|
|
Význam stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
NOHAVOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje tématu Stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Teoretická část bakalářské práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na jedince se zrakovým postižením, vývojem dítěte v předškolním věku se zabývá druhá kapitola, další kapitola se věnuje předškolnímu vzdělávání dětí se zrakovým postižením a poslední kapitola se zabývá smyslovým vnímáním u těchto dětí. Hlavním cílem mé bakalářské práce je rozpracovat již stávající část školního vzdělávacího programu (ŠVP) pro předškolní vzdělávání Mateřské školy pro zrakově postižené zaměřenou na smyslové vnímání a vytvořit výukovou pomůcku. Dílčím cílem této bakalářské práce je zjistit prostřednictvím rozhovoru s pedagogy, jakou část ŠVP v oblasti smyslové výchovy je vhodné rozpracovat. Druhým dílčím cílem je vyrobit výukovou pomůcku, která bude přínosem pro rozvoj smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Třetím dílčím cílem je ověřit výukový materiál v praxi. V souladu se stanovenými cíli jsou zvoleny tři výzkumné otázky. K dosažení stanovených cílů jsou ke zpracování bakalářské práce využity techniky kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat v praktické části této práce je použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s pedagogy. Na základě zjištěných informací z rozhovorů se dále odvíjelo výzkumné šetření. Další použitá metoda je metoda sekundární analýzy osobní dokumentace vybraných dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Poslední metoda využitá při výzkumném šetření je metoda zúčastněného pozorování a přímé práce s dětmi se zrakovým postižením. Vzhledem k dílčím cílům byly vytvořeny kategorie pozorování. Výzkumné šetření probíhalo v období od ledna do konce měsíce března roku 2014 v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Cílovou skupinu, která je předmětem zkoumání, tvoří pedagogové a děti se zrakovým postižením v předškolním věku. Výsledkem mé bakalářské práce jsou dvě vlastnoručně vyrobené výukové pomůcky zaměřené na rozvoj hmatového vnímání. Na základě pozorování bylo zjištěno, že obě dvě pomůcky rozvíjí stanovené kategorie pozorování. Vytvořené pomůcky přispívají u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku k rozvoji nejen hmatového vnímání, ale také jemné motoriky, řeči a komunikace, zrakového vnímání, paměti a myšlení. První pomůcka také podporuje rozvoj matematických představ a druhá rozvoj představ o lidském těle. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že obě dvě pomůcky byly pro děti přínosné. Děti se při práci s pomůckami učí pracovat systematicky, dokončovat činnosti, samostatně se rozhodovat. Při práci s první pomůckou se učí spoléhat na svůj hmat, rozvíjí si slovní zásobu, trénují geometrické tvary a počítání. Při práci s druhou pomůckou se učí hmatem rozeznat různé druhy materiálů a povrchů, rozvíjí si slovní zásobu, zrakem rozeznávají barvy, získávají představu o lidském těle, trénují skládání těla z jednotlivých částí. Na základě pozorování je možné říci, že je práce dětí s výukovou pomůckou ovlivněna několika faktory. Jak bylo zjištěno, na výkon dětí má vliv pozornost, pracovní prostředí, dostatek času na práci, opakování a shrnování činností, denní doba a bdělost dítěte, motivace a zájem dítěte. Aktuálně je na trhu poměrně velké množství pomůcek, které podporují rozvoj hmatového vnímání. Všechny nabízené pomůcky ale nejsou vždy vhodné pro dítě s různým zrakovým postižením. Mým cílem bylo vyrobit takovou pomůcku, která je svým způsobem originální a splňuje všechna potřebná kritéria.
|
|
|
Dramatická výchova v speciálně pedagogic kém prostředí
Helemíková, Lenka ; MACHKOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; VALENTA, Josef (oponent)
Práce se zabývá možnostmi užití dramatické výchovy ve speciálně pedagogickém školství. Je rozdělena na čtyři kapitoly.
První kapitola se věnuje vymezení jednotlivých druhů a forem postižení, specifikuje nároky kladené na pedagoga ve speciálním školství i v oboru dramatické výchovy. Popisuje činitele, které ovlivňují reakce jedince na jeho postižení.
Druhá kapitola vymezuje dramatickou výchovu v systému paradivadelních systémů, přibližuje i jiné systémy, které jsou v rámci speciálně pedagogického prostředí užívány.
