|
| |
|
| |
|
|
Senior jako pachatel domácího násilí
SMETANA, Marek
Problematika domácího násilí v ČR se výraznějším způsobem řeší od roku 2000. Pachateli domácího násilí bývají většinou muži jakožto životní partneři, zcela ojediněle jde o pachatele v seniorském věku. Vzhledem k tomu, že senioři i z pohledu sociologického vykazují určitou specifičnost, jeví se jako zajímavé zaměřit se v rámci práce o domácím násilí právě na tuto skupinu. Úvod bakalářské práce se zabývá objasňováním základních pojmů, příčin, druhů a forem domácího násilí. Dále je zaměřena na seniory jako specifickou sociologickou skupinu. Ve stěžejní části jsou případové studie spisového materiálu domácího násilí Územního odboru Písek Policie ČR, kdy pachatel je osoba starší 65 let, a zjišťuji se specifika této věkové kategorie při páchání domácího násilí. Cílem práce bylo zaměřit na specifikace seniora jako pachatele domácího násilí a popsat důvody, které vedly ke vzniku domácího násilí v jeho prostředí. Výsledky mohou posloužit k tvorbě preventivních opatření u seniorské populace tak, aby došlo k minimalizování domácího násilí, kdy pachatelem je senior. Metodou kvalitativního výzkumu v podobě prostudování a analyzování 6 kasuistik spisové dokumentace domácího násilí Územního odporu Policie ČR v Písku. Pachatelem těchto případů je senior. Formou nestandardizovaného rozhovoru s vyšetřovateli těchto případů zjistit specifika této věkové kategorie při páchání domácího násilí. Výsledky výzkumu vybraných příkladů se ztotožňují s fakty, že partnerky seniorů mají tendenci násilníka omlouvat. V partnerském soužití se násilí střídá s obdobími klidu a odpuštění. Policejní vyšetřovatelé by se měli zdokonalovat ve vhodné komunikaci jak s agresivním násilnickým pachatelem, tak s obětí domácího násilí. Prohlubovat a zlepšovat též koordinaci s organizacemi pomáhajícím obětem domácího násilí. Školící střediska pro policisty by měli vyšetřovatele zdokonalovat v oblasti asertivních technik, se zaměřením na vhodnou komunikaci jak se seniory, tak i pro jiné zvláštní případy.
|
|
|
Akcenty sociální práce policisty
SITTER, Pavel
Každý policista během pracovního dne prochází řadou různých situací, z nichž největší procento je právě sociální kontakt a komunikace s druhým člověkem. Profese policisty je zcela specifická a výkon její činnosti s sebou přináší zvýšené nároky na osobnost každého policisty, a to v mnoha směrech. Bez ohledu na služební zařazení, hodnost nebo místo působení, společným základem policejní profese je práce s lidmi a s informacemi. Osvojení si obecných principů úspěšné komunikace a základních komunikačních zásad, společně s porozuměním hlavním příčinám komunikačním neshod je dobrou komunikační výbavou, kterou může policista uplatnit jak při každodenní komunikaci s druhými, tak i při profesní komunikaci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak příslušníci dopravní policie zvládají agresi ze strany účastníků silničního provozu na svou osobu při udělování sankčních opatření, zda při jednání s účastníky dopravní nehody využívají haptiku jako prostředek pochopení, porozumění či vyjádření sounáležitosti a co si představují pod heslem {\clq}qPomáhat a chránit``. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace o zákonech a předpisech týkající se náplně a činnosti Policie České republiky s teoriemi a příklady vhodné komunikace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvantitativního výzkumu z dotazníkového šetření a výsledky kvalitativního výzkumu za použití metody kasuistiky. Výsledky výzkumu ukázaly, že dopravní policisté by měli zájem se zdokonalovat v oblasti asertivních technik, se zaměřením na vhodnou komunikaci pro zvládání agresivního chování účastníků silničního provozu. Je to výzva pro školící policejní střediska.
|
|
|
Vývoj a směry trestné činnosti páchané příslušníky Policie ČR
LINHARTOVÁ, Martina
Trestná činnost páchaná policisty je téma, na které začíná být v posledních letech upozorňováno především mediálními kauzami. Média však ukazují pouze jednu stránku věci a to, jaký trestný čin byl spáchán. Ta druhá, mnohdy ještě závažnější, se týká především toho, proč se policisté této trestné činnosti dopouštějí, proč policisté, kteří by měli zákon chránit, ho porušují. Tuto problematiku považuji za velmi aktuální, závažné a zajímavé téma, a to je důvodem proč jsem si toto téma zvolila pro svou bakalářskou práci. Teoretická část práce byla zaměřena na úkoly policie, možné důvody páchání trestné činnosti a její příčiny, kdo tuto problematiku řeší a v neposlední řadě se práce zabývá konkrétním rozborem této trestné činnosti. Cílem této práce je informovat o problematice a ukázat, že se jedná o závažný problém, který by neměl zůstávat v ústraní, neboť se jedná především o bezpečnost občanů. Výzkumnou metodou byli rozhovory s pracovníky Inspekce policie, z nichž byly následně vytvořeny případové studie, týkající se různých druhů případů trestné činnosti policistů. Vzhledem k ochraně osobních dat bylo nutné respektovat pokyny k provádění případových studií. Pro praktickou část byly stanoveny 2 výzkumné otázky. První řeší, zda se trestné činnosti se dopouštějí především policisté mladšího věku, kteří pro nedostatek zkušeností a nižšího platového ohodnocení jsou schopni dopouštět se této trestné činnosti. Druhá otázka, byla zjistit, na jakém úseku služby u Policie dochází k páchání nejvíce trestných činů. Tato práce může být využita jako zdroj ucelených informací pro studenty nebo osoby zabývající se touto problematikou. Může také sloužit jako inspirace pro další výzkum.
