|
|
Rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
JANDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je zaměřena na téma Rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola popisuje zrakové postižení. Druhá kapitola se věnuje charakteristice dítěte předškolního věku. Třetí kapitola je zaměřena na specifika vývoje dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Další kapitolou je výchova a vzdělání dětí se zrakovým postižením. Pátá kapitola zahrnuje předmatematické a matematické představy. Hlavním cílem je rozpracovat již stávající část ŠVP speciální mateřské školy pro zrakově postižené zaměřenou na předmatematické a matematické představy do jednotlivých aktivit. Z tohoto cíle vycházejí tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je pozorováním dětí, zjistit, jakou část ŠVP bych měla rozpracovat. Druhým dílčím cílem je vymyslet aktivity s pomůckami, které budou vhodné pro rozvoj předmatematických a matematických představ pro děti se zrakovým postižením předškolního věku. Třetím dílčím cílem je použít aktivity na rozvoj předmatematických a matematických představ u dětí se zrakovým postižením v praxi. K dosažení cílů jsou stanoveny tři výzkumné otázky. V praktické části bakalářské práce jsem využila metodu kvalitativního výzkumu. Jako techniku sběru dat potřebnou k realizaci výzkumu jsem použila pozorování dětí se zrakovým postižením. Dále jsem provedla polostrukturovaný rozhovor s pedagogy. Ke zpracování získaných informací jsem použila techniku analýzy dat. A udělala jsem analýzu osobní dokumentace vybraných dětí a zúčastnila jsem se přímé práce s dětmi se zrakovým postižením. Výzkumné šetření probíhalo v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích od ledna do konce března 2016. Cílovou skupinu tvoří děti a pedagogové speciální mateřské školy pro zrakově postižené. Výsledkem mé bakalářské práce jsou dvě nové aktivity s pomůckami orientované na rozvoj předmatematických a matematických představ. Na základě pozorování bylo zjištěno, že obě aktivity s pomůckami rozvíjejí stanovené kategorie. Obě aktivity s pomůckami rozvíjejí jemnou motoriku, zrakové vnímání, myšlení, paměť, řeč, geometrické tvary, orientaci na ploše, číselnou řadu. Druhá aktivita s pomůckou navíc rozvíjí hmatové vnímání, orientaci v obrázku a podporuje spolupráci ve skupině. Z výzkumu vyplývá, že obě aktivity s pomůckami jsou pro děti se zrakovým postižením přínosné. U první aktivity s pomůckou plnily děti úkoly podle přesného postupu. Děti pojmenovávaly geometrické tvary, orientovaly se na ploše, kde procvičovaly pojmy týkající se orientace v prostoru. Při druhé aktivitě s pomůckou si děti u vytváření obrázku osvojovaly tvarové vlastnosti předmětů, barvy a druhy materiálů. Na vylosovaných kartičkách s úkoly pozorovaly grafické obrazy čísel, orientovaly se na ploše a vytvářely obrázek, rozvíjely verbální projev, procvičovaly číselnou řadu, chápaly pojem čísla a jeho množství a přiřazovaly symbol na kostce k napsaným číslům. Na základě ověření aktivit s pomůckami v praxi, je zřejmé, že jsou vhodné pro rozvoj předmatematických a matematických představ. Během výzkumu bylo zjištěno, jak byla pozornost dětí při aktivitách s pomůckami ovlivňována motivací, okolním prostředím a dobou, kdy s pomůckou pracovaly. Nově vytvořené pomůcky budou ponechány v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Tyto aktivity s pomůckami mohou být také využity v běžných mateřských školách nebo rodiči jako námět na další aktivity s dětmi k podpoře školní zralosti.
|
|
|
Středisko rané péče v Českých Budějovicích. Aktivity a aktuální problémy.
