|
|
Spánková laboratoř z pohledu pacienta a role sestry
MACHOVÁ, Adéla
Abstrakt Tématem bakalářské práce je ?Spánková laboratoř z pohledu pacienta a role sestry?. Spánková laboratoř je zdravotnické zařízení, které je uzpůsobené k diagnostice poruch spánku. Cílem práce je zjistit úroveň informovanosti pacientů přicházejících o spánkové laboratoři. Chceme zjistit v jaké míře jsou tato vyšetření pro klienty dyskomfortní. Poslední cíl práce je zaměřen na zdravotní sestry a zabývá se jejich celkovou úlohou v péči o klienta ve spánkové laboratoři. Práce je složena z části teoretické a z části výzkumné. Teoretická část je tvořena především odborným textem, který má za úkol popsat spánek, jeho poruchy a také jednotlivá vyšetření těchto poruch. Tyto pojmy a jejich definice jsou podstatné k pochopení podstaty existence a významu spánkové laboratoře. Výzkumná část je zaměřena zejména na klienty ve spánkové laboratoři Neurofyziologické laboratoře v dolním areálu Nemocnice České Budějovice a. s., ale také na sestry, které u nich vykonávají ošetřovatelskou péči. Výzkum probíhal kvalitativním šetřením ? využity byly rozhovory. Dotazováno bylo 7 klientů a 7 sester. Ze zodpovězených otázek byly utvořeny kasuistiky pro lepší přehled. Výzkum probíhal v měsících únor ? duben 2011. Rozhovory s klienty byly vytvořeny vždy po vyšetření z toho důvodu, aby byli schopni celkově zhodnotit svůj pobyt ve spánkové laboratoři. Všechny rozhovory jsou anonymní. Z výzkumné části plyne, že pro klienty ještě předtím než vzniklo podezření na poruchu spánku, je spánková laboratoř cizím pojmem. Většinou jsou o těchto zařízeních informováni prostřednictvím lékaře, který jim návštěvu spánkové laboratoře doporučuje. Dle výsledků výzkumu většina klientů hodnotí vyšetření ve spánkové laboratoři jako velmi dyskomfortní. Role sester je pak popsána v jednotlivých kasuistikách. Důležitým zjištěním je, že plnohodnotná péče a správná edukace klientů v těchto zařízeních, je zcela závislá na množství vědomostí sestry. Vědomosti sester potřebné pro toto odvětví však nejsou vždy dostačující. Teoretická část práce v tomto případě může sloužit jako edukační materiál pro sestry i pacienty, kterých se tato problematika týká.
|
|
|
Problematika spánku a nespavosti u klientů v Domově pro seniory Třebíč-Manž. Curieových, p.o.
KRÁLOVÁ, Iveta
V teoretické části je popsán spánek jako fyziologický proces a jeho jednotlivá stádia, nejčastější poruchy spánku a nespavosti. Mimo to je v této časti kladen důraz na diagnostiku a vyšetření poruch spánku, farmakologickou a nefarmakologickou léčbu a na Desatero spánkové hygieny. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak jsou klienti-uživatelé v Domově pro seniory Třebíč-Manž. Curieových, p.o. (DPS) informováni o poruchách spánku. Informovanost se týká příčin, léčby a spánkové hygieny. Druhým cílem bylo zjistit, jaké mají klienti-uživatelé prostředí pro spánek. K dosažení cílů byl vybrán kvalitativní výzkum. Byla zvolena metoda dotazování -technika polořízeného rozhovoru s 10 uživateli a 10 zdravotními sestrami. Realizace výzkumu probíhala od 3.1. do 14.1. 2011. Po zpracování a vyhodnocení případových studií bylo zjištěno, že 9 z 10 uživatelů není informováno o poruchách spánku. 5 z 10 uživatelů není informováno o příčinách poruch spánku. 7 z 10 uživatelů není informováno o léčbě poruch spánku a 10 uživatelů nezná Desatero spánkové hygieny. Výzkum ukázal, že 10 uživatelům vyhovuje prostředí pro spánek a teplota v místnosti na spánek. 9 z 10 uživatelů vyhovuje lůžko na spaní a dostatek tmy pro spánek. Na základě polořízených rozhovorů zjištěno, že 6 z 10 zdravotních sester jsou informovány o poruchách spánku. 10 zdravotních sester zná příčiny a léčbu poruch spánku. 9 z 10 zdravotních sester zná Desatero spánkové hygieny. 10 zdravotních sester si myslí, že mají uživatelé dostatek tmy pro spánek a jsou také spokojení s lůžkem na spaní. Tato bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro DPS a nabídne rozšíření informovanosti o dané problematice u laické i odborné veřejnosti a může být přínosem pro studenty pomáhajících profesí.
