|
|
Spontánní hra dítěte s ADHD
RATHOUSKÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá spontánní hrou dítěte s vývojovou poruchou ADHD. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu ADHD, etiologii poruchy a její projevy, též charakteristiku hry předškolního dítěte, její znaky a diagnostické možnosti. Praktická část se zabývá popisem hry dítěte s ADHD a jejím vývojem, získaným pozorováním podle vybraných hledisek. Obsahuje metodické návrhy pro vedení hry dítěte s ADHD.
|
|
|
Integrace dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmová vzdělávání
SUCHÁ, Kateřina
Téma jsem si vybrala, protože si uvědomuji, že všichni lidé včetně dětí na základě svých potřeb tráví různým způsobem svůj volný čas. Jedinci se zdravotním postižením jsou postaveni před různé bariéry, které jim trávení volného času komplikují. V případě dětí se organizované volnočasové aktivity odehrávají nejčastěji v rámci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních. Aktivity ve volném čase plní funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, zdravotní, sociální a preventivní. Základními cíli práce je proto zjistit, jaké faktory ovlivňují integraci dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmové vzdělávání, zjistit, jaké překážky brání dětem se zdravotním postižením v integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání a v neposlední řadě zjistit zájem dětí se zdravotním postižením a jejich zákonných zástupců o integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání.
|
|
|
ADHD v MŠ - jak se rodí diagnóza
VETCHÁ, Veronika
Diplomová práce je zaměřena na vznik a okolnosti diagnózy syndromu ADHD v mateřských školách u dětí předškolního věku. V úvodu práce jsou vysvětleny základní pojmy týkající se syndromu ADHD ( terminologie, dílčí symptomy {--} hyperaktivita, impulzivita, poruchy pozornosti, ..atd). Dále jsou zmíněny jeho možné příčiny, druhy reedukace a léčby a přístupy k hyperaktivnímu dítěti. Práce obsahuje také popis postupů při odhalování a stanovování odborné diagnózy této poruchy. Praktická část je zaměřena právě na proces a cestu stanovování diagnózy syndromu ADHD, kde hodnotí jaké byly příčiny a okolnosti pro její stanovení, kdo tak učinil a jaký měla vliv na život samotného dítěte a jeho okolí.
|
|
|
Hyperaktivita
VELKOVÁ, Martina
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou {\clqq}hyperaktivity``, která je v dnešní době tématem velmi aktuálním a diskutovaným. V teoretické části diplomové práce upřesním pojem {\clqq}hyperaktivita``, blíže specifikuji její projevy a důsledky, podrobněji se budu věnovat současným možnostem reedukace a následně se zaměřím na programy, pomáhající hyperaktivním dětem a jejich rodičům. Praktická část diplomové práce sestává ze tří oddílů: rozhovor s pedagogickým pracovníkem, pracujícím s hyperaktivními dětmi; kazuistika hyperaktivního dítěte; dotazníkový průzkum a jeho následné vyhodnocení. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na konkrétní projevy hyperaktivních dětí ve školním prostředí a na jejich následky; současně se snaží zjistit možnosti reedukace a nápravy; zaměřuje se detailněji na pomoc, nabízenou hyperaktivním dětem a jejich rodičům školami a v návaznosti na tom i mírou jejího využití ze strany rodičů. V úplném závěru praktické části diplomové práce se věnuji vyhodnocení mnou stanovených hypotéz.
|
|
| |
|
|
Vliv sociálního prostředí na děti s diagnózou ADHD - význam informovanosti rodičů a učitelů
KRATOCHVÍLOVÁ, Martina
Abstrakt Vliv sociálního prostředí na děti s diagnózou ADHD (význam informovanosti rodičů a učitelů) V současné době diagnostika syndromu ADHD u dítěte představuje pro rodiče, učitele, vrstevníky a celkově pro společnost náročnou zkoušku. Samozřejmě, že i dítěti, kterému je diagnostikován syndrom ADHD, způsobuje řadu problémů při inkluzi do společnosti. Nutností je, aby nejen dítě, rodiče a učitelé, ale i společnost byla dostatečně informována o syndromu ADHD a následně všichni dokázali vytvořit příznivé sociální prostředí, ve kterém je možno ambulantní léčbou velmi pozitivně ovlivnit vývoj dítěte. Tato práce se věnovala problematice vlivu sociálního prostředí na dítě s diagnózou ADHD. Cílem práce bylo zmapování informovanosti rodičů a učitelů o syndromu ADHD. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazování. Dotazníky byly určeny rodičům dětí studujících na základních školách a učitelům pracujících v základních školách v Jihočeském kraji. Dotazníky byly anonymní, dobrovolné a obsahovaly 30 polootevřených a uzavřených otázek pro rodiče a učitele. K samotnému výzkumu bylo použito 100 ze 100 rozdaných dotazníků pro rodiče a 70 z celkového počtu 75 rozdaných dotazníků pro učitele. Návratnost dotazníků byla vysoká, u rodičů činila 100% a u učitelů 93%. Hypotéza H1 "Rodiče vyhledají pomoc u odborných pracovníků pro děti s příznaky ADHD" se potvrdila. Hypotéza H2 "Učitelé jsou dostatečně informováni o problematice dětí s ADHD" se také potvrdila. Hypotéza H3 "Učitelé dovedou poradit rodičům, jak a kde vyhledat odbornou pomoc" byla výzkumným šetřením také potvrzena. V otázkách týkajících se používání speciálních přístupů k dětem a spolupráce rodičů a učitelů se prokázala dobrá informovanost, ale její minimální využití v praxi. Z výzkumu dále vyplývá, že velkým problémem pro spolupráci je přesvědčení většiny učitelů, že v současné době je syndrom ADHD často vnímán jako omluva pro nevychované dítě. Také většina rodičů je přesvědčena, že učitelé neuplatňují speciální přístupy k dětem s diagnózou ADHD. Zlepšit by se měla edukační činnost v oblasti komplexního přístupu v péči o děti trpící syndromem ADHD, která bude založena na otevřené komunikaci mezi školou a rodiči. Nedílnou součástí bude spolupráce s externími odborníky.