AMBROZKOVÁ, Edita
Tématem bakalářské práce je Středisko rané péče v Českých Budějovicích, aktivity a aktuální problémy. Tato práce je deskriptivním výzkumem fenoménu rané péče. Úvodní část je zaměřena jednak na objasnění základních pojmů, které souvisí s danou problematikou, dále na problematiku rané péče u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením s důrazem na sociální aspekty a představení organizace Střediska rané péče v Českých Budějovicích, se zaměřením na poskytované služby, aktivity a cíle. V závěru této části jsou uvedeny některé příklady dobré praxe.
|
|
|
Zpracování architektonického prvku jako haptické pomůcky pro zrakově postižené
BOUŠKOVÁ, Veronika
Teoreticko-praktická práce se zabývá architektonickým detailem české rané středověké architektury. Teoretická část seznamuje s historií gotického umění a popisuje kamenickou výzdobu staveb vznikajících od třetí čtvrtiny 13. století do jeho konce na českém území. Blíže se zaměřuje na historii města Českých Budějovic a hlavní pozornost věnuje popisu klášterního kostela Obětování Panny Marie. V praktické části je stěžejní tvorba tří konzol jako haptické pomůcky pro zrakově postižené. Vytvořené objekty jsou tvarovou i polychromovanou rekonstrukcí reálných konzol ze severní stěny zmíněného klášterního kostela. Práce je doplněna ostatními materiály, postupem realizace, skicami a fotodokumentací.
|
|
|
Letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením
JANOUŠKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce jsou letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením. Cílem práce bylo poskytnout porovnání mezi tábory speciálními a tábory umožňujícími integraci, ve vztahu k dětem se zrakovým postižením. Pro dosažení tohoto cíle byly zmapovány klady, zápory a z nich vyplývající specifika obou typů táborů. Na tuto problematiku je v práci pohlíženo jak z pozice pořadatelů a vedoucích táborů, tak i dětí se zrakovým postižením, které se táborů účastnily, popřípadě z pohledu jejich rodičů. Zmíněný je i pohled intaktních dětí účastnících se tábora umožňujícího integraci. Pro naplnění stanoveného cíle byl použit kvalitativní typ výzkumu. Informace byly zjišťovány metodou dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro vyhodnocení rozhovorů byla užita metoda indukce, kdy jsem se prvotně vydala do terénu, kde jsem získávala informace. Ty jsem později porovnávala s informacemi získanými od dalších osob. Výsledky práce slouží jako přehled toho, co je pro daný typ tábora specifické, na co je třeba dát si pozor jak při výběru tábora dětmi či jejich rodiči, tak při jeho organizaci. V této práci je popsáno mnoho konkrétních nedostatků, které se v průběhu táborů mohou vyskytovat, ale také mnoho výhod které tábory poskytují dětem se zrakovým postižením, jejich rodičům, ale v rámci tábora umožňujícího integraci i dětem intaktním či vedoucím na takovémto táboře. Co se týká táborů umožňujících integraci, z výzkumu vyplývá, že je v první řadě třeba zaměřit se na výběr vhodného prostředí, kde bude tábor probíhat, na komunikaci mezi vedoucím a rodiči tak, aby vzájemně získali dostatek informací potřebných pro integraci. Podmínkou je vzájemná spolupráce rodičů a vedoucích tábora a zajištění kvalitního asistenta, který bude schopný smysluplně a kvalitně vyplnit čas dítěte se zrakovým postižením, nebude-li se moci účastnit některého z táborových programů. Stejně jako u táborů umožňujících integraci, i u táborů speciálních je třeba specifická příprava týkající se hlavně výběru prostředí a přípravě programu. Vzhledem k tomu, že pořadateli těchto typů táborů jsou z pravidla organizace zabývající se touto problematikou, odpadá zde nezbytnost osobního asistenta. Rodič cítí jistotu, že je jejich dítěti poskytována kvalitní odborná péče a děti mají možnost přijít do styku s vrstevníky se stejnými či podobnými problémy. Zároveň bývá součástí těchto táborů nácvik či zdokonalení schopností usnadňujících život člověku s postižením, což je považováno za velkou výhodu. V kapitole 5. Diskuse, jsou porovnávány jednotlivé oblasti zkoumání, mezi které patří příprava letního dětského tábora, informovanost členů týmu, začlenění dítěte do kolektivu, táborového programu a vlastního prostředí tábora, asistence, komunikace a obavy účastníků z nové zkušenosti. Konec kapitoly 6. Závěr, je pak věnován úvahám o zlepšení současné situace v oblasti letních dětských táborů pro děti se zrakovým postižením.
