|
|
Analýza metabolických a reprodukčních ukazatelů ovcí ve vybraném chovu plemene suffolk
OUŘEDNÍKOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení reprodukčních a produkčních ukazatelů bahnic v souvislosti s metabolickým stavem reprezentovaným vybranými parametry krve, mléka a moče. Výsledky byly využity pro formulování návrhů na úpravu chovatelských a nutričních režimů. Výzkum byl proveden u stáda 62 bahnic plemene suffolk s jehňaty v roce 2015. Všechny zjištěné reprodukční ukazatele vypovídají o dobré chovatelské činnosti. Bylo zjištěno, že průměrná porodní hmotnost jehňat (3,82 kg) je ovlivněna především četností vrhu. Na výši průměrné živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech (32,54 kg) má vliv četnost vrhu a věk bahnic. Průměrný denní přírůstek jehňat byl 0,325 kg. Nižší koncentrace celkových bílkovin v souvislosti s nízkým obsahem močoviny v krevní plazmě odráží nedostatečný příjem dusíkatých látek v krmné dávce bahnic.
|
|
|
Složení mléka jako ukazatel úrovně metabolizmu dojnic
ŠTĚRBA, Lukáš
Mléko se jeví jako vhodné testační médium metabolické úrovně dojnic. Odběr mléka navíc na dojnice nepůsobí stresově. Každý měsíc má chovatel v rámci kontroly užitkovosti k dispozici základní údaje o složení mléka (tuk, bílkoviny, laktóza). Tyto základní údaje je možné rozšířit o další parametry (močovina, ketolátky a kyselina citrónová). Na základě těchto mléčných parametrů pak lze správnou interpretací preventivně diagnostikovat metabolické poruchy ve stádě. V této práci byla na základě kontroly užitkovosti diagnostikována vysoká metabolická zátěž stáda v Haklových Dvorech. V březnu roku 2014 bylo podle výsledků složení mléka pravděpodobně 33,3 % dojnic vystaveno acidogenní zátěži a 15,2 % negativní energetické bilanci. V dubnu pak bylo vystaveno acidogenní zátěži 37,8 % stáda a negativní energetické bilanci 26,7 % stáda. U vybraných dojnic se pak prováděla analýza metabolického stavu na základě složení mléka a biochemického vyšetření krve. Mléko vždy signalizovalo vyšší metabolické zatížení dojnic spojené s výskytem závažnějších metabolických poruch (acidogenní zátěž) než krev. Diagnostika bachorových acidóz z krve totiž není jednoduchá a mléko by tak mohlo sloužit jako vhodný ukazatel aktuálního stavu acidobazické rovnováhy v bachoru.
|
|
|
Aktivita štítné žlázy ovcí
DŘÍZHALOVÁ, Blanka
V teoretické části diplomové práce je popsána štítná žláza, její význam, anatomie, tvorba hormonů a jejich regulace. V práci jsou shrnuty poznatky o vlivech vnějšího prostředí na štítnou žlázu ovcí, jako je výživa, klimatické podmínky nebo roční období a o vlivech vnitřních faktorů, zejména plemene, užitkovosti, věku. Praktická část je zaměřena na zhodnocení aktivity štítné žlázy volně pasených bahnic a jehňat na jaře a na podzim v roce 2013. Práce se dále zabývá posouzením možné závislosti mezi obsahem tyroidních hormonů v krevním séru a fyziologickým stavem ovcí. Díky korelačním závislostem mezi TSH a hormony štítné šlázy byla potvrzena správná regulace štítné žlázy u bahnic i jehňat. Aktivita štítné žlázy byla na jaře vyšší než na podzim. Hypotyreóza na podzim se však nepotvrdila, protože nejsou stanovené referenční hodnoty TSH. Na podzim byla zjištěna také nižší hladina glukózy a cholesterolu v krvi bahnic, což svědčí o nižším příjmu energie v krmivu na podzim. Rovněž močovina, která úzce souvisí s nedostatkem energie, hladověním a velkým příjmem N - látek v krmné dávce byla na podzim 2x vyšší než na jaře. Mezi zvýšenou koncentrací močoviny a zvýšenou činností štítné žlázy byl zjištěn kladný vztah. Vzhledem ke změně složení krmné dávky začal TSH stimulovat štítnou žlázu k větší produkci hormonů štítné žlázy a tím i její větší aktivitě.
|
|
|
Zinek jako esenciální mikronutrient
Hádler, Tomáš
V první části práce jsou popsány obecné vlastnosti zinku, jeho výskyt v prostředí a historie. V následujících částech jsou popsány účinky tohoto prvku na zdraví člověka (konkrétně zdravotní rizika spojená s jeho deficiencí), jeho transport a celková úloha v metabolismu. Dále jsou zde popsány doporučené limity pro denní příjem zinku tzv. RDA. Podstatná část této bakalářské práce je věnována obsahu zinku v jednotlivých potravinách. Významná část je věnovány nedostatku zinku a příznakům deficience zinku v lidském organismu. Dále jsou zde popsány vybrané potraviny a jejich obsah zinku. Velice podstatnou část práce tvoří možnost fortifikace potravin zinkem, jakož i jeho suplementace. V neposlední řadě je zde zmíněn metabolismus zinku a schopnost využití tohoto prvku organismem člověka. V závěru práce jsou popsány některé analytické metody pro stanovení zinku ve vzorku.
|
|
|
Výskyt kvasinek v silážích a jejich význam
Vaculíková, Barbora
Cílem práce bylo posouzení vlivu kvasinek v silážích a ověřit fakt, zda aditiva vždy zaručí inhibici nežádoucích mikroorganismů. V literárním přehledu byla věnována pozornost metabolismu kvasinek, jejich významu v silážích a možnostem omezení. V této souvislosti byly provedeny modelové pokusy s luskoobilní směskou a kukuřičnou siláží. Byl posouzen vliv aditiv na výslednou kvalitu siláží a jejich vliv na obsah mikroorganismů s následným vyhodnocením fermentačního procesu. Dle stanovených měření lze konstatovat, že použitá aditiva měla pouze částečně vliv na omezení aktivity kvasinek a na aerobní stabilitu. Chemický konzervant na bázi organických kyselin příznivě zpomalil nástup druhotné fermentace u luskoobilní směsky, a to i přesto, že nedošlo u této varianty k potlačení počtu kvasinek. U kukuřičné siláže byla potvrzena negativní korelace počtu kvasinek na obsah sušiny (r= 0,6219). U siláže s chemickým konzervantem (2,402 +- 0,775 log CFU/g) byl prokázán (P<0,05) pozitivní vliv na omezení kvasinek oproti kontrolní siláži. Bylo potvrzeno, že jen na základě měření hodnoty pH nelze usuzovat míru kontaminace kvasinkami. Byl potvrzen fakt, že ani ten nejlepší konzervační přípravek nezaručí kvalitní a stabilní siláž, při nedodržení technologických zásad silážování.
|
|
|
Mikrobiální aktivity půdy ovlivněné různou mírou kontaminace ropnými uhlovodíky
Dvořáčková, Helena
Bioremediace je metoda ozdravování životního prostředí, která využívá přirozených přírodních procesů. Tyto procesy se moderní technologie snaží zrychlit a zefektivnit. Diplomová práce na téma "Mikrobiální aktivity půdy ovlivněné různou mírou kontaminace ropnými uhlovodíky" se zabývá pozorováním aktivity mikrobiálního konsorcia v půdách zatížených, nezatížených a sterilních. Úvodní kapitola je věnována ropnému znečistění a bakteriálnímu metabolismu, který je schopen toto znečistění odstranit. V experimentální části práce byl proveden nádobový pokus. Rostliny byly pěstované na různě upravených půdách (aplikace ropy, sterilizace apod.). Byla porovnávána produkce biomasy a z výsledků vyplývá několik závěrů. Tím základním je, že půdní mikroorganismy, které se vyskytují v půdách zatížených ropou, si v tomto prostředí utváří životní strategii a mohou prospívat, což se odráží na produkci biomasy. Nádobový pokus byl stanoven jako nejpřesnější metoda hodnocení půdní aktivity, protože je skutečným půdním poměrům nejblíže. Dále byly provedeny rozbory půd zásobních i rozbor půd po ukončení nádobového pokusu. Tyto výsledky přinesly podobné závěry, ovšem kultivace na živných půdách a kultivace v půdě jako takové je nesrovnatelná. Zásobní půdy byly podrobeny řeřichovému testu. Test potvrdil toxické účinky ropy, ovšem také poukázal na to, že je ropa přírodní látkou a mikroorganismy se jí umí přizpůsobit. Byla měřena i mineralizace půdy a to prostřednictvím iontoměničů, výsledky byly u všech půd srovnatelné.
|
|
|
Mammalian energetic savings in subterranean environment. The case of African mole-rats.