|
|
|
Bezdomovectví z pohledu Policie ČR
PECKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá komplikovanou problematikou bezdomovců, jejich vzájemným vztahem k Policii ČR a to z pohledu policistů, kteří jsou s lidmi bez domova v každodenním kontaktu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou části, na část teoretickou a empirickou. Teoretická část formuluje bezdomovectví a uvádí faktory, které bezdomovectví vyvolávají. Dále se zaobírá organizacemi a státními orgány, jenž se věnují této problematice . V neposlední řadě se zabývá situacemi, ve kterých přicházejí policisté a bezdomovci nejčastěji do vzájemného kontaktu. Empirickou část, která navazuje na část teoretickou, tvoří výzkum. V této části jsou popsány předpoklady a cíle výzkumu, dále pak metody výzkumu, výzkumný soubor a výsledky průzkumu. V závěru bakalářské práce je diskuze, která je věnovaná zjištěným výsledkům výzkumu s následným potvrzením pracovní hypotézy, že "Základní odborná příprava" na policejních školách policisty dostatečně teoreticky nepřipraví na práci s bezdomovci a že veškeré své znalosti získávají až praxí, během výkonu služby. Provedený výzkum naopak vyvrací pracovní hypotézu, že vzájemné vztahy mezi policisty a bezdomovci, jsou z pohledu policistů špatné.
|
|
|
Fenomén náboženství v ozbrojených složkách
LAŇKA, Jiří Ignác
V práci se zabýváme možností vzniku duchovní služby v prostoru Policie ČR. Jedním ze vzorů, ze kterých vycházíme, je Duchovní služba AČR. Proto se obšírněji věnujeme historii jejího vzniku i současnému působení. Dále jsme zmapovali aktivity u Policie ČR, které svým charakterem odpovídají činnostem vlastním kaplanům armádní duchovní služby. Porovnáním a zhodnocením zjištěných informací stanovíme možnost a vhodnost založení duchovní služby u Policie ČR. Základní a klíčové informace byly získány studiem literatury a oficiálních internetových zdrojů. Doplňující a upřesňující informace pak byly vytěženy z osobní komunikace s odborníky z různých oblastí.
|
|
|
Psychologická a duchovní podpora v Policii ČR
KOZÁK, Jaroslav
Práce se zabývá popsáním psychologické a duchovní podpory pro policisty. Podkladem je vymezení policie jako služby veřejnosti, kdy je policista vnímán jako představitel státní moci a zároveň jako člověk. V části věnované profesní etice je poukázáno na užitečnost etického kodexu pro policistu jako možné inspirace pro odpovědnost v roli policisty. Dále jsou popisovány negativní jevy ovlivňující policistu jako stres, traumatizující událost, krize a syndrom vyhoření. Práce se zamýšlí nad potřebami člověka potažmo i potřebami samotného policisty. Na základě shromážděných informací se dále věnuje psychologické a duchovní podpoře. Psychologická podpora má u policie určité vymezení v podobě krizové intervence, psychologického poradenství a posttraumatické intervenční péče. Duchovní podpora nemá vymezenu žádnou specifickou koncepci. Duchovní působí pouze v posttraumatických intervenčních týmech. Na podkladě průzkumného šetření a dostupné literatury je nastíněna možnost poskytování nejen psychologické, ale i duchovní podpory.
|
|
| |
|
|
Francouzská a česká terminologie v evropských legislativních textech zaměřených na oblast: Policejní spolupráce
TÁBORSKÝ, Zbyněk
Hlavním tématem bakalářské práce je analýza české a francouzské terminologie v evropských legislativních textech zaměřených na oblast {\clqq}Policejní spolupráce``. První, teoretická část se věnuje obecným zásadám pro překlad legislativních textů a českým i evropským institucím, které zasáhly do procesu překladu acquis communautaire do českého jazyka. Ve druhé části je popsána samotná analýza zkoumané odborné terminologie z hlediska správnosti překladu, zejména respektování závazných forem dle terminologických databází ISAP a IATE. Tematický francouzsko-český slovníček vycházející z vytvořeného paralelního korpusu je součástí přílohy.
|
host ::
RSS.