|
|
Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči
PAJURKOVÁ, Romana
Obsahem mé bakalářské práce s názvem Termická poranění v přednemocniční neodkladné péči je stručné shrnutí teorie této problematiky s provedeným výzkumem, který má za úkol potvrdit znalost zdravotnických záchranářů v přístupu k těmto poraněním. Teoretická část se zabývá vybranými tepelnými traumaty: hypertermie, popáleniny, hypotermie a omrzliny. U každého z těchto stavů je popsána jednoduchá patofyziologie, rozdělení, příznaky, případně rizika, laická první pomoc a odborná přednemocniční neodkladná péče. Při práci s literaturou byla nejvíce využita technika obsahové analýzy odborných monografií a časopisů v elektronické podobě. Praktická část se pak zabývá výzkumem se záměrem zjistit úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v této problematice z hlediska patofyziologie termických poranění a postupů při jejich ošetřování v přednemocniční neodkladné péči. K ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn metodou dotazování technikou anonymního dotazníku a rozdán do oblastních středisek zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 100 rozdaných dotazníků jich bylo navráceno 82, návratnost tedy byla 82 %. Výsledky výzkumu jsou v této práci uvedeny prostřednictvím grafů s výsledky vyjádřeny v procentech. Hypotézy, které byly určeny na počátku výzkumu, se potvrdily. Praktické dovednosti i teoretické znalosti záchranářů Moravskoslezského kraje ve vysoké míře odpovídají odborným literárním pramenům a postupům. Samozřejmě se objevily i odpovědi nesprávné, ale jejich počet u žádné otázky nepřevyšoval 50 %. I přesto bych ale ráda uveřejnila obsah své teoretické práce například na internetových stránkách se záměrem stručného a jasného seznámení s touto problematikou tak, aby posloužila jako návod v případě malé nevědomosti. I my, zdravotníci, jsme přece jen lidé a občas chybujeme. Proto si myslím, že je důležité vědět, kde najít pomoc, když si nejsme úplně jisti.
|
|
|
Organizace neodkladné péče se zaměřením na medicínu katastrof a hromadných neštěstí
CHALOUPEK, Milan
Medicína katastrof a hromadných neštěstí je zdravotnická mezioborová odbornost, která využívá vědecké poznatky a zkušenosti ostatních lékařských oborů při mimořádných událostech v rámci záchranných, likvidačních i asanačních prací. Praktické postupy, které byly uplatněny při hromadných neštěstí, jsou analyzovány pro případ dalších mimořádných událostí, které lidstvo postihnou. S tímto faktem souvisí organizovanost neodkladné péče. Z důvodu názornosti typu spolupráce, k ukázce organizovanosti neodkladné péče u daných případů, k porovnání spolupráce zdravotnických zařízení se složkami IZS, k zjištění zabezpečení v případě rozsáhlých hromadných neštěstích byl proveden rozbor hromadných neštěstí České republiky. Došlo k hodnocení v daných případech zabezpečení České republiky v případě mimořádné události ? katastrofy, hromadného neštěstí. Došlo k porovnání spolupráce velkých zdravotnických zařízení se složkami IZS se zaměřením na triage postižených. Různé případy hromadných neštěstí ukázaly, že je uspokojivý stav zdravotnické pomoci při záchraně lidských životů a správně organizovaná neodkladné péče. Shromažďováním informací z různých zdrojů, dotazováním se kvalifikovaných osob byly získány informace o organizovanosti neodkladné péče se zaměřením na medicínu katastrof a hromadných neštěstí.
