|
|
Variabilita v počtu obratlů a evoluce velikosti těla gekonů
Vohralík, Martin ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Segmentace těla se často může podílet na konečné velikosti těla u značné části ektotermních obratlovců. Tato práce se zaměřuje na odhalení vztahu ekologických (teplota) a genetických faktorů (pohlavní rozdíly) spojovaných s konečnou velikostí těla a odhalení jejich vlivu na počet tělních obratlů u gekonů rodu Paroedura s bližším zaměřením na druh Paroedura picta. Jedinci studovaného druhu byli vystaveni třem rozdílným konstantním chovným teplotám, při kterých dosáhli různých konečných velikostí. Testovali jsme hypotézu, zda počet presakrálních obratlů koreluje s konečnou velikostí těla a zda je ovlivněn teplotou a pohlavím. Data tuto hypotézu nepotvrzují, naopak ukazují vysokou genetickou a environmentální kanalizaci počtu tělních obratlů. Silně konzervativní počet obratlů se nám podařilo prokázat i napříč rodem Paroedura navzdory velmi výrazným evolučním změnám ve velikosti těla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv maternálních efektů na evoluci velikosti gekonů
Kubát, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
V diplomové práci byl testován potenciál maternálních vlivů na evoluci velikosti těla u dvou modelových skupin gekonů s velkou mezidruhovou variabilitou ve velikosti. Vliv manipulace obsahu žloutku ve vejci, a tedy i maternálního efektu na evoluci velikosti těla byla prokázána u obou druhů, tedy Paroedura picta a Goniurosaurus lichtenfelderi, pouze v případě čerstvě vylíhlých mláďat. Dospělí manipulovaní jedinci již nevykazovali statisticky významné rozdíly ve velikosti oproti nemanipulovaným kontrolním jedincům. Oba druhy gekonů tedy vykazují kompenzační růst a jejich konečná velikost v dospělosti je dána pravděpodobně především geneticky. Klíčová slova: maternální efekt, manipulace obsahu vejce, alometrické inženýrství, růst, Paroedura picta, Goniurosaurus lichtenfelderi
|
|
|
Vliv velikosti těla a teploty na funkci srdce obratlovců
Špičák, Luboš ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Srdce a oběhová soustava zajišťují velké množství biologických dějů v těle každého obratlovce. Zdá se, že ze všech požadavků, které určují vlastnosti srdce, je nejdůležitějším faktorem pokrytí spotřeby kyslíku. Spotřeba kyslíku úzce souvisí s hmotností těla a dalšími faktory, jako jsou teplota těla, teplota prostředí nebo úroveň aktivity. Můžeme proto předpokládat, že změny v hmotnosti těla a teploty budou mít značný vliv na velikost a činnost srdce. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o škálování velikosti srdce, determinantách rozdílu srdeční činnosti na velkých taxonomických škálách a zaměřit se na vztah velikosti těla, tělesné teploty a činnosti srdce. Klíčová slova: velikost těla, teplota, rychlost srdečního tepu, tepový objem, velikost srdce, obratlovci
|
|
|
Hormonální kontrola pohlavního dimorfismu ve velikosti těla obratlovců
Tureček, Adam ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Samci a samice jednoho druhu spolu sdílejí naprostou většinu genomu, často i společnou niku, ale jejich fenotyp se zpravidla výrazně liší. Největší rozdíl mezi pohlavími bývá dosažení rozdílné velikosti, které může být řízeno dimorfní sekrecí hormonů. Přestože se provedlo mnoho výzkumu na toto téma, stále postrádáme znalost, zda aspoň u obratlovců existuje v tomto směru jednotný, obecný proximátní mechanismus, či zda se jednotlivé druhy či linie značně liší v hormonální kontrole dimorfismu ve velikosti těla. Růst je ovlivněn celou řadou hormonů, které mohou vzájemně interagovat - například růstový hormon, somatomediny, hormony štítné žlázy a steroidní hormony. Nicméně experimentální studie naznačily, že ovlivněním hladin pohlavních steroidních hormonů můžeme vyvolat změnu pohlavního dimorfismu ve velikosti. Má práce se zaměřuje na shrnutí znalostí o hormonálním ovlivnění dimorfního růstu u obratlovců a rozebrat používané metodiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv velikosti mršiny na sukcesi hmyzích společenstev