|
|
|
Motivační zdroje podpory duševního zdraví u preadolescentů - chlapců
ŠINDELÍŘOVÁ, Eliška
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou duševního zdraví chlapců v preadolescentním věku se zaměřením na spánek. Teoretická část je orientována na témata duševního zdraví, duševní hygieny, vymezení preadolescentního období u chlapců a problematiky správné motivace chlapců tohoto věku. Výzkumná část vyhodnocuje pomocí diagnostických a intervenčních metod informovanost preadolescentů chlapců v oblasti problematiky spánku, dodržování spánkové normy určené věku preadolescentů. Stěžejní úkolem výzkumné části bylo vytvoření intervenčního programu pro preadolescenty chlapce 2. stupně ZŠ. Konstrukce a realizace programu byla uskutečněna ve spolupráci s Ivou Macounovou. Intervenční program byl rozpracován na 10 týdnů a jeho cílem bylo předat výzkumné skupině vědomosti o spánkové problematice a na základě nových znalostí probandů pak pozitivně změnit jejich spánkové návyky. Součástí programu bylo vytvoření letáku S lepším spánkem k lepším známkám. Během intervenčního programu se potvrdilo nedodržování spánkové normy a prokázalo se zkracování kvantity spánku vlivem doby strávené u počítače. Doporučuji zařazení spánkové problematiky do hodin Výchovy ke zdraví na ZŠ.
|
|
|
Motivační zdroje podpory duševního zdraví u preadolescentů - dívek
MACOUNOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá motivačními zdroji podpory duševního zdraví u preadolescentek. Teoretická část práce shrnuje poznatky o zdraví jako celku z několika různých pohledů. Samostatná kapitola je věnována vymezení pojmu duševního zdraví a jeho determinantům, s hlavním zaměřením na spánek. Větší část teoretické části práce je věnována charakteristice preadolescentek a popisu probíhajících změn v tomto období. Výzkumná část se zabývá získanými výsledky a daty intervenčního programu, který byl konstruován v kooperaci s Eliškou Šindelířovou a následně aplikován v 6. a 8. třídě základní školy. Program byl zaměřen na zmapování situace kvality spánkových návyků preadolescentek a následnou motivaci a podporu ke správné spánkové hygieně . Ve výzkumné části jsou prezentovány veškeré výsledky, ke kterým bylo možné dojít v rámci celého intervenčního programu. Bylo prokázáno, že preadolescentky nedodržují spánkovou normu určenou jejich věku, ale příčinou snížené kvantity spánku není hraní počítačových her. Na základě získaných výsledků lze doporučit zahrnutí tématu spánkové problematiky do obsahu hodin Výchovy ke zdraví na základních školách.
|
|
|
Poruchy spánku ve stáří.
VÁLOVÁ, Hana
Tématem mé bakalářské práce jsou poruchy spánku, které se týkají stáří. Spánek je základní lidskou potřebou, provází nás celým životem od prenatálního období až do smrti. Je přirozenou a neodmyslitelnou součástí našeho života, má zcela zásadní význam pro pohodu každého jedince. Je nezbytným předpokladem zachování a udržení tělesného i duševního zdraví. Absence spánku vede k vážným poruchám. Spánek a jeho potřeba jsou u každého individuelní, v průběhu života se vyvíjí, ale postupně přibývá spánkových poruch. Oproti tradičním názorům, že starý člověk potřebuje spánku méně, se zjistilo, že celková potřeba spánku se tolik nemění. Pozorování potvrdila, že někteří staří lidé spí dokonce více než v mládí. V teoretické části je definován spánek, jeho význam, potřeba spánku, jednotlivé fáze a faktory, které ho ovlivňují. Dále pak poruchy spánku, jejich příčiny, dělení i léčba. Zabývá se spánkem seniorů, ovlivněním spánku seniorů hospitalizací a rolí sestry při podpoře a zkvalitňování spánku v ošetřovatelském procesu. Byly stanoveny tři cíle. První cíl měl zjistit spánkové návyky seniorů hospitalizovaných v Nemocnici Písek, a.s., druhý cíl měl mapovat poruchy spánku klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s. Třetí a poslední cíl zjišťoval, zda hospitalizovaní klienti, senioři, mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zněla: {\clqq}Klienti mají spánkové návyky``. Druhá hypotéza předpokládala že: {\clqq}Nejčastější poruchou spánku u klientů, seniorů, je časné probouzení``. Třetí hypotéza zněla: {\clqq}Klienti senioři mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku``. K dosažení cílů bakalářské práce a ověření hypotéz byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazníku u klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s., na jeho lůžkových odděleních. Po zpracování výzkumné části a následném vyhodnocení bylo zjištěno, že první hypotéza, přítomnost spánkových návyků, a třetí hypotéza, vhodné prostředí k navození spánku, se potvrdila, ale druhá hypotéza, časné probouzení, byla naopak vyvrácena. Přestože výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické, je určitě důležité se problematice poruch spánku u seniorů dále věnovat, neboť pro spoustu z nich spánek není zdaleka tak přirozený a samozřejmý. Člověk, který se nevyspí, nemá dostatek síly, energie a není schopen plnohodnotně zvládat běžné denní činnosti, natož odolávat některým nemocem. Problémy tedy nastávají nejen jemu, ale i všem ostatním, se kterými je člověk postižený nespavostí v kontaktu.
