|
|
Porod očima rodičky
ZADRAŽILOVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá představami těhotných žen o jejich porodu a tuto představu následně porovnává s reálným průběhem porodu. V teoretické části byla objasněna problematika porodu, jeho průběh a péče porodní asistentky v každé z jednotlivých dob porodních a mimo to byly uvedeny alternativní možnosti vedení porodu. Vzhledem k tématu bakalářské práce byla popsána i psychofyzická příprava na porod, porodní plán, role doprovodu během porodu a prevence vzniku porodního poranění. Pro výzkumnou část práce byly stanoveny dva cíle, a to zjistit představy žen o porodu a ty poté porovnat se skutečným průběhem porodu. Z těchto dvou cílů následně vyplynuly dvě výzkumné otázky, které se dotazovaly na představy a vize žen o porodu a na to, jak rodičky svůj porod vnímaly. K realizaci výzkumného šetření byla použita kvalitativní metoda polostrukturovaného hloubkového rozhovoru se ženami před porodem a po porodu. Výzkum proběhl v průběhu měsíce ledna a února 2018 s patnácti respondentkami, které souhlasily s poskytnutím rozhovoru. Rozhovor byl rozdělen na dvě části a to část před porodem a po porodu. V rámci rozhovoru před porodem ženy odpovídaly na devět a po porodu na deset otevřených otázek. Po sesbírání dat byly rozhovory doslovně přepsány a analyzovány prostřednictvím metody tužka a papír, poté byly odpovědi označeny kódy a zařazeny do vytvořených kategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny respondentky se na porod informovaly, ať už z internetu nebo předporodních kurzů a nejčastěji si přály, aby byl jejich porod rychlý. Některé z respondentek měly sepsaný porodní plán a všechny respondentky chtěly k porodu partnera jako doprovod a některé kromě toho chtěly i dulu nebo soukromou porodní asistentku. Na porodní bolesti se většina respondentek nepřipravovala a téměř všechny respondentky chtěly nějakým způsobem využít během první doby porodní hydroanalgezii. Nadpoloviční většina respondentek používala během těhotenství nějakou z metod prevence poranění hráze. Od porodní asistentky respondentky nejčastěji očekávaly, že bude přátelská a bude umět poradit. Samotný průběh porodu nejčastěji respondentky hodnotily jako nezapomenutelný a kladný "zážitek". Podle většiny respondentek byla porodní asistentka milá a uměla jim podat srozumitelné informace. Prostředí porodního sálu působilo na téměř všechny respondentky příjemně. Většina respondentek zvládala porodní bolesti dobře. Všechny respondentky vnímaly doprovod u porodu jako psychickou podporu. U většiny respondentek došlo během porodu k porodnímu poranění. Téměř všechny respondentky uplatnily během porodu některou ze znalostí zjištěných v těhotenství a u všech respondentek, které měly sepsaný porodní plán, byla přání alespoň částečně splněna. Z výzkumného šetření vyplynulo, že se samotným průběhem porodu byla většina respondentek spokojena a jejich představa se od následné reality výrazně nelišila. Tato bakalářská práce může být využita pro těhotné ženy jako zdroj doplňujících informací nebo pro studentky porodní asistence jako shrnutí péče porodní asistentky o ženu během porodu. Volně přiloženou informační příručku mohou dostávat těhotné ženy v předporodním kurzu jako stručný souhrn průběhu porodu.
|
|
|
Anthropological perception of current home births without medical assistance.
