Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,141 záznamů.  začátekpředchozí1106 - 1115dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Motivace mládeže k celostní architektuře a práci s prostorem
BUKOVSKÁ, Lenka
Hlavním tématem bakalářské práce je architektura a prostředí, ve kterém ţijeme. Z holistického pohledu vychází nejen architektura, ale i další témata s ní související. Alternativním přístupem je nabízen moţný náhled na vyuţití motivace v pedagogické oblasti. Přiblíţíme si pojmy, které se týkají zdravého bydlení, Feng Šuej, tradičních staveb aj. Uvedeme charakteristiku uměleckých směrů v 19. a 20. století. Návodem pro správnou ?skicu? budoucnosti nám můţe slouţit i zmíněné pozitivní myšlení. V praktické části se dozvíme, jaké mínění a vědomosti o architektuře a prostoru vlastní studenti středních škol. Výsledky byly porovnány mezi SZŠ a SPŠS.
Kaple sv. Anežky České v Čihovicích: Architektura, náboženské aktivity
TOMAN, Bohumil
Práce se zabývá výstavbou moderní kaple a její využití. V prvních dvou kapitolách je nastíněna historie a současnost obce Týn nad Vltavou a Čihovic místa, kde byla kaple zbudovaná. Zároveň je zmíněno propojení Čihovic s Římskokatolickou farností Týn nad Vltavou a uvedené důvody, které vedly k rozhodnutí vybudovat kapli právě v Čihovicích. V další části spíše teoretické, je popsána typologie církevních staveb, ar-chitektonická pravidla a interiér sakrálních staveb. Třetí tématická část se věnuje sa-motné výstavbě kaple sv. Anežky a také diskusi, která se vedla o tom, komu bude kaple zasvěcená. V krátkosti je také popsán průběh slavnostního svěcení kaple. V poslední části je výčet aktivit, které v kapli probíhají nebo budou probíhat.
Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice
IVANEGA, Jan
Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice je zaměřena na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Zájem Jana Ivanegy směřuje ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Analýza pramenné základny (korespondence, účty, plány ze SOA Třeboň) ukázala, že budování zámku Ohrada nebylo tvůrčím aktem jedince, ale průnikem působení celé řady činitelů, od vůle stavebníka přes hospodářské možnosti panství až ke schopnostem stavitele a provádějících řemeslníků. Dosud neznámých inventářů autor využil k rekonstrukci původní podoby a fungování jednotlivých částí komplexu a jeho zasazení do širšího krajinného rámce. Práci uzavírá zamyšlení nad možným využíváním Ohrady po dokončení výstavby a jejím místem v rámci schwarzenberské rezidenční sítě.
Tester periferních zařízení s mikropočítačem ATMEL AVR
KROUPA, František
V této bakalářské práci je popsána realizace testeru rozhraní I2C, SPI a 1WIRE. V teoretické části je uveden jak popis těchto rozhraní, tak protokoly. V praktické části je pak uveden návrh zařízení a popis jeho funkce. Zařízení se skládá ze dvou hlavních částí, a to "master zařízení" (PC vizualizace ovládání testeru) a "slave zařízení" (mikrořadič ATmega-8 a FTDI 232). Funkčnost tohoto zařízení byla prakticky ověřena.
Proměna tváře města Pelhřimova v 2. polovině 19. století a na počátku 20. století
TOMŠŮ, Jaroslava
Předkládaná práce se zaměřila na urbanistický vývoj Pelhřimova přelomu 19. a 20. století. Snaží se na příkladu jednoho města ukázat obecně proces urbanizace. Všímá si hlavně vývoje estetického cítění obyvatel maloměsta a jejich přístupu k památkové péči. Hledá hybatele a iniciátory přestaveb ve městě. Z tohoto hlediska se zaměřila hlavně na pelhřimovský odbor Klubu Za starou Prahu. Jeho členové se na počátku 20. století stali v Pelhřimově poradním orgánem ve věcech přestaveb historického jádra města a zprostředkovali kontakt s pražskými architekty a historiky umění. Díky nim se ve městě realizovaly zajímavé projekty a Pelhřimov na chvíli vystoupil z prostředí maloměstské kultury. Nejvýraznější byla spolupráce s architektem Pavlem Janákem a historikem Zdeňkem Wirthem. Prosazování novodobých uměleckých tendencí ale naráželo na protesty stále konzervativních obyvatel.
Islámská architektura a umění
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce je věnována islámské architektuře, ve svém počátku ale nejdříve popisuje vztahy islámského náboženství k umění a kultuře obecně. Upozorňuje na význam muslimských staveb v souvislosti se symbolikou islámu. Ve třetí kapitole pojednává o střetu dvou civilizací, přičemž bere v úvahu nejdříve vliv islámské kultury na Evropu a následně i ovlivnění islámu Evropou. Čtvrtá kapitola si všímá podrobněji některých důležitých prvků islámské architektury (oblouk, geometrické vzory, ornamentika a kaligrafie) a vyjmenovává základní muslimské stavby. V poslední kapitole je popsán vývoj moderní islámské architektury ve 20. století, který je pak doložen na konkrétních soudobých sakrálních i světských stavbách.
