|
|
Návrh projektu zřízení centra duševní hygieny a relaxace v podmínkách ČR
Žilková, Eliška ; Bedrnová, Eva (vedoucí práce) ; Pauknerová, Daniela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tematikou psychické zátěže, psychického zdraví, duševní hygieny a jejího uplatnění v praxi. Cílem práce je zmapovat pracovní prostředí v ČR, po odhalení nedostatků navrhnout jejich řešení zřízením Centra duševní hygieny a relaxace jako východiska z daných problémů a tím převést téma duševní hygieny do praxe zaměstnanců. Teoretická část práce věnuje pozornost komplexním souvislostem v oblasti lidské psychiky, pracovního zatížení a s tím spojených problémů, současně též informuje o principech duševní hygieny. Praktická část pak zjišťuje úroveň informovanosti o DH, potenciální zájem o vznik a nabídku služeb Centra duševní hygieny a směřuje tak ke konečnému a hlavnímu cíli, praktickému návrhu daného centra. Hlavním přínosem je jednak snaha informovat veřejnost o daných souvislostech a pokus o praktické řešení mnohdy problematické situace na pracovním trhu v ČR.
|
|
|
Využití muzikoterapeutických metod v práci s dětmi mladšího školního věku ve volném čase
HUB, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá popisem muzikoterapeutických metod využitelných v práci s dětmi mladšího školního věku ve volném čase. První kapitola se zaměřuje na historii muzikoterapie. Další kapitola popisuje pojem muzikoterapie, následuje její definování. Zaměřuji se i na klasifikaci muzikoterapie podle různých kritérií. Třetí kapitola se věnuje možnostmi aplikace muzikoterapie v oblasti pedagogiky volného času. Předposlední kapitola popisuje strukturu muzikoterapeutické lekce, hudební prostředky a dále se zmiňuje o třech aktivních metodách. Jednotlivé metody jsou doplněny o praktické příklady muzikoterapeutických aktivit. Pátá, poslední kapitola je věnovaná receptivním muzikoterapeutickým metodám, které jsou taktéž doplněny o praktické aktivity.
|
|
|
Motivační zdroje podpory duševního zdraví u preadolescentů - chlapců
ŠINDELÍŘOVÁ, Eliška
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou duševního zdraví chlapců v preadolescentním věku se zaměřením na spánek. Teoretická část je orientována na témata duševního zdraví, duševní hygieny, vymezení preadolescentního období u chlapců a problematiky správné motivace chlapců tohoto věku. Výzkumná část vyhodnocuje pomocí diagnostických a intervenčních metod informovanost preadolescentů chlapců v oblasti problematiky spánku, dodržování spánkové normy určené věku preadolescentů. Stěžejní úkolem výzkumné části bylo vytvoření intervenčního programu pro preadolescenty chlapce 2. stupně ZŠ. Konstrukce a realizace programu byla uskutečněna ve spolupráci s Ivou Macounovou. Intervenční program byl rozpracován na 10 týdnů a jeho cílem bylo předat výzkumné skupině vědomosti o spánkové problematice a na základě nových znalostí probandů pak pozitivně změnit jejich spánkové návyky. Součástí programu bylo vytvoření letáku S lepším spánkem k lepším známkám. Během intervenčního programu se potvrdilo nedodržování spánkové normy a prokázalo se zkracování kvantity spánku vlivem doby strávené u počítače. Doporučuji zařazení spánkové problematiky do hodin Výchovy ke zdraví na ZŠ.