Drabantová, Lucia ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koudelová, Jana (oponent)
Práca pojednáva o súčasných domácich porodoch v rozvinutých krajinách. Úvodom sa zaoberá vznikom modelu ľudského porodu na pozadí evolučných mechanizmov a z nich vyplývajúcich biologických rizík, ktoré dokladá údajmi o materskej a novorodeneckej mortalite. Domáce porody chápe v komplexnom merítku a tak je ich postavenie uvedené na historickom pozadí vzniku súčasného modelu porodníctva vo vybraných krajinách. Na základe typológie žien a faktorov, ktoré ich ovplvnili prináša najčastejší obraz ženy a okolností, ktoré vedú k voľbe domáceho porodu. Práca je zameraná na porovnanie porodov doma a v porodnici vzhľadom k výskytu nežiadúcich zdravotných komplikácií. Kedže toto porovnanie viedlo k zisteniu, že výsledky porodov sú vo veľkej miere ovplyvnené vykonanými lekárskymi zákrokmi je porovnaná aj frekvencia týchto zákrokov. Vyšší výskyt intervencií pri porodoch v porodnici može byt zčasti vysvetlený zmenou v demografickom profile rodičiek, ktorá zvyšuje riziká spojené s porodom v domácnosti. Údaje spracované v práci naznačujú, že dnešné domáce porody si vyžadujú rozsiahlu implementáciu systémových zmien, a preto sa k domácim porodom ako k bezpečnej alternatíve neprikláňa. Kedže porody v porodnici nepovažuje za vhodné z hľadiska nadmerného množstva intervencií, volí kompromis v podobe domácich porodných izieb,...
|
|
|
Biologické a sociální charakteristiky rodiček v České republice
Kaplanová, Helena ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Cílem práce je postihnout vývoj vybraných demografických ukazatelů a jejich srovnání v dlouhodobém časovém období nebo ve vybraných letech charakterizující narozené děti a jejich matky - rodičky na území České republiky. Ukazatele jsou rozděleny podle toho, co popisují, na biologické charakteristiky, sociální charakteristiky a zdravotní charakteristiky. Mezi analyzované biologické charakteristiky patří věk, četnost, pořadí narozených a parita rodiček. Mezi zkoumané sociální charakteristiky patří rodinný stav a vzdělání. V rámci zdravotních charakteristik se práce věnuje těhotenství a porodu, užívání návykových látek a bezdětnosti. Dále je popsán vývoj zmiňovaných charakteristik a jejich kombinací pro kraje České republice podpořený shlukovou analýzou, která potvrdila regionální diferenciaci. K významným zjištěním patří, že stále pokračuje posun rodiček do vyšších věkových skupin, stoupá podíl narozených mimo manželství, zvyšuje se zastoupení žen s vyšším vzděláním a zvyšuje se podíl ukončení porodů císařským řezem. Na závěr práce je připojen popis současné typické rodičky.
|
|
|
Rozdílnosti poskytované péče během porodu ve vybrané české a finské porodnici
VOSMEKOVÁ, Tereza
Téma bakalářské práce je "Rozdílnosti poskytované péče během porodu ve vybrané české a finské porodnici." Teoretická část je rozdělena na tři hlavní podkapitoly. V první části jsme se zabývaly rozdílnostmi ve vzdělávání a v kompetencích ve vybraných zemích. Druhá podkapitola je zaměřena na popsání průběhu porodu a roli porodní asistentky v jednotlivých dobách porodních. Ve třetí podkapitole se věnujeme farmakologickému a nefarmakologickému tišení bolesti v průběhu porodu. Výzkumná část pojednává o rozdílnostech v péči během všech dob porodních, od příjmu rodičky na porodní sál až po její přesun na stanici šestinedělí a následně dobu pobytu ve zdravotnickém zařízení. Pro psaní bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zjistit, rozdílnosti v péči o ženu při porodu v České republice a ve Finsku. Na základě cíle byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaký je rozdíl v kompetencích porodních asistentek v České republice a ve Finsku? Výzkumná otázka 2: Které intervence nejčastěji