Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 169 záznamů.  začátekpředchozí159 - 168další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv vstupu ČR do EU na vzdělávání Romů
STUDNIČKA, Jiří
Práce se věnuje vlivu vstupu ČR do EU a do dalších mezinárodních organizací na vzdělávání Romů. Konkrétně se práce zabývá politikou vzdělávání uskutečňovanou vládou ČR a tím, jak na tuto politiku působila EU svými institucemi a především pak jaký vliv měli Pravidelné zprávy o pokroku jednotlivých přistupujících zemí vydávané EU. První část práce využívá především metodu sekundární analýzy dat vypracovaných v odborné literatuře k nastínění historického kontextu. Ve druhé části práce je použita metoda obsahové analýzy dokumentů, jako jsou mezinárodní smlouvy, výroční zprávy, hodnotící zprávy a podobně, týkajících se situace vzdělávání Romů v ČR.
Projev romské sounáležitosti v péči o staré a nemocné členy rodiny
BÍSKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá projevem romské sounáležitosti v péči o staré a nemocné členy rodiny. Teoretická část popisuje základní momenty romské historie, etnické charakteristiky Romů, jejich základní hodnoty a tradiční způsob života, především v rodině. Zaměřuje se na sounáležitost mezi Romy a popisuje příspěvek na péči, na kterém se tato sounáležitost ve velké míře projevuje. Praktická část popisuje romskou sounáležitost v projevu péče o staré a nemocné členy rodiny a tuto skutečnost dokladuje na poskytování péče v rámci příspěvku na péči. Zaměřuje se na občany romského etnika z Prachaticka, kteří pobírají příspěvek na péči. Tito lidé kvůli svému nepříznivému zdravotnímu stavu vyžadují pomoc jiné osoby nebo sociální služby nabízené různými organizacemi. V případě uvedeného výzkumného vzorku je pomoc zajišťována tradičně rodinou.
Vnímání smrti romskými dětmi mladšího školního věku
KAŇKOVÁ, Tereza
Název práce: Vnímání smrti romskými dětmi mladšího školního věku. Tato bakalářská práce se zabývá otázkami vnímání smrti, posmrtného života a pohřebních rituálů romskými dětmi mladšího školního věku. Teoretická část práce popisuje, jak je všeobecně vnímána smrt člověka a jak na smrt nahlíží děti a dospělí. Dále práce charakterizuje romskou kulturu a vnímáním smrti a posmrtného života Romy. Cílem bakalářské práce bylo identifikovat vnímání smrti a posmrtného života romskými dětmi mladšího školního věku. V praktické části bakalářské práce je použita kvalitativní strategie výzkumu, která byla realizována pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru, doplněného o kresebné techniky, které však sloužily pro navázání kontaktu s respondentem/tkou, nikoli pro analýzu. Výzkum byl uskutečněn v prostředí nízkoprahového zařízení V.I.P. Městské charity České Budějovice. Cílový soubor představovalo deset romských dětí ve věku od šesti do dvanácti let. Na základě výsledků získaných v průběhu vlastního výzkumu lze říci, že romské děti nemají jednotnou představu o smrti a posmrtném životě. Ačkoli věří v existenci nebe a pekla, je jejich představa odlišná a roztříštěná (od pozitivního pojetí pekla po víru pouze v nebe nebo pouze v peklo). Víra v reinkarnaci se u respondentů nevyskytuje. Smrt je vnímána jako personifikovaná, někdy splývá s představou Boha či je vnímána naturalisticky jako důsledek nemoci a stáří. Duše je chápána rovněž individuálně, někteří respondenti v ni nevěří vůbec, jiní věří, že duše je dobro a mají ji pouze hodní lidé, pro jiné je synonymem srdce. Respondenti připouští návštěvy mrtvých v životech živých. Romové při posledním rozloučení s nebožtíkem užívají rituálů, které se liší od většinové společnosti a které dětští respondenti popsali, ačkoli ne všichni se účastnili pohřbu. Výsledky práce mohou být využity sociálními pracovníky, kteří se věnují práci s romskými dětmi a mládeží. Pohřeb značně ovlivňuje chod života Romů a je nutné, aby sociální pracovníci o této události a zvyklostech s ní spojených, měli dostatečné informace.
Názory studentů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na integraci Romů do společnosti Názory studentů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na integraci Romů do společnosti Názory studentů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na integraci Romů do společnosti
NEZBEDOVÁ, Jana
Celá práce se zabývá integrací Romů do české společnosti. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje vysvětlení základních pojmů, popisuje vztah romské minority a české majority, identitu Romů, sociální vyloučení Romů, integraci Romů a její nástroje. V závěru teoretické části je popsána sociální politika, programy vlády v oblasti integrace Romů. Praktická část obsahuje vyhodnocení rozhovorů se studenty, ve kterých byly zjišťovány názory studentů na integraci Romů do společnosti, na jejich osobní vztah k Romům a pohled studentů coby budoucích sociálních pracovníků na sociální práci s Romy. Výsledky rozhovorů jsou shrnuty v závěrečné diskuzi.
Mimoškolní vzdělávání a integrace osob ze znevýhodněných sociálních skupin, se zaměřením na romskou minoritu na Táborsku.
