|
|
Posouzení opotřebení extrahovaných polyetylenů TEP kyčle pomocí optických metod
Přikryl, Adam ; Morovič, Ladislav (oponent) ; Vrbka, Martin (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo navržení experimentální metodiky pro analýzu opotřebení extrahovaných polyetylenových kyčelních náhrad. Navrhovaná metodika využívá optického 3D scanneru s optickým profilometrem pro analýzu opotřebení. Navržená metodika pro analýzu opotřebení byla validována gravimetrickou metodou. Výsledky obou metod se velmi dobře shodovaly s rostoucím stádiem opotřebení. Z validace vyplynulo, že metodika není příliš vhodná pro analýzu opotřebení u kovových a keramických náhrad, u kterých jsou hodnoty opotřebení příliš malé. Naopak pro analýzu opotřebení u polyetylenových náhrad se tato metodika ukázala jako víc než dostatečná. Navržená metodika pro analýzu opotřebení byla aplikována na sadu třináctí extrahovaných polyetylenových kyčelních jamek. Výsledkem analýzy opotřebení byly hodnoty opotřebeného objemu materiálu s hodnotami lineárního opotřebení, zaznamenanými v mapě opotřebení. Na extrahovaných jamkách byla měřena drsnost, která byla zaznamenána do mapy drsnosti. Na artikulačním povrchu jamek byly pozorovány oblasti s různými drsnostmi povrchu. Tyto oblasti byly rozděleny na oblast se stopami po nástroji od výroby, oblast vyhlazenou kombinací abrazivního a adhezivního opotřebení, oblast vyhlazená mikro-kontaktní únavou a oblast plasticky zdeformovaného povrchu.
|
|
|
Rešeršní studie tumorózních TEP kolenního a kyčelního kloubu
Věžníková, Tereza ; Florian, Zdeněk (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou tumorózních totálních endoprotéz kolenního a kyčelního kloubu. Tumorózní náhrady se uplatňují u pacientů, kteří v důsledku kostních nádorů utrpěli kostní ztráty a znamenají tak záchranu jejich končetiny před amputací a zároveň možnost návratu do plnohodnotného života. Tato práce se věnuje jejich vývoji, rozdělení a v současnosti používaným typům náhrad. Významný podíl pacientů s onkologickým onemocněním kostí tvoří děti, pro něž jsou řešením rostoucí náhrady obsahující expanzivní mechanismus, který umožňuje regulovat délku jejich končetiny. V poslední části práce je provedena deformačně napěťová analýza části tumorózní TEP kyčle pomocí výpočtového modelování.
|
|
|
Návrh a vývoj experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikace otěru pomocí optické metody
Houfek, Martin ; Kratochvíl, Ctirad (oponent) ; Hortel, Milan (oponent) ; Hlaváčková, Milada (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
V dnešní době patří implantace kloubních náhrad sice k radikálnímu, ale velmi frekventovanému způsobu navrácení funkčnosti nemocnému kloubu. Na implantáty jsou kladeny vysoké nároky na jejich biokompatabilitu a také na dlouhodobou funkci, která přímo souvisí s otěrem kloubních náhrad v lidském organismu. Proto je analýza komplexního chování implantátu v lidském těle jedním ze základních problémů biomechaniky implantátů. Této problematice je věnována i tato disertační práce. Disertační práce se zabývá řešením návrhu a vývoje experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikací otěru pomocí optické metody. Navrhované zařízení umožňuje zatěžovat kloubní jamku TEP fyziologickým způsobem, ale v předložené práci se kloubní jamka zatěžovala tak, že silová výslednice procházela osou kloubní jamky. Fyziologické zatěžování kloubní jamky a vyhodnocování velikosti úbytku polyethylenu se v současné době intenzivně řeší. Výsledky této studie mohou v brzké budoucnosti slout jako informace pro posuzování chování otěru kloubních náhrad kyčelních kloubů in vivo. Práce je věnována řešení problémů nutných k zjišťování velikosti úbytku polyethylenu u kloubních náhrad TEP: - Návrh a vývoj experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu. - Identifikace otěru pomocí optické metody. Návrh a vývoj experimentálního zařízení byl proveden v systému Inventor Profesional 2010 na úrovní 3D modelování. Velká pozornost byla věnována konstrukci uchycení kloubní jamky TEP do zkušebního stroje a uchycení kloubní jamky do optického zařízení. Byly testovány varianty řízení experimentálního