|
|
Využití techniky AFLP fingerprintingu ve šlechtění řepky
CUŘÍNOVÁ, Petra
Metoda AFLP se obecně používá při šlechtění některých jiných druhů plodin, u řepky tak obvyklá není. AFLP markery jsou využívány zejména pro molekulární charakteristiku a hodnocení genetické diverzity. Cílem této diplomové práce bylo využití této techniky ve šlechtění řepky a porovnání původu českých, slovenských a německých odrůd mezi sebou. Metoda je založená na principu selektivní amplifikace genomové DNA. Postup se skládá ze tří základních kroků: 1. rozštěpení genomické DNA na fragmenty, na něž se naligují adaptory, 2. selektivní amplifikace fragmentů pomocí speciálních primerů a 3. elektroforéza produktů a počítačová analýza (Vos et al., 1995). Bylo studováno 16 českých a československých odrůd a 16 německých odrůd řepky, které byly vzájemně porovnány. Dále byly pro AFLP analýzu vybrány dva specifické primery EcoRI AGC a fluorescenčně značený primer MseI ACC. Pomocí AFLP fingerprintingu lze skupinu českých, československých a německých odrůd majících původ v genových zdrojích z oblasti Německa a České Republiky odlišit, i přesto že dochází k častému křížení odrůd mezi sebou. Metodou AFLP se tedy dají zachytit i velmi malé rozdíly v genetické základně. Rozdíly mezi studovanými odrůdami sice existují ale nejsou výrazné a ukazuje to na jistou příbuznost a zúžení genetické základny genových zdrojů, které jsou používány ve střední Evropě.
|
|
|
Ověření možnosti chovu vybraných druhů akvarijních ryb ve venkovních nádržích
DENKOVÁ, Adéla
Účelem této práce bylo ověření možností venkovního chovu vybraných druhů ryb: Phalloceros caudimaculatus, Gambusia affinis, Danio rerio, Macropodus opercularis a Tanichthys albonubes. Ryby byly ponechány v nádržích po pět měsíců (květen ? říjen). Jednou za týden probíhaly kontroly nádrží a jednou za měsíc měření parametrů vody (pH, teplota, vodivost, obsah kyslíku). Odlovení ryb proběhlo po poklesu teplot vzduchu k bodu mrazu. Ryby byly sečteny, výsledky byly zaneseny do grafů a tabulek.
|
|
|
Možnosti zvyšování produkce kvalitních násad lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) pro zarybňování volných vod
NEBESKÝ, Václav
Lipan podhorní (Thymallus thymallus L.) je důležitý a původní druh v České republice. V dnešní době je však lipan v našich vodách na ústupu. Je to způsobeno mnoha důvody. Především zvýšením rybářského tlaku, nevhodnými úpravami toků, znečištěním vod, zvýšeným výskytem predátorů atd. Proto je nutné věnovat tomuto problému pozornost. Hlavními cíly mé práce byla optimalizace technologie snížení povýtěrové mortality generačních lipanů. Optimalizace technologie chovu plůdku lipana podhorního (Thymallus thymallus L.). Využití uměle odchovaných násad lipana podhorního v podmínkách volných vod. Experimenty probíhaly na řece Blanici a na líhni patřící MO ČRS Husinec. Část prací byla provedena v roce 2005, většina však proběhla během roku 2006. Výsledky této práce naznačují, že je možné snížit povýtěrovou mortalitu generačních lipanů aplikací antibiotik. Problém je však s vysokými ztrátami po vysazení.
|
|
|
HODNOCENÍ UŽITKOVÝCH PARAMETRŮ U PLEMEN KAPRA OBECNÉHO A JEJICH KŘÍŽENCŮ
KŘÍŽ, Michal
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení užitkových parametrů u plemen kapra obecného a jejich kříženců při použití vrcholového křížení. Na mateřské pozici byla použita maďarská syntetická lysá linie kapra (HSM). Na tuto linii byli kříženi mlíčáci HSM, Telčského lysce (TeL), Severského lysce (M72) a Amurského lysce (AL). Jako kontrolní skupina byl použit kříženec Ropšínského kapra (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do tržní velikosti v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření na třech lokalitách (2 organizace). V prvním roce byla každá testovaná skupina chována individuálně s interní kontrolní skupinou odlišného fenotypu ošupení pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Ve druhém a třetím roce byly všechny skupiny i jejich kontroly skupinově označeny a chovány společně ve trojím opakování na každé z lokalit. V průběhu odchovu se hodnotila v jednotlivých etapách testování hmotnost, přežití a v tržní velikosti i biometrické ukazatele a jateční výtěžnost. Při celkovém hodnocení výsledků ze všech lokalit metodou ANCOVA dosáhl nejvyšší hmotnost ve stáří K3 hybrid HSM x AL (1413 {$\pm$} 31,5 g; průměr MNČ {$\pm$} S.E.). Tato hmotnost byla statisticky srovnatelná s ostatními hybridy (HSM x M72 a HSM x TeL), ale jako jediná průkazně vyšší ve srovnání s linií HSM (1257 {$\pm$} 31,5 g) s obyčejným heterózní efektem růstu na úrovni 12,4 %. Přežití se ve třetím roce testování pohybovalo v rozmezí od 69,0 u HSM x Tel do 73,4 % u HSM x AL a hodnoty byly statisticky srovnatelné. Parametry výtěžnosti (podíl opracovaného trupu, podíl filetů s kůží a bez kůže) byly u všech skupin podobné. V předchozích obdobích testování odrážely výsledky situaci v tržní velikosti. Z výsledků vyplývá, že lysý hybrid HSM x AL by mohl být nejlépe využitelný v komerčních chovech.
|
host ::
RSS.