využívají porodní asistentky v České republice a ve Finsku ke zvládání bolesti u rodiček? Ke zpracování bakalářské práce byla zvolena technika kvalitativního výzkumného šetření a to metodou polostrukturovaného rozhovoru, jehož cílem bylo získat detailní informace o zvoleném tématu. Pro rozhovor bylo předem stanoveno 13 otázek. Pro analýzu dat byla zvolena metoda kódování v ruce neboli tužka a papír. Výzkumný soubor tvořily 3 porodní asistentky z České republiky a 3 porodní asistentky z Finska. Rozhovory byly zcela anonymní, dobrovolné a všechny respondentky byly poučeny o možnosti jej kdykoli ukončit. Šetření probíhalo v období leden až únor 2016. První otázky byly identifikační, týkající se věku respondentek, vzdělání a doby praxe na porodním sále. Další otázky byly zaměřeny na období od příjmu rodičky na porodní sál až po její propuštění. Získaná data byla rozdělena do pěti hlavních kategorií, a to: Příjem na porodní sál, 1. doba porodní, 2. doba porodní, 3. doba porodní a Propuštění a následně rozděleny do podkategorií. Pro přehlednost byla vytvořena tabulka s identifikačními údaji respondentek a dále schémata u jednotlivých kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že jsou rozdíly v naplňování kompetencí porodních asistentek v uvedených zemích. Za hlavní rozdíl bychom označili možnost vést ve Finsku celý fyziologický porod od začátku do konce pouze porodní asistentkou bez dozoru lékaře. Porodní asistentky jsou také kompetentní ve vedení porodu polohou podélnou koncem pánevním a vedou i porody do vody. Ovšem i ve Finsku záleží na zvyklostech zdravotnického zařízení, ve kterém je porod veden. Další zjištěním byl rozdíl v možnosti podávání léků v průběhu porodu, kdy ve Finsku je podání určitých léků v kompetenci porodní asistentky, která může provádět i podání pudendální analgezie. České porodní asistentky jsou závislé na rozhodnutí lékaře. Dále z výsledků rozhovorů vyplynula obliba farmakologického tlumení bolesti finskými porodními asistentkami a rodičkami, zejména možnost využití epidurální analgezie u prvorodiček a spinální analgezie u vícerodiček, a naopak preference nefarmakologického tlumení bolesti mezi českými porodními asistentkami a rodičkami. Vyhledávanou metodou tlumení bolesti nefarmakologickou cestou je mezi českými rodičkami a porodními asistentkami hydroanalgezie a pobyt na gymnastickém míči. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro zájemce o jiný ošetřovatelský systém, pro studentky porodní asistence, které uvažují o vycestování do zahraničí, nebo lze jeho upravenou část publikovat v odborném časopise.
|
|
|
Telefonicky asistovaná první pomoc u probíhajícího porodu
MORAVCOVÁ, Adéla
Obsahem této bakalářské práce je poskytnutí profesionální pomoci u probíhajícího porodu po telefonickém spojení. Správné poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu operátorem zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby je velmi důležité pro rodičku a její okolí. Poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu po telefonickém spojení spočívá, jak v samotném porodu, tak i ošetření matky a novorozence po porodu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje nejenom telefonicky asistované první pomoci u probíhajícího porodu, ale i průběhu fyziologického porodu i porodu patologického a postupy k poskytnutí první pomoci u probíhajícího porodu. Teoretická část začíná definováním pojmu porod, historií a současností porodnictví. Dále je rozebrán samotný porod, jeho možné komplikace a první pomoc s ošetřovatelskou péčí. V závěru teoretické části je popsána práce zdravotnického operačního střediska ZZS a postupy k telefonicky asistované první pomoci u probíhajícího porodu a telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace novorozence.