|
|
|
Možnosti a význam výuky tělesné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání
VRŠNÍKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce jsou možnosti a význam výuky tělesné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání. Dílčím cílem je provést modifikaci školního vzdělávacího programu pro žáky se zrakovým postižením. Cílem této bakalářské práce je na podkladě teoretických východisek představit význam tělesné výchovy pro optimalizaci rozvoje všech složek osobnosti žáka se zrakovým postižením a vytvořit modifikaci závazného vzdělávacího obsahu předmětové oblasti Člověk a zdraví (Tělesná výchova) pro žáka se zrakovým postižením na 1. stupni základní školy. Tato práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje zpracování teoretických východisek, jejichž tématem jsou žáci či děti se zrakovým postižením. Konkrétně se v literární rešerši věnuji zrakovému postižení, jeho definici a klasifikaci. Dále teoretická část představuje specifika vývoje dítěte se zrakovým postižením, jeho motorický, psychický, kognitivní vývoj a rozvoj samostatného pohybu a prostorové orientace. Dalším tématem teoretické části je raná péče a systém vzdělávání dětí se zrakovým postižením, s důrazem na význam tělesné výchovy a pohybových aktivit u dětí se zrakovým postižením. Poslední velkou kapitolou teoretické části bakalářské práce jsou pak vybrané pohybové a sportovní aktivity vhodné pro děti se zrakovým postižením, jako jsou atletika, plavání, lyžování, cyklistika, goalball a showdown. Praktická část se věnuje samotné modifikaci školního vzdělávacího programu základní školy v Českých Budějovicích. V první části jsou uvedeny cíle práce a metodika výzkumu. Dále následuje shrnutí výsledků kvalitativního šetření, modifikace školního vzdělávacího programu a závěr. Mezi výzkumné metody použité v této bakalářské práci patří analýza dokumentů a rozhovor. Rozhovor byl veden s pedagogickými pracovníky základní školy v Českých Budějovicích. Na základě šetření byl vypracován modifikovaný školní vzdělávací program pro tělesnou výchovu, navržené modifikace jsou charakteru materiálního, personálního, didaktického a metodologického. Základem pro zpracování materiálu byly výsledky z analýzy dokumentů a literatury, a rozhovoru vedeného s pedagogickými pracovníky základní školy v Českých Budějovicích. Bakalářská práce by měla sloužit jako studijní materiál pro studenty pedagogických oborů, též pro pedagogickou veřejnost a mít praktickou využitelnost pro pedagogy a následně pro žáky se zrakovým postižením integrované v základní škole v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s vybranými vadami zraku.