Třetí kapitola hledá možnosti aplikace dramatické výchovy do výchovného a vzdělávacího prostředí u různých skupin jedinců s postižením.
Čtvrtá kapitola předkládá několik realizovaných projektů a hodin u jedinců s mentálním postižením.
|
|
|
Hmatová kniha jako jeden z nástrojů rozvoje dítěte se zrakovým postižením
FLÍČKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se věnuje tématu hmatových knih jako jednoho z nástrojů rozvoje dítěte se zrakovým postižením. Teoretická část bakalářské práce je členěna čtyř kapitol, které se zabývají jedincem se zrakovým postižením, klasifikací zrakově postižených osob, specifickým vývojem dítěte se zrakovým postižením v předškolním věku, dále hmatovým vnímáním v životě člověka se zrakovým postižením, oblastí tyflografiky a výrobou knih s hmatovými ilustracemi. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký názor mají rodiče dětí se zrakovým postižením na hmatové knihy a jaké možnosti nabízí tato kniha pro jejich dítě v praxi. Ke zjištění tohoto cíle jsem si stanovila sedm výzkumných otázek. První výzkumná otázka se zaměřovala na to, kde mohou rodiče dětí se zrakovým postižením zapůjčovat hmatové knihy. Druhá výzkumná otázka se týkala toho, zda jsou nabízené knihy kvalitní, pro dítě a jeho rodiče zajímavé a množství v oběhu dostatečné. Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na odlišnosti způsobu čtení hmatové knihy dle stupně zrakového postižení a pohlaví dítěte. Čtvrtá otázka se týkala reakce dítěte na hmatovou knihu při prvním kontaktu a následné práci. Pátá výzkumná otázka se zaměřovala na to, zda mají hmatové knihy dle názoru rodičů pro jejich děti nějaký přínos. Za pomoci šesté výzkumné otázky jsem zjišťovala, jaké oblasti jsou rozvíjeny pomocí této knihy u předškolního dítěte se zrakovým postižením. Sedmá výzkumná otázka byla zaměřena na zjišťování faktorů, které ovlivňují práci předškolního dítěte se zrakovým postižením s hmatovou knihou. Cílovou skupinu, která byla předmětem zkoumání, utvořili rodiče dětí se zrakovým postižením v České republice a nevidomý chlapec předškolního věku. Ke zpracování této bakalářské práce byly využity techniky kvalitativního přístupu. Data byla sbírána pomocí polostandardizovaných rozhovorů se zákonnými zástupci dětí se zrakovým postižením, pozorováním a analýzou dokumentů. Většina rodin s dítětem se zrakovým postižením si nechává knihy zasílat poštou. Čekací doba na danou knihu se odvíjí od toho, zda je k dispozici. Z odpovědí rodičů je patrné, že knih mají pro potřeby svého dítěte dostačující množství. Hmatové knihy jsou z jejich pohledu kvalitně zpracované. Nejčastěji uváděnou odpovědí bylo, že rodič čte dítěti příběh v knize, snaží se ho vtáhnout do děje, vysvětluje a pomáhá s hmatovým čtením. Nevidomé děti se na obrázku zaměřují nejprve spíše na detail. Při hmatovém prohlížení neznámých materiálů nemají děti respondentů problémy s materiály v knize. Většina rodičů odpověděla, že jejich děti čtou jednu knihu několikrát za sebou. Rodiče vidí přínos hmatových knih především v tom, že spojuje sluchový vjem s vjemem hmatovým, rozvíjí jemnou motoriku, komunikaci, myšlení, fantazii, seznamuje dítě s novými předměty prostřednictvím příběhu a přibližuje mu svět lidí bez zrakového postižení. Z výzkumu je patrné, že při čtení hmatové knihy je podporován rozvoj jemné motoriky, řeči a komunikace, orientace na ploše, časoprostorové orientace, hmatové a sluchové percepce, paměti, myšlení, pozornosti, ale i sociálních vztahů. Na průběh čtení má vliv řada faktorů, jako např. motivace ke čtení, zájem jedince, osoba, která s dítětem pracuje, pozornost, zvolené místo, poloha dítěte u čtení, aktuální nálada, zdravotní stav a samotné provedení knihy.
|
|
|
Význam volného času pro kvalitu života osob s postižením zraku.
HESSOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá významem volného času pro kvalitu života osob s postižením zraku. Volný čas má pro cílovou skupinu shodný význam, jako standardně pro majoritu. Přínosem je tak relaxace, fyzické a psychické uvolnění, odbourávání stresu. Dále hraje volný čas významnou roli v oblasti nenásilné a neformální integrace. Ideálním prostředkem pro zapojení a začlenění jedinců se zrakovým postižením do společnosti jsou sportovní aktivity. Tyto aktivity jsou velkým přínosem pro prevenci sekundárních dopadů u jedinců se zrakovým postižením. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První část práce se zabývá vymezením pojmu ?kvalita života.? Druhá stať teoretické části se věnuje vymezení termínu ?zrakové postižení.?Závěrečná část teoretického bloku se věnuje vymezení pojmu ?volný čas.? Praktická část bakalářské práce obsahuje výzkumné cíle a výzkumné otázky. Ke sběru dat byl použit kvalitativní postup, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili čtyři respondenti se zrakovým postižením z regionu Českobudějovicka. Cílem bakalářské práce je kvalitativním šetřením představit sportovní aktivity jako možný nástroj prevence sekundárních dopadů zrakového postižení. Výše uvedený cíl je rozpracován na dva dílčí cíle. Pro naplnění cílů praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní postup. Výzkumné šetření proběhlo pomocí strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Sběr dat s dotazovanými respondenty mi dopomohl zodpovědět níže uvedené výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jaký je význam sportovních aktivit z pohledu jedince se zrakovým postižením? Za hlavní význam sportovních aktivit u všech dotazovaných respondentů lze označit zlepšení psychiky, fyzické kondice, pohody, možnost odbourávání stresu. Tyto aktivity mají pozitivní vliv v oblasti odreagování, zábavy a slouží k pocitu naplnění dne. Výzkumná otázka č. 2: Jaké sportovní aktivity realizují dotazování respondenti se zrakovým postižením? U dotazovaných respondentů bylo kvalitativním šetřením jednoznačně zjištěno, že nejčastěji realizovanou sportovní aktivitou je plavání. Dále turistika a jízda na tandemovém kole. Výzkumná otázka č. 3: Proč dotazovaní respondenti se zrakovým postižením nerealizují sportovní aktivity ve svém volném čase? Jaké jsou příčiny? Kvalitativní analýzou sebraných dat se projevilo, že překážky k realizování sportovních aktivit ve volném čase jsou vnějšího charakteru. Důvod je buď organizačního rázu nebo absence podpory asistence či průvodcovské služby. Ze závěrů souvisejících s vymezením prvního dílčího cíle vyplynulo, že podle analyzovaných jedinců je nejčastější překážkou při realizování sportovních aktivit limitovaná nabídka asistence. Další překážkou při realizaci aktivit je jejich finanční náročnost a dále jejich dopravní dostupnost. Výstupy, které souvisejí s vymezením druhého dílčího cíle u sledovaného souboru, prokázaly, že velmi přínosnou a preferovanou aktivitou je plavání. Další využívanou sportovní aktivitou je turistika a jízda na tandemu. Analýza ukázala, že tyto aktivity mají pozitivní vliv zejména na pohybový aparát. Všechny tyto aktivity mají velký přínos pro prevenci sekundárních dopadů u jedinců se zrakovým postižením. Preferované aktivity nejsou jen sportovního typu, ale jsou to i aktivity uměleckého rázu. Především návštěvy divadla, koncertů, zábav a pořádání poznávacích výletů. Bakalářskou práci lze využít jako studijní materiál pro studenty souvisejících oborů, z důvodu úzce vyprofilované práce v rámci oboru oftalmopedie.
|
|
|
První seznámení s elektronickými kompenzačními pomůckami u dětí se zrakovým postižením v rámci zaškolovacího kurzu.
PŘIBYLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se věnuje kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek, kterého se účastní dvě klientky s těžkým zrakovým postižením. Pro tyto klientky byl vytvářen metodický materiál. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se člení do šesti kapitol. V první kapitole se práce zaměřuje na zrakové postižení. Druhá kapitola představuje vývoj jedince se zrakovým postižením. Další kapitola se snaží vymezit edukaci osob se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola se zabývá speciálně pedagogickým poradenstvím pro osoby se zrakovým postižením. Pátá kapitola je věnována sociální rehabilitaci a také představuje poradenská zařízení sociální rehabilitace. Poslední kapitola charakterizuje kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Cílem bakalářské práce je optimalizovat část již existujícího kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek do metodických listů pro klientky s těžkým zrakovým postižením. Dílčím cílem je prostřednictvím rozhovoru s lektorkou kurzu se dozvědět informace o kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a na základě jejího doporučení zjistit téma, které budu následně rozpracovávat do metodických listů. Cílem práce je také vytvořit metodický materiál, který bude přínosem pro kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a následně ho ověřit v praxi. V souladu se stanoveným cíli jsou zvoleny výzkumné otázky. K dosažení cílů byl stanoven kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byly použity následující metody. První metodou byl strukturovaný rozhovor. Tento rozhovor byl veden s lektorkou kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek. Na základě rozhovoru bylo navrhnuto téma, které bylo následně rozpracováno do čtyř metodických listů. Druhou metodou použitou při výzkumném šetření bylo zúčastněné pozorování. Vytvořily se kategorie pozorování vzhledem k dílčím cílům bakalářské práce a ty byly zaneseny do záznamového archu pro pozorování. Poslední metodou byla metoda sekundární analýzy osobní dokumentace klientek. Samotné výzkumné šetření se uskutečnilo od února do poloviny dubna v prostorách Tyflokabinetu České Budějovice, o.p.s., který realizuje kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek. Výzkumný soubor tvořila nevidomá žákyně a žákyně se zbytky zraku. Výsledkem mé bakalářské práce je originální metodický materiál. Díky evaluaci probírané látky umístěné na konci každé lekce bylo zjištěno, že metodické listy byly přínosem pro kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a přispěly k porozumění probírané látky. Na základě pozorování jsem zjistila, že výuka kurzu je ovlivněná časovou dotací jedné hodiny kurzu a také pozorností klientek. Na základě pozorování je možné říci, že lze vymyslet různé hry a činnosti, které byly zaměřeny na procvičování dané látky, ale je nutno vzít v úvahu časovou dotaci výuky kurzu, která činí 60 minut. Je ověřené, že častokrát 60 minut nestačilo, aby se stihlo probrat vše, co bylo připraveno, ale je to zase hodně minut pro udržení pozornosti klientek.
|
|
|
Cvičební program pro děti se zrakovou a mentální disabilitou ve věkovém rozpětí 8-15 let
SOUKUPOVÁ, Jana
V této bakalářské práci jsem se zaměřila na děti se zrakovou a mentální disabilitou ve věkovém rozpětí 8-15 let. Teoretická část práce zahrnuje charakteristiku zrakové a mentální disability. V praktické části je přehledně zpracována databáze cviků pro děti se zrakovou a mentální disabilitou. Vytvořená databáze cviků pro děti je rozdělena dle skupin B1, B2, B3 a zahrnuje také cviky vleže, vsedě, ve stoje, s pomůckami a v přírodě. Všechny tyto cviky byly konzultovány a následně ověřovány na vybraných jedincích, aby byla dokázána proveditelnost jednotlivých cviků. Výsledné cviky byly zdokumentovány fotografiemi a jsou součástí této databáze.