|
|
|
Komfort rodičky v průběhu porodu
HANZALOVÁ, Martina
Bakalářská práce pojednává o komfortu rodičky v průběhu porodu. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola se zabývá zejména popsáním porodu a jeho klasifikací. Druhá kapitola pojednává o komplexnosti ošetřovatelské péče o rodičku v průběhu celého porodu a péčí porodní asistentky v jednotlivých dobách porodních. Poslední kapitola popisuje veškeré aspekty ovlivňující průběh porodu. Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena na spokojenost rodiček s nabídnutým komfortem v průběhu jejich porodu. Před vypracováním bakalářské práce byly stanoveny dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zjistit informovanost žen o farmakologických a nefarmakologických metodách zvládání bolesti v průběhu porodu. Druhým cílem bylo zjistit spokojenost žen s poskytnutým komfortem na porodním sále, s přístupem a jednáním zdravotnického personálu. Ke zjištění stanovených cílů byly zvoleny tři výzkumné otázky: Jaké možnosti farmakologických a nefarmakologických metod k tlumení bolesti v průběhu porodu ženy znají a využívají? Jaké relaxační pomůcky, sloužící k celkovému uvolnění, byly ženě nabídnuty v průběhu porodu? Jak byla žena v průběhu porodu spokojena s prostředím a přístupem zdravotnického personálu? K vypracování výzkumné části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, jehož cílem bylo získat detailní a komplexní informace o studované problematice. Celý výzkum byl zpracován do dvou hlavních kategorií, které se dále dělí na jejich podkategorie. Z výsledků provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že většina respondentek zjišťovala informace o průběhu porodu na internetu, dalším přínosným zdrojem byla odborná literatura, předporodní kurzy apod. Jako nejvíce známa alternativní metoda u respondentek při tlumení bolesti se prokázala hydroanalgezie ve formě sprchy či koupele. Z farmakologických možností tlumení bolesti respondentky uvedly pouze epidurální analgezii. Kategorie komfort popisuje celkový komfort nabídnutý rodičkám ze strany porodní asistentky v průběhu porodu. Většině respondentkám byla poskytnuta předporodní příprava s předem domluveným souhlasem a bylo jim umožněno pití na porodním sále. Většině dotázaných byly nabídnuty nefarmakologické metody k tlumení bolesti jako jsou úlevové polohy, gymnastický míč, masáže, hydroanalgezie apod. Žádné z oslovených rodiček nebyla nabídnuta epidurální analgezie, avšak u jedné respondentky se tišila bolest pomocí farmakoterapie. Práce se dále zabývá přítomností doprovázejících osob u porodu a působení prostředí porodního sálu na rodičky. Výzkum ukázal, že opět většina respondentek neměla s prostředím problém ani závažné výhrady. Kategorie posuzující spokojenost žen s přístupem porodních asistentek a aktivitě k uspokojení potřeb a přání respondentky ukazuje, že vesměs všechny ženy vnímaly přístup porodních asistentek kladně. Porodní asistentky byly rodičkám nejenom psychickou oporou, ale staraly se i o jejich fyzické pohodlí a dostatečně je edukovaly o průběhu porodu. Pouze v jednom případě nebyla žena zcela spokojená a v jednom případě by respondentka ocenila větší informovanost ze strany porodních asistentek. Negativní hodnocení respondentky ovlivňuje neprofesionální přístup porodních asistentek. Výzkumná práce poukazuje na to, že ve zdravotnictví nejde pouze o rutinní práci, ale především o lidský přístup a komunikaci. Porodní asistentky by se za každé situace měly chovat empaticky, udržovat si své profesionální asertivní chování vůči rodičkám a zároveň se snažit jim co nejvíce pomoci ulevit od bolesti za pomoci dostupných metod v tak náročné životní situaci jakou porod zcela určitě je.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o rodičku a novorozence v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
KADEŘÁBEK, Petr
Ošetřovatelskou péči o rodičku a novorozence vykonává jako člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nelékařský zdravotnický pracovník. Nelékařským zdravotnickým pracovníkem se rozumí všeobecná sestra se specializací, nebo zdravotnický záchranář. Zdravotnický záchranář se může během své praxe setkat s probíhajícím, nebo dokončeným porodem mimo nemocniční prostředí. Má k dispozici pouze porodnický balíček a jiné standardní vybavení vozu zdravotnické záchranné služby. I přes tento handicap oproti nemocničnímu zařízení musí zdravotnický záchranář, stejně jako v jiných akutních situacích odvést profesionální výkon. Poskytnout matce a novorozenci maximální péči a především minimalizovat ohrožení jejich života. Jeho úkolem je proto být adekvátně teoreticky a prakticky připraven k odvedení porodu v terénu včetně následné ošetřovatelské péče o rodičku a novorozence mimo zdravotnické zařízení. Bakalářská práce na téma ,,Ošetřovatelská péče o rodičku a