DĚDIČOVÁ, Kristýna
Zrak je považován za základní lidský smysl, který nám umožňuje vnímat více než tři čtvrtiny veškerých podnětů a informací potřebných pro náš život. Teoretická část práce se velmi stručně zabývá anatomickou a fyziologickou stránkou zrakového vnímání a charakteristikou vybraných vad zraku: strabismem, refrakčními vadami (hypermetropie, myopie) a slepotou. Předmětem práce jsou pacienti v dětském věku, kteří trpí popsanými vadami. Ošetřovatelská péče se vzhledem k jejich věku stává ještě náročnější. Vady zraku stejně jako vady sluchu mají navíc největší dopad na psychiku dětského pacienta. Teoretická část se dále zabývá diagnostikou a léčbou zrakových vad, korekcí optických vad a zejména problematikou ošetřovatelské péče v dětské oftalmologii. Teoretické kapitoly o ošetřovatelské péči se snaží shrnout dostupné poznatky o hlavních zásadách ošetřovatelské péče, přičemž těžiště teoretické části práce a následně i výzkumného šetření spočívá v ošetřovatelské péči v rámci hospitalizace dítěte. Z kvalitativního hlediska je zde výrazně oddělena problematika péče o děti s lehkými a těžkými vadami zraku. Zvláštní kapitoly jsou věnovány předoperační a pooperační péči o dětského pacienta a aplikaci očních léků zejména mastí a kapek. Podstatnou část teorie zabírá rozbor potřeb dítěte se zrakovým postižením a na to přímo navazující zásady komunikace se zrakově znevýhodněnými dětmi. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dítěte se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a zjistit, jakým způsobem přistupují sestry k zrakově postiženým dětem na běžném dětském oddělení. Ke zjištění cílů práce byly strukturovány tři základní výzkumné otázky: Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě s lehkou vadou zraku? Jaká jsou z pohledu sestry hlavní specifika v ošetřovatelské péči o dítě se závažným očním onemocněním? Jaké existují rozdíly v ošetřovatelské péči o dítě se zrakovým znevýhodněním na dětské oční klinice a běžném dětském oddělení? Ve výzkumné části byla použita kvalitativní forma výzkumného šetření. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil respondentkám (sestrám) akcentovat daný problém, podle jejich vlastního uvážení. Pro zpracování výzkumného šetření a analýze rozhovorů se sestrami byla použita metoda otevřeného kódování. Výzkumné šetření bylo prováděno ve dvou nemocnicích: ve Fakultní nemocnici Motol v Praze na očním oddělení pro děti a dospělé, a v Nemocnici Písek na dětském oddělení. V každé z uvedených nemocnic byl proveden rozhovor s pěti sestrami. Rozhovor byl rozčleněn do 45 otázek, ze kterých byly následně syntetizovány čtyři kategorie podle zaměření výzkumného šetření. Výsledky výzkumného šetření potvrdily, že hlavními specifiky péče o zrakově postižené děti je potřeba neustálé komunikace, která se zvyšuje se závažností a charakterem zrakového postižení. U všech zrakově znevýhodněných dětí je akcentováno, aby sestry dokázaly pečovat o optické pomůcky. V souvislosti s denním režimem je neočekávaná, ale zdůvodněná absence speciálních pomůcek pro servírování a příjem jídla. Nedostatečné se zdá i vybavení obou pracovišť odkládacími plochami pro optické pomůcky v koupelnách. Za přínos práce pro praxi sestry na běžném pediatrickém oddělení lze považovat možnost, že se sestra seznámí s teoretickými i praktickými možnostmi, které má specializované pracoviště klinika Nemocnice Motol. Teoretická část práce může sloužit i jako komplexní, i když pouze doplňkový studijní materiál v oboru ošetřovatelské péče o zrakově postižené pediatrické pacienty.