|
|
|
Analýza cirkadiálního rytmu a spánkového režimu u českých a japonských preadolescentek a adolescentek.
HRMOVÁ, Eliška
Vzhledem k vyžadovanému systému celoživotního vzdělávání, budou aktuální poznatky z této bakalářské práce uplatňovány ve výuce Výchovy ke zdraví. Základní nutností je poznání a kategorizace cirkadiánních rytmů, které velmi ovlivňují náš celkový život a fungování. S tím spojené i poznatky o tak přirozené věci, jako je spánek. Ač jsou poznatky o něm aplikovány v mnoha nejrůznějších oborech, všude je patrný jeho nesmírný význam. V běžném občanském životě se spánkem zabýváme z hlediska jeho významu, poruch a vlivu na pohodu a aktivitu. K tomu je zaměřena i tato práce. Aplikace poznatků již v základním vzdělávání vytvoří přirozený přístup k dlouhodobému zachování zdraví a výkonnosti nejen preadolescentek a adolescentek ale i zralého člověka. Tato práce je zaměřena na analýzu cirkadiálního rytmu a spánkového režimu u českých a japonských preadolescentek a adolescentek. Používám kvantitativní výzkum, hlavním nástrojem sběru dat je dotazník denních a spánkových rytmů. Výsledkem této práce je zjištění špatných návyků v nedodržování spánkového režimu s tím souvisí špatná spánková hygiena a nepravidelnost ve stravování zejména u mladších dívek v preadolescentním věku.
|
|
|
Výskyt poruch pohybového aparátu u sportovních koní
ŠTĚRBA, Jakub
Cílem práce bylo vyhodnotit výskyt poruch pohybového aparátu u sportovních koní. Stav pohybového aparátu je pro sportovního koně jedním z určujících faktorů jeho výkonnosti, tudíţ i velmi důleţitý pro ekonomiku chovu. Výskyt poruch není důleţitý jen pro jednoho daného jedince, ale lze jej pouţít např. jako genetickou informaci, nebo jako ukazatel managementu odchovu. Byly sledovány výsledky celkem 151 koní, ve věku 3-24 let. U kaţdého koně bylo hodnoceno celkem 10 rentgenových snímků. V zhledem k četnosti a významu se největší důraz kladl na výskyt a stupeň změn člunkové kosti (podotrochlóza) a v hlezenním kloubu (špánek). V menším měřítku na výskyt jiných změn. Z výsledků vyplynulo, ţe pouze u 11% sledovaných koní nebyla nalezena ţádná porucha, ve zbylých 89% byla nalezena alespoň jedna z poruch. U 83% byla nalezena porucha na člunkové kosti a u 52% v hlezenním kloubu.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících a nesportujících pubescentek.