novorozence v podmínkách přednemocniční neodkladné péče" je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá probíhajícím porodem mimo nemocniční zařízení za přítomnosti zdravotnického záchranáře bez dočasné přítomnosti lékaře záchranné služby. Mezi hlavní body v této bakalářské práci patří vybavení vozu zdravotnické záchranné služby k porodu, vyšetření rodičky, transport rodičky a plodu in utero, tedy v děloze do nemocničního zařízení, odvedení porodu v mimonemocničním prostředí a následná ošetřovatelská péče o rodičku a novorozence. Z důvodu obsáhlosti daného tématu se zabývám výhradně fyziologickým porodem a nezahrnuji veškeré komplikace, které mohou porod provázet. Výzkumná část bakalářské práce si kladla za cíle zmapovat teoretické znalosti a tím i praktické zkušenosti zdravotnických záchranářů s již probíhajícím porodem v přednemocničních podmínkách, včetně následné ošetřovatelské péče o matku a novorozence. V souvislosti s cíli byla stanovena hypotéza, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečné teoretické znalosti v souvislosti s již probíhajícím porodem včetně následné ošetřovatelské péče o matku a novorozence. V této práci byl uplatněn kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazník. Jako techniku dotazování byl použit tištěný standardizovaný dotazník, který byl anonymní. Dotazníková data byla získávána od února do března 2013. Cílovou skupinou byli zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Velikost zkoumaného vzorku činil 102 osob. Pro potvrzení dané hypotézy byla určena konkrétní oblast otázek se sedmnácti otázkami zaměřenými na ošetřovatelskou péči o rodičku a novorozence. Odpovědi na tyto otázky byly sečteny, zpracovány a vyhodnoceny SPSS programem a následně vloženy do přehledných tabulek. Každá otázka byla následně statisticky vyhodnocena chí - kvadrát testem. Dostatečná úroveň teoretických znalostí byla prokázána pouze u deseti otázek, zbylých sedm otázek nedosahovalo určené dostatečné hladiny statistické významnosti. Z výzkumného šetření tedy vyplývá, že zdravotničtí záchranáři nemají dostatečné teoretické znalosti a tím tedy byla stanovená hypotéza zamítnuta. Příčinou tohoto zjištění je pravděpodobně nízká četnost porodnických situací v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Tato práce by především měla posloužit studentům a zdravotnickým záchranářům, jako zdroj a souhrn potřebných informací zejména v oblasti porodu v přednemocniční neodkladné péči a ošetřovatelské péče o rodičku a novorozence. Výsledky výzkumného šetření by mohly být prvotním impulsem pro zavedení odborných seminářů obsahující teoretickou část ale i praktický nácvik zaměřených na porodnické situace v přednemocničních podmínkách.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu při porodu koncem pánevním
KUČEROVÁ, Dagmar
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o ženu při porodu koncem pánevním. V teoretické části jsou popsány fáze a průběh spontánního porodu, příčiny, diagnostika a rizika při porodu koncem pánevním, mechanismus porodu plodu koncem pánevním a činnost porodní asistentky při vaginálním porodu plodu koncem pánevním. V praktické části jsou tři základní cíle, hypotézy a výzkumná otázka. Cílem práce bylo zjistit, jaká je informovanost porodních asistentek o možnostech vedení porodu koncem pánevním a možných komplikacích porodů koncem pánevním a jaké mají porodní asistentky zkušenosti s vedením porodu koncem pánevním vaginální cestou a zjistit, jaká byla informovanost rodiček o možnostech vedení porodu koncem pánevním před porodem a kým byly informovány. Na základě cílů byly stanoveny hypotézy a výzkumná otázka, které měly potvrdit, že porodní asistentky znají podmínky vedení porodu koncem pánevním a mají zkušenosti s péčí o ženy při vaginálním vedení porodu koncem pánevním a že rodičky měly dostatek informací o vedení porodu koncem pánevním a kým byly informovány. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní a kvalitativní formou. Kvantitativní sběr dat probíhal metodou anonymních dotazníků, které byly rozdány porodním asistentkám na porodních sálech v nemocnicích Prachatice, Strakonice, Tábor, Jindřichův Hradec, Plzeň a Klatovy. Kvalitativní sběr probíhal formou rozhovoru, který byl prováděn s ženami po porodu na oddělení šestinedělí v nemocnici Prachatice. Hypotéza 1 byla, že porodní asistentky znají podmínky vedení porodu koncem pánevním. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 byla, že porodní asistentky mají dostatek teoretických znalostí o vedení porodu koncem pánevním vaginální cestou. Hypotéza byla potvrzena. Výzkumná otázka byla zodpovězena, rodičky byly dostatečně informovány o možnostech vedení porodu koncem pánevním již v prenatální poradně. Byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace pro porodní sál nemocnice Prachatice.