|
|
|
Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku
TOMANOVÁ, Katarína
Bakalářská práce s názvem "Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku" je zaměřena na zrakově postižené jedince, jejichž zrak je poškozen do takové míry, že při své prostorové orientaci využívají kompenzační pomůcku bílá hůl. Bakalářská práce je celistvou ilustrací fenoménu bílé hole. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, musí ho kompenzovat, a to za pomoci hmatu a sluchu. To lze ovšem využít za předpokladu krátké vzdálenosti. Při vzdálenosti větší jsou odkázáni na ostatní kompenzační pomůcky, jako je například bílá hůl, která napomáhá v prostorové orientaci a samostatném pohybu. Práce se skládá z části teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část obsahuje 5 kapitol. První kapitola se věnuje anatomii a patologii zrakového orgánu, jeho vyšetřovacím metodám, rozdělení očních vad vrozených a získaných a poruchám zrakových drah. Druhá kapitola se věnuje jedinci se zrakovým postižením, konkrétněji historii péče o zrakově postižené, zrakovým funkcím, kategoriím osob se zrakovým postižením. Jaký je vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti jedince a v neposlední řadě popisuje jedince se zrakovým postižením vrozeným a jedince se zrakovým postižením získaným. Třetí kapitola se věnuje poradenským zařízením, definuje střediska rané péče a dále SPC pro jedince se zrakovým postižením. Předposlední kapitola se věnuje prostorové orientaci a to jejímu rozdělení oblastí výchovy POSP, jejím zásadám samostatného pohybu a také významu POSP. Poslední kapitola seznamuje s kompenzační pomůckou bílá hůl, popisuje její historii a současnost a uvádí techniky správného užívání. K dosažení vytyčených výzkumných cílů byla pro praktickou část použita kvalitativní metoda zkoumání. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a anamnéza. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otevřených otázek zaměřených na prostorovou orientaci a kompenzační pomůcku bílá hůl. Výběrový soubor tvoří 6 respondentů. Vyhodnocení dat proběhlo formou analýzy, při níž se data a výpovědi utřídily a poté sepsaly mezi výsledky. Tyto výsledky jsou pro lepší orientaci utříděny do tabulek v kapitole 8.4 Vyhodnocení získaných dat. Ve výsledcích jsou obsaženy identifikační údaje, kategorie a diagnóza zrakového znevýhodnění a dále subjektivní názory respondentů týkající se prostorové orientace a bílé hole. V diskuzi byly porovnány výsledky informací od respondentů s tvrzením teoretické části. Z výzkumu se potvrdilo, že nauka POSP a především kompenzační pomůcka bílá hůl napomáhá jedincům se zrakovým znevýhodněním při orientaci v prostoru a také při signalizaci přítomnosti zrakové vady ve větších vzdálenostech a v neznámém exteriéru. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, například možnosti propojení více kompenzačních pomůcek s bílou holí, více přiblížit majoritní populaci dnešní společnosti. Poznatky získané z bakalářské práce by mohly posloužit k větší informovanosti o prostorové orientaci, samostatném pohybu a bílé holi. Mohly by být námětem pro další zkoumání. Po přepracování by tato práce mohla být použita jako edukační materiál o POSP.
|
|
|
Internet jako nástroj odstraňování informačního deficitu jedinců se zrakovým postižením
ZÍKOVÁ, Hana
Rozvoj informačních a komunikačních technologií se v současné době pozitivně odrazil v životě osob se zrakovým postižením. Významnou oblastí informačních a komunikačních technologií se stávají převážně kompenzační pomůcky na bázi výpočetní techniky a tím i možnost využití internetu. Internet je pro jedince se zrakovým postižením kompenzací přístupu k informacím, samostatné mobilitě a v procesu edukace. Z pohledu intaktní společnosti se využití webových stránek zdá být bezproblémové, ale pro uživatele se zrakovým postižením mnohdy webová stránka skýtá různé překážky. Teoretická část práce je zaměřena na zrakové postižení a jeho klasifikaci, možnosti kompenzace postižení a možné limity v oblasti přístupu k informacím. Dále práce popisuje informační a komunikační technologie, internet ve vztahu k cílové skupině, kdy tato kapitola obsahuje stručně popsaný metodický materiál pro tvorbu přístupného webu a poslední kapitolou je oblast kompenzačních pomůcek. Cílem praktické části je zjistit přístupnost webových stránek vybraných orgánů státní správy, oblasti školství a vybraných webů vázaných na životní komfort člověka. Praktická část je provedena na základě analýzy bariérovosti webových stránek za pomoci metodického materiálu pro tvorbu přístupného webu pro jedince se specifickými potřebami a na základě kvalitativního výzkumu za použití metody pozorování. Z výsledků je patrné, že z celkového počtu 17 vybraných webových stránek zcela splňovaly pravidla pouze 2 webové stránky, 14 stránek naplňovalo pravidla s mírnými nedostatky a 1 webová stránka pravidla nesplňovala. Zjištěním přístupnosti vybraných webových stránek vznikl materiál, který bude moci informovat osoby se zrakovým postižením o přístupnosti daných stránek nebo může být vhodným podkladem pro osoby, které se úpravou stránek zabývají.
