|
|
Ontogeny of selected taxa of middle Cambrian trilobites and agnostoids of the Barrandian area
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent) ; Edgecombe, Greg (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ontogenezí trilobitů a agnostidů, pocházejících ze skryjsko- týřovické a příbramsko-jinecké pánve (Kambrium, Barrandien, Český masiv). Práce je prezentována jako soubor čtyř samostatných článků, které byly publikovány v recenzovaných odborných časopisech. Úvodní část práce slouží jako obecný přehled postembryonálního vývoje trilobitů a propojuje prezentované publikace dohromady. Publikované studie jsou zaměřeny na moderní popis postembryonálního vývoje druhů Sao hirsuta, Ptychopariida sp. A, Ptychopariida sp. B, Ptychopariida sp. C, Ellipsocephalus hoffi, Ellipsocephalus polytomus, Hydrocephalus carens a Eccaparadoxides pusillus. Kromě toho je zde diskutována životní-historie raných vývojových stádií vybraných trilobitů. U druhů Sao hirsuta a Ptychopariida sp. A je předpokládáno, že měly bentická protaspidní stádia. Druhy Ptychopariida sp. B, Eccaparadoxides pusillus a Hydrocephalus carens byly pravděpodobně lecitotrofní. Bylo rovněž prokázáno, že druhy s bentickými protaspidními stádii měly silně omezené zeměpisné rozšíření a že lecitotrofní druhy se vyskytovaly převážně ve vyšších zeměpisných šířkách. Vývoj druhů Ellipsocephalus hoffi a Ellipsocephalus polytomus ukazuje na blízké fylogenetické vztahy mezi čeledí Ellipsocephalidae a řádem Redlichiida.
|
|
|
Ontogenetický vývoj eokrinoidních ostnokožců kambria barrandienské oblasti
Nohejlová, Martina ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Valent, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce představuje první studii zaměřenou na ontogenetický vývoj eokrinoidních ostnokožců z České republiky. Práce Parsleyho (2012) o ontogenezi rodu Gogia z jižní Číny představuje vzorovou studii. Cílem této diplomové práce bylo vypracovat obdobnou studii o ontogenezi zástupců eokrinoidních ostnokožců kambrického stáří z oblasti Barrandienu. Ke studiu byl použit druh Akadocrinus jani Prokop, 1962. Pomocí detailního morfologického popisu a měření různých parametrůbyla stanovena tři základní ontogenetická stádia: juvenilní ontogenetické stádium, dospělé ontogenetické stádium a gerontické ontogenetické stádium. Rozhodující roli pro přiřazení k určitému vývojovému stádiu hraje velikost tékální výšky. Dále byly během ontogeneze tohoto druhu sledovány některé trendy ve změnách velikosti tělních částí (např. změny ve velikosti tékálních desek). Podrobné studium morfologických detailů ukázalo, že původně rozlišované dva druhy Akadocrinus jani Prokop, 1962 a Akadocrinus nuntius Prokop, 1962, představují pouze jeden druh. Klíčová slova: eokrinoidní ostnokožci, Akadocrinus jani, ontogeneze.
