|
|
Úmluvy o zákazu biologických a chemických zbraní - shody a rozdíly
JANTAČOVÁ, Veronika
Abstrakt V dnešní době, kdy je hrozba chemického nebo biologického útoku, především ze strany některé z teroristických skupin nebo válčícího státu, reálná. Je potřeba využít všech možných dostupných opatření pro zachování globální bezpečnosti před zbraněmi hromadného ničení. Jedny ze zásadních opatření jsou obsaženy i v mezinárodně závazných Úmluvách o zákazu biologických (bakteriologických) a toxinových zbraní a o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Cílem této práce bylo: ? analyzovat texty obou uvedených Úmluv a získat tak ucelený pohled na problematiku biologických a chemických zbraní z jejich pohledu ? na základě analýzy a systematického porovnání jednotlivých ustanovení získat přehled o shodných a rozdílných prvcích ? na základě výsledů vzájemného srovnání jednotlivých ustanovení posoudit vliv jejich znění, významu a rozsahu na plnění obou úmluv. Po splnění těchto cílů a bylo možno odpověď na stanovenou výzkumnou otázku: Jsou opatření formulovaná v mezinárodních Úmluvách o zákazu biologických a chemických zbraních dostatečná ve svém významu, znění a rozsahu včetně efektivní kontroly? Teoretická část je zaměřena především na definici biologických a chemických zbraní, a působení jejich účinných látek. Pro získání představy o závažnosti existence mezinárodních Úmluv o zákazu těchto zbraní je uvedena stručná historie jejich používání i historie, provázející jednání ohledně jejich zákazu. Stanovených cílů bylo dosaženo za pomoci metod kvalitativního výzkumu. Po podrobné analýze obou textů a systematickém posouzení jednotlivých opatření, která jsou v nich obsažena, byl zjištěn především rozsah a celkové znění každé z Úmluv. Následně byly shodné i rozdílné články porovnány ve svém znění, významu i rozsahu, aby bylo možné vypozorovat rozdíly, jež by mohly mít vliv na samotné plnění obou Úmluv. Po celkovém přezkoumání shod a rozdílů a po zhodnocení rozsahu, znění a významu jednotlivých rozdílných ustanovení mohlo být odpovězeno na výzkumnou otázku a současně mohla být vymezena určitá doporučení, která svým významem mohou dopomoci k efektivnějšímu plnění ustanovení Úmluv. Podle výsledků porovnání jednotlivých ustanovení obou Úmluv je potřeba konstatovat, že opatření formulovaná v CWC se jeví jako dostačující pro plnění svých závazků. Zatímco opatření obsažená v BWC jsou především, co se týče absence jakýchkoli kontrolních opatření, potřebných jako informace pro zpětnou vazbu o plnění ustanovení Úmluvy, nepovinnosti deklarovat informace o činnostech nezakázaných Úmluvou a nepřesných definic komponent, se ve svém znění, rozsahu a významu jeví pro své účely jako nedostačující. Zásadní nápravou pro plnění zásad BWC by bylo přijetí souboru kontrolních opatření po vzoru CWC, které má na plnění cílů Úmluvy zásadní vliv. Efektivní může být i navrhované doplnění stávajících článků, u kterých by se změnou znění rozšířil rozsah a zvýšil důraz na některé oblasti ustanovení.
|
|
|
Metody omezení nadměrného rozvoje fytoplanktonu
CHADTOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled metod boje proti nadměrnému rozvoji fytoplanktonu. Práce také zahrnuje kritické zhodnocení použitelnosti, úspěšnosti a rizik těchto metod. Metody boje proti rozvoji nadměrné biomasy sinic a řas lze rozdělit na přímé a nepřímé. Zatímco metody přímé působí přímo proti fytoplanktonu, metody nepřímé jsou založeny většinou na snížení množství živin dostupných pro růst fytoplanktonu. Obě tyto metody lze dále rozdělit na biologické, fyzikálně-mechanické a chemické. Mezi přímé metody fyzikálně-mechanické patří ultrazvuk a proplachovaní a ředění, metody přímé chemické zahrnují použití algicidů, koagulantů či flokulantů. Metody přímé biologické jsou speciálně rozděleny na principu parazitismu (viry, baktérie a houby), konkurence (řasy), alelopatie (extrakty z vyšších rostlin), predace (prvoci a býložravé ryby). Mezi metody nepřímé mechanické patří těžba a překrývání sedimentu. Chemickými metodami se rozumí vazba živin do nerozpustných sloučenin v sedimentu a biologickými využití společenstev bakterií pro mineralizaci sedimentů. V dalších částech práce se věnuji charakteristice řas a sinic a také faktorům ovlivňujícím vznik a vývoj vodního květu. V této části práce se zaměřuji hlavně na sinice, jejich toxiny a vliv, který mají na jednotlivé složky vodních ekosystému.
|
|
|
Významné patogenní mikroorganismy syrového kravského mléka
HRUBEŠOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá problematikou výskytu patogenních mikroorganismů v syrovém kravském mléce, se zvláštním zaměřením na Campylobacter jejuni a Staphylococcus aureus, včetně jejich negativního vlivu na zdraví konzumentů. Problematika konzumace syrového mléka byla v poslední době dosti diskutovanou otázkou a je v této práci podrobněji rozvedena. S ohledem na možný výskyt patogenních mikroorganismů je nezbytné syrové mléko před konzumací tepelně ošetřit. I přes tuto skutečnost řada konzumentů tento technologický postup nerespektuje a tím ohrožuje své zdraví.
|
|
|
Činnost složek integrovaného záchranného systému při podezření na možný teroristický útok za použití biologických agens a toxinů
MAISTRYSZINOVÁ, Soňa
Možnost použití biologických zbraní se stala reálnou skutečností. Vzhledem k charakteru a organizační proměně fenoménu terorismu a událostem, které se vztahují k teroristickým útokům současnosti, se prohlubuje zájem odborníků, politiků i veřejnosti a samozřejmě také masmédií o hrozbu bioterorismu a možnost zneužití zbraní hromadného ničení. Biologický útok je záměrné použití živých mikroorganismů nebo jejich toxických produktů k vyvolávání onemocnění a smrti u lidí, zvířat a rostlin. Tato problematika je velmi široká, proto je tato práce zaměřena zejména na stručné shrnutí hlavních aspektů tohoto problému, s důrazem na připravenost integrovaného záchranného systému na mimořádnou událost, popřípadě krizovou situaci, která by mohla nastat v důsledku zneužití biologických zbraní. Metody biologického útoku a jeho hlavní charakteristiky. Veřejnost musí být lépe informována o možnostech ultrateroristických útoků a připravována na možnou reakci v případě těchto útoků. Nárůst v uvědomování by pravděpodobně významně přispěl ke snížení ztrát při použití těchto zbraní teroristy. Přípravu obyvatelstva je třeba zaměřit na otázky jaké reálné hrozby těchto teroristických útoků existují, jak identifikovat příznaky útoků s použitím zbraní hromadného ničení a jak se odpovídajícím způsobem chránit. Pro ochranu obyvatelstva je to dále řada dalších opatření, jako jsou dostatečné zásoby ochranných masek, vybavení prostředky pro dekontaminaci, připravený program pro hromadnou vakcinaci, širší a důkladnější plánování postupů při vzniku mimořádné situace, informace o pohotovostních úkrytech apod.
|
host ::
RSS.