zařízení s kombinacemi pohonných jednotek. Byly provedeny návrhy a následně testy pro uchycení kloubní jamky do optického zařízení. Provedla se hloubková analýza možností identifikace otěru a přistoupilo se k inovačnímu řešení vyhodnocování úbytku polyethylenu u kloubní jamky TEP. Identifikace otěrů (úbytku polyethylenu) kloubních jamek TEP byly prováděny experimentálním měřením pomocí optické holografické interferometrie. Z komplexní analýzy výsledků experimentálního měření úbytku polyethylenu vyplývá, že je možné touto metodou identifikovat jednak velikost, ale také i oblast, kde dochází byť i k malým změnám povrchu, které jsou závislé na otěru. Dále se dá konstatovat, že při použití této metody měření jsme schopni postihnout vůle nebo posuvy, které mají vliv na velikost úbytku polyethylenu v kloubní jamce TEP. I přes množství známých a získaných poznatků, vyplývajících z výsledků řešení problémů návrhů a vývoje experimentálního zařízení pro testování kloubní jamky TEP kyčelního kloubu a identifikace otěru pomocí optické metody, je tato práce vstupní studii do problematiky identifikace otěru kloubních náhrad. Komplexní vyřešení této problematiky je nad rámec jedné doktorské práce.
|
|
|
Deformačně napěťová analýza BS dlahy
Řehák, Kamil ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řešením deformačně napěťových stavů u kyčelního spojení s aplikovanou totální endoprotézou s Burch-Schneiderovou dlahou. Stěţejním prvkem celé práce bylo řešení deformačně napěťových stavů u jiţ zmíněné Burch- -Schneiderovy dlahy. V práci je popsán postup tvorby geometrie celé soustavy, materiály prvků či okrajové podmínky, jeţ jsou nutné pro výpočet řešení. Závěrem práce jsou prezentovány dosaţené výsledky u vypočtených variant. V první variantě, která byla počítána, byl uvaţován případ kostní tkáně, u které vlivem namáhání nedojde k zhoršení mechanických vlastností pod implantovanou dlahou. V určitých případech, kdy je kostní tkáň nevhodně zatěţována, však dochází k nekróze kostní tkáně pod částí Burch-Schneiderovy dlahy. Tato moţnost je postihnuta v druhé variantě modelu. Pro kaţdou z variant byl vypočten případ s aplikovanými šrouby a bez nich. Ve všech variantách byly uvaţovány zhoršené mechanické vlastnosti spongiózní kostní tkáně a vliv jejich změny na dosaţené výsledky. Problém byl řešen výpočtovým modelováním v programu Ansys Workbench 12.0.
|
|
| |
|
|
SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U PACIENTŮ PŘEKLÁDANÝCH PO ORTOPEDICKÝCH OPERACÍCH PŘÍMO NA tzv. LÁZEŇSKÉ LŮŽKO
JOHANUSOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá specifikami fyzioterapie u pacientů překládaných po ortopedických operacích na tzv. lázeňské lůžko. Mezi nejčastější ortopedické operace patří totální endoprotézy kolenního a kyčelního kloubu. Příčinou implantací kloubních náhrad je většinou artróza. Je to bolestivé a život znepříjemňující onemocněním, které velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta. Aby pacient snížil riziko revizní operace kloubů, je nutná včasná a bezodkladně zahájená rehabilitace, která musí být intenzivní a odborně řízená. Dnešním osvědčeným trendem rehabilitační léčby je časná komplexní péče, která probíhá v lázních formou přímého překladu "z lůžka na lůžko", kdy je pacient z nemocničního lůžka přepraven přímo do lázeňského střediska. Do lázeňského zařízení se často dostávali pacienti se zpožděním, kteří už měli přidružené vertebrogenní a jiné potíže. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána anatomie kolenního a kyčelního kloubu, v další části jsou popsány kloubní náhrady včetně indikací a kontraindikací, dále jednotlivé typy kolenních a kyčelních náhrad a možné komplikace po operaci. Nejdůležitější témata teoretické části jsou popsána v posledních kapitolách, kde jsou rozebrány a podrobně popsány jednotlivé léčebné rehabilitační postupy vhodné pro pozitivní ovlivnění zdravotního stavu pacienta po operaci včetně lázeňské léčby a fyzikální terapie. V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika osobní případové studie (kazuistika) s využitím sekundární analýzy dat. Tato strategie byla uskutečněna na 3 vybraných pacientech, kterým po ukončení hospitalizace navazovala ihned časná pooperační léčba tzv. přímý překlad z nemocničního lůžka do lázní. Výzkum byl realizován v Bertiných lázních Třeboň, kam byli pacienti přeloženi desátý den po zákroku. Všem pacientům na první terapii, byla odebrána anamnéza doplněná daty ze zdravotní dokumentace, vstupní kineziologický rozbor, který zahrnoval aspekční, palpační, goniometrické a antropometrické vyšetření v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním a kyčelním kloubem dle Jandy, vyšetření chůze, stereotypů a neurologické vyšetření. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientů s krátkodobým terapeutickým postupem. Při poslední terapii byl odebrán výstupní kineziologický rozbor pro zhodnocení výsledků. V rámci rehabilitace v lázeňském zařízení pacienti navštěvovali každý den různé procedury, byla jim věnována zvýšená pozornost a péče ze strany lékařů, sester a fyzioterapeutů. Během každé terapie jsme se nejprve snažili zaměřit na odstranění aktuálních obtíže a teprve poté korigovat ostatní chyby. Po ukončení terapie pacienti udávali ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat u všech pacientů vyplývá i zlepšení svalové síly, ústup otoku, zvětšení rozsahu pohybu. Těchto výsledků se nám podařilo docílit díky komplexní rehabilitaci a pozitivního přístupu ze strany pacientů.
|
|
|
Význam pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem
KOTLABOVÁ, Sandra
Bakalářská práce se zabývá vlivem pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem. Pojednává o využití speciálních metodik fyzioterapie a fyzikální terapie, které napomáhají pacientům připravit se na operační zákrok a pooperační rehabilitaci. Nejčastějším plánovaným ortopedickým zákrokem v České republice je totální endoprotéza kyčelního kloubu, přičemž ročně je aplikováno až 10 000 náhrad. Následovaná je neméně frekventovanou endoprotézou kloubu kolenního. Provádění jakékoliv vhodně zvolené kondiční aktivity před operačním zákrokem může být pro pacienta velice přínosné a žádoucí. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o anatomii a biomechanice nosných kloubů dolní končetiny kolenního a kyčelního. Dále jsou podrobně popsány samotné kloubní náhrady. Zmíněn je vývoj náhrad v průběhu historie, jednotlivé typy endoprotéz a vkládaných komponent a v neposlední řadě i používané operační přístupy pro implantaci náhrad. Práce popisuje i vhodné fyzioterapeutické postupy a metody fyzikální terapie, které mohou být aplikovány v rámci předoperačního období. Cílem bakalářské práce je zmapovat, zdali pravidelné kondiční aktivity v období před operací mají vliv na průběh pooperační rehabilitace. V praktické části bylo k dosažení cílů použito metody kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou kazuistik, pomocí rozhovoru, pozorování a fotografické dokumentace. Výzkumu se zúčastnily tři pacientky, všechny diagnostikovány pro kloubní artrózu, dvě kloubu kyčelního a jedna kolenního. Ani u jedné pacientky nezabrala konzervativní léčba, proto byly doporučeny na operativní léčbu spočívající v nahrazení poškozeného kloubu. Při prvním setkání proběhlo odebrání anamnézy a provedení kineziologického rozboru. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientek s terapeutickým postupem. Terapie probíhala po dobu jednoho měsíce, vždy třikrát týdně. Po ukončení terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor. Následně byl od každé z pacientek získán subjektivní názor na průběh terapie a změny, které po terapii pocítily, pomocí nestrukturovaného rozhovoru. Všechna data byla zaznamenána a následně vyhodnocena. V rámci terapie byly nejprve ošetřeny lokální nálezy, konkrétně omezení kloubní hybnosti, otoky měkkých tkání v okolí kloubů a zkrácené nebo oslabené svaly. Použity byly i techniky senzomotoriky, které jsou vhodné pro korekci plochonoží nebo hallux valgus. Pro posílení celého trupu a nabytí stabilizační funkce bránice byly použity stabilizační techniky PNF a aktivace HSS. Následovalo i posílení horních končetin pro budoucí chůzi o berlích. Posledním bodem po ošetření lokálních nálezů bylo celkové zařazení kloubu do správných pohybových stereotypů. Po ukončení terapie pacientky udávaly lehký ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat vyplývá i zlepšení svalové síly u všech pacientek minimálně o půl stupně v poškozených kloubech. Ukazatelem pokroku je i srovnání goniometrického vyšetření před a po terapii, kdy došlo ke zvětšení rozsahu kloubní pohyblivosti. Operační zákroky proběhly bez jakýchkoliv komplikací a následná rehabilitace byla pro pacientky bezproblémová.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u dětí s vývojovými poruchami v oblasti kyčlí
PEŠTUKOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce jsou možnosti fyzioterapie u dětí s vývojovými poruchami v oblasti kyčlí. V teoretické části jsou popsány obecné podklady, které se vztahují k dané problematice. V obsahu teoretické části je zpracován souhrn poznatků, který popisují anatomicko-fyziologický vztah kyčelního kloubu, dále je zde uveden souhrn motorického vývoje dítěte ve vztahu k dolním končetinám, v neposlední řadě je zde uvedena diagnostika a léčba dětí, kterých se dysplazie kyčelních kloubů týká. Vývojová dysplazie kyčelní (VDK) se řadí mezi nejčastější poruchy pohybového systému dětí a přináší s sebou řadu morfologických odchylek, které mohou zahrnovat prostou nestabilitu, subluxovanou nebo luxovanou hlavici kyčelního kloubu a jiné závažné patologie. Volba terapie se pak dle charakteru diagnostikovaných deformit různí a má dopad na individuální růst během vývoje. Na vzniku VDK se podílí řada faktorů, dříve byl jako hlavní činitel považován genetický faktor, nové studie uvádějí vliv mechanických faktorů v prenatálním (např. poloha plodu během porodu) ale i v postnatálním životě (např. násilné natažení dolních končetin hned po porodu, nebo těsné balení novorozence do peřinek s povijanem), v neposlední řadě se jedná o zvýšenou laxicitu kloubního pouzdra. Během vývoje prošla léčba VDK řadou změn. Česká republika je jedním z mála států, ve které se časné detekci a terapii klade velká pozornost. Zkoumání dané problematiky je spojováno s významnými osobnostmi jako Zahradníček, Frejka, Pavlík a mnoha dalších jmen. V našich podmínkách začínají screeningová vyšetření už v porodnici a pokračují v následujících týdnech života. Odchylky jsou odhaleny klinickým vyšetřením, které provádí dětský ortoped, a jsou podloženy snímky různých zobrazovacích metod. Možnosti terapie se liší s charakterem poškození kyčelního kloubu. Lehčí deformity kyčelního kloubu jsou řešeny konzervativním způsobem, který zahrnuje léčbu abdukčními pomůckami, mezi které patři např. Frejkova peřinka, Pavlíkovy třmeny a jiné. Těžší případy je nutné řešit chirurgickým zásahem a hospitalizací. Léčba VDK je v dnešní době poměrně úspěšná, začíná ihned po odhalení patologie. Přesto se v dnešní odborné společnosti mísí mnoho názorů na nároky léčby. Řada ortopedů je spokojená volením léčby konzervativním způsobem ihned po odhalení. Vliv této možnosti terapie má své opodstatnění a nezastupitelný význam, na který poukazuje řada studií. V současnosti je snaha fyzioterapie nabídnout dětem s diagnostikovanou VDK podpůrné rehabilitační metody, které by mohly konzervativní léčbu stanovenou ortopedem obohatit. Dále se také jedná o spolupráci s fyzioterapií po úspěšném doléčení dětí s VDK nejen po chirurgických operacích, ale také po zaléčení dětí konzervativním způsobem. V mnoha případech jsou děti po sejmutí abdukčních pomůcek ponechány vlastnímu vývoji, který se po dlouhodobém znemožnění pohybu může stát ohrožující, co se svalových souher (dříve neaktivovaných) týče. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu formou vypracované kazuistiky jedné pacientky s diagnostikovanou VDK. Práce obsahuje vstupní i závěrečný kineziologický rozbor, pozorování, popsaný průběh terapie, vlastní vyhodnocení, komunikace s matkou a fyzioterapeutem, pod kterým byla rehabilitace vedena. Cílem práce je poukázat na nedílnou úlohu práce fyzioterapie při léčbě dětí s VDK, navrhnout možnosti rehabilitačních technik při léčbě VDK a nastínit jakým způsobem ovlivňuje Vojtova metoda vrozené poruchy kyčlí.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s komplikacemi po totální endoprotéze v kyčelním kloubu