|
|
| |
|
|
Taxonomické zařazení druhu Bactroceras sandbergeri (Barr.,1867) z českého ordoviku
Aubrechtová, Martina ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Turek, Vojtěch (oponent)
Systematické postavení hlavonožce druhu Bactroceras sandbergeri (Barr., 1867) z ordoviku pražské pánve (Česká republika) bylo v minulosti často předmětem diskuzí a sporů. Druh byl nejprve řazen k rodu Bactrites, posléze pro něj byl definován samostatný, monotypický rod Eobactrites. V současnosti je druh kladen do rodu Bactroceras a společně s ním do čeledi Baltoceratidae, jejíž zástupci jsou pokládáni za nejstarší známé orthoceridy. Řád Orthocerida je jednou z nejúspěšnějších a nejdiversifikovanejších skupin paleozoických hlavonožců. V rámci předkládané diplomové práce bylo detailně prostudováno zhruba sto exemplářů Bactroceras sandbergeri a byla provedena revize tohoto druhu. Pozornost byla věnována především znakům, které v původních popisech druhu chybí nebo které byly v minulosti opomíjeny. Především byly studovány svalové vtisky, stavba sifonální trubice a také protokoncha, která byla původně popsána jako druh Tretoceras parvulum Barrande, 1868. Se studovaným taxonem byl synonymizován druh Orthoceras naufragum Barrande, 1870. K rodu Bactroceras byl přiřazen druh Orthoceras interpolatum Barrande, 1870 z králodvorského souvrství. Klíčová slova: Cephalopoda, ordovik, Česká republika, Barrandien
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Železné rudy Krušné hory
Nič, Martin ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čáp, Pavel (oponent)
Krušná Hora u Nového Jáchymova patří v oblasti Barrandienu mezi jednu z nejvýznamnějších lokalit s výskytem ordovických sedimentárních železných rud. Bohaté zásoby železné rudy a jejich snadná dostupnost na této lokalitě byla známa a využívána již před mnoha staletími. Využívání ložiska položilo základ k bohaté historii těžby a železářství v oblasti Křivoklátska. Práce je rozčleněna na dvě tématické části. V geologické části je věnována pozornost tektonické stavbě ložiska, jeho stratigrafii, mineralogii, petrologii, litologii a paleontologickým nálezům. Stručně je popsán i vývoj krušnohorského sedimentačního prostoru. Samostatně je popisována historie geologického průzkumu. Historie využívání ložiska je popisována v druhé části práce, která je členěna dle jednotlivých společností provádějících zde těžbu. Zvláštní pozornost je věnována zvláště společnostem provádějícím těžbu v průběhu 20.století. Samostatně je popsáno ukončení těžby a likvidace dolu. Pozornost je věnována i technickému vybavení dolu a současnému stavu pozůstatků po těžební činnosti.
|
|
|
Hyoliti Barrandienu
Valent, Martin ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Souhrn disertační práce Mgr. Martin Valenta Hyoliti Barrandienu Cílem této disertační práce je shrnutí současných poznatků o hyolitech. Tato skupina patří mezi méně studované zástupce paleozoických bezobratlých. Úvodní část disertační práce sestává ze šesti hlavních kapitol, ve kterých je podrobně popsána charakteristika a ekologie hyolitů, vývoj názorů na systematické postavení hyolitů, principy systematické klasifikace hyolitů, stratigrafické a paleogeografické rozšíření hyolitů, hyoliti v rámci Českého masivu a morfologie hyolitů. Všechny kapitoly jsou doplněny o nejnovější informace publikované autorem v pěti článcích zaměřených na barevné vzory u hyolitů, systematiku hyolitů, jejich paleogeografické rozšíření a také na paleoekologické interakce mezi hyolity a dalšími složkami kambrické fauny bezobratlých. Krátkou přílohu tvoří česko-anglicko-čínský terminologický slovník, který usnadňuje studium čínsky psané literatury.
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Tonarová, Petra (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
|
|
| |
|
|
Ekologické vazby ohledně endolitických producentů mikrovrteb a substrátů v barrandienských vápencích devonského stáří, Česká republika
Hladil, Jindřich
Aktivita producentů mikroskopických vrteb v tvrdých susbtrátech byla v barrandienských devonských mořích obecně nízká. Vně, tj. za okraji typického sedimentačního prostoru, byla omezena poměrně chladnými geostrofickými mořskými proudy, zatím co mořská dna v proláklinách uvnitř barrandienských pánví byla zase nepříznivě ovlivněna stagnující hlubší vodou s výrazně pozitivní anomálií d18O a vysokým obsahem těžkých kovů. Opravdu prosperující mikroskopické vrtavé organizmy lze spojovat jen se dvěma stratigrafickými úseky, a oba tyto úseky mají takřka ráz "červených vrstev". První z nich souvisí s největšími (terminálními) poklesy moře na samotném konci dlouhého tippecanoeského eustatického intervalu a je v pražské sedimentární sekvenci, zatímco druhý se náhle vyskytl v sekvenci dalejsko-třebotovské. Tato dvě období mající sedimenty blížící se typu "červených vrstev" ukazují na základě mineralogických, geochemických i paleobiologických údajů na poměrně horké klima (a v moři na mesotrofní avšak dobře prokysličené vody). Tyto podmínky (a sedimenty) se liší od ostatních dlouhých období vyznačujících se např. spíše pohřbíváním biogenního uhlíku a křemíku do sedimentu (rohovce)
|
host ::
RSS.