|
|
|
Význam předporodní přípravy
BUREŠOVÁ, Markéta
Předporodní příprava má v období těhotenství nezastupitelnou roli. Seznámí ženu s průběhem těhotenství, jak při porodu co nejefektivněji spolupracovat, jak zvládnout šestinedělí a naučí ženy základní péči o své miminko. O významu předporodní přípravy pro budoucí matky není pochyb, ale hraje i nedílnou součást v profesi porodní asistentky. V současné době péče o fyziologicky těhotné patří do náplně porodní asistentky a je zakotvena ve vyhlášce MZ ČR č. 55/2011 Sb. § 5 o kompetencích porodní asistentky. Již 10 let sama vedu předporodní přípravu v Klatovech. Ráda bych zjistila, zda je předporodní příprava v tomto regionu dostačující a z jakého důvodu by měly porodní asistentky zájem vést předporodní kurzy. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Respondentkami byly porodní asistentky pracující na porodním sále gynekologicko-porodnického oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Po zpracování rozhovorů jsem mohla odpovědět na výzkumnou otázku č. 1: Jak hodnotí porodní asistentky předporodní přípravu v klatovském regionu? Zcela jasně vyplynulo, že předporodní příprava v Klatovech je na dobré úrovni. Rovněž byla zodpovězena výzkumná otázka č. 2: Z jakého důvodu by měly porodní asistentky zájem o vedení předporodní přípravy? Respondentky se shodly na tom, že by je na práci motivovala hlavně spolupráce s těhotnými ženami. Výsledky výzkumného šetření by se mohly použít pro zkvalitnění a rozšíření péče pro těhotné v kurzech předporodní přípravy v Klatovech a současně mohou být použity jako manuál pro porodní asistentky, jak vést předporodní přípravu.
|
|
|
Potřeby rodících žen
KUBAŇOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá potřebami rodících žen. Cílem výzkumu bylo identifikovat potřeby rodících žen, jak je vnímají porodní asistentky a jak je vnímají samy rodičky a potom tyto potřeby porovnat. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda nedirektivního rozhovoru. Rozhovory byly vedeny s 15 porodními asistentkami a s 31 rodičkami ve čtyřech porodnicích, jedna z toho v Rakousku a následně zpracovány metodou obsahové analýzy. Z výsledků vyplývá, že pro rodičky samotné patří mezi nejdůležitější potřeby rozhodovat o tom, jaké osoby u porodu budou, žádoucí přístup personálu, vlastní péče personálu a jejich fyzické potřeby. Porodní asistentky považují za nejdůležitější potřeby rodiček atmosféru kolem porodu, dále stejně jako rodičky žádoucí přístup personálu, vlastní péči personálu a fyzické potřeby rodiček a kromě toho ještě kompetenci rodiček, informovanost a vnímání porodu především jako výsledku. Při porovnání jednotlivých porodnic bylo zjištěno, že nejméně potřeb mají rakouské rodičky a nejvíce potřeb mají české rodičky rodící v nejmenší zkoumané porodnici. Porodní asistentky v jednotlivých porodnicích se ve vnímání potřeb rodiček mezi sebou tolik neliší, nejméně však potřeby rodiček vnímají porodní asistentky v největší porodnici. Z práce vyplynulo, že vlastní potřeby mají při výkonu své práce i samotné porodní asistentky a i tyto potřeby byly identifikovány. Autorka poukazuje na to, že porodní asistentky by měly znát potřeby rodiček nejen obecně, ale měly by znát potřeby konkrétní ženy, o kterou pečují. Navrhuje proto zavedení porodního plánu, který by sestavila porodní asistentka s rodičkou a který by se stal součástí ošetřovatelské dokumentace.
|
host ::
RSS.