|
|
|
Porodnické situace v přednemocniční neodkladné péči a úkoly zdravotnického záchranáře
KLEČATSKÁ, Lucie
Práce se zabývá tématem: Porodnické situace v přednemocniční neodkladné péči a úkoly zdravotnického záchranáře. V těchto situacích je velmi důležité včasné rozpoznání příznaků, správná diagnostika a rychlý transport do nemocničního prostředí. Práci jsem převážně zaměřila na porod v přednemocniční neodkladné péči, předčasný odtok plodové vody, krvácení u těhotné v druhé polovině těhotenství a s ním spojené komplikace. Vlastním cílem práce bylo zmapování četnost neodkladných porodnických situací v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji, zmapování zkušeností zdravotnických záchranářů a zjištění, zda z těchto stavů mají obavy a zda jsou schopni své teoretické vědomosti uplatnit v praxi. Na základě cílů jsem si stanovila čtyři hypotézy. H.1: Neodkladné porodnické situace v terénu jsou v Jihočeském kraji vzácné. H.2: Zdravotnický záchranář má dostatečné teoretické znalosti týkající se neodkladných porodnických situací. H.3: Zdravotnický záchranář nemá dostatečné praktické dovednosti týkající se neodkladných porodnických situací. H.4: Zdravotnický záchranář se v rámci neodkladné přednemocniční péče u neodkladných porodnických situací soustředí především na transport pacientky. K výzkumné části jsem použila kvantitativní výzkum formou dotazníkové metody, určené zdravotnickým záchranářům Jihočeského kraje. Celkem jsem rozdala 80 dotazníků, z níž 66 tvořilo výzkumný soubor. Výsledky jsem následně zpracovala a k jejich vyjádření jsem použila výsečové grafy s procentuálním vyjádřením. Všechny cíle byly splněny. První a čtvrtá hypotéza potvrzena nebyla, zatímco druhá a třetí hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Úkoly zdravotnického záchranáře při gynekologických stavech v přednemocniční etapě
ŠÍMA, Oldřich
Tato bakalářská práce nese název Úkoly zdravotnického záchranáře při gynekologických stavech v přednemocniční etapě. Na začátku kapitoly Současný stav je stručně charakterizováno povolání zdravotnického záchranáře a přednemocniční neodkladná péče. Jsou zde zahrnuty informace o anatomii a fyziologii pohlavních orgánů ženy, o vyšetřovacích postupech v přednemocniční etapě se zaměřením na gynekologii a především je zde uveden přehled nozologických jednotek a syndromů. Mimo jiné je v závěru této kapitoly uvedena chrakteristika znásilnění a zneužití včetně doporučených postupů pro zdravotnické záchranáře v přednemocniční etapě. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotnický záchranář, na výjezdech s gynekologickou diagnózou, postupuje dle doporučených schémat, dále zjistit teoretické vědomosti zdravotnických záchranářů v gynekologické tématice a zmapovat konkrétní praktické zkušenosti zdravotnických záchranářů v gynekologické oblasti. Pro výzkum, na němž je bakalářská práce založena, byla využita kvantitativní metoda sběru dat, přičemž data byla získána dotazníkovou metodou určenou zdravotnickým záchranářům Jihočeského kraje. Z výsledků práce vyplývá, že zdravotničtí záchranáři mají s gynekologickými stavy v přednemocniční etapě dostatečné zkušenosti včetně vyhovujících teoretických znalostí. Dále však vyplývá, že mnoho zdravotnických záchranářů není ochotno si od pacientky odebrat podrobnou gynekologickou anamnézu a mnoho z nich není ani ochotno pacientku vyšetřovat. V této souvislosti se potvrzuje to, co uvádí Pokorný, že gynekologické příhody jsou ženami považovány za specifickou osobní záležitost se zvýšeným nárokem na respekt ke studu a na soukromí, čemuž odpovídá často i velmi rezervovaná anamnéza a údáje o nynějším onemocnění anebo poranění. Na základě těchto dat si myslím, že výsledky obsažené v bakalářské práci mohou být využity k prohloubení praktických dovedností zdravotnických záchranářů v problematice gynekologických stavů, zvlášť s ohledem na odebírání anamnézy a klinického vyšetření v podmínkách přednemocniční péče.
|
|
|
Problematika tonutí dětí z pohledu přednemocniční neodkladné péče
SEDLÁČEK, David
Tonutí představuje zejména u dětí relativně častou příčinu smrti. Statistiky hovoří jasně. Utonutí dětí je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Dobrá znalost problematiky tonutí dětí se proto v současné době jeví jako nejlepší možnost, jak lze tuto nepříznivou statistiku alespoň částečně minimalizovat. Musíme vždy ale pamatovat, že problematika tonutí má vzhledem k dětskému věku svá specifika. A právě ta se stala náplní této práce. Hlavním cílem práce bylo zmapovat znalosti prevence a poskytování první pomoci u dětí v souvislosti s tonutím nebo utonutím u dospělé a dětské laické veřejnosti a také u pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor reprezentující laickou veřejnost byl tvořen zaměstnanci a studenty několika základních a středních škol v Českých Budějovicích. U pracovníků zdravotnické záchranné služby probíhal výzkum na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Dotazník určený pro laickou veřejnost byl tvořen souborem 25 otázek, dotazník pro zaměstnance zdravotnické záchranné služby souborem 20 otázek. Výzkum potvrdil, že laická veřejnost zná obecné základy první pomoci, ale nemá dostatek znalostí o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí. Prokázala se především neznalost zásad resuscitace dětí. Dále z výzkumu vyplývá, že u dětské laické veřejnosti se v závislosti na věku liší znalosti o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí pouze minimálně. U zaměstnanců zdravotnické záchranné služby provedený výzkum prokázal, že jsou znalí prevence a poskytovaní první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí dostatečně. Pro praxi ze získaných výsledků vyplývá potřeba zvýšit vzdělávání v problematice týkající se tonutí dětí u laické veřejnosti všech věkových skupin. V omezeném rozsahu by bylo školení z dané problematiky se zaměřením na přednemocniční neodkladnou péči vhodné i pro pracovníky zdravotnické záchranné služby. Nutnost znalosti prevence a první pomoci při tonutí nebo utonutí potvrzuje i ten fakt, že se i mezi laickou veřejností, u které byl výzkum realizován, našlo hned několik osob, které se s danou problematikou již osobně setkali.