Možnosti a přesahy tradiční lidové architektury jako inspirace pro ekologicky šetrnou architekturu současnosti
KURINCOVÁ, Marie
Práce se zabývá možností využití tradičních poznatků a způsobů výstavby s ohledem na dnešní životní styl a moderní technologie, se zdůrazněním důležitosti hodnoty odkazu, respektu ke krajinnému rázu, individualitě i úctě k okolnímu prostředí. Jde především o poskytnutí informace, jaký převládá současný stav v oblasti architektury rodinných domů a jaké máme možnosti výběru. Se zaměřením na ekologickou architekturu, konkrétně na dřevostavby. V úvodu práce je vystižena problematika současné architektury. Zabývám se zde otázkou, zda musí být tradice a moderní způsob života skutečně v rozporu. Jak dnes měníme své prostředí a jaké jsou možné důsledky do budoucna. Další část práce je zaměřena na tradiční lidové stavby v oblasti Jižních Čech, především v Pošumaví. Druhy staveb, použití a zpracování materiálu a jejich začlenění do krajiny. V poslední části se věnuji ekologické architektuře současnosti. Nejprve jejímu obecnému shrnutí a vytyčení jejího cíle. Následně konkrétnímu zaměření na dřevostavby, které odpovídají tradičním poznatkům a zkušenostem při těžbě a zpracování dřeva.
Architektura v Českých Budějovicích 1850 - 1920
HUŘŤÁKOVÁ HAŠKOVÁ, Sabina
Diplomová práce Architektura v Českých Budějovicích 1850 ? 1920 přináší pohled na urbanizační proměnu města a jeho architektonický vývoj. S novými pracovními podmínkami, které přinášely nově vznikající továrny, a díky stavbě železnice přicházelo do Českých Budějovic nové obyvatelstvo. Tito lidé zde nehledali jen práci. Potřebovali také ubytování. To mělo za následek budování nových nájemních domů. Nejbohatší z nich pak nájemní domy opouštěli a stavěli si reprezentativní vily na okrajích města a v nově vznikajících předměstí. Sledovala jsem postupný růst budov důležitých pro městský život, jako byly hotely, restaurace, kavárny, později také obchodní domy a peněžní ústavy. Velkou roli ve vzdělání obyvatelstva hrály školy. V Českých Budějovicích vznikaly školy české i německé a postupem času si většina školních ústavů postavila vlastní školní objekty, jejichž výstavbou a architekturou jsem se zabývala v samostatné kapitole.V poslední části práce jsem seznámila čtenáře s novými budovami jako Městské (dnes Jihočeské) muzeum, Justiční palác, Okresní dům, Německý dům nebo s budovou českobudějovického nádraží. Sledovala jsem nejen okolnosti jejich vzniku, ale také jejich architekturu a osobnosti, jež se na jejich výstavbě podílely.
Šumné Sezimovo Ústí - po stopách první republiky (funkcionalistická, zejména Baťovská architektura 20. století)
ŘÍHOVÁ, Petra
Práce zhodnotila podíl funkcionalistické architektury a urbanismu města Sezimovo Ústí. Na základě prostudované literatury, dotazníkového průzkumu a vlastního, zejména terénního šetření se snažil autor práce pochopit vliv funkcionalistické architektury a baťovských urbanistických koncepcí a myšlenek na současnost města Sezimovo Ústí 2 a dále se snažil nalézt v životě města odkazy z této doby a jejich zapracováním do projektu naučné stezky přiblížit tuto problematiku dnešní generaci.
Opuštěný prostor. Série nástěnných maleb v prostředí městské periferie.
MALÁK, Martin
V této teoreticko-prakticky zaměřené diplomové práci se zabývám problematikou opuštěného prostoru a jeho potenciálem pro vlastní výtvarnou tvorbu. Nejprve se pokouším nastínit moderní aspekty v umění ve vztahu k periferní tvorbě. Zaměřuji se na výrazný fenomén graffiti a jeho úlohu v rámci kulturního vývoje moderní společnosti. V této souvislosti se snažím charakterizovat fenomén místa a prostoru. Následně se věnuji významu periferie z pohledu psychologie životního prostředí. Po té provádím kritickou reflexi fragmentů teoretických poznatků a nová zjištění uplatňuji v rámci řešení daného výtvarného problému. V praktické části práce vytvářím triptych nástěnných maleb v prostředí městské periferie na téma opuštěného prostoru a následně provádím jejich interpretaci.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 1,141 záznamů.   začátekpředchozí1106 - 1115dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.