FIŠEROVÁ, Monika
Cirkadiánní rytmus se řadí mezi biorytmy. Tento rytmus ovlivňuje aktivitu některých orgánů a sekreci hormonů. Ovlivňuje také efektivní střídání období aktivity a odpočinku. V podvečer je fyziologicky nejvyšší teplota lidského těla, společně s aktivitou. Negativní dopad preference večerní typologie sportovců je zkrácení doby spánku a vznik spánkové deprivace. Ta může mít za následek rychlejší vznik civilizačních onemocnění a onemocnění spojených se stářím, včetně psychických problémů. V práci jsou porovnávány dva soubory dívek v pubescentním věku 9 až 15 let - sportující soubor gymnastek a nesportující kontrolní soubor žákyň. Stěžejní myšlenkou je zjištění, zda se v obou souborech nachází signifikantně vyšší počet osobností večerního typu. Ve výzkumném šetření byl použit "Dotazník životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let" (KREJČÍ, HARADA, 2010). Shromážděno bylo 35 dotazníků z každého souboru. Naeditovaná data byla vyhodnocena aritmetickým průměrem a statisticky zpracována Univerzitou v Kochi doktorkou Takeuchi, Japonsko. Dívky obou souborů nevykazují signifikantní rozdíl v ranní a večerní typologii, avšak GS nesignifikantně vykazuje inklinaci k ranní typologii. GS se pravidelně stravuje a snídá. Dívky GS nesignifikantně vykazovaly horší výsledky mentálního zdraví, než kontrolní soubor (KS). Kvalitu spánku však měly lepší dívky GS. BMI měly nižší dívky z GS. Předpoklad, že GS bude inklinovat k večerní typologii, nebyl potvrzen. Životní styl lidí ranní typologie je pro zdraví přínosnější. Délka spánku obou souborů není vzhledem k věku dostatečná. Dívky GS spí kratší dobu než KS. Intervenční program s edukací spánkové hygieny by byl u GS přínosem.
|
|
|
Spánková hygiena u sester a studentů Zdravotně sociální fakulty
CHMELÍKOVÁ, Petra
Spánková hygiena je v dnešní uspěchané době často diskutovaným tématem. Nepřiměřená spánková hygiena je častou příčinou výskytu nespavosti a jiných poruch spánku. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v nemocnici nedodržují spánkovou hygienu, naopak studenti Zdravotně sociální fakulty spánkovou hygienu dodržují. Nejčastější faktor bránící dodržování spánkové hygieny u sester je třísměnný provoz. Nejčastější chybou narušující dodržování spánkové hygieny u studentů Zdravotně sociální fakulty jsou špatné myšlenky před spaním. Cíle práce byly naplněny. Tři hypotézy byly potvrzeny. Pouze v jediném případě byla hypotéza vyvrácena.
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním na JIP
KABEŠOVÁ, Jitka
Problematika spánku je v současné době velmi aktuálním tématem, neboť nekvalitní spánek, chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku jsou rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, nadváhy, diabetu a duševních poruch. Během hospitalizace pacienta na jednotce intenzivní péče je spánek zpravidla negativně ovlivňován nejen vlastním onemocněním, ale i mnoha dalšími faktory, jako je strach, úzkost, nedostatek informací o nemoci, neznámé prostředí či hlučnost monitorů. Teoretická část je členěna do pěti základních kapitol a to následovně: charakteristika spánku, problematika spánku, kardiovaskulární onemocnění, uspokojení potřeby spánku nemocných na kardiologické JIP a intervence sestry ve spánkové laboratoři při uspokojení potřeby spánku. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: zjistit, zda-li je uspokojována potřeba spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Cíl 2: identifikovat faktory, které mají vliv na uspokojování potřeby spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, hospitalizováni na JIP, mají neuspokojenou potřebu spánku. Hypotéza 2: nejčastěji vnímaným faktorem, ovlivňující spánek pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP, je změna prostředí. K dosažení cílů práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP v nemocnici České Budějovice a.s. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP nemají uspokojenou potřebu spánku a mezi faktory, které negativně ovlivňují spánek pacientů během hospitalizace na kardiologické JIP patří především: změna prostředí, hlučnost monitorů, přítomnost světla během nočních hodin, nepohodlné lůžko a úzkost. Cíle práce byly splněny. Hypotéza 1 a hypotéza 2 byly potvrzeny. V závěru práce jsou navržena doporučení k řešení problematiky jako například používání tlumených světel na oddělení během nočních hodin, ztlumení hlasitosti alarmu monitorovacích přístrojů, aktivizace pacientů sestrou během dne, vedení uklidňujícího rozhovoru s pacientem nebo úprava lůžka a vyvětrání pokoje před spaním. V poslední části práce jsou přílohy související s danou problematikou.
|
host ::
RSS.