|
Ikonografie hradu Landštejn
PUMPROVÁ, Klára
Bakalářská práce ve svém úvodu popisuje historii hradu Landštejn od prvních zmínek o existenci hradu, následné období vlády Vítkovců, Krajířů a dalších rodů, které spravovaly tento hrad, období husitské, romantismu až po současnost. Následně se práce zaměřuje na archeologický výzkum, podrobný popis hradu a jeho typologii v kontextu typologie ostatních hradů na našem území, která je zde také zmíněná. Práce se podrobně zaměřuje na popis nejdůležitějších ikonografií hradu Landštejn a životu jejich autorů.
|
|
Vývoj kultu sv. Víta v českých zemích a jeho ohlas v uměleckých památkách jižních Čech
BICAN, Martin
Práce se věnuje kultu sv. Víta a jeho ohlasu ve výtvarném umění Čech. První kapitoly se zabývají životem tohoto světce, jeho uctíváním v Evropě a nejstaršími písemnými památkami, které se o něm zmiňují. V následujících kapitolách je uveden vývoj svatovítského kultu a jeho import do Čech, dále pak přehled jeho ikonografie v evropském výtvarném umění. Dvě závěrečné kapitoly jsou věnovány svatovítským stavbám na území Čech, se zvláštní pozorností zaměřenou na památky v Jihočeském kraji.
|
|
"Bez názvu"
Cáb, Martin ; Hodboď, Tomáš (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Ve své závěrečné bakalářské práci zpracovávám portrét Ježíše Krista. Vzhledem k historickému vývoji křesťanské ikonografie se jedná o abstraktní pojetí, ve kterém je Kristus znázorněn pouze jednoduchými konkrétními prvky, které jsou signifikantní pro jeho osobnost jak v rovině obecné, tak především v mé osobní.
|
| |
|
Fresková výzdoba od Felixe Antonína Schefflera v kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích
NEVAŘILOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá freskovou výzdobou kostela sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích, kterou provedl v roce 1748 Felix Antonín Scheffler. Nejprve se autorka věnuje historii a typologii kostela, posléze charakterizuje tvorbu jejího architekta Martina Allia. Největší pozornost je zaměřena na malíře Felixe Antonína Schefflera, u něhož je představena jeho tvorba, jak na území Slezska, tak i v Čechách. Autorka se krátce zmiňuje o Cosmu Damianovi Asamovi a Johannu Christophu Groothovi, učitelech Schefflera. Těžištěm bakalářské práce jsou fresky, které jsou podrobeny ikonografické a formální analýze, která se soustředí i na restaurátorské práce. Dále autorka zařazuje Schefflerovu tvorbu do kontextu barokní malby v Čechách. Poslední část je zaměřena na hledání vzorů, které Scheffler použil na fresce v kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích. Autorka zde porovnává martínkovické fresky s Asamovými díly, převážně vytvořenými v letech 1720 1725.
|
|
Nemoci a chorobné stavy v umění
FÜRSTOVÁ, Anežka
Nemoci a chorobné stavy v umění představují široké a doposud málo prozkoumané téma, které v literatuře není zastoupeno žádnou ucelenou publikací. Touto problematikou se zabývá vědní obor paleopatologie, který zkoumá choroby lidí a zvířat minulých populací. V rámci této práce je rešeršním způsobem zpracováno téma zobrazování nemocí, zranění a vrozených vad v dílech výtvarného umění. Nejprve je přiblížen obor paleopatologie, její historie, prameny, ze kterých čerpá a úskalí spojená s ověřováním získaných dat. Hlavní část práce zahrnuje klasifikaci nemocí nalezených ve výtvarném umění a rozbor uměleckých děl, který je doplněn o historické souvislosti. Cílem práce je shromáždit poznatky o chorobách zobrazených ve výtvarném umění s využitím dostupné odborné literatury.
|
| |
|
Kult sv. Jana Nepomuckého a vybrané nepomucké památky v jižních Čechách
VYBÍRALOVÁ, Zuzana
Tématem mé bakalářské práce je kult svatého Jana Nepomuckého, zemského patrona a mučedníka. Nejdříve se zaměřuji na jeho život a tragickou smrt, posléze přecházím k mapování a popisu vývoje kultu. Tuto část nadále rozšiřuji kapitolami týkajícími se svatojánských slavností, homiletic a písní. Dále se zabývám světcovou ikonografií, kterou doplňuji o příklady světcova vyobrazování v solitérních výjevech a narativních cyklech. Ucelený přehled o rozšířenosti svatojánských památek uvádím v následující části práce, kde obecně představuji jednotlivé nepomucké kostely v Praze a jednotlivých krajích Čech. V poslední kapitole se pak věnuji popisu konkrétních kostelů sv. Jana Nepomuckého v Jihočeském kraji, jež řadím chronologicky od nejstarších k nejmladším.
|
| |
| |