|
|
|
Motivační zdroje podpory duševního zdraví u osob středního věku
VAŠINOVÁ, Iveta
V této bakalářské práci jsem se zabývala zjišťováním motivačních zdrojů podpory duševního zdraví u osob středního věku. Výzkumné šetření probíhalo formou ankety v jihomoravském kraji, zde byly náhodně vybrány osoby středního věku a osloveny. V práci byly stanoveny čtyři hypotézy, se zaměřením na vědomosti osob středního věku o problematice duševního zdraví a jeho podpory. Dvě hypotézy byly potvrzeny, dvě vyvráceny. Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických výpočtů. Hlavním cílem bylo vytvoření koncepce intervenčního programu pro zlepšení duševního zdraví osob středního věku na bázi jógových technik. Obsahem jsou možnosti podpory duševního zdraví, dále informace o správném dýchání, možnostech relaxačních technik (Jóga nidrá) a o objevování 6-ti pokladů "šat sampati". Program byl sestaven tak, aby bylo možné jej v budoucnu lehce aplikovat do běžné praxe. Jak vyplývá z výsledků, osoby středního věku totiž definici duševního zdraví sice znají, ale neprovádí techniky podporující duševní zdraví. Výsledkem práce je tedy vznik metodického materiálu, který má pomoci nejen rozšířit znalosti o duševní hygieně, ale i nabídnout praktické dovednosti osobám středního věku podporující duševní zdraví. Program je v bakalářské práci předložen v plném znění.
|
|
|
Motivační zdroje podpory duševního zdraví u preadolescentů - dívek
MACOUNOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá motivačními zdroji podpory duševního zdraví u preadolescentek. Teoretická část práce shrnuje poznatky o zdraví jako celku z několika různých pohledů. Samostatná kapitola je věnována vymezení pojmu duševního zdraví a jeho determinantům, s hlavním zaměřením na spánek. Větší část teoretické části práce je věnována charakteristice preadolescentek a popisu probíhajících změn v tomto období. Výzkumná část se zabývá získanými výsledky a daty intervenčního programu, který byl konstruován v kooperaci s Eliškou Šindelířovou a následně aplikován v 6. a 8. třídě základní školy. Program byl zaměřen na zmapování situace kvality spánkových návyků preadolescentek a následnou motivaci a podporu ke správné spánkové hygieně . Ve výzkumné části jsou prezentovány veškeré výsledky, ke kterým bylo možné dojít v rámci celého intervenčního programu. Bylo prokázáno, že preadolescentky nedodržují spánkovou normu určenou jejich věku, ale příčinou snížené kvantity spánku není hraní počítačových her. Na základě získaných výsledků lze doporučit zahrnutí tématu spánkové problematiky do obsahu hodin Výchovy ke zdraví na základních školách.
|
|
|
Syndrom vyhoření - edukační model zdravotní profylaxe
RŮŽIČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce byla zaměřena na mapování míry postižení stresem a syndromem vyhoření pedagogických pracovníků. Výzkumné šetření bylo provedeno u 32 pedagogů-mužů ve středním věku ze základních a středních škol. Tyto poznatky byly rozšířeny o 17 absolventů (2 muži, 15 žen) česko-pasovského programu PACZion, který je zaměřen na prevenci syndromu vyhoření. Z výsledků vyplynulo, že obecným problémem učitelů se jeví fyzická vyčerpanost a nedostatek uznání a ocenění, na druhou stranu z jejich odpovědí bylo patrné, že nepochybují o svých profesionálních schopnostech a problémy ve škole nenarušují jejich soukromé vztahy. Teoretická část se zaměřuje na sběr informací a dat, objasnění základních pojmů z oblasti syndromu vyhoření a stresu jakožto jeho hlavní příčiny a na metody jejich prevence v pedagogické profesi, týkající se konkrétně mužů v produktivním věku. Závěry a doporučení pro praxi výchovy ke zdraví v prevenci syndromu vyhoření, které tato práce měla za cíl předložit, spočívají dle odborné literatury ve zdravém životním stylu, kam patří pravidelná pohybová aktivita, zdravá strava a relaxace. V prevenci vyhoření je velmi důležité umět oddělovat pracovní a osobní život, mít dobrou sociální podporu a smysl pro humor a nadhled na vykonávanou práci.