|
|
|
Hudební vzdělávání žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace se zaměřením na základní umělecké školy
MINAŘÍKOVÁ, Mirka
Bakalářská práce se zabývá hudebním vzděláváním žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace, zaměřuje se na vzdělání v základních uměleckých školách. Cílem je pomocí teoretických východisek popsat a dále zmapovat hudební výuku žáků se zrakovým postižením, kteří navštěvují základní umělecké školy. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První z nich vysvětluje pojem zrakového postižení, uvádí jeho různá dělení a možnosti využití sluchového, hmatového, čichového a chuťového vnímání jako kompenzačních smyslů zrakově postižených. Ve druhé kapitole jsou stručně popsány možnosti a způsoby vzdělání žáků se zrakovým postižením. Poslední třetí kapitola se soustřeďuje na oblast hudebního vzdělávání. Největší část se věnuje hudební výuce žáků se zrakovým postižením v rámci základní umělecké školy. K dosažení výzkumných cílů práce bylo pro praktickou část použito kvalitativního postupu. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s osmi respondenty z řad ředitelů, zástupců ředitelů nebo pedagogů oslovených základních uměleckých škol Jihočeského kraje, kteří mají nebo měli zkušenost s výukou žáků se zrakovým postižením. Ze závěrečného zpracování výsledků praktické části práce vyplývá několik skutečností. Pedagogům, vyučující žáky s postižením zraku bez odborného vzdělání zaměřeného právě pro výuku těchto žáků, se nabízí jediná možnost metodického vedení žáků, a to udržováním pravidelného kontaktu a spoluprácí s pedagogy působící na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Osvojení si Braillského notopisu a teoretických základů hudební nauky, a tím tedy i samotné uskutečňování výuky, je velmi důležité pro samotnou hru na hudební nástroj u žáků se zrakovým postižením a také pro možnost dalšího vzdělávání uměleckého směru. Ve hře na hudební nástroj záleží na správném začátku výuky, na spolupráci pedagoga s dítětem a s rodiči a na důslednosti vyučujícího ve výuce. Způsobů začlenění se do kolektivních aktivit je několik. Hudební uplatnění žáků se zrakovým postižením jako možnost pracovního zapojení je již věcí všední, avšak mnohdy složitou. Práce může vést k většímu povědomí pedagogů dětí se zrakovým postižením o možnostech hudebního vzdělání tohoto směru a k dalšímu prohlubování tématu rozšiřováním teoretických i praktických poznatků.
|
|
|
Informační a komunikační technologie jako nástroj kompenzace informačního deficitu žáků se zrakovým postižením v primárním vzdělávání.
BRABCOVÁ, Jana
V současné době se nezadržitelným tempem vyvíjí a rozvíjí stále nové informační a komunikační technologie. Vzhledem k důležitosti využívání těchto technologií osobami se zrakovým postižením ke zmírnění nebo odstranění informačního deficitu a následného uplatnění se na trhu práce, ale i kvality života vůbec, je nezbytná výuka IKT již od prvního stupně základní školy.V první části se práce zaměřuje na teoretická východiska zrakového postižení jako je klasifikace zrakového postižení, specifika vrozeného a získaného postižení, socializace osob se zrakovým postižením a kompenzace zrakového postižení. Dále jsou popisovány možnosti vzdělávání žáků se zrakovým postižením v současném edukačním systému. V druhé části je hlavním tématem přehled a popis aktuálních informačních a komunikačních technologií určených jako kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Cílem praktické části bylo zjistit, jaká je kvalifikace pedagogů vyučujících předmět Informační a komunikační technologie integrované žáky se zrakovým postižením na základních školách v Jihočeském kraji, a zda vůbec tento předmět zařazují do výuky. Dalším cílem bylo zjistit materiální vybavenost těchto škol k realizaci výuky IKT. Na základě výsledků šetření bylo upozorněno na současnou situaci v Jihočeském kraji v tomto odvětví.
|
|
|
Problematika kortikálního poškození zraku u dětí předškolního věku
HANZLÍKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se věnuje problematice kortikálního poškození zraku u dětí předškolního věku. Cílem práce je názorně představit problematiku CVI u dětí předškolního věku, popsat specifické přístupy v předškolním vzdělávacím procesu u dětí s CVI a na základě kvalitativního postupu vypracovat doporučení k optimalizaci předškolního vzdělávání dětí s CVI. Práce je rozdělena na část teoretickou, praktickou a přílohovou. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První stať se věnuje zrakové percepci, je zde popsáno samotné kortikální poškození zraku. Druhá stať teoretické části se týká přidružených postižení CVI. Třetí stať pojednává o předškolní edukaci. Jsou zde zmíněna specifika vývoje dítěte v předškolním věku v oblastech motorického vývoje, kognitivních funkcí a dále systém předškolní edukace pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením. Praktická část je zpracována kvalitativním postupem a obsahuje případové studie dvou dětí předškolního věku s CVI. Výzkumný terén tvořily tři mateřské školy v Českých Budějovicích. Ke sběru dat byly použity techniky: pozorování, řízené rozhovory a analýza dokumentů. Dále jsou obsahem praktické části navržená doporučení k optimalizaci předškolní edukace dětí s CVI. Bakalářskou práci je možné využít jako studijní materiál. V praxi může sloužit jako zpětná vazba pro optimalizaci předškolní edukace dětí s CVI v mateřských školách.
|
|
| |
host ::
RSS.