Mikátová, Šárka ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Jakubec, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vliv velikosti mršiny na sukcesi hmyzích společenstev na základě dříve publikovaných prací. Posouzení různých vlivů působících na mršině je z praktického hlediska důležité ve forenzních analýzách a k určení PMI (post morte interval). Nejčastějšími a nejvíce zkoumanými skupinami hmyzu na mršinách jsou dvoukřídlí (Diptera) a brouci (Coleoptera). Modelovým organismem je ve většině případů prase (Sus scrofa). Rozklad malých mršin se liší od rozkladu mršin středních či velkých, což způsobuje odlišnou sukcesi hmyzu. Rozdíly mezi zkoumanými studiemi však není možné relevantně zhodnotit díky velkému množství faktorů ovlivňujících rozklad. Klíčová slova: nekrobiontní hmyz, mršina, velikost těla, Diptera, Coleoptera
|
|
|
Růst a ontogeneze pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků (Coleoptera: Scarabaeidae: Cetoniinae)
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Saska, Pavel (oponent)
5 Abstrakt Vzhledem ke svému vlivu na fitness a různé biologické procesy je velikost těla jednou z nejdůležitějších vlastností organismu. U hmyzu i ostatních ektotermních živočichů například pozitivně koreluje s fekunditou. Růst, který určuje konečnou velikost těla, je tak důležitým znakem živočichů a jeho studium může ozřejmit některé aspekty evoluce velikosti těla. Bohužel je ale růst u hmyzu v mnoha life-history studiích bagatelizován, není brán ohled na jeho komplexitu, danou zejména existencí distinktních larválních instarů. Nepřesný záznam růstových charakteristik pak může zkreslit i rozdíly v růstu mezi velikostně dimorfními pohlavími. Tato práce má za cíl zaznamenat růstovou trajektorii dvou druhů zlatohlávků. Z té potom popsat proximátní mechanismy růstu s ohledem na jednotlivé instary. Dále si práce klade za cíl nalezení vývojových mechanismů, které vedou k pohlavnímu dimorfismu ve velikosti u těchto dvou druhů zlatohlávků, kteří se liší mírou pohlavního dimorfismu. Růst je jasně rozdělen na tři svébytné části a v každé této části (instaru) ho popisuje asymptotická křivka. Instary na sobě ale nejsou nezávislé, růst předchozího instaru ovlivňuje růst v instaru následujícím. Růstové charakteristiky se neliší mezi pohlavím. Pohlavní dimorfismus ve velikosti u obou druhů vzniká díky rychlejšímu růstu...
|
|
|
Geografická variabilita ve funkčních znacích ptáků Evropy
Kopsová, Lenka ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
Každý druh se vyznačuje specifickými vlastnostmi, které mu umožňují vypořádat se co nejlépe s podmínkami prostředí, ve kterých žije. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv podmínek prostředí na geografickou variabilitu funkčních znaků evropských ptáků. Hodnotila jsem vliv teploty, srážek, produktivity, nadmořské výšky a habitatů (les, neles, křoviny, lidské osídlení, mokřady) na velikost snůšky, počet snůšek za sezónu, velikost vejce, délku inkubace, věk prvního rozmnožování, hmotnost jedince, délku křídla, délku ocasu, délku zobáku a délku tarsu. Pro analýzu jsem použila hnízdní data evropských ptáků pro čtverce o velikosti 50 x 50 km. V každém čtverci jsem vypočítala průměrnou hodnotu znaku pro dané ptačí společenstvo, metodou GLS a OLS jsem pak analyzovala vztah mezi průměrnými hodnotami znaků a podmínkami prostředí v každém společenstvu. Velikost snůšky roste s teplotou, zatímco počet snůšek za sezónu s teplotou klesá; lze tedy předpokládat trade-off mezi velikostí a počtem snůšek, jehož výsledek je dán délkou hnízdní sezóny. Velikost vejce klesá s průměrnou teplotou, což může být tím, že větší mládě má v chladných podmínkách větší šanci na přežití. Délka inkubace roste s teplotou i produktivitou prostředí, asi proto, že v chladných a málo úživných podmínkách se vyplatí inkubovat co nejkratší...
