|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s náhlou příhodou břišní
JAREŠOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou sestry v péči o pacienty s náhlou příhodou břišní (NPB) se zaměřením na předoperační a pooperační péči u pacientů s NPB, po-hledem pacientů a sester. Bakalářská práce je tradičně rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a na praktickou část. Cílem této práce bylo zmapovat předoperační a pooperační ošetřovatelskou péči u pa-cienta s NPB. Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostruk-turovaného rozhovoru se sestrami pracujícími na chirurgickém oddělení a pacienty, kteří prodělali NPB. Teoretické saturace bylo dosaženo při počtu 5 sester a 5 pacientů. Nahrané rozhovory byly doslovně transkribovány. Získané informace byly zpracovány otevřeným kódováním a následně kategorizovány. Výzkumné šetření probíhalo v dubnu 2021. Z výsledků pacientů vyplývá, že dotazovaní nejsou zcela schopni v akutním stavu s NPB vnímat předoperační péči. Výzkumné šetření dále prokázalo, že oblast poope-rační péče se u pacientů s NPB neliší od poskytované pooperační péče u pacientů, kteří jsou po plánovaném výkonu. Dále dotazovaní pacienti znají zásady, které musí dodr-žovat při propouštění do domácího prostředí, což svědčí o správné edukaci ze strany sester. Výsledky u dotazovaných sester ukázaly, že znají postupy dle ošetřovatelského stan-dardu v akutní předoperační a pooperační péči u pacienta s NPB. Výsledky výzkumu v oblasti předoperační péče poukázaly na nedostatečnou psychickou přípravu před akutním výkonem u pacientů s NPB. Dotazované sestry jsou si tohoto problému vědo-my. Podle nich tento problém souvisí s nedostatkem času na celou předoperační pří-pravu, včetně přípravy psychické. Z bakalářské práce vyplynulo, že je nutné, aby spolu sestry více spolupracovaly a věnovaly se psychické podpoře pacienta před operací NPB. Výsledky práce mohou sloužit jako studijní materiál pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Role sestry v pooperační péči o pacienta po transplantaci ledviny
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce stanovuje dva cíle: 1. Zjistit role sestry v pooperační péči o pacienta po transplantaci ledviny. 2. Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienta po transplantaci ledviny. Proto, aby cíle byly splněny, byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jaká je role sestry v pooperační péči u pacienta po transplantaci ledviny? 2. Jak se liší role sestry v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny od pooperační péče o pacienta po jiné břišní operaci? 3. Jak se liší role sestry v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny po jiné břišní operaci na standardním oddělení a na JIP? 4. Jaké jsou rozdíly v ošetřovatelské péči v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny a pooperační péči o pacienta po jiné břišní operaci v prvních dnech po výkonu? Teoretická část práce je členěna do jednotlivých kapitol, které popisují historii a vývoj transplantací ledvin, indikace a kontraindikace transplantace ledvin, dárcovství orgánů a zařazení na čekací listinu, chirurgické techniky transplantace a pooperační komplikace, podávání imunosuprese a specifika pooperační péče a vliv transplantace na těhotenství. Dále se teoretická část práce zabývá historií a moderním pohledem na role sester, vztahy mezi sestrou a pacientem a na závěr rolí sester v chirurgických oborech. Praktická část diplomové práce je zpracována kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor proběhl na základě předem připravených otázek s deseti všeobecnými sestrami pracujícími na lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče Transplantační chirurgie v IKEM. Analýza rozhovorů proběhla formou "papír-tužka" a metodou otevřeného kódování. Všechny dotazované sestry odmítly nahrávku rozhovorů ve formě audiozáznamu, což bylo respektováno. Výsledky byly rozděleny do kategorií. Práce by měla poskytnout komplexní pohled na péči o pacienta v pooperačním období po transplantaci ledviny, popsat její náročnost a rozdíly mezi péči o pacienta po běžné břišní operaci a po transplantaci. Může sloužit jako výukový materiál.
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním žlučníku pohledem sestry a pacienta
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá komplexní ošetřovatelskou péčí o pacienta s onemocněním žlučníku. Cílem práce bylo zjistit, jak se na předoperační a pooperační péči dívá nejen samotný pacient, ale také sestra. V práci byly stanoveny čtyři cíle, jako první "Zmapovat komplexní předoperační přípravu před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." Jako druhý "Zmapovat komplexní předoperační přípravu pacienta před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Jako třetí "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." A jako čtvrtý "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Pro sběr dat bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili operaci žlučníku, a sestry pracující na chirurgickém oddělení. Ukázalo se, že pacienti příliš nevnímají předoperační posloupnost ošetřovatelské péče, spíše se řídí pokyny sester. Další šetření prokázalo, že všichni pacienti znají zásady, které musí dodržovat po propuštění z nemocnice (dieta, péče o ránu, rehabilitace), což svědčí o kvalitní edukaci sester. Výsledky u sester ukazují, že sestry znají zásady předoperační a pooperační péče. Výsledky výzkumu poukázaly na nedostatečnou psychickou podporu pacienta ze strany sester. Sestry vnímají tento problém, který podle nich souvisí s nedostatkem personálu a tím pádem také s nedostatkem času na pacienta. Z bakalářské práce jako doporučení pro praxi vyplynulo, že je nutné vytvořit časovou rezervu v práci sester, aby se mohly věnovat také psychické podpoře pacientů.