|
|
|
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči - přímá spolupráce s kardiocentrem
JONÁŠ, Jindřich
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči {--} přímá spolupráce s kardiocentrem Posouzení naléhavosti stavu pacienta trpícího kardiální symptomatologií, přesněji označovanou za bolesti na hrudi či akutní koronární syndrom, bylo v přednemocniční neodkladné péči vždy doménou lékaře rychlé lékařské pomoci. Avšak s rozvojem diagnostické techniky může dnes tuto pracovní diagnózu stanovit i školený zdravotnický záchranář, který v daný okamžik nemá možnost přivolání si lékaře na místo zásahu. Velkou výhodu v tomto představuje především možnost telemetrického přenosu elektrokardiografického záznamu do kardiocentra, kde je tato křivka popsána kardiologem specialistou, s kterým se posléze po telefonu dohodne pro konkrétního pacienta nejoptimálnější postup organizace pacientova transportu s navazující specializovanou terapií. Cíly práce bylo analyzovat pracovní postup zdravotnického záchranáře u pacienta s akutním infarktem myokardu a zhodnotit specifika komunikace a spolupráce s kardiocentrem pomocí datového přenosu. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, popisuje problematiku přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu a její poskytování samotné. Druhá, praktická část, byla tvořena formou kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita metoda dotazovaní technikou řízeného rozhovoru. Na základě analýzy získaných dat byly stanoveny následující hypotézy. Hypotéza číslo 1: Zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupu přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu. Hypotéza číslo 2: K výjezdům s indikací bolestí na hrudi je primárně vysílána posádka rychlé zdravotnické pomoci.
|
|
|
Možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních
BINTEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních metodou kvalitativního výzkumu. První část výzkumu byla zaměřena na zjištění způsobu využití, včetně nejužívanějších ventilačních režimů, a četnosti umělé plicní ventilace. Výzkumem bylo zjištěno, že v přednemocniční péči jsou využívány metody invazivní i neinvazivní ventilace a nejužívanější ventilační režimy v přednemocniční péči jsou IPPV , CPAP, a SIMV. V druhé části je výzkum zaměřen na možnosti umělé plicní ventilace na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a zjištění neužívanějších režimů. Jsou to IPPV, BIPAP, SIMV, APRV,PS a CPAP. Poslední část výzkumu se zabývá hlavně porovnáním možností umělé plicní ventilace na základnách zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a Jihočeského kraje. Narazila jsem na velmi rozdílné názory na význam umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči, nicméně ve výsledku se možnosti umělé plicní ventilace v jednotlivých krajích moc neliší.
|
|
|
Pohled na připravenost RDG oddělení krnovské nemocnice na zvládnutí příjmu většího počtu zraněných při řešení mimořádné události.
PODEŠVOVÁ, Jitka
Ošetřující personál ve zdravotnických zařízeních při výkonu své profese může v časově vypjatých chvílích fatálně pochybit. Zářným příkladem může být příjem většího počtu zraněných po mimořádné události. Abychom dokázali předcházet těmto negativním důsledkům, je kladen důraz na připravenost celého systému zdravotnictví od ústředí až po jednotlivé poskytovatele péče. Zvláštní pozornost je věnována také traumatologickému plánování, poněvadž právě ve složitých případech jsou vyvíjeny vyšší nároky na fungující a rychlou posloupnost jednotlivých úkonů zdravotní péče, samozřejmě spolu se zachováním všech schválených medicínských zásad. K ověření připravenosti a k odhalení případných nedostatků a rezerv jsou pořádána taktická cvičení. Nácviku stejného druhu i s aktivováním traumatologického plánu se zúčastnila i krnovská nemocnice. Dotčeným pracovištěm bylo i radiodiagnostické oddělení. Namodelovaná autobusová nehoda měla odhalit, zda jsou jednotlivá pracoviště schopna zajistit adekvátní vyšetření a péči. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. Úvodní blok v krátkosti popisuje, jak je systém zdravotnictví organizován. K pochopení textu bylo nezbytné vymezit potřebnou terminologii a uvést závaznou, zákonnou legislativu pro orgány krizového řízení všech úrovní, které ovlivňují chod a provádějí kontrolu zdravotnických institucí. Postupně je teoretická část směrována přes traumatologické plány, třídění postižených v místě mimořádné události až ke krnovské nemocnici a konkrétnímu cvičení, jež bylo avizováno a uskutečněno v brzkých odpoledních hodinách, kdy byla nemocnice plně pokryta svými zaměstnanci. Ve výzkumné části práce je provedena analýza skutečné nehody, ke které došlo v podvečer přibližně rok poté. Zde je vyhodnocena časová náročnost jednotlivých vyšetření. Konkrétní výsledky jsou komparovány s údaji ze simulovaného cvičení. V konečné části jsem se snažila zhodnotit kvalitu a aktuálnost zpracovaného traumaplánu našeho zařízení i vnitřního traumatologického plánu RDG oddělení a navrhnout jejich možné změny a zdokonalení.
|
|
|
Informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví
DALIHODOVÁ, Andrea
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění informovanosti zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Problematika infekcí přenášených krví je velmi rozsáhlá a komplikovaná. Velký důraz na prevenci je kladen zejména u zdravotnického personálu, který je touto formou nákazy ohrožen v každodenní praxi. Tato práce je pro přehlednost rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled nemocí přenášených krví, kterými jsou zdravotničtí záchranáři bezpochyby ohroženi při výkonu své profese. Jsou zde taktéž vysvětleny pojmy jako zdravotnický záchranář či význam zdravotnické záchranné služby. V praktické časti je prezentován vlastní výzkum a hodnocení výsledků tohoto výzkumu. Praktická část bakalářské práce je zpracována za využití kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Získání dat je realizováno prostřednictvím metody dotazování, technikou anonymní dotazník. Výzkumný soubor je tvořen 90 zdravotnickými záchranáři. Cílem práce bylo zmapovat informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Zjistit používání osobních ochranných pracovních prostředků zdravotnickými záchranáři. Zjistit dodržování platné legislativy. Na základě výsledků získaných vlastním výzkumem jsem došla k závěru, že zdravotničtí záchranáři nejsou dostatečně informováni o nákazách přenášených krví. Taktéž jsem zjistila, že 33% respondentů porušuje platnou legislativu tím, že nesprávně zachází s použitými nástroji při jejich likvidaci. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou zdravotnickými záchranáři využívány v plném rozsahu. Za nejdůležitější faktor považuji dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, vakcinaci, dostupnost kvalitních ochranných prostředků a procvičování jako součást obecných ochranných opatření. Do budoucna by se dle mého názoru měla více zaměřit pozornost na zajištění kvalitního kontinuálního postgraduálního vzdělávání zdravotnického personálu, prevenci nákaz přenášených krví, na dodržování platné legislativy a používání osobních ochranných pracovních prostředků.
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci
ŠUSTA, Jan
Téma mé bakalářské práce zní "Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci". Jedním cílem bylo zjistit názory lékařů a záchranářů ke kompetencím zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Druhým cílem bylo zmapovat situaci na jednotlivých pracovištích záchranných služeb v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji zdravotnické záchranné službě z hlediska jejího vzniku, charakteristiky a činnosti. Dále se věnuji popisu profese zdravotnický záchranář z hlediska vzdělání, činnosti a právní odpovědnosti, která je s výkonem této profese spojena. V praktické části jsem zvolil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit dotazník a znalostní test. Výzkumný soubor tvořili lékaři a zdravotničtí záchranáři pracující na výjezdových místech ZZS Jihočeského kraje. Ve vztahu k cíli práce jsem stanovil 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů považuje své kompetence, vzhledem k svému vzdělání, za nedostačující". Druhá hypotéza zněla: "Většina lékařů považuje kompetence zdravotnického záchranáře za dostačující". Třetí hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů má odpovídající odborné znalosti o rozsahu svých kompetencí". Provedeným výzkumem byly dvě hypotézy potvrzeny. Druhá hypotéza v pořadí se nepotvrdila. Ačkoliv v posledních letech je téma kompetencí zdravotnického záchranáře v odborných kruzích aktuálním tématem, nepodařilo se do dnešní doby prosadit jakékoliv legislativní změny týkající se rozšíření současných kompetencí.
|
host ::
RSS.