OKROUHLÍK, Jan
Mole-rats are placental mammals which are perfectly adapted to subterranean life. In this thesis I present novel findings on working metabolism and thermoregulatory physiology of mole-rats. These animals cope with low availability of food and have thus employed multiple strategies how to conserve energy and/or use it more effectively. Among other adaptations this resulted in lower resting body temperature, tolerance to increase in body temperature during exercise or while at rest, surprisingly efficient cooling while digging and precise diurnal and seasonal timing of activity with regards to environmental conditions. My focus in this work is on the digging metabolic rate and thermoregulation of social Fukomys mechowii and solitary Heliophobius argenteocinereus in soft and hard substrate, thermoregulatory abilities of Fukomys darlingi, seasonal changes of activity in free living Heliophobius argenteocinereus measured as daily energy expenditure and, finally, energetic consequences of the daily activity patterns of Fukomys anselli.
|
|
|
Vliv tranzitní krmné dávky a délky stání na sucho na užitkovost dojnic
Čermáková, Jana
Cílem disertační práce bylo zkoumat vliv délky suchostojné periody a typu diety na příjem krmiva, mléčnou užitkovost, zdravotní stav a reprodukční ukazatele vysokoužitkových dojnic. Do experimentu bylo zařazeno 29 vysokoprodukčních dojnic, rozdělených do dvou vyvážených skupin. Kontrolní skupina dojnic (C; n=14), přidělena k tradiční suchostojné periodě přibližně 60 dnů (57 +- 5,9 d), byla krmena dietou odpovídající nutričním požadavkům zasušených dojnic. Přibližně 3 týdny před plánovaným otelením byla do jejich diety přidána směs koncentrovaných krmiv (3 kg/ks/den). Dojnice pokusné skupiny (S, n=15), přiřazené zkrácené době stání na sucho (35 +- 6.3 d), byly krmeny dietou pro závěrečnou fázi laktace až do otelení. Po otelení dojnice v obou skupinách přijímaly stejnou dietu, odpovídající laktačním požadavkům dojnic na počátku laktace. Příjem sušiny v období 60 dnů před otelením byl přibližně o 4,11 kg/ks/den vyšší u pokusné skupiny S (17,1 kg/ks/den) v porovnání s kontrolní skupinou C (13,0 kg/ks/den) (P=0,0004). Nicméně, po otelení byl příjem sušiny naopak o 0,71 kg/ks/den vyšší u kontrolní skupiny: C = 21,48 kg/ks/den vs. S = 20,77 kg/ks/den S (P>0,05) a dojnice se zkrácenou dobou stání na sucho produkovaly o 3,34 kg/den (8,3 %) méně mléka a jejich laktační křivky byly plošší v průběhu prvních 100 dnů laktace. Za normovanou laktaci (305 dnů) nadojily dojnice v průměru 10 583 kg (C) a 9 638 kg (S) mléka. Nebyly zjištěny rozdíly v živé hmotnosti, tělesné kondici, ani výšce podkožního tuku mezi skupinami C a S. Zkrácení doby stání na sucho a zkrmování diety pro 2. fázi laktace zvýšilo koncentrace VFA a snížilo pH v bachoru v období před otelením v porovnání s dojnicemi s typickou dobou stání na sucho (P<0,05). Nebyly zjištěny významné rozdíly v základních parametrech krve a bachorové tekutiny dojnic po otelení. Inseminační interval u dojnic se zkrácenou dobou stání na sucho byl průměrně o 34 dnů kratší v porovnání s typickou dobou stání na sucho (S = 64,67 dnů vs. C = 99,11 dnů; P=0,007). Zkrácení doby stání na sucho neovlivnilo kvalitu mleziva, ani porodní hmotnost telat.
|
|
|
Farmaka ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby
BURKINA, Viktoriia
Tato práce se zabývá in vivo a in vitro studiem vlivu atenololu, verapamilu, dexamethasonu, clotrimazolu a PBSA na fyziologický stav a zdraví pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Subchronický test zahrnující environmentálně relevantní koncentrace atenololu prokázal, že vyšší riziko vzniku oxidativního stresu je pouze u ryb vystavených působení atenololu v koncentraci minimálně 1000 ?g L-1. Druhým studovaným léčivem byl verapamil, blokátor kalciových kanálů typu L. Přes relativně vysoké koncentrace verapamilu zahrnuté do experimentu, nebyla u exponovaných pstruhů duhových zjištěna změna úrovně žádné ze sedmi jaterních reakcí zprostředkovaných enzymatickým systémem CYP450 (EROD , MROD , PROD, BFCOD , COH a PNPH). Tyto výsledky naznačují, že aktivita vybraných CYP450 nebyla verapamilem ovlivněna. Vliv PBSA ze skupiny UV filtrů byl na rybách testován v sub-chronickém testu. Expozice nejvyšší koncentraci PBSA (1000 ?g L-1) vedla k významné inhibici aktivity glutathionreduktasy (GR). Aktivita EROD, MROD, PROD se zvyšovala v závislosti na koncentraci PBSA postupně od environmentálně relevantních koncentrací. Snížená aktivita GR naznačuje, že dlouhodobé působení PBSA může u ryb zvýšit oxidativní stres. Na základě zjištění zvýšené aktivity CYP1A (EROD a MROD) a CYP2B (PROD) je možné předpokládat interakce PBSA s intracelulárními receptory. U pstruha duhového byla zjištěna po vystavení clotrimazolu řada fyziologických poruch. Změny hematologických parametrů exponovaných ryb naznačují, že u pstruha duhového došlo k ovlivnění imunitního systému a poruchám syntézy hemoglobinu. Antioxidační obranné enzymy také reagovaly na expozici clotrimazolu, a tím ovlivnily oxidativní stav exponovaných ryb. Nezměněná úroveň TBARS ve všech studovaných tkáních ryb sub-chronicky exponovaných clotrimazolu nepotvrdila oxidativní poškození lipidů. U ryb exponovaných 42 dnů clotrimazolu byla zjištěna aktivace jaterních energetických drah. Vysoká aktivita glutathion-S-transferasy byla zjištěna v játrech a žábrách, tedy v orgánech pravděpodobně spojených s detoxikačními procesy clotrimazolu. Na základě zjištěných změn v katalytické aktivitě CYP1A1 a CYP3A lze očekávat interakce clotrimazolu s intracelulárními receptory. Úroveň biokoncentračního faktoru (BCF) ve svalové tkáni naznačuje mírný bioakumulační potenciál clotrimazolu. Relativně vysoký poločas rozpadu clotrimazolu v rybích ledvinách, téměř 29 dnů, představuje větší potenciál pro nepříznivé působení na tento orgán. Toto zjištění je důležité s ohledem na strukturální změny zjištěné histologickým vyšetřením ledvin a varlat. Změny pozorované v ledvinách byly nejvýraznější u tubulárních epitelových buněk. Histologické změny gonád byly viditelné pouze u samců, přičemž patologické změny varlat mohou způsobit narušení steroidogeneze. Potenciál clotrimazolu a dexamethasonu inhibovat činnost enzymatické skupiny CYP450 v jaterních mikrozomech byl u pstruha duhového zkoumán také pomocí in vitro experimentu. Clotrimazol způsobil v jaterních mikrozomech pstruha duhového nekompetitivní inhibici aktivity EROD. BFCOD aktivita byla clotrimazolem inhibována kompetitivně. PNPH aktivita byla za přítomnosti clotrimazolu snížena jen mírně, což naznačuje fyziologicky nevýznamnou interakci clotrimazolu s CYP2E1. Přítomnost dexamethasonu neovlivnila žádné studované enzymy CYP450. V souhrnu výsledky této studie potvrdily, že přítomnost clotrimazolu v životním prostředí je znepokojující, pokud jde o jeho dopad na zdravotní stav ryb. Tato práce shrnuje aktuální údaje o účincích některých PPCP na ryby. Studovaná kardiovaskulární a protizánětlivá léčiva nepředstavují na základě odezvy vybraných molekulárních markerů významné riziko pro ryby, zatímco testované fungicidní léčivo a UV filtr mohou u ryb narušit řadu fyziologických procesů.
|
|
|
Sezónní změny metabolického profilu dojených krav
KADLECOVÁ, Lenka
V teoretické části mé diplomové práce bylo cílem zpracovat přehled literatury, která se zabývá chovem, výživou a zdravotními problémy dojených plemen skotu v České republice a významem preventivních metabolických vyšetření. Dále pak popsat postup provádění a hodnocení metabolických profilových testů u dojnic. Praktická část byla zaměřena na zhodnocení vybraných ukazatelů metabolického profilu u dojnic plemene holštýn a český strakatý skot na rodinné farmě Velký Bor, kdy dojnice plemene holštýn dosahovaly užitkovosti 7450 litrů mléka za laktaci a dojnice český strakatý skot 6725 litrů mléka za laktaci. Vyhodnocování probíhalo v metabolicky nejnáročnější fázi laktace, tedy v období po porodu a ve vzestupné fázi laktace. Výsledky ukazují, že při uvedené užitkovosti dojnic plemene holštýn, která byla o 725 litrů vyšší než u dojnic plemene český strakatý skot, mezi metabolická rizika patří nedostatek Ca, Na a energetický deficit. To může vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku metabolických onemocnění, především v období po porodu, oproti dojnicím český strakatý skot, které byly z hlediska užitkovosti méně zatíženy. Z hlediska ročního období a rozdílné krmné dávky v zimním a letním období dojnic nebyly výrazné rozdíly v hlavních sledovaných parametrech v krevním séru a moči, které by poukazovaly na vyšší riziko vzniku metabolických onemocnění. Avšak hodnoty bližší zvoleným normám vykazovaly profily v zimním období.
|
host ::
RSS.