|
|
|
Vliv velikosti těla a teploty na funkci srdce obratlovců
Špičák, Luboš ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Marková, Ivana (oponent)
Srdce, jako hlavní hnací jednotka oběhové soustavy obratlovců, zajišťuje neustálým oběhem krve množství pochodů v těle každého jedince. Tyto pochody jsou zprostředkované přenosem energie v různých podobách a chemických látek. Řada těchto dějů je naprosto nezbytná po celou dobu trvání života. Pokud metabolismus definujeme jako rychlost všech reakcí v těle organismu, pak oběhová soustava je jedním z klíčových nástrojů k jeho uskutečnění. Úroveň metabolismu vzrůstá s hodnotami dvou základních činitelů, tělesnou velikostí a tělesnou teplotou. Není to však vztah přímé úměrnosti, ale nerovnoměrný růst podmíněný mocninovým zákonem. V případě tělesné teploty je tento exponenciální růst navíc limitován rozmezím teplot, které se liší u jednotlivých organismů. Lze proto očekávat, že změny ve velikosti a teplotě těla budou mít značný dopad na vlastnosti a činnost oběhové soustavy a srdce samotného. Metabolismus nicméně významně ovlivňují i jiné faktory, jako vlastnosti okolního prostředí. Živočichové, patřící do říše obratlovců, osídlili velmi různorodá prostředí a vyvinuli si množství přizpůsobení, které jim umožňují přežít. Tyto přizpůsobení zahrnují i značné změnami ve stavbě a činnosti srdce. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o škálování velikosti srdce, determinantách rozdílu srdeční činnosti na...
|
|
|
Růst chladnokrevných hřebců v průběhu odchovu
RAJŠLOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývala vyhodnocením růstu chladnokrevných hřebců v testačních odchovnách. V České republice jsou zřízeny tři testační odchovny. U 96 hřebců bylo měřeno 14 tělesných rozměrů a byla zjišťována jejich živá hmotnost. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi plemeny i mezi věkovými skupinami při vyhodnocení intenzity růstu všech měřených tělesných rozměrů a živé hmotnosti. Ve většině tělesných rozměrů byli největší slezští norici (SN). Ve dvou a půl letech u nich docházelo ke stagnaci růstu u obvodu hrudníku, obvodu holeně a výšky kosti hrudní, i přestože je v Řádu plemenné knihy uvedeno, že SN dospívá v 5 - 6 letech věku. Při vyhodnocení nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi odchovnami. Hřebci z odchovny Proseč převažovali v růstu zpravidla na začátku odchovu, později ve věku jeden a půl roku rostli nejvíce hřebci z odchovny Dvorka. Hřebci v odchovně Humňany měli nejmenší KVH, KVP a OH. Ze tří sledovaných chladnokrevných plemen byl nejmenší rozptyl jednotlivých tělesných rozměrů zjištěn u českomoravských belgiků (ČMB). Toto plemeno je proto možné považovat za nejvíce prošlechtěné. Největší hodnoty indexu tělesného rámce, indexu výšky v kříži, stejně jako indexu mohutnosti byly zjištěny u plemene SN. Naopak ČMB dosahoval nejnižších hodnot u výše uvedených indexů a rovněž také u indexu kostnatosti. Nejmohutnější kostru mají noričtí koně (N). V rámci indexu výšky kosti hrudní zpočátku odchovu převažovali ČMB, ale v roce a půl věku začali dosahovat vyšších hodnot N. Tato práce vznikla za podpory projektu NAZV, projekt číslo QJ1510141 a projektu GAJU 019/2016/Z.
|
|
|
Morfometrická analýza pohlavních rozdílů čtyř druhů ještěrů
NERAD, Pavel
Morfometrickou analýzou byly zjištěny rozdíly ve velikosti těla u vybraných druhů plazů. K přesnému stanovení výsledných a absolutních hodnot bylo zapotřebí použití statistických porovnání, a to jednocestnou ANOVOU a analýzou kovariance metodou ANCOVA, kde byla použita jako kovariáta délka těla. U Pachydactylus bibroni má samec větší velikost v délce a šířce hlavy absolutně, dále je absolutní rozdíl v délce a šířce těla, délce ocasu a šířce kořene ocasu než samice. U Cosymbotus platyurus je rovněž absolutní rozdíl ve velikosti všech částí těla ve prospěch samce. Tento rozdíl je stejný jako u Pachydactylus bibroni. U druhu Riopa fernandi je rozdíl v délce a šířce hlavy, v délce a šířce těla a v šířce kořene ocasu absolutní ve prospěch samce. Samice je větší v délce ocasu. U druhu Takydromus sexlineatus není rozdíl mezi pohlavími v délce a šířce hlavy a v délce ocasu, ale absolutní rozdíl je v délce a šířce těla ve prospěch samice. Samec má širší kořen ocasu než samice.
|
host ::
RSS.