|
|
|
Prožívání transplantace srdce z pohledu pacienta
MAZÁK, Vít
Bakalářská práce se zabývá tématem prožívání procesu transplantace srdce z pacientova pohledu. Cílem práce je zmapovat potřeby pacientů v průběhu transplantace srdce. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jak pacient vnímá ošetřovatelskou péči, jaké pocity prožívá, jaké jsou jeho potřeby a následně jakým způsobem dodržuje režimová opatření po transplantaci srdce. Teoretická část se věnuje historii transplantace orgánů, v užším výběru poté historii transplantace srdce, přibližuje transplantační zákon v ČR a témata nejčastějších příčin transplantace. Poté podmínkám transplantace a následném zařazení pacienta na čekací listinu. Ve stručnosti také popisuje vybraná vyšetření před transplantací, pacientovu přípravu a obecný průběh operace. Vysvětluje ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci, jeho potřeby, rehabilitaci po výkonu a časné komplikace. Navazuje na ošetřovatelskou péči z hospitalizace a domácí rehabilitaci pacienta. Dále se pozastavuje nad psychikou pacienta během transplantace, popisem imunosupresiv a souvislostmi s jejich užíváním. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativní metody výzkumu. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl tvořen 29 otázkami. Výzkumným souborem bylo 6 pacientů po transplantaci srdce. Během výzkumu ohledně mapování potřeb informantů vyšlo najevo, že potřeby pacientů po transplantaci srdce většinou bývají naplněny díky vysoké úrovni ošetřovatelské péče, která je jim poskytována. Zjištěná kvalita ošetřovatelské péče je vysoce přizpůsobena individuálním potřebám dotazovaných. Většina pacientů nemá problém s přijetím cizího orgánu, v některých případech by však potřebovali více času na vstřebání, že jde o cizí orgán. Z dalších výsledků vyplynulo, že někteří pacienti mají pocit nedostatečné informovanosti ohledně transplantace srdce před samotnou operací.
|
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic.
PLECEROVÁ, Jana
Plicní karcinom je v dnešní době nejčastější maligní onemocnění nejen u nás, ale i ve světě. Jedná se o zákeřnou chorobu, která je z počátku asymptomatická a má velice nepříznivou prognózu. Rakovina plic je onemocnění, které nebolí, proto nemocný nemají dlouhou dobu žádné výrazné zdravotní potíže. V pozdějším stádiu si někteří pacienti uvědomí, že je něco trápí. Zjišťují, že je něco v nepořádku, nejčastěji se cítí dušní. Dušnost ale přičítají své váze, fyzické zátěži, stresu, pracovnímu zatížení, prostředí, ve kterém pracují. K lékaři je přivedou až další projevy choroby, které svědčí pro pokročilé stádium choroby. Je to hemoptýza, chrapot, chronický kašel, dysfágie, bolesti, hubnutí. U některých pacientů se na onemocnění přijde náhodně, kdy v rámci předoperační přípravy na jiný chirurgický zákrok, se při RTG srdce a plic, zjistí ložisko na plicích. Smutné na tomto onemocnění je skutečnost, že většina pacientů si tuto chorobu přivodí sama. Důvodem je kouření. Dnešní mládež považuje kouření za moderní. Mají potřebu zkusit něco nového a většina z nich u kouření zůstane. Stanou se závislými, a jen velmi malé procento z nich, vyhledá pomoc odborníka. Dříve jsme se s diagnózou plicní rakoviny setkávali u pacientů mezi 60. a 70. rokem života. V současnosti jsou pacienti s touto diagnózou mladšího věku. Rozmezí věkové hranice nově diagnostikovaných plicních tumorů je 40-50 let. Myslím si, že by se měla více informovat veřejnost o problematice plicního nádoru, o léčebných možnostech, primární a sekundární prevenci a pomoci v odvykání kouření. Veřejnost by měla být informována o rizikových faktorech, které vedou ke vzniku nemoci. Do popředí médií by měly proniknout statistiky plicních tumorů, výzkumné šetření vzniku rakoviny plic, kazuistiky pacientů s touto diagnózou. Před několika lety se začaly objevovat na krabičkách cigaret různé obrázky, které představují rizika kouření a komplikace, které jsou spjaty s plicním karcinomem. Bohužel tato kampaň neměla takový efekt, jaký se očekával. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou. Jejím cílem je prezentovat problematiku plicních tumorů u nás i ve světě. Klíčová oblast práce je věnována chirurgické terapii plicních nádorů, která se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky v terapii malignity plic. Dalším cílem práce je ozřejmit postavení a úlohu sester v pooperační péči u pacientů s plicním tumorem. Závěr diplomové práce je zaměřen na specifika paliativní péče a její modely.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci.
