|
|
Péče o přeživší holokaust a její specifika
Pončová, Radka ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Peterová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce s názvem Péče o přeživší holokaust a její specifika je strukturována do teoretické a praktické části. Teoretická část vychází z předpokladu, že specifika péče o přeživší vycházejí ze tří zdrojů - traumatu holokaustu, seniorského věku přeživších a judaismu. Tato část práce se tedy věnuje aspektům holokaustu a jeho dopadům na psychiku přeživších obětí, zejména ve smyslu posttraumatické stresové poruchy, ale i následkům pro další generaci, děti přeživších Židů. Dále je zde věnována pozornost židovství a životě v komunitě, systému specializované péče o přeživší, se zaměřením na služby sociální a psychologické. Navazuje kapitola věnovaná vymezení odlišností v této péči a zároveň identifikaci potřeb seniorů. Pro druhou část práce, zaměřenou prakticky, byl zvolen kvalitativní výzkum metodou rozhovorů vedených s odborníky, kteří pracují s cílovou skupinou přeživších. Z polostrukturovaných rozhovorů vyplývá, že přeživší jsou skupina klientů, kteří mají potřeby částečně odlišné od běžné seniorské populace a v péči o ně tedy odborníci většinou uskutečňují přístup, který na tyto potřeby reaguje. Není však možné paušalizovat, stejně jako každý senior bez traumatizujícího zážitku holokaustu potřebuje individuální přístup, je také nutné takto přistupovat k seniorovi přeživšímu. Určité aspekty péče...
|
|
|
Stresové faktory a syndrom vyhoření u příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky
MÁSILKOVÁ, Monika
Cílem této diplomové práce je přiblížit problematiku stresových faktorů a syndromu vyhoření, a to především u výjezdových hasičů. V teoretické části jsou uvedeny základní údaje o Hasičském záchranném sboru České republiky, specifikách jejich práce a jsou zde také uvedeny informace týkající se stresu, posttraumatické stresové poruchy, syndromu vyhoření a psychologické služby Hasičského záchranného sboru České republiky. To vše je doplněno o poznatky jiných států. Praktická část je zaměřena na zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření s cílem zmapovat nejvýznamnější stresové faktory a syndrom vyhoření u pracovníků Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, Karlovarského kraje a Středočeského kraje.
|
|
|
Vliv stresu na kvalitu života a pracovní výkonnost pracovníků v pomáhajících profesích
KOVÁŘÍKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je vliv stresu na kvalitu života a pracovní výkonnost pracovníků v pomáhajících profesích. Aktuální problematikou je všudypřítomnost stresových faktorů v běžném životě a vliv stresu na kvalitu života a naše zdraví. Bakalářská práce, kterou právě držíte v ruce je snahou o celistvý pohled na stres a jeho vliv na kvalitu života. V bakalářské práci se věnuji stresu jako škodlivému, který může potlačovat potenciál, negativně ovlivňovat pracovní výkonnost a zdravotní stav, tak i pozitivnímu, který může kladně ovlivnit pracovní nasazení a rozvíjet kreativnost a motivaci. Teoretická část práce je zaměřena na práci s odbornou literaturou na jejímž základě je uvedena charakteristika stresu, vliv na zdraví a psychickou vyrovnanost v pracovním i osobním životě. Dále se v práci věnuji jednotlivým příčinám stresových situací, reakcím organismu, vlivem na lidský organismus a jeho psychiku a jejich řešení. V neposlední řadě, je věnována pozornost stresorům a charakteristickým stresovým situacím, které mohou nastat v prostředí, kdy pracovník v sociálních službách nebo sociální pracovník pečuje o klienta se speciálními potřebami. Cílem práce bylo zmapování stresové zátěže u pracovníků vybraných pracovních skupin a jejího vlivu na výkonnost a životní spokojenost. Dalším cílem bylo zjistit jaké účinné mechanismy a metody proti působení stresu k udržení standardní kvality života pracovníci vybraných profesních skupin používají. Před samotným zahájením výzkumu byly definovány dvě základní výzkumné otázky: 1) Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na kvalitu života 2) Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na pracovní výkonnost Výzkumná část práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření za použití dvou standardizovaných dotazníků obsahujících uzavřené otázky, doplněné o věk, pohlaví a pracovní pozici respondentů. Soubor respondentů byl sestaven z různých věkových skupin a pohlaví, kteří jsou sociálními pracovníky či pracovníky v sociálních službách s profesním zaměřením na osoby se zdravotním postižením a prací s klienty vyžadujícími speciální přístup působící v organizacích na území Českých Budějovic. Při výzkumném šetření byl zpracován středně velký výzkumný vzorek (53 a 72 respondentů). Cíl práce byl splněn a hypotézy stanovené na počátku výzkumu "Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na kvalitu života." a hypotéza "Stres u pracovníků v pomáhajících profesích nemá vliv na pracovní výkonnost.," byly potvrzeny a zároveň lze na základě výzkumu definovat hypotézu, že většina zkoumaných respondentů v pomáhajících profesích je sice vystavena mnohačetným zdrojům stresu a však příznaky stresu nejsou zastoupené ve vysoké míře, ačkoliv metody pro zvládání stresu nejsou zcela adekvátní. Dále může být v ohledu na kvalitu života vybrané skupiny respondentů definována taktéž hypotéza, že muži i ženy si zachovávají standardní kvalitu života i přes stresovou zátěž v povolání. Závěrem lze tedy zaujmout stanovisko, že ačkoliv jsou pracovníci v sociálních službách a sociální pracovníci v pomáhajících profesích vystaveni stresu, umí se stresem pracovat a mají osvojeny mechanismy pomáhající v boji se stresem a vyrovnávání se se zátěží, kterou stres vyvolává. Přes znalost mechanismů v boji se stresem, je ale i v budoucnu nutné, aby se pracovníci v této oblasti dále vzdělávali a učili se stresu odolávat a být vůči jeho negativním vlivům odolnější, jelikož každý z respondentů má v ohledu zvládání stresu nějaké rezervy.
|
|
|
Problematika umírání a smrti z pohledu pracovníků zdravotnické záchranné služby
MALČICOVÁ, Jana
V této bakalářské práci je předkládána tematizace umírání a smrti z pohledu pracovníků zdravotnických záchranných služeb. Teoretická část zahrnuje nejen otázky umírání a smrti, ale také etiku v přednemocniční neodkladné péči. Podrobně jsou zde také popsány činnosti zdravotnické záchranné služby a některé metody psychologické intervence. Samostatnou kapitolu v teoretické části tvoří problematika stresu, posttraumatické stresové poruchy a syndromu vyhoření. Praktickou částí práce je kvalitativní výzkum prováděný metodou polostrukturovaného rozhovoru s 8 pracovníky zdravotnické záchranné služby. Respondenti byli vybráni z Jihočeského, Jihomoravského a Středočeského kraje; jeden respondent je zaměstnancem zdravotnické záchranné služby v zahraničí (Rakousko). Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem se pracovníci zdravotnických záchranných služeb vyrovnávají s krizovými situacemi jako je právě umírání a smrt pacienta, do jaké míry jsou ovlivněni touto profesí a také zjistit míru připravenosti budoucích pracovníků zdravotnické záchranné služby na toto povolání. Smyslem této bakalářské práce bylo poukázat na nezbytnost psychologické intervence u zaměstnanců zdravotnických záchranných služeb, která v České republice ještě stále není standardem.
|
|
|
Postkrizová intervnční péče v situacích ohrožení u Policie České republiky
SAIDA, František
Obsahem této diplomové práce je hlouběji postihnout problematiku postkrizové intervenční péče u Policie České republiky. Primárním cílem diplomové práce je zjištění, zda je u Policie České republiky vytvořen fungující systém postkrizové intervenční péče, který mohou policisté nebo i jejich rodinní příslušníci v případě potřeby využít. Dále nás zajímalo, zda u policistů existují názory, postoje a předsudky ohledně využívaní postkrizové intervenční péče. Diplomová práce se proto zabývá v teoretické části základními pojmy z oblasti psychologie, které úzce souvisí s problematikou posttraumatické intervenční péče u Policie ČR a shrnuje problematiku psychologické péče u Policie ČR. Vlastním předmětem zkoumání je pak zmapování současného stavu poskytování postkrizové intervenční péče policistům, stupeň informovanosti o této službě, postoj policistů k využívání této služby a v neposlední řadě účelnost a efektivita této služby. Nedílnou součástí cíle práce byla analýza faktorů, které proces poskytování postkrizové péče usnadňují nebo komplikují a navržení případných opatření k zefektivnění jejího lepšího fungování a nalezení hlavních příčin nedostatečného využívání postkrizové intervenční péče policisty. V souladu s cílem práce byl prováděn kvantitativní výzkum a byly použity nejvhodnější metody tak, abychom co nejefektivněji dosáhli stanoveného cíle. Na základě výsledků námi prováděného průzkumu bylo potvrzeno, že u Policie České republiky je vytvořen fungující systém postkrizové intervenční péče, kterou mohou policisté v případě potřeby využít. Rovněž z průzkumu vyplynulo, že policisté jsou o systému postkrizové intervenční péče dostatečně informováni a tento systém odpovídá potřebám policejní praxe. Zároveň se však v průzkumu ukázalo, že ve vědomí policistů stále přetrvávají negativní názory, postoje a předsudky týkající se psychologické služby Policie České republiky. Pokud by se podařilo tyto negativní tendence odbourat, jistě by to přispělo k ještě efektivnějšímu využívání této služby.
|
host ::
RSS.