|
|
|
Dopady nezaměstnanosti na rodinu
DOBROVODSKÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti a jejími dopady na rodinu. Teoretická část popisuje nezaměstnanost jako takovou, vymezuje její druhy a zaměřuje se na vývoj českého státu, trhu práce, nezaměstnanosti a hospodářského vývoje. Dále se věnuje tématu rodina, jejímu vymezení, rozdělení a v neposlední řadě i samotným důsledkům nezaměstnanosti a psychologickému intervenčnímu programu, který je příkladem a motivací, jak důsledky této situace zmírnit. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu zaměřeného na Písecko, který zjišťuje jaké dopady a jak velký vliv má nezaměstnanost na rodinu. Zde se potvrdily stanovené hypotézy a výzkum prokázal, že nejzávažnějším dopadem je zhoršení finanční situace v rodině a druhý nejčastěji zmiňovaný problém byl zhoršení zdravotního stavu po psychické stránce. Při provádění výzkumu se někteří respondenti vyjádřili i mimo dotazník a konstatovali, že jejich situace je opravdu zátěžová a deprimující, ale s pomocí služeb úřadu práce, rodiny a přátel mohou svou situaci prožívat o něco snadněji.
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Výchova ke zdraví a strategie výuky duševní hygieny ve škole.
FUKEROVÁ, Hana
Práce se zabývá otázkou duševní hygieny v České republice. Teoretická část shrnuje dosavadní poznatky o zdraví jako celku i jeho jednotlivých složkách a vlivy, které na člověka působí. Dále stručně charakterizuje věkovou skupinu pubescentů, především z psychologického hlediska. Praktická část obsahuje metodický program výuky duševní hygieny, který je vytvořený pro druhý stupeň ZŠ. Samotné sestavení programu, stejně tak jako jeho účinnost, vychází z použitých metod {--} intervenční metoda, dotazování, pozorování, projektivní technika. Program je vytvořený na 10 setkání a i přesto výsledky ukazují jeho účinnost i při krátkodobém působení edukátora. K výrazné změně došlo u žáků v oblasti sebehodnocení. Žáci také přeskládali životní hodnoty, rozšířili si vědomosti a dovednosti v mezilidských vztazích a získali přehled o nových možnostech pohybových aktivit.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících a nesportujících pubescentek.
FIŠEROVÁ, Monika
Cirkadiánní rytmus se řadí mezi biorytmy. Tento rytmus ovlivňuje aktivitu některých orgánů a sekreci hormonů. Ovlivňuje také efektivní střídání období aktivity a odpočinku. V podvečer je fyziologicky nejvyšší teplota lidského těla, společně s aktivitou. Negativní dopad preference večerní typologie sportovců je zkrácení doby spánku a vznik spánkové deprivace. Ta může mít za následek rychlejší vznik civilizačních onemocnění a onemocnění spojených se stářím, včetně psychických problémů. V práci jsou porovnávány dva soubory dívek v pubescentním věku 9 až 15 let - sportující soubor gymnastek a nesportující kontrolní soubor žákyň. Stěžejní myšlenkou je zjištění, zda se v obou souborech nachází signifikantně vyšší počet osobností večerního typu. Ve výzkumném šetření byl použit "Dotazník životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let" (KREJČÍ, HARADA, 2010). Shromážděno bylo 35 dotazníků z každého souboru. Naeditovaná data byla vyhodnocena aritmetickým průměrem a statisticky zpracována Univerzitou v Kochi doktorkou Takeuchi, Japonsko. Dívky obou souborů nevykazují signifikantní rozdíl v ranní a večerní typologii, avšak GS nesignifikantně vykazuje inklinaci k ranní typologii. GS se pravidelně stravuje a snídá. Dívky GS nesignifikantně vykazovaly horší výsledky mentálního zdraví, než kontrolní soubor (KS). Kvalitu spánku však měly lepší dívky GS. BMI měly nižší dívky z GS. Předpoklad, že GS bude inklinovat k večerní typologii, nebyl potvrzen. Životní styl lidí ranní typologie je pro zdraví přínosnější. Délka spánku obou souborů není vzhledem k věku dostatečná. Dívky GS spí kratší dobu než KS. Intervenční program s edukací spánkové hygieny by byl u GS přínosem.
|
host ::
RSS.