ŘEHÁKOVÁ, Lenka
Česká republika patří k zemím mající značně vysoké nejenom absolutní, ale také relativní množství romské populace, která tak představuje jednu z nejpočetnějších menšin. Přesto žije velká část příslušníků tohoto etnika na samém okraji společnosti. Za hlavní příčinu tíživé situace této menšiny je považována nízká úroveň vzdělání a z ní vyplývající vysoká nezaměstnanost a závislost na sociálních dávkách. V této oblasti se nejvýrazněji uplatňují nejrůznější neziskové organizace, které se zaměřují na vzdělávání a následnou integraci této skupiny, kterou můžeme z pohledu přístupu k vzdělání považovat za znevýhodněnou. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat síť organizací zabývajících se romsku problematikou a porovnat tyto organizace na základě jejich úspěšnosti v získávání finančních prostředků. Šlo mi především o srovnání úspěšnosti romské a neromské organizace v získávání grantů a dotací. Dále jsem chtěla zjistit jaká je obeznámenost potencionálních klientů {--} Romů s existencí, těchto organizací. V souladu s cílem byly stanoveny dvě hlavní hypotézy. První hypotéza předpokládala, že romské organizace jsou méně úspěšné v získávání finančních zdrojů. Druhá hypotéza předpokládala, že romská komunita v Táboře není dostatečně obeznámena s existencí organizací, zabývajících se romskou otázkou. K ověření první hypotézy jsem použila metodu sekundární analýzy dokumentů, a to především výročních zpráv vybraných organizací a výsledků dotačních řízení. metodu dotazování. Za účelem testování druhé hypotézy, byly provedeny 2 kvantitativní výzkumy metodou dotazování technikou řízeného rozhovoru, pro které byly vytvořeny dvě struktury řízeného rozhovoru (viz. příloha 1, 2), které byly konstruované pro potřeby této bakalářské práce. Tento výzkum probíhal od 23.1. 2008 do 11.4. 2008. Doplňující metodou, kterou jsem v mé práci použila byla metoda dotazování formou dotazníku (viz. příloha 3). Dotazníkové šetření probíhalo v únoru roku 2008. Výsledky výzkumu potvrdily, že romská organizace je v získávání finančních prostředků formou dotací méně úspěšná než obě organizace neromské. V posuzovaném období dosáhlo sdružení Verdan z vybraných organizací nejnižších dotačních příjmů a jeho procentuelní úspěšnost byla u všech oslovených poskytovatelů dotací nižší než u organizací neromských. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Nadpoloviční počet respondentů z obou výzkumných souborů potvrdil, že zná nejméně jednu organizaci, která se zabývá romskou problematikou. Není tedy pravdou, že romská menšina na Táborsku je málo obeznámena s existencí organizací, jejichž služby může využívat. Z mých studií dále vyplynula další důležitá zjištění, která jsou podrobně rozvedena v diskusní části této práce. Vzhledem k tomu, že se touto problematikou na území města Tábora doposud nikdo nezabýval, domnívám se, že by její výsledky mohly být přínosné pro organizace, které poskytují služby romské komunitě v Táboře. K naplnění tohoto cíle proto budu svou práci prezentovat na webových stránkách města Tábora.
Problematika náhradní rodinné péče romských dětí
TUNOVÁ, Kristína
Práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče romských dětí. Teoretická část je zaměřena na osvětlení základních pojmů, jako jsou náhradní rodinná péče, adopce, pěstounská péče, mezinárodní adopce, opatrovnictví a ústavní výchova. Dále pak rodina a funkce rodiny, poruchy rodičovství ve vztahu k dítěti a poruchy rodiny. Tato práce dále čtenáře seznamuje s romskou historií a kulturou, obzvláště pak s romskou rodinou. V poslední kapitole teoretické části poskytuji několik rad, jak se chovat k romskému dítěti vychovávanému v neromské rodině, především je tato kapitola zaměřena na podporu vlastního já dítěte a jeho kultury. Praktická část je zaměřena na zmapování názoru veřejnosti na danou problematiku.
Romské migrační aktivity jako faktor společenské inovace
Uherek, Zdeněk
This text is a follow-up to the Romany migrations from Slovakia in the context of European migration trends study (Uherek, 2007). This study will be focused on cases when the Romany migration adjusted the innovative behaviour in the society as a whole and helped to bring structural changes of the attitude towards the Romany. In the text I use the data collected for the purpose of evaluation of Romany migration from the Czech Republic to Canada and to Western European countries within the project called Sustainable Development in a Diverse World
Romská migrace ve střední Evropě. Trendy
Uherek, Zdeněk ; Weinerová, Renata
Autoři publikace se pokusili zmapovat více než desetiletou historii migrační aktivity Romů v postkomunistické Evropě. Metodika výzkumu se opírala především o předchozí badatelské zkušenosti sítě společenských vědců z České republiky, Slovenska, Maďarska, Bulharska, bývalé Jugoslávie a expertů z Velké Británie.
Romové v období československého komunistického režimu
Hybnerová, Tereza ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je přinést ucelenou analýzu vývoje tzv. cikánské otázky v období československého komunistického režimu a na jejím základě najít pozitiva a negativa komunistického přístupu k této minoritě. První kapitola bakalářské práce se zabývá jednotlivými znaky romské kultury a dále výchozí situací před nástupem komunismu. V druhé kapitole je kladen důraz na kroky komunistické vlády směrem k vyřešení tzv. cikánské otázky a to mezi lety 1948 -- 1968. Na závěr se práce soustřeďuje na období normalizace, s ní spojenou změnu v politice vůči cikánům a jejím dopadům na cikánské etnikum.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 169 záznamů.   začátekpředchozí159 - 168další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.