NOVOTNÁ, Stanislava
Srdeční vady se dělí na kritické a nekritické, kdy velká většina srdečních vad vyžaduje okamžité zahájení léčby či operaci. Tato bakalářská práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci. První cílem této práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí před kardiochirurgickou operací. Druhým cílem bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí po kardiochirurgické operaci, a třetím cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u dětí před a po kardiochirurgické operaci z pohledu rodičů. V bakalářské práci byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. První výzkumná otázka se týkala specifik ošetřovatelské péče u dětí před kardiochirurgickou operací. Druhá výzkumná otázka si kladla za svůj cíl zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí po kardiochirurgické operaci. U první hypotézy nás zajímalo, zda jsou rodiče dětí podstupujících kardiochirurgickou operaci edukováni o ošetřovatelské péči. Druhá hypotéza zjišťovala, zda jsou rodiče dětí podstupujících kardiochirurgickou operaci spokojeni s ošetřovatelskou péčí. První část výzkumu probíhala metodou kvalitativního šetření, formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které se starají o děti před či po kardiochirurgické operaci. Druhá část výzkumu byla prováděna metodou kvantitativního šetření, formou anonymních dotazníků s rodiči dětí před a po kardiochirurgické operaci. Z rozhovorů v kvalitativním šetření vyplynulo, že sestry mají dostatečné znalosti v oblasti předoperační a pooperační péče. Dokážou samostatně říci, jaká je zapotřebí předoperační příprava, které odběry jsou před operací důležité, jaká premedikace je vhodná a od kdy má být dítě lačné, což je v případě novorozenců velmi důležité. V pooperační péči jsou jejich znalosti až nadstandardní. Dokážou zhodnotit komplikace po operacích a při potřebě jsou schopné samostatně zasáhnout. Jsou orientovány v oblasti odběrů a vyšetření, která jsou zapotřebí udělat bezprostředně po příjezdu ze sálu, a dokážou zhodnotit, jakým způsobem zatěžovat trávicí trakt po operaci. Velký poznatek vychází z komunikace s rodiči, kde sestry vidí velká úskalí, která by se mohla řešit formou seminářů o komunikaci. Z vyhodnocení výsledků kvantitativního šetření bylo zjištěno, že rodiče dětí jsou dostatečně edukováni v oblasti ošetřovatelské péče a jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí. Na základě výsledků je možné konstatovat, že v porovnání s teoretickými poznatky mají sestry v podstatě totožné znalosti. Předoperační a pooperační péče u dětí se srdečními vadami je velice náročná a zatěžující, a to nejen pro dítě, ale i pro sestry, a proto je potěšující, že rodiče dětí byli na základě výsledků spokojeni s edukací a ošetřovatelskou péčí.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta po ortopedických operacích
WEISSOVÁ, Eva
Abstrakt Současný stav Současný rozsah ortopedie je nejen chirurgií pohybového ústrojí, ale také se zabývá diagnostikou vrozených vad, úrazy, nemocemi, poruchami metabolismu a jejich následky na pohybovém ústrojí. Po ortopedické operaci u dětského pacienta má velkou úlohu v péči o dítě dětská sestra. Napomáhá dítěti překonat nepříjemnou situaci a snaží se minimalizovat fyzické a psychické komplikace. Velmi důležitá je spolupráce s rodinou dítěte. Vhodnou ošetřovatelskou péčí se dá zmírnit bolest, utrpení a strach dítěte. Cíle práce V této diplomové práce jsme si stanovili tři cíle. Prvním cílem naší práce bylo zmapovat informovanost dětí před ortopedickými operacemi a během hospitalizace. Cílem druhým bylo zanalyzovat spokojenost rodičů během hospitalizace. Třetím cílem bylo zhodnotit důležitost psychické přípravy dětí na operaci a hospitalizace rodičů při celkovém vnímání hospitalizace dítěte. Metodologie Pro empirickou část bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku, jak v papírové, tak v elektronické podobě. Výzkumný soubor tvořilo celkem 104 respondentů tj. 52 rodičů a 52 dětí. Byli to rodiče a děti z vybraných dvou nemocnic a dále také z široké veřejnosti. Následně byly dotazníky statisticky zpracovány. Byla využita popisná analýza všech otázek a byly testovány čtyři stanovené hypotézy. Výsledky Bylo zjištěno, že většina dětí se cítila dostatečně informována před operací i během hospitalizace. Lze tvrdit, že vyšší informovanost od sestry značí vyšší pocit dostatečné informovanosti u dítěte. Dále z výsledků vyplynulo, že většina rodičů byla dostatečně