FEREBAUEROVÁ, Martina
V posledních letech došlo k nárůstu počtu implantací totální endoprotézy kyčelního kloubu a snížila se věková hranice pacientů, kterým je totální náhrada implantována. To však pro určitou životnost endoprotéz vede i k nárůstu reoperací z důvodu aseptického uvolnění. Taková reoperace je pro pacienta náročnější než primární operace a přináší tak větší riziko možných komplikací. Přesto nejsou komplikace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu ojedinělé ani u prvních operací. Mezi nejčastější komplikace patří již zmíněné aseptické uvolnění, které vzniká na základě reakce organismu na otěrové částice polyetylenu, které se uvolňují vlivem opotřebení endoprotézy. Jednou z častých komplikací je také infekce v oblasti totální endoprotézy, kdy příčina může být lokální či celková. Obávanou komplikací je luxace endoprotézy, která je pro pacienta velice bolestivá a může při ní dojít k poranění některého nervu. K poranění nervů může dojít i při samotné operaci. Dalšími komplikacemi jsou tromboembolická nemoc, nestejná délka končetin, aktivní jizva, lymfedém, heterotopická osifikace, periprotetické zlomeniny nebo mechanické narušení komponent totální endoprotézy. Vzhledem k časovému výskytu můžeme tyto komplikace rozdělit na peroperační, časné a pozdní. Cílem této práce je zmapovat fyzioterapeutické postupy využívané u pacientů s komplikacemi po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Dalším cílem je u vybraných komplikací zpracování kazuistik a sestavení fyzioterapeutického plánu. Jako výzkumný soubor byli zvoleni tři probandi s různými komplikacemi. Prvním probandem je pacientka po reimplantaci TEP z důvodu infekce, u dalšího probanda je diagnostikována nestejná délka končetin a posledním probandem je pacientka s aktivní jizvou. Terapie probíhala u každého probanda individuálně a byla přizpůsobena každému zvlášť vzhledem k jeho diagnóze. V průběhu celé terapie byla cvičební jednotka a fyzioterapeutické postupy upravovány tak, aby daná terapie byla vhodná pro současný stav probandů. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je popsána funkční anatomie kyčelního kloubu, aloplastika kyčelního kloubu a komplikace, které můžou v jejím důsledku vzniknout. Dále reimplantace totální endoprotézy a fyzioterapeutické postupy, které se v dané problematice využívají. Pro zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik pomocí metod rozhovoru, pozorování, sekundární analýzy dat a kineziologického rozboru. Na základě vstupního kineziologického rozboru byl navržen krátkodobý fyzioterapeutický plán, dle kterého následovala terapie. Na konci terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor a po zhodnocení výsledků byl navržen dlouhodobý fyzioterapeutický plán. Terapie probíhala u každého pacienta čtyři až pět týdnů. Z výsledků vyplývá, že u všech pacientů došlo ke zlepšení rozsahu pohybu v operovaném kyčelním kloubu, ke zmírnění či úplnému odstranění bolestí, ke zvýšení svalové síly. Zlepšení pozoruji také u stereotypu chůze. Naopak některé patologické pohybové stereotypy a zkrácení některých svalů i nadále přetrvává, nebo byly pouze částečně zmírněny. Závěrem lze konstatovat, že pacienty s různými komplikacemi po totální endoprotéze kyčelního kloubu spojují výrazné svalové dysbalance a narušené stereotypy pohybů a chůze. K těmto změnám dochází v důsledku antalgického postavení v kloubu. Z toho vyplývá, že pokud dojde k dlouhodobějšímu postižení kyčelního kloubu, projeví se to následně na celkovém držení těla.
|
|
|
Ošetřovatelská specifika v péči o děti s vývojovou dysplazií kyčelního kloubu
MÁLKOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o děti s vývojovou dysplazií kyčelního kloubu. Zaměřuje se na její specifika. Z práce plyne, že role sestry v této oblasti je důležitá, spočívá v přípravě a asistenci při diagnostice, zahrnuje v ošetřovatelské péči zejména hygienickou péči, edukační činnost, důraz na prevenci komplikací. Provádí praktickou demonstraci ortopedických pomůcek. V rámci operační a hospitalizační péče je důraz kladen kromě výše zmíněných bodů i na podporu dítěte - tlumení bolesti, strachu a úzkosti.
|
host ::
RSS.