|
Studium senzorických vlastností organických polovodivých látek
Saska, Pavel ; Šedina, Martin (oponent) ; Salyk, Ota (vedoucí práce)
Látky na bázi diketopyrrolopyrrolu jsou organické pigmenty, které mají charakter polovodičů. Jejich analogy s pyridylovou boční skupinou jsou díky své citlivosti na vodík potenciálně využitelné jako vodíkové senzory. Cílem bakalářské práce bylo zkoumat vlastnosti senzorů s aktivní vrstvou z derivátů diketopyrrolopyrrolu. Testování senzorů probíhalo na aparatuře, která byla sestavena na FCH VUT v Brně. Konkrétně byly sledovány změny vodivosti senzorů v přítomnosti vodíku za různých podmínek.
|
|
Studium vlastností elektrolyticky upravených roztoků NaCl
Brázda, Lukáš ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Mašek, Ivan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností elektrolyticky připravených roztoků NaCl a jejich využitím k desinfekci vody. Dále posouzením možnosti koroze kovů určené pro rozvod vody způsobené aktivním chlórem. Byly použity roztoky o koncentraci 0,25 mol/l, 0,1 mol/l a 0,05 mol/l . Při elektrolýze bylo vloženo stejnosměrné napětí 6 V a 12 V. Během elektrolýzy bylo měřeno pH, vodivost. Po ukončení byl měřen obsah aktivního chlóru a chloridů na čase. Při elektrolýze byla použita diafragma.
|
|
Zblochanec oddálený a rosička krvavá jako fenomén těsného okraje silnice
LAXOVÁ, Lenka
Předmětem této bakalářské práce je stanovení fenologických fází dvou trav zblochance oddáleného (Puccinelia distans) a rosičky krvavé (Digitaria sanguinalis), vyskytujících se v liniových vegetačních porostech kolem silnic. Dále se tato práce zabývá směnou dominance těchto rostlinných druhů na společném prostoru se zvýšeným obsahem solí v půdě v jedné vegetační sezóně. Krom výše uvedených cílů je na monitorovaných lokalitách rovněž stanovována konduktivita půdy. Objasnění problematiky spočívá v prozkoumání dostupných studií a publikovaných materiálů, jejich zapracování do literární rešerše a metodickém sběru dat na vhodně zvolených lokalitách. Získaná data byla zpracována do tabulek či grafů a následně vyhodnocena. Trend směny fenologických fází byl zaznamenán a potvrdil existenci a rozmnožování daných druhů na určité lokalitě v průběhu vegetační sezóny. Jedná se o přizpůsobení nepůvodního a invazivního druhu podmínkám půdy, která byla kontaminována solemi. Naměřená konduktivita potvrdila proměnlivý trend obsahu solí v půdě.
|
|
Hydrochemické charakteristiky skapové vody v Chýnovské jeskyni
LUTZ, Vojtěch
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením hydrochemických charakteristik podzemní (skapové) vody v Chýnovské jeskyni a následným statistickým zpracováním zjištěných výsledků. Byla sledována tři odběrová místa, nepravidelně rozmístěna po systému jeskyně. Jako dominantní anionty se ve skapových vodách projevily hydrogenuhličitany. Dominantním kationtem byl vápník. Vodu lze tedy klasifikovat jako hydrogenuhličatano vápenatou. Tato skutečnost odpovídá předpokladům pro lokalitu Chýnovské jeskyně. Dále byly zjištěny zvýšené koncentrace dusičnanů a síranů u odběrového místa Štola tato skutečnost má dlouhodobý charakter a ovlivňuje kvalitu podzemního toku Chýnovské jeskyně, který je přímo napojen na Rutický pramen (zdroj pitné vody pro město Chýnov). I když je nad celým územím vyhlášeno ochranné pásmo vodního zdroje Rutice má zvýšené množství dusičnanů a síranů pravděpodobně antropogenní charakter a pochází z aplikovaných hnojiv a mineralizačních procesů v orné půdě v bezprostředním okolí NPP Chýnovská jeskyně.
|
| |
|
Zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí
VLÁŠEK, Ondřej
Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení parametrů kvality a oživení povrchových vod na území zasaženém povrchovou těžbou hnědého uhlí. Výzkum probíhal na Velké podkrušnohorské výsypce, a tocích neovlivněných výsypkou.. Na vybraných lokalitách byly měřeny hodnoty pH, vodivosti, alkality, nasycení kyslíkem, teplotu a odebíral vzorky makrozoobentosu. Vody na výsypce jsou charakteristické vysokými koncentracemi rozpuštěných látek a alkality. Druhová rozmanitost je těchto vodách nižší a je ovlivněna nejen chemickými ukazateli, ale také charakterem substrátu dna.
|
| |
|
Identifikace bodových zdrojů znečištění povrchových vod a jejich kvantifikace na vybraných povodích na Šumavě
TOMKOVÁ, Zdeňka
Během roku 2009 probíhalo hodnocení chemismu povrchových vod u tří malých povodí na Šumavě v oblasti Svatotomášské hornatiny, a sice Bukového (lesy), Mlýnského (polo-intenzivní odvodněná pastvina, část obce Pasečná) a Horského potoka (mokřady, lesy, kosené louky, část obce Svatý Tomáš). Snahou bylo zmapovat tři hlavní období v průběhu roku. Jarní odběr (12. květen) by měl ilustrovat začátek vegetačního období s vyššími průtoky vody. Letní odběr (21. červenec) je v období na vrcholu vegetační a turistické sezóny, sezónních prací v lese a především v zemědělství (pastva a kosení luk). Poslední odběr (21. říjen) reprezentuje období na konci vegetační sezóny, zpravidla s nejnižšími průtoky v korytě toku, konec turistické sezóny a ukončení celoplošné pastvy. Již v průběhu terénního šetření spojeného s odběrem vzorků a měřením vodivosti byly zjištěny některé přítoky se zvýšenou koncentrací rozpuštěných látek ve vodě. Zatímco na Bukovém potoce, jak se předpokládalo, se tyto přítoky víceméně nevyskytovaly, na Horském potoce se poměrně nečekaně, zato výrazně, projevily hned v pramenné oblasti. Na Mlýnském potoce se vyšší koncentrace rozpuštěných látek ve vodě vyskytovaly vzhledem k odvodnění a celoplošné pastvě dobytka dle předpokladu po celém povodí. Jednoleté sledování prokázalo výhodu hodnocení kvality vody jednoduchým měřením vodivosti přímo v terénu. Vysoké vodivosti vody na přítocích v terénu byly následně potvrzeny laboratorním rozborem na vybrané ionty. Na základě identifikace bodových zdrojů znečištění bylo navrženo doporučení pro zlepšení současného stavu.
|
| |
|
Polyanilin: vodivý polymer
Stejskal, Jaroslav
Příspěvek prezentuje základní vlastnosti elektricky vodivých polymerů a dále se soustřeďuje na jejich typického reprezentanta, polyanilin. Po historickém úvodu je popsána příprava polyanilinu. Pozornost je dále věnována nanostrukturám, které vodivé polymery vytvářejí, jmenovitě polyanilinovým nanotrubkám. Závěrem jsou diskutovány aplikace vodivých polymerů.
|