|
|
|
Muzikoterapie z pohledu specifických poruch učení a chování
PECHOVÁ, Martina
Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře s jedním z alternativních směrů {--} s muzikoterapií, uvést do problematiky specifických poruch učení a chování a v neposlední řadě podat jakýsi návod, jak využít prvků muzikoterapie při práci s dětmi s těmito poruchami. Práce je rozčleněna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů muzikoterapie, dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxie, dysmúzie, dyspraxie. Snaží se objasnit problematiku ADHD a poukázat na souvislost mezi specifickými poruchami učení a chování. Praktická část obsahuje dvacet cvičení, která byla sestavena na podkladě metodické příručky autorů Mgr. M. Beníčkové, Ph.D. a Mgr. Z. Vilímka, kteří využívají českou muzikoterapeutickou metodiku {--} Hudbu těla, a zároveň na podkladě kazuistik dvou chlapců, kteří chodí do základní školy praktické. Každé cvičení je zaměřeno na rozvoj určitých funkcí, je doplněno pomůckami, motivací, vlastním popisem a rozborem, který vychází z praktického provedení. Při hodnocení je využito metody pozorování.
|
|
|
Dítě s ADHD
VLČKOVÁ, Daniela
Cílem mé bakalářské práce je vymezení přesné diagnostiky ADHD, specifika poruchy ve vývojových obdobích dítěte. Také poukazuji na řadu praktických technik a návodů, které mohou rodičům i učitelům pomoci v přístupu k dítěti s hyperkinetickou poruchou, čímž mu i lépe porozumět a zkvalitnit životní styl jak dítěti, tak i jeho okolí. V praktické části používám metodu kazuistiky, kdy popisuji vybrané případy dětí s ADHD a nabízím zde možná řešení, ke kterým bych jako autorka práce přistoupila.
|
|
|
Problematika dětí s ADHD a SPU a její řešení formou svépomocných skupin
KOŠNAROVÁ, Jana
Hyperaktivita a poruchy pozornosti jsou velice složitým jevem, ke kterému je potřeba přistupovat komplexně. V současné době neexistují žádné univerzální ani zázračné metody nápravy. Problematika specifických poruch učení spolu s ADHD paří aktuálně k obecně nejsledovanějším v oblasti základního školství v České republice. V současnosti se stává jedním z nejdiskutovanějších témat otázka agresivity dětí, dětské hyperaktivity a problémů ve výchově právě těchto dětí. Žádný obor a žádná metoda nenahradí kvalitní rodinné prostředí, výchovné působení rodičů a emoční vazby v rodině. Je však řada případů, kdy porucha nebo disharmonický vývoj dítěte může přímo narušit dobře fungující rodinu. Je třeba zdůraznit, že sebelepší rodina sama nezvládne výrazně hyperaktivní dítě. Ve všech těchto případech je spolupráce s odborníky nezbytná. Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku dětí s dysfunkční poruchou zvanou syndrom ADHD. Obsah práce je v první části členěn do jednotlivých kapitol, které popisují terminologii týkající se ADHD, vývoj z historického hlediska, symptomatologii, možné příčiny vzniku této poruchy, diagnostiku a především možnosti jejího řešení pomocí komplexního přístupu. Další kapitoly jsou zaměřeny na specifické poruchy učení, které s ADHD úzce souvisejí. Stěžejní část práce spočívá ve vyzdvižení důležité úlohy svépomocných skupin a občanských sdružení na místní i celostátní úrovni. Druhá část je věnována vlastnímu výzkumu, a to v regionu Česká Lípa. Ten se týká zmapování současné situace v České Lípě, konkrétně se zaměřuje na poskytované formy péče a služby dětem s ADHD a SPU a jejich rodinám. Dále jsou formou dotazníku osloveni rodiče dětí s ADHD a SPU s cílem zjistit jejich spokojenost s poskytovanými službami, názory a potřeby, informovanost o svépomocných skupinách včetně zájmu o založení místní svépomocné skupiny či občanského sdružení. Diplomovou prací chtěla autorka více přiblížit aktuální problematiku specifických poruch pozornosti, chování i učení a pojmout možnosti jejího řešení z různých aspektů. Především pak vyzdvihnout důležitost občanského sektoru sehrávajícího nezastupitelnou roli při řešení výše zmíněné problematiky. Autorka chtěla zároveň touto cestou poukázat na potřebu pomáhat zkvalitňovat život těmto dětem i jejich nejbližšímu okolí.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
host ::
RSS.