|
|
|
Význam stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
NOHAVOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje tématu Stimulace smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Teoretická část bakalářské práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na jedince se zrakovým postižením, vývojem dítěte v předškolním věku se zabývá druhá kapitola, další kapitola se věnuje předškolnímu vzdělávání dětí se zrakovým postižením a poslední kapitola se zabývá smyslovým vnímáním u těchto dětí. Hlavním cílem mé bakalářské práce je rozpracovat již stávající část školního vzdělávacího programu (ŠVP) pro předškolní vzdělávání Mateřské školy pro zrakově postižené zaměřenou na smyslové vnímání a vytvořit výukovou pomůcku. Dílčím cílem této bakalářské práce je zjistit prostřednictvím rozhovoru s pedagogy, jakou část ŠVP v oblasti smyslové výchovy je vhodné rozpracovat. Druhým dílčím cílem je vyrobit výukovou pomůcku, která bude přínosem pro rozvoj smyslového vnímání u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Třetím dílčím cílem je ověřit výukový materiál v praxi. V souladu se stanovenými cíli jsou zvoleny tři výzkumné otázky. K dosažení stanovených cílů jsou ke zpracování bakalářské práce využity techniky kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat v praktické části této práce je použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s pedagogy. Na základě zjištěných informací z rozhovorů se dále odvíjelo výzkumné šetření. Další použitá metoda je metoda sekundární analýzy osobní dokumentace vybraných dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Poslední metoda využitá při výzkumném šetření je metoda zúčastněného pozorování a přímé práce s dětmi se zrakovým postižením. Vzhledem k dílčím cílům byly vytvořeny kategorie pozorování. Výzkumné šetření probíhalo v období od ledna do konce měsíce března roku 2014 v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Cílovou skupinu, která je předmětem zkoumání, tvoří pedagogové a děti se zrakovým postižením v předškolním věku. Výsledkem mé bakalářské práce jsou dvě vlastnoručně vyrobené výukové pomůcky zaměřené na rozvoj hmatového vnímání. Na základě pozorování bylo zjištěno, že obě dvě pomůcky rozvíjí stanovené kategorie pozorování. Vytvořené pomůcky přispívají u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku k rozvoji nejen hmatového vnímání, ale také jemné motoriky, řeči a komunikace, zrakového vnímání, paměti a myšlení. První pomůcka také podporuje rozvoj matematických představ a druhá rozvoj představ o lidském těle. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že obě dvě pomůcky byly pro děti přínosné. Děti se při práci s pomůckami učí pracovat systematicky, dokončovat činnosti, samostatně se rozhodovat. Při práci s první pomůckou se učí spoléhat na svůj hmat, rozvíjí si slovní zásobu, trénují geometrické tvary a počítání. Při práci s druhou pomůckou se učí hmatem rozeznat různé druhy materiálů a povrchů, rozvíjí si slovní zásobu, zrakem rozeznávají barvy, získávají představu o lidském těle, trénují skládání těla z jednotlivých částí. Na základě pozorování je možné říci, že je práce dětí s výukovou pomůckou ovlivněna několika faktory. Jak bylo zjištěno, na výkon dětí má vliv pozornost, pracovní prostředí, dostatek času na práci, opakování a shrnování činností, denní doba a bdělost dítěte, motivace a zájem dítěte. Aktuálně je na trhu poměrně velké množství pomůcek, které podporují rozvoj hmatového vnímání. Všechny nabízené pomůcky ale nejsou vždy vhodné pro dítě s různým zrakovým postižením. Mým cílem bylo vyrobit takovou pomůcku, která je svým způsobem originální a splňuje všechna potřebná kritéria.
