|
| |
|
|
Respirace zooplanktonu v eutrofních rybnících
LENDLEROVÁ, Lucie
Procesem dýchání se ve vodě přeměňuje organický uhlík vzniklý fotosyntézou zpět na anorganický uhlík. Největší význam v procesu respirace v rybníku má zoo-plankton. Prioritně je organický uhlík potenciálně k dispozici pro podporu sekundární produkce. Účinnost primární a sekundární produkce v poměru k dýchání je důležitým ukazatelem v rybnících i jiných vodních ekosystémech. Intenzivní dýchání, například v sedimentech, může vést k vyčerpání kyslíku a dokonce i anoxie. A proto sledování kyslíkového režimu má pro ekosystém rybníka rozhodující význam. Z výsledků vyplývá, že 60 i více % respirace systému tvoří respirace zooplanktonu v jarním stádiu čisté vody. Mohou však nastat situace, kdy je díky vysoké průhlednosti umožněn nárůst bentických vláknitých řas. Jejich fotosyntetická asimilace účinně vyrovnává deficit kyslíku způsobený respirací zooplanktonu a nenastávají tak pro ryby nebezpečné deficitní situace, které bývají jinak v tomto období obvyklé.
|
|
| |
|
|
Tématika vztahů mezi rostlinami a atmosférou v aktuální výuce přírodopisu na 2.stupni ZŠ
ČEKAL, Tomáš
Tato bakalářská práce se zabývá tematikou vztahu mezi rostlinami a atmosférou v aktuální výuce přírodopisu na 2. stupni základních škol. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozebírána problematika tří okruhů v bakalářské práci dále sledovaných, a to: 1. Rostliny ve vztahu ke koloběhu uhlíku, 2. Vliv atmosféry na rostliny 3. Význam rostlin pro atmosféru. V praktické části je pak obsažen monitoring výskytu jednotlivých okruhů v učebnicích základní školy (pomocí tabulek) a dále analýza znalostí problematiky těchto okruhů u žáků 9. ročníků ZŠ provedená na základě didaktického testu, který je zpracován formou grafů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Imaging of fluorescence emission signals from healthy and infected leaf tissues
BENEDIKTYOVÁ, Zuzana
Auto-fluorescence rostlinných pletiv může sloužit jako zdroj významných informací o biochemických a fyziologických procesech probíhající v rostlinném organismu. Je totiž vyzařována látkami vlastními rostlině, které jsou obvykle spjaty s primárním nebo sekundárním metabolismem. Rostlinná těla jsou plná fluorescenčních sloučenin, které vyzařují téměř v celém spektru viditelného a částečně i infračerveného záření. Navíc byla tato bohatá škála fluorescenčních reporterů nedávno rozšířena o paletu uměle vnesených fluorescenčních proteinů. Fluorescenční proteiny jsou novodobým nástrojem, který umožňil geneticky značit celé buňky nebo jimi obsahované struktury, studovat lokalizaci proteinů a monitorovat expresi genů nebo molekulární interakce. Zavedení zobrazovacích technik k monitorování fluorescenčních signálů otevřelo možnost získat informaci z milionů bodů současně. Neocenitelnou výhodou těchto v technik je jejich neinvazivní charakter, zachovávají integritu buněk i celého organismu. Zobrazování je vhodné zejména k studiu prostorové heterogenity, například lokalizovanou imunitní odpověď rostliny na pronikající patogen. Zobrazovací metody můžou být použity na úrovni makroskopické nebo mikroskopické, ve dvou nebo třech prostorových dimenzích. Současný pokrok v mikroskopii a zvláště multifotonová mikroskopie otevřela možnost monitorovat fluorescenční signály, které nejsou přístupné pro jednofotonové techniky. Jedným z nich je NAD(P)H fluorescence z nitra intaktního listu.
|
|
| |
host ::
RSS.