|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Od pomazánky po rostliny z celého světa - environmentální výukový program pro předškolní vzdělávání
ŠEJVLOVÁ, Nicole
Bakalářská práce se zaměřuje na seznámení dětí v předškolním věku s environmentální výchovou prostřednictvím praktických činností spojených s růstem rostlin a zpracováním exotického ovoce. Hlavním cílem je rozvíjet u dětí základní znalosti o zákonitostech růstu rostlin, klíčení semen a faktorech ovlivňujících jejich růst. Praktická část zahrnuje pěstování avokáda, od samotného klíčení semene až po růst rostliny, a následné zpracování plodů avokáda do zdravé pomazánky. Dále se práce zabývá poznáváním exotického ovoce všemi smysly, což zahrnuje ochutnávání, čichání, dotýkání se a vizuální pozorování různých druhů ovoce. Děti se učí rozpoznávat různé druhy ovoce, získávají povědomí o jejich původu a nutriční hodnotě a zkoumají různé způsoby jejich zpracování. Prostřednictvím těchto aktivit děti nejen získávají praktické dovednosti a vědomosti o přírodě a zdravé výživě, ale také rozvíjejí své motorické a smyslové schopnosti. Práce se věnuje metodickým postupům a pedagogickým přístupům, které podporují zájem dětí o environmentální témata a jejich aktivní zapojení do učení. Celkově tato bakalářská práce přináší komplexní pohled na implementaci environmentální výchovy v předškolním vzdělávání a nabízí konkrétní nástroje a metody pro učitele, jak efektivně začlenit tyto činnosti do každodenní výuky.
|
|
|
Aplikace superabsorbentů do půdy a její vliv na růst rostlin
Závodská, Petra ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou a studiem superabsorbentů s obsahem nutrientů, konkrétně makronutrientů dusíku, fosforu a draslíku. Superabsorbenty jsou polymery, nejčastěji polymery kyseliny akrylové, které dokážou pojmout obrovské množství vody, aniž by se v nich rozpustily. Ve své struktuře jsou schopny vodu udržet a z tohoto důvodu jsou velmi perspektivními látkami pro použití v zemědělství. Experimentální část byla zaměřena na porovnání pěstované kukuřice s přítomností superabsorbentů v půdě a v samotné půdě bez přídavku superabsorbentů. Rostliny byly pěstovány ve třech časových úsecích, konkrétně 46 dní, 60 dní a 74 dní. Po dobu experimentů byly rostliny pěstovány s dostatkem vláhy a v kontrolovaných podmínkách pěstebního boxu pod UV lampou, která simulovala den a noc, kdy byla 12 hodin zapnuta a 12 hodin vypnuta. Nakonec byla provedena obrazová analýza v programu HARFA, ze které jsme dostali informaci o rozvětvení kořenů. Výsledky byly doplněny o rozbory půdy a rostlin.
|
|
|
Vliv mykorhizy na tvorbu sekundárních metabolitů u rostlin
Pikorová, Markéta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rydlová, Jana (oponent)
Mykorhizní symbióza, mutualistický vztah mezi symbiotickou houbou a kořeny rostlin, je řazena mezi významné mezidruhové interakce. Udává se, že v této symbióze žije kolem 90% terestrických cévnatých rostlin. Arbuskulární mykorhiza (AM) je nejčastěji se vyskytujícím druhem mykorhizy a zároveň nejčastějším druhem symbiózy u vyšších rostlin. Tvoří ji přibližně 80% všech rostlinných druhů. Symbiotickým soužitím s houbou rostlina často získává výhody, jako jsou například vyšší odolnost vůči stresovým faktorům, rezistence k patogenům či zlepšení příjmu živin. V posledních letech řada prací zjišťuje, že mykorhiza pozitivně ovlivňuje produkci sekundárních metabolitů rostlin. Tento vliv se může projevovat jak kvantitativně, zvýšením koncentrace metabolitu v rostlině, tak i kvalitativně, změnou spektra produkovaných látek. Tyto látky mohou mít pro člověka význam v různých oblastech. Medicínský výzkum stále rozšiřuje spektrum látek, vyznačujících se bioaktivním účinkem, jež mají původ právě v rostlinném sekundárním metabolismu. Cílem této práce je formou literární rešerše vytvořit přehled současného stavu výzkumu, týkajícího se vlivu mykorhizní symbiózy na obsah sekundárních metabolitů v rostlinách, především těch s bioaktivním účinkem. V práci bude popsán význam mykorhizní symbiózy a jaký je její vliv na...
|
|
|
Aplikace superabsorbentů do půdy a její vliv na růst rostlin
Závodská, Petra ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou a studiem superabsorbentů s obsahem nutrientů, konkrétně makronutrientů dusíku, fosforu a draslíku. Superabsorbenty jsou polymery, nejčastěji polymery kyseliny akrylové, které dokážou pojmout obrovské množství vody, aniž by se v nich rozpustily. Ve své struktuře jsou schopny vodu udržet a z tohoto důvodu jsou velmi perspektivními látkami pro použití v zemědělství. Experimentální část byla zaměřena na porovnání pěstované kukuřice s přítomností superabsorbentů v půdě a v samotné půdě bez přídavku superabsorbentů. Rostliny byly pěstovány ve třech časových úsecích, konkrétně 46 dní, 60 dní a 74 dní. Po dobu experimentů byly rostliny pěstovány s dostatkem vláhy a v kontrolovaných podmínkách pěstebního boxu pod UV lampou, která simulovala den a noc, kdy byla 12 hodin zapnuta a 12 hodin vypnuta. Nakonec byla provedena obrazová analýza v programu HARFA, ze které jsme dostali informaci o rozvětvení kořenů. Výsledky byly doplněny o rozbory půdy a rostlin.