|
|
|
Specifika civilní ochrany obyvatelstva u zdravotně postižených osob Slovenské republiky
HARMANOVÁ, Veronika
V Slovenskej republike je základné vymedzenie problematiky ochrany osôb, majetku a životného prostredia dané Ústavou SR, Bezpečnostnou stratégiou SR a radom konkrétnych zákonov, vyhlášok či nariadení vlády, ktoré sa týkajú ochrany obyvateľstva a integrovaného záchranného systému. Legislatívne normy z hľadiska ochrany zdravia či majetku však neberú ohľad na ľudí so zdravotným postihnutím, aj napriek skutočnosti, že právo na bezpečnosť a včasné varovanie pred hroziacim nebezpečenstvom ma každý občan na území Slovenskej republiky.Cieľom diplomovej práce je zistiť pripravenosť orgánov podieľajúcich sa na riešení mimoriadnych udalostí, ktoré zasiahli ľudí so zdravotným postihnutím. Na základe výsledkov kvalitatívneho výskumu by sme chceli poukázať na nedostatky v danej problematike a navrhnúť riešenie na zlepšenie postupov integrovaného záchranného systému a civilnej ochrany s ohľadom na ľudí so zdravotným postihnutím. Ďalším cieľom je spracovať návrh metodickej pomôcky, ktorá bude obsahovať základné posunky, dôležité pre komunikáciu so sluchovo postihnutým. Teoretická časť diplomovej práce sa skladá z niekoľkých kapitol. Prvá časť pojednáva o jednotlivých základných druhoch, rozdelení a typoch zdravotného postihnutia. Ďalej sme spracovali systém civilnej ochrany a jej úlohy. Poslednú časť tvorí integrovaný záchranný systém. V tejto kapitole sme popísali základné a ostatné záchranné zložky, ktoré sa významnou mierou podieľajú na riešení mimoriadnych udalostí. Teoretická časť je spracovaná pomocou právnych predpisov, literárnych prameňov a internetových zdrojov. V empirickej (praktickej) časti diplomovej práce bola využitá kvalitatívna metóda výskumu. Pretože je problematika veľmi náročná, tak sa zber dát uskutočňoval prostredníctvom riadeného rozhovoru s odborníkmi civilnej ochrany a vedúcimi pracovníkmi jednotlivých záchranných zložiek (hasičský a záchranný zbor, záchranná zdravotná služba, policajný zbor) len v troch vybraných okresoch Prešovského kraja (okres Poprad, Stará Ľubovňa, Prešov). Výsledky riadeného rozhovoru sme hodnotili SWOT analýzou, ktorá porovnáva vnútorné a vonkajšie prostredie. Na základe zistených skúmaných javov sme si zvolili stratégiu hľadania (WO), pri čom sme sa zamerali na využitie príležitostí a odstránenie slabých stránok. Na základe výsledkov sme dospeli k záverom, že problematika zdravotného postihnutia nie je zahrnutá v právnych predpisoch a plánoch, ktoré sa využívajú pri riešení mimoriadnej udalosti. Chýba spoločná edukácia riadiacich a výkonných záchranných zložiek, ktorá by umožnila získať základné poznatky o druhoch a špecifikách zdravotného postihnutia, o možnosti komunikácií a spôsobe poskytnutia pomoci. Pre kvalitatívny a kvantitatívny rozvoj vzdelávania je nedostatok materiálno-didaktických pomôcok, ktoré slúžia k dosiahnutiu daného cieľa. Taktiež sme dospeli k záverom, že pri záchrane ľudí so zdravotným znevýhodnením sa nepočíta so špeciálnymi postupmi a metódami. Zároveň pre ľudí so sluchovým postihnutím neexistuje systém včasného varovania a informovania o hroziacom nebezpečenstve a možnosť privolania záchranných zložiek cez linku tiesňového volania. Na základe zistených nedostatkov sme stanovili odporúčania pre prax. Na zlepšenie komunikácie s ľuďmi so sluchovým postihnutým sme pre riadiace a výkonné zložky vytvorili návrh metodickej pomôcky, ktorá obsahuje základné posunky. Jej súčasťou je taktiež jednoručná a dvojručná prstová abeceda, ktorá slúži na spresnenie či ukázanie slov.
|
host ::
RSS.