"Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích využívá možnosti výdělečné činnosti souběžně s čerpáním rodičovského příspěvku". Hypotéza H1 byla potvrzena. Hypotéza H2 nebyla potvrzena. Smyslem práce bylo zmapovat rodičovský příspěvek z pohledu rodičů, kterým je dávka určena a rozšířit informovanost veřejnosti o variantách čerpání rodičovského příspěvku. Výsledkem práce je zjištění, že nejvíce žadatelů upřednostňuje variantu do třech let věku. Žadatelé, kteří nemají možnost vlastní volby, nejsou spokojeni s pomalou variantou čerpání do čtyř let věku dítěte. Navrhuji umožnit volbu čerpání základní varianty do třech let věku dítěte všem žadatelům.
|
|
|
Komparativní analýza pronatalitní politiky v České republice a ve Francii
TICHÁNKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské prác je porovnat pronatalitní politiky v České republice a ve Francii. Má práce je rozdělena do pěti kapitol, kdy v první a druhé kapitole srovnávám populační vývoj České republiky a Francie. Třetí a čtvrtá kapitola pojednává o pronatalitních politikách v těchto dvou zemích. Závěrečná, pátá kapitola je věnována komparativní analýzep pronatalitní politiky v těchto dvou zemích a jedná se zároveń o celkové zhodnocení sociálních systémů zaměřených na podporu rodin s dětmi v České republice a ve Francii.
|
|
|
Sociální politika EU včetně komparace systémů Německa a Švédska
Tůmová, Veronika ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Diplomová práce popisuje historický vývoj sociální politiky Evropské unie, objasňuje pojem evropský sociální model a zabývá se charakteristikou základních modelů evropské sociální politiky. Stěžejní část práce je věnována komparaci sociálních systémů Německa a Švédska z hlediska výše daní a sociálních odvodů, struktury příjmů a výdajů na sociální politiku, systémů důchodového zabezpečení, rodinné politiky a podpory v nezaměstnanosti. Z provedené komparace jsou jasně viditelné typické prvky modelu sociálního státu, který tyto země zastupují. Pozornost je také věnována současným výzvám, kterým musí evropský sociální model čelit, zejména demografickému vývoji a aspektům globalizace. Je zde zmíněn i postoj a reakce Evropské unie na tyto výzvy.
|
|
|
Analýza penzijní reformy se zavedením vazby mezi počtem dětí a výší důchodu
Bělošický, Alexandr ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Hartlová, Alena (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu netradičního přístupu k reformě průběžně financovaného důchodového systému zavedením vazby mezi počtem dětí a výší důchodu, který bývá označován jako Children PAYG. V analytické části je proveden rozbor uvedeného konceptu obecně a také konkrétních návrhů reformy s jeho aplikací. Pozornost je zde věnována rovněž souvisejícím tématům. Jedním z nich je posouzení vlivu důchodového systému na porodnost. Dále je zkoumána problematika nákladů na výchovu dítěte, které nesou rodiče a celá společnost. Jedním z hlavních výstupů práce je shrnutí pozitivních a negativních vlastností konceptu Children PAYG. Koncept je na základě provedené analýzy považován za aplikovatelný v domácích podmínkách. V závěru práce jsou pak doporučeny dva přístupy k reformě českého důchodového systému, přičemž první vychází z konceptu Children PAYG s omezením role rodinné politiky, druhý přístup je založen na ponechání současného průběžného systému v omezené podobě tzv. rovného důchodu s posílením role rodinné politiky při financování nákladů na výchovu dětí.
|
|
|
Státní podpora rodiny na počátku 3. tisíciletí
Vestfálová, Jana ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá problematikou podpory rodin s dětmi v České republice. Po uvedení základních problémů spojených s předmětem zájmu je poskytnuta definice základních pojmů. Ve třetí části je rozsáhle vylíčen přerod struktury a funkcí rodiny v závislosti na demografických přechodech. Konkrétní popis poskytovaných podpor v České republice od roku 2008 je následován zhodnocením jmenovaných podpor s důrazem na negativní efekty. V poslední části je také učiněno stručné srovnání s Velkou Británií, Švédskem a Německem. Závěr hodnotí současnou rodinnou politiku ČR z hlediska stanovených cílů jako účinnou.
|
|
| |
host ::
RSS.