informována sestrou a také že jejich celková spokojenost závisí na informovanosti dětí od sester. Z výsledků plyne, že edukace ze strany dětských sester v oblasti péče a manipulace s dětmi během hospitalizace je velmi důležitá a vede ke spokojenosti jak dětí, tak rodičů. Z výsledků dále vyplynulo, že je velmi důležitá hospitalizace dítěte s rodičem, kdy se 97 % dětí vyjádřilo, že byly klidnější díky přítomnosti rodiče. Taktéž to můžeme říci o rodičích, kdy přítomnost rodiče je samotnými rodiči vnímána jako velmi důležitý faktor zlepšující vnímání pobytu v nemocnici. Hospitalizace rodiče s dítětem je však závislá na věku dítěte, přičemž dítě ve věku 5 let a méně bylo s rodičem hospitalizováno vždy. Dále bylo zjištěno, že v porovnání s přítomností rodiče má psychická příprava (povídání, formou hry nebo pomocí herního terapeuta) podle rodičů lehce důležitější význam. To se potvrdilo i ze strany dětí, kdy je dle odpovědí zřejmé, že hospitalizaci snášejí lépe, pokud jsou na operaci připraveny. Závěr Z šetření vyplynulo, že většina dětí se cítila dostatečně informována během hospitalizace i před operací. Za velmi důležitou považuji psychickou přípravu dětí na operaci, a to se potvrdilo jak ze strany dětí, tak rodičů, kteří považují psychickou přípravu za jeden z nejdůležitějších faktorů. Hospitalizace rodiče i s dítětem je závislá na věku dítěte. Věříme, že tato práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro dětské sestry pracující na příslušných pooperačních odděleních, mimo jiné i jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Rodičům a dětem může tato diplomová práce přiblížit dané onemocnění či péči o dítě po ortopedické operaci.
|
|
|
Pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu
Cardová, Lada ; Šolc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Půlpán, Rudolf (oponent)
Název: Pooperační péče u pacientů s amputací dolní končetiny z příčiny diabetu Cíle: Hlavním cílem této práce je popsat problematiku pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu a následné možnosti řešení, jak z pohledu protetiky, tak z pohledu fyzioterapie. Metody: Tato práce je literární rešerší. K řešení této problematiky jsem použila metodu sběru dat z odborné literatury, časopisů a publikací týkajících se daného tématu. Výsledky: Výsledkem této práce je literární rešerše, která může být použita jako zdroj informací v oblasti amputací a pooperační péče nejen u diabetických pacientů. Práce je informativní jak pro zdravotnické pracovníky, tak pro širokou veřejnost. Klíčová slova: amputace dolní končetiny, amputace, diabetes mellitus, pooperační péče, protetické vybavení, rehabilitace, škola chůze
|
|
|
Pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu
Kadlec, Petr ; Šolc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Půlpán, Rudolf (oponent)
Název: Pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu Cíle: Hlavním cílem mé práce je podat ucelený přehled o problematice pooperační péče u pacientů s amputací na dolní končetině z příčiny diabetu a její řešení z fyzioterapeutického a protetického hlediska. Metody: Tato práce je literární rešerší. K jejímu vytvoření byl použit kvalitativní výzkum metodou sběru, a také sekundární analýza dat z odborných článků, časopisů a publikací. Výsledky: Výsledkem této práce je literární rešerše, která je ucelena do přehledné koherentní formy. V medicínské oblasti může být tato práce použita odbornými pracovníky jako přehledný zdroj informací v oblasti pooperační péče nejenom u diabetických pacientů. Informace jsou však v této práci uceleny tak, aby byly srozumitelné i široké veřejnosti. Klíčová slova: amputace, amputace dolní končetiny, diabetes mellitus, rehabilitace, pooperační péče, protetické vybavení, protézy, protézy dolní končetiny
|
|
|
Edukační role sestry po operacích hrudníku
Matysová, Marcela ; Chloubová, Helena (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou sesterské edukace v pooperačním období po hrudních operacích. V teoretické části vysvětluji pojem edukace, jeho využití a realizaci ve zdravotnictví, formy a metody edukace. Nadále zmiňuji nejčastější hrudní operační výkony, jejich stručné vysvětlení a možné pooperační komplikace. Z hlediska sesterské edukace popisuji krátce předoperační přípravu a komplexní pooperační péči včetně možných pooperačních komplikací po hrudních operacích. V praktické části zjišťuji metodou polostandardizovaného rozhovoru s doplňkovým pozorováním postrádané informace, