|
|
Stárnutí a sociální služby pro seniory v Příbrami
Žbánek, Jan ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu úrovně sociálních služeb pro seniory a možnosti aktivit pro soběstačné seniory v městě Příbram. Zabývá se zkoumáním, zda město Příbram vytváří dostatečné podmínky pro důstojné stáří svých spoluobčanů.
V souvislosti s demografickým vývojem dané populace jsou zkoumány neinvestiční výdaje města na sociální služby pro seniory a zjišťovány různé závislosti.
Vlastní práce zahrnuje také dotazníková šetření mezi seniory žijícími v domácím prostředí, kde jsou otázky zaměřené hlavně na aktivitu a informovanost seniorů, a mezi klienty sociálních zařízení, u kterých je zjišťována využitelnost sociálních služeb a spokojenost v jednotlivých zařízeních.
Ke zpracování a analyzování vybraných ukazatelů a vyslovených hypotéz byly použity statistické metody z oblasti korelace časových řad a z oblasti analýzy závislosti kvalitativních znaků.
V závěru práce jsou na základě provedených analýz formulovány návrhy a doporučení, které by měly přispět k prodloužení věku seniorů, ve kterém budou ještě aktivní a soběstační a nebudou nuceni využívat různé sociální služby.
|
|
|
Podpora zdraví pro zaměstnance v sociálních zařízeních
VYHNALOVÁ, Tereza
Tématem mé bakalářské práce je "Podpora zdraví pro zaměstnance v sociálních zařízení". Sociálními zařízeními jsou myšleny Domovy pro seniory. Člověk prožívá v pracovním prostředí více než polovinu svého produktivního života, proto by mělo působit pozitivně, jak na jeho práci, tak na jeho zdraví. Tuto zásadu podporují programy Podpory zdraví. Cílem práce je zmapování životního stylu zdravotnických zaměstnanců v sociálních zařízeních, tzn. jejich stravovací návyky, pohybové aktivity, vztah ke kouření, subjektivní zdravotní potíže a prevalenci nadváhy ve výběrovém souboru ve srovnání s populací České republiky, a dále subjektivní vnímání vlivu pracovních podmínek. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část předkládá současné poznatky o zkoumané problematice. Vysvětluje, co je to zdraví, jak jej lze definovat, co ho determinuje a jak je možné zajistit jeho ochranu. Dále popisuje komplexní problematiku podpory zdraví na pracovišti od hodnocení rizik, přes kategorizaci prací a pracovnělékařské služby, po možnosti preventivních aktivit. Poslední kapitola se zaměřuje na specifikaci sociálních zařízení jako pracovišť a charakterizuje faktory pracovního prostředí, které jsou pro ně typické. Výzkumná část je založena na metodách kvantitativního výzkumu a zaměřuje se na zmapování stravovacích návyků a životního stylu zaměstnanců, jejich pracovní podmínky a subjektivní zdravotní potíže. Potřebná data byla získána pomocí anonymního dotazníkového šetření. Výběrový soubor pro výzkum byl tvořen zdravotnickými pracovníky zaměstnanými v sociálních zařízeních Domovech pro seniory v okrese České Budějovice. Vybraná zařízení, která se účastnila výzkumu, si přála zůstat v anonymitě. Vlastní dotazník obsahoval 30 otázek. Dotazníky byly distribuovány do vybraných sociálních zařízení, kde je vrchní sestry, po dobu tří týdnů předkládaly k vyplnění zdravotnickému a ošetřovatelskému personálu. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků. Zcela vyplněných bylo odevzdáno 97, návratnost činila 80,83 %. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: "Dominantní rizikový faktor pracovních podmínek při práci v sociálních zařízeních je fyzická zátěž" a hypotéza 2: "Zaměstnanci sociálních služeb jsou informováni o možných rizicích souvisejících s vykonávanou prací". Na základě analyzovaných dat z dotazníků vyplývá, že stravování a životní styl zaměstnanců jsou uspokojivé. Ovšem při porovnání naměřených hodnot BMI indexu zaměstnanců s výsledky průměrné populace České republiky z roku 2013 je zřejmé, že ve sledovaném souboru je zaznamenán výrazně vyšší výskyt nadváhy. Hypotéza 1: "Dominantní rizikový faktor pracovních podmínek při práci v sociálních zařízeních je fyzická zátěž". Tuto hypotézu se nepodařilo verifikovat. Prokázalo se, že fyzická zátěž není dominantním faktorem při práci v sociálních zařízeních. Stejné hladiny významnosti dosáhla i psychická zátěž. Z výsledků tedy vyplývá, že zaměstnanci nepovažují fyzickou zátěž za dominantní faktor pracovních podmínek. Hypotéza 2: "Zaměstnanci sociálních služeb jsou informováni o možných rizicích souvisejících s vykonávanou prací". Tato hypotéza byla výzkumem verifikována. Informovanost zaměstnanců je více než uspokojivá. Z dotazníků je zřejmé, že pochybilo pouze jedno zařízení, kde byla sjednaná náprava. Na základě indikovaných nedostatků byly navrženy intervence v podobě návrhu konkrétních zásad preventivního programu pro vybraná pracoviště sociálních služeb. Tento návrh má podobu krátkého letáku a bude distribuován do jednotlivých zařízení sociálních služeb.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva v sociálním zařízení s velkým počtem osob
KOLÁŘOVÁ, Veronika
Tématem diplomové práce je "Ochrana obyvatelstva v sociálním zařízení s velkým počtem osob". Teoretická část práce pojednává o problematice vnímání svépomoci a běžné mezilidské pomoci, která je pilířem ochrany obyvatelstva. Důležité je uvědomění, že zkušenost a paměť nás činí připravenými a odolnými, ale také zranitelnými a ustrašenými a že prevence a připravenost nejsou identické. V diplomové práci je popsána historie ochrany obyvatelstva i její současný stav. Daná problematika se nepřetržitě vyvíjí a je nutné neustále reagovat na aktuální hrozby nejen legislativně, ale také preventivně a prakticky. Cílem diplomové práce je identifikovat připravenost personálu Domova pro seniory v Blatné na možný vznik mimořádné události či krizové situace. Výsledkem diplomové práce je návrh opatření pro zlepšení připravenosti personálu v sociálním zařízení s aplikací na Domov pro seniory Blatná. K objasnění cílů diplomové práce bylo použito dotazníkové šetření zaměřené na zjištění úrovně informovanosti personálu v oblasti ochrany obyvatelstva. Výzkumného šetření se účastnil personál kanceláří, technického zabezpečení, ošetřovatelský a zdravotnický. Šetření proběhlo v období měsíce června 2015. V kapitole "Výsledky" jsou získaná data setříděna a výsledky těchto šetření jsou přehledně zobrazeny pomocí grafů. Dotazníky byly vyhodnoceny deskriptivní a matematickou statistikou. Po zhodnocení výsledků úrovně informovanosti personálu v oblasti ochrany obyvatelstva a konzultaci s vedením Domova pro seniory v Blatné byl zrealizován návrh opatření pro zkvalitnění informovanosti pomocí prezentace. Připravenost a informovanost personálu Domova pro seniory v Blatné na mimořádné události a krizové situace zjištěná dotazníkovým šetřením byla dle dokumentů ochrany obyvatelstva částečná a bylo vhodné její úroveň zvýšit. Diplomová práce může být inspirací k žádoucí aktualizaci zlepšení připravenosti personálu v oblasti ochrany obyvatelstva v sociálním zařízení a k žádoucí změně nevhodného názvu dokumentu řešící mimořádné a krizové situace v Domově pro seniory v Blatné. Návrh aktualizace a doporučeného rozpracování dokumentu je také součástí diplomové práce. V diplomové práci je také návrh opatření řešící možný vznik požáru v kuchyňce klientů. Ověřením získaných informací z přednášky, která proběhla Domově pro seniory v Blatné v rámci zvýšení úrovně znalostí v oblasti ochrany obyvatelstva, bylo zjištěno totožnými dotazníky, že informovanost personálu sociálního zařízení positivně velmi vzrostla. Připravenost sociálního zařízení na různé mimořádné události je velmi důležitým faktorem ovlivňujícím úspěch zvládnutí těchto situací. Zvládnutím nebo nezvládnutím jedné události se lidé chystají na zvládnutí nebo nezvládnutí události následující.
|
|
|
Ochrana a evakuace osob žijících v domech s pečovatelskou službou na území města České Budějovice při mimořádných událostech.
SAMCOVÁ, Monika
Prostředí sociálních služeb je charakterizováno množstvím vztahů mezi lidmi a institucemi, které mají významný vliv na kvalitu života lidí. Cílem poskytování sociálních služeb je vytvoření podmínek pro uspokojování přirozených potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o vlastní osobu. Téma diplomové práce je zaměřeno na ochranu a evakuaci osob žijících v sociálních zařízeních typu dům s pečovatelskou službou, domov pro seniory a chráněné bydlení. Mimořádná událost si nevybírá čas ani místo. Nutnost evakuace osob s různými druhy a stupni onemocněními, osob závislých na pomoci druhých, znamená pro ošetřující personál a pro zasahující složky integrovaného záchranného systému velmi náročný proces. Diplomová práce je zaměřena na zjištění připravenosti výše uvedených sociálních zařízení na mimořádné události a na evakuaci uživatelů sociálních služeb v nich žijících.
|
|
|
Alzheimerova choroba jako evropská priorita
Tomsová, Tereza ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poskytnout náhled na problematiku Al-zheimerovy choroby, která nemůže být individuálním problémem jednotlivců a rodin, ale představuje závažný problém celospolečenského rozsahu, a to jak v současné době, tak především v budoucnu, kdy vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji stárnutí populace se bude počet lidí postižených touto neurodegenerativní chorobou zvyšovat.
|
|
| |
|
|
Vývoj a současnost domovů pro seniory v ČR se zaměřením na Jihočeský kraj
KOVÁŘOVÁ, Hana
Práce se v teoretické části zaměřuje na typy sociálních služeb a zejména v Českých Budějovicích. Dále pak obsahuje druhy sociálních služeb jejich vývoj a současný stav v České republice. Práce se věnuje vývoji a současnosti zahraničních sociálních služeb. Dále popisuje Zákon o sociálních službách 108/2006 sb., je zde zdůrazněna zejména část o sociálních službách pro seniory. Praktická část práce je zaměřená na zjištění kvality sociálních služeb z pohledu uživatelů a pracovníků v sociálním zařízení. Výzkum byl prováděn za pomoci dotazníků, které byly vyplňovány s klienty domovů pro seniory Máj, Hvízdal a Dobrá Voda v Českých Budějovicích. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že klienti sociálních služeb jsou spokojeni s jejich kvalitou. Ve velké míře byli spokojeni i rodinní příslušníci respondentů.
|
|
|
Estetická výzdoba sociálních zařízení
MATOUŠEK, Pavel
Artefakty masové kultury pronikají mnoha rozličnými způsoby do našeho každodenního života, kde pak mají různé sociální, symbolické či estetické funkce. Cílem bakalářské práce je zmapování estetické výzdoby vyskytující se na sociálních zařízeních a hledání odpovědí na otázky typu: Jakým způsobem proniká masová kultura do této oblasti a jak jsou komodity z oblasti masové kultury přetvářeny v artefakty kultury populární? Jak se v této výzdobě odráží vkus uživatelů daného zařízení a jak jsou původně dominantní významy přetvářeny subverzivní sémiotickou mocí sociálních aktérů? Vyskytuje se v estetické výzdobě tvořivý element, anebo se jedná pouze o výzdobu průmyslově vyrobenou? Jaký vztah zaujímají obyvatelé domácností k masové kultuře? Metodologicky je práce založena na malém terénním výzkumu (pozorování, dotazníky, rozhovory s respondenty, fotodokumentace estetické výzdoby sociálních zařízení). Práce se opírá zejména o teorie a koncepty Johna Fiskeho, Umberta Eca a Pierra Bourdieua.
|
|
|
Emocionalita v práci sestry
HLACHOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Emocinalita v práci sestry", se zabývá citovým doprovodem sestry, který je součástí prožívání v její pomáhající profesi. V průběhu každého všedního i nevšedního dne prožívá člověk širokou škálu nejrůznějších emocí nejenom ve svém běžném životě, ale také ve své profesi. Profese sestry patří do profese pomáhající, a proto by v očích nemocných měla být sestra vždy tím, kdo má pochopení pro jejich problémy v nemoci, a kdo je pomáhá s velkou dávkou tolerance a laskavosti řešit. Sestra se ve své práci musí bránit emocionální únavě, opotřebovanosti a deformaci, vedoucí až ke stavu otrlosti, které vedou k neúměrně zjednodušenému pohledu na nemocného a jeho problémy. Posláním sestry je, kromě její práce, umět dobře pečovat o nemocné a nikdy nezapomenout na to, že pacient je především člověk, jehož ochránkyní zájmů by měla být právě ona. Literatura se zmiňuje o tom, že je důležité si uvědomit, že sestra nepracuje pouze pro nemocného, ale pracuje především s ním - což tato bakalářská práce jenom potvrzuje. Teoretická část práce je zaměřena na emocionalitu, jako součást prožívání; emoce, na náplň práce zdravotní sestry, na její vztah k pacientovi, empatii; dále se zabývá možnými riziky, ohrožujícími sestru z psychologického hlediska; sebeovládáním a metodami pro udržování duševního zdraví sestry. Druhá část práce je částí výzkumnou. Práce má stanovené dva cíle. Cílem prvním je zjistit, jak sestry reagují po emocionální stránce na problémy pacientů; cílem druhým je zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují vhodné emocionální reakce sester na problémy pacientů. Na základě cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1)Jak reagují sestry po emocionální stránce na problémy pacientů? a 2)Jaké faktory pozitivně ovlivňují vhodné emocionální reakce sester na problémy pacientů? Pro naplnění cílů této bakalářské práce jsem použila formu kvalitativního výzkumného šetření. Šetření je uskutečněno technikou nestandardizovaného rozhovoru, který byl poskytnut sedmi sestrám, pracujícím v Domově důchodců "Dobrá Voda".
|
|
|
Muzikoterapie v Karlovarském kraji
KVĚTOŇ, Lukáš
Autor se v diplomové práci s tématem Muzikoterapie v Karlovarském kraji snažil o ucelený pohled na toto téma. V teoretické části se zabývá její historií od pravěku po současnost, a popisuje hudbu jako přirozenou součást člověka. Na tyto kapitoly plynule navazuje působením hudby na člověka, kde mimo terapeutického popisuje i působení negativní. Po tomto úvodním seznámení se s oborem muzikoterapie autor pokračuje rozdělením muzikoterapie tak, jak je běžně používána, včetně rozdělení jednotlivých cílových skupin, na něž má hudba terapeuticky působit. V závěru teoretické části diplomové práce se autor zabývá muziko-terapeutickými metodami a technikami, z nichž některé použil také prakticky, jak dokládá v kapitole výzkum. Výzkum autor zaměřil na využívání muzikoterapie v Karlovarském kraji, jak nese i název této práce. Autorovým cílem bylo zjistit u vytipovaných zařízení sociálních služeb, zdali se s muzikoterapií setkali a v jaké míře je na území Karlovarského kraje prováděna. Kromě tohoto výzkumu autor vedl muziko-terapeutická sezení se seniory v Českých Budějovicích a se seniory v Karlových Varech. Techniky a zkušenosti z těchto cvičení popisuje v části výsledky a dokládá je i fotodokumentací.
|
host ::
RSS.