|
|
Význam orální hygieny u dětí romského etnika se zaměřením na preventivní opatření vedoucí ke snížení četnosti výskytu onemocnění ústní dutiny.
HANUSOVÁ, Markéta
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zmapovat informovanost a úroveň orální hygieny na základě aplikace edukačního programu u dětí romského etnika a následně optimalizovat péči o dutinu ústní vedoucí ke snížení četnosti výskytu onemocnění závěsného aparátu u dětí daného etnika. Dalším cílem této práce byla příprava edukačního programu, který by motivoval děti ke správné a pravidelné dentální hygieně. Text se zabývá historií a charakteristikou romského etnika, problematikou romských dětí a nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež v Českém Krumlově. Dále nás informuje o parodontálním onemocnění ústní dutiny u dětí, patogenezi a následné prevenci a terapii zubního kazu. Praktická část byla zaměřena na informovanost romských dětí v oblasti orální hygieny za pomoci dotazníkové metody. Bylo vytyčeno pět základních hypotéz, jejichž pravdivost byla následně ověřována kvalitativní metodou, konkrétně prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření prováděného ve třech subjektech. Po vyhodnocení odevzdaných dotazníků, které bylo uskutečněno pomocí grafů počítačového programu Microsoft Excel, byla ověřována pravdivost stanovených hypotéz, a to za využití funkce chí-test. Pro tuto část byl také použit edukační program a byla provedena instruktáž. Po edukaci je patrné zlepšení informovanosti romských dětí o dentální hygieně o 27 %. Práce je teoretickým návodem pro praktické zvládnutí péče o dutinu ústní a dentální hygienu u každého jedince, jenž se snaží o zlepšení svého zubního zdraví.
|
|
|
Romští žáci na základní a praktické škole - příčiny rozdílného vzdělání
STROPNICKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání romských dětí. Cílem bakalářské práce je ukázat vliv sociálního postavení romské rodiny na úroveň a možnosti vzdělávání romských dětí ve městě Vimperk. V teoretické části své bakalářské práce poukážu na vývoj sociálního a kulturního života romské menšiny a na současné postavení Romů v České republice. Jako výchozí teorii jsem si vybrala teorii trojího vyloučení Romů autora Pavla Barši. Trojí vyloučení z důvodu socioekonomického, kulturního a politického. Pokusím se zaměřit na sociální a ekonomickou situaci romských rodin a pokusím se analyzovat důsledky sociálně - ekonomického, kulturního a politického vyloučení romské národnostní menšiny v současné společnosti ve Vimperku. V teoretické části se dále pokusím popsat vztah romské komunity ke vzdělání a specifika ve vzdělávání romských dětí. V analytické části práce se zaměřím především na studium důvodů, proč některé děti studují na Základní škole a některé na Základní praktické škole ve Vimperku. Pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů se budu snažit zjistit možné příčiny, které mohou mít za následek rozdíly ve vzdělávání romských žáků.
|
|
|
Mýty a skutečnosti romské populace
HLOUCH, Vojtěch
Cílem mé práce je zjistit, jakým způsobem nahlíží majoritní společnost na minoritu a na její některé společensko sociální problémy, které postihují nejenom ji. Zkoumaná majoritní společnost společně obývá s minoritou lokality, které jsou v odborné literatuře označeny jako sociálně vyloučené lokality. Pro svoji práci jsem si vybral tři sociálně vyloučené lokality v jihočeském kraji a to v Českých Budějovicích, v Českém Krumlově a v obci Větřní. Mým druhým cílem bylo zjistit, jestli je nebo není rozdíl ve vnímání romské minority a jejich nejzávaznějších problémů majoritou mezi jednotlivými zkoumanými lokalitami. V praktické části jsem si stanovil několik hypotéz, které se budu snažit výzkumnou části potvrdit či vyvrátit. H 1: Více než polovina majoritní společnosti ve zkoumaných lokalitách se domnívá, že zaměstnanost Romů je menší než třetinová. H 2: Zástupci majoritní společnosti ve zkoumaných lokalitách se v nadpoloviční většině setkali osobně nebo zprostředkovaně s trestnou činností páchanou Romy. H 3: Většina majoritní společnosti se domnívá, že nejčastějším finančním zdrojem Romů ve zkoumaných lokalitách jsou sociální dávky. H 4: Většina majoritní společnosti ve zkoumaných lokalitách se domnívá, že Romové nedostatečně dbají na vzdělání svých dětí. H 5: Většina majoritní společnosti v obci Větří se domnívá, že lepší vzdělání Romů nemá vliv na lepší zaměstnání Romů. V praktické části se kvantitativním výzkumem metodou dotazování, za pomoci řízeného rozhovoru, snažím získat jednotlivá data ve vybraných lokalitách. Jako lokality jsem si zvolil České Budějovice, konkrétně na sídliště Máj, ulici V. Volfa a její okolí. V Českém Krumlově jsem se zaměřil na sídliště Mír a okolí ulice Lipová. V obci Větřní jsem se snažil soustředit na (geograficky) spodní část obce. Všechny tyto lokality jsou