|
|
|
Functioning of arbuscular mycorrhiza in relation to fungal community composition and environmental conditions
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Šmilauerová, Marie (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Arbuskulárně mykorhizní (AM) symbióza, velmi rozšířený vztah mezi rostlinami a houbami, je založena na vzájemném výměnném obchodu. Tento křehký vztah funguje na široké škále od mutualismu po parazitismus v závislosti na konkrétních podmínkách. Disertační práce si klade za cíl propojit fungování AM symbiózy se složením společenstev AM hub v kořenech rostlin a s podmínkami prostředí. Práce je rozdělena na metodickou a faktickou část a je složena ze tří publikací a jednoho manuskriptu. Všechny čtyři experimenty byly založeny ve skleníkových podmínkách s vybranou hostitelskou rostlinou (Medicago sp.). Hostitelské rostliny byly inokulována jediným druhem AM houby v článcích I a II, a syntetickým společenstvem složeným z pěti druhů AM hub ve článcích III a IV. Druh hostitelské rostliny, množství fosforu v substrátu a typ substrátu hrály důležitou roli pro dosažení mutualistické symbiózy v článku I. Výsledky z článku II ukázaly, že mitochondriální a jaderné qPCR markery mohou být použity alternativně pro kvantifikaci konkrétních druhů AM hub, avšak vnitrokořenová biomasa AM hub lépe souvisela s počtem kopií jaderné DNA než mitochondriální DNA. Fungování AM symbiózy bylo výrazně modulováno dostupností fosforu, zastíněním a nedostatkem vody, nicméně tyto rozdílné abiotické podmínky měly jen velmi omezený...
|
|
|
FENOLOGIE DŘEVA STROMŮ A KEŘŮ NA HORNÍ HRANICI LESA V ZÁVISLOSTI NA MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem mikroklimatických podmínek (teplota vzduchu u vzrostných vrcholů, teplota kmene a půdy) na fenologii dřeva stromů (Picea abies) a keřů (Pinus mugo), rostoucích na stejné lokalitě v ekotonu horní hranice lesa (HHL). Fenologický a mikroklimatický výzkum probíhal v Krkonoších v nadmořské výšce 1 370 m n. m. ve vegetačním období roku 2017, s cílem porovnat průběh tvorby dřeva v závislosti na mikroklimatu, zjistit teplotní prahy růstu dřeva a odlišnosti v morfologii buněk stromů a keřů. Na základě analýzy mikroklimatu stromů a keřů byly stanoveny jednotlivé proměnné (průměrná, průměrná minimální, průměrná maximální teplota, denní amplituda teplot vzduchu, kmene a půdy) charakterizující vegetační období. V rozmezí dubna až října probíhal v intervalu 6 - 11 dní odběr mikrovývrtů stromů a keřů, které byly následně laboratorně zpracovávány a zkoumány. Byly rozlišovány následující fenofáze vývoje dřeva: kambiální, zvětšující se, lignifikující, dospělé buňky a buňky předchozího letokruhu. Mezi stromy a keři byly následně identifikovány rozdíly v počtu buněk jednotlivých fenofází. Dále byly vypočteny teplotní prahové hodnoty pro jednotlivé fenologické fáze, které byly následně porovnány s prahovými teplotami uváděnými v literatuře. Výsledky ukazují, že průměrná teplota vzduchu u...
|
|
|
Vliv mykorhizy na tvorbu sekundárních metabolitů u rostlin
Pikorová, Markéta ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rydlová, Jana (oponent)
Mykorhizní symbióza, mutualistický vztah mezi symbiotickou houbou a kořeny rostlin, je řazena mezi významné mezidruhové interakce. Udává se, že v této symbióze žije kolem 90% terestrických cévnatých rostlin. Arbuskulární mykorhiza (AM) je nejčastěji se vyskytujícím druhem mykorhizy a zároveň nejčastějším druhem symbiózy u vyšších rostlin. Tvoří ji přibližně 80% všech rostlinných druhů. Symbiotickým soužitím s houbou rostlina často získává výhody, jako jsou například vyšší odolnost vůči stresovým faktorům, rezistence k patogenům či zlepšení příjmu živin. V posledních letech řada prací zjišťuje, že mykorhiza pozitivně ovlivňuje produkci sekundárních metabolitů rostlin. Tento vliv se může projevovat jak kvantitativně, zvýšením koncentrace metabolitu v rostlině, tak i kvalitativně, změnou spektra produkovaných látek. Tyto látky mohou mít pro člověka význam v různých oblastech. Medicínský výzkum stále rozšiřuje spektrum látek, vyznačujících se bioaktivním účinkem, jež mají původ právě v rostlinném sekundárním metabolismu. Cílem této práce je formou literární rešerše vytvořit přehled současného stavu výzkumu, týkajícího se vlivu mykorhizní symbiózy na obsah sekundárních metabolitů v rostlinách, především těch s bioaktivním účinkem. V práci bude popsán význam mykorhizní symbiózy a jaký je její vliv na...
|
host ::
RSS.