považovány podle analýzy sociálně vyloučených lokalit za sociálně vyloučené lokality. V lokalitě České Budějovice a Český Krumlov jsem oslovil 50 respondentů. V obci Větřní jsem oslovil 30 respondentů. Moje diplomová práce měla dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak vnímá majoritní společnost ve vybraných lokalitách minoritu a jak pohlíží na její některé problémy. Tento cíl byl splněn, v praktické části jsem důkladně popsal, jak vnímá majoritní společnost minoritu a jak nahlíží na její některé problémy. Jako druhý cíl jsem si stanovil zjistit, zda je či není rozdíl ve vnímání romské minority a jejích některých problémů majoritou mezi jednotlivými zkoumanými lokalitami. I tento cíl byl splněn. V praktické části jsem potvrdil, že se jednotlivé lokality příliš neliší ve vnímání minority.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o dětského romského pacienta
VEJSADOVÁ, Pavlína
Romské etnikum je nejpočetnější menšinou žijící v ČR. Tato menšina je často charakterizována jako problematická a to především kvůli svému specifickému způsobu života a odlišnému hodnotovému žebříčku. Tyto zvláštnosti jsou patrné již v dětském věku. Rodina přistupuje k výchově romského dítěte velmi ,,živelně?. Romské dítě chodí spát kdy chce, jí kdy chce - nejsou na něj kladeny žádné nároky. Častým jevem je také absence předškolního vzdělávání, které hraje v přípravě na základní školu zásadní roli. Do nemocničního prostředí tedy často přichází dítě, které bylo zvyklé na svůj uzavřený svět, ve kterém mluvilo převážně romsky a bylo obklopeno pouze svou rodinnou. Na sestře je v tomto okamžiku nelehký úkol, poskytnout kvalitní kulturně specifickou péči etniku, které je v očích společnosti, a často i v sestře samotné, vnímáno jako problematické a zahaleno předsudky.Tématem bakalářské práce jsou specifika ošetřovatelské péče o dětského romského pacienta. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit jedinečnost ošetřovatelské péče o dětského romského pacienta. Výzkum byl proveden formou kvalitativního výzkumného šetření, metodou polostandardizovaných rozhovorů, se sestrami pracujícími na dětském lůžkovém oddělení. Dotazováno bylo celkem 7 sester s odlišným spektrem vzdělání, od středního odborného vzdělání v oborech všeobecná sestra a dětská sestra, až po sestry s ukončeným bakalářským vzděláním. Druhým výzkumným souborem byly romské děti ve věku od 5 do 7 let hospitalizované na dětském lůžkovém oddělení. U dětských pacientů bylo použito skryté zúčastěné pozorování zaměřené na sociální kontakt se spolupacienty a personálem, motorické dovednosti, úroveň sebeobsluhy a verbální projev. Druhou částí bylo skryté zúčastněné pozorování zaměřené na ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami na dětských lůžkových odděleních. Sestry byly pozorovány při vykonávání činností, hodnocena byla zejména aplikace kulturních specifik do poskytované péče a komunikace s dítětem při vykonávání intervencí.Problémy, které byly zhodnoceny při rozhovorech jako nejdůležitější pro zodpovězení výzkumných otázek, byly kategorizovány do šesti schémat. V případě pozorování bylo zvoleno zpracování do tabulek. Ke skutečnostem, které z rozhovorů vyplynuly, patří fakt, že nadpoloviční většina dotazovaných sester přiznává promítání předsudků do ošetřovatelských intervencí. Mezi jasná specifika v komunikaci romského dítěte řadí nedostatečnou znalost českého jazyka. V oblasti sebeobsluhy vnímají sestry jako klíčové deficity v oblasti oblékání a hygieny. Většina pozorovaných sester specifika do poskytované péče neaplikovala. Během pozorování byla zjištěna skutečnost, že sestry nemají dostatek vědomostí a zkušeností pro poskytování kulturně specifické péče. Druhá část pozorování byla zaměřena na romské dětské pacienty a na jejich zvláštnosti ve verbálním projevu, sebeobsluze, chování ke spolupacientům a ošetřovatelskému personálu, motorice a v herních aktivitách. V této oblasti se potvrdilo tvrzení sester, týkající se nedostatečné slovní zásoby dětí a deficitu sebepéče v oblasti oblékání a osobní hygieny.Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že péče o romské dítě má své specifické zvláštnosti, se kterými však sestry neumí pracovat a aplikovat je do poskytované péče. V oblasti komunikace s rodinou by měla být ošetřující sestra iniciativní osobou a zapojovat rodinu do aktivní péče o jejich dítě. Romské děti bývají často velmi živelné, působí nevychovaně a nerespektují společenské mantinely. Mají však i pozitivní vlastnosti, jako jsou vstřícnost, smysl pro hru, upřímnost a otevřenost. Sestry by se proto měly zamyslet nad smyslem ošetřovatelské péče a snažit se vidět v lidech především dobré vlastnosti, a ty využívat k naplnění ošetřovatelského cíle, k prevenci a podpoře zdraví malého romského pacienta.
|
|
|
Kvalita života u romských dětí staršího školního věku na Českokrumlovsku.
KODÝMOVÁ, Elena
V bakalářské práci se zabývám kvalitou života romských dětí staršího školního věku na Českokrumlovsku. Teoretická část umožňuje krátký vhled do problematiky romské menšiny v České republice. Je věnována otázce vymezení Romů, odlišnostem romské minority, romské rodině, vztahu Romů ke vzdělání a krátká kapitola je věnována Romům v Českém Krumlově. Druhá polovina teoretické části se věnuje vymezením kvality života, vztahu kvality života a zdraví. V praktické části jsou zpracována data, získaná pomocí standardizovaného dotazníku ComQol ? S5, Cummins (1997), který byl upraven a přeložen pro použití v českém prostředí. Cílem práce je zmapovat kvalitu života romských dětí staršího školního věku a zároveň přiblížit hodnotovou orientaci romských pubescentů v kontextu tradičních hodnot Romů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Život menšin v Jihočeském a Jihomoravském kraji
HOREHLEĎOVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Život menšin v Jihočeském a Jihomoravském kraji" se zabývá problematikou romské menšiny a jejím vzděláváním. Vzdělání a vzdělávání je v současné době klíčovým předpokladem pro vzestup romského etnika a jeho začlenění do společnosti. V teoretické části této práce je popsána charakteristika, původ a dělení Romů a historické souvislosti vývoje Romů na našem území. Zmínili jsme současné problémy pojící se s romskou menšinou, jako jsou například sociální exkluze, diskriminace, aj. Další kapitoly byly věnovány romské kultuře, rodině a výchově. Nejpodstatnější kapitolou je vzdělávání, jelikož celá práce byla orientována tímto směrem. Uvedli jsme zde také současný stav vzdělanostní úrovně romského etnika. V empirické části jsou prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na vzdělávání romského etnika v oblasti středoškolského studia. Výzkum byl zpracován systémem sekundární analýzy dat a kvantitativního zhodnocení dotazníku. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké typy středních škol žáci romského etnika upřednostňují, zda studia dokončují nebo ukončují předčasně a zda jim během studia pomáhá asistent pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním. Dále jsme zjišťovali, jestli romští studenti středních škol využívají státních dotací ke studiu. Preferovanými typy středních škol byly nejčastěji mezi Romy střední odborná učiliště. Jen malá část respondentů si vybírala obory ukončené maturitní zkouškou. Tento výsledek měl rovněž potvrdit nebo vyvrátit formulovanou hypotézu, která zní: Romská menšina dokončuje středoškolské vzdělání. Hypotéza byla vyvrácena, jelikož převážná většina romských žáků středních škol studium nedokončila. Práce poukazuje i na faktory ovlivňující postoje romského etnika ke vzdělání a vzdělávání. Výsledky práce jsou přínosné pro praxi. Se školami zapojenými ve výzkumu byla navázána spolupráce. Zpětnou vazbou jim byly poskytnuty výsledky výzkumu. Pro školy mohou tyto informace znamenat lepší orientaci v tom, co studenti od vzdělávání očekávají, jak k němu přistupují, jakým volbám studia dávají přednost. Zároveň mohou výsledky výzkumu posloužit jako informační a edukační materiál pro širokou veřejnost i odborníky
|
|
|
Etická dilemata v sociální práci s romskými klienty
KAŠPAROVÁ, Vendula
Diplomová práce se zabývá popisem etických dilemat, se kterými se setkávají sociální pracovníci v rámci své profese s cílovou skupinou romských klientů. Práce je členěna na čtyři hlavní části. V první části je popsána stávající situace Romů v České republice a poté i konkrétně v Jihočeském kraji. Dále je zde uvedena sociální práce v kontextu romské menšiny. V druhé části práce jde o propojení a souvislosti oboru etiky a sociální práce. Jsou zde vymezeny také etické problémy a etická dilemata. Náplní další části práce je uvedení dilemat z praxe sociálních pracovníků. Tato část je podepřena kvalitativním výzkumem prostřednictvím rozhovorů s pracovníky. Poslední část se týká rozboru etického dilematu v rámci etických teorií dle konceptu článku z časopisu Sociální práce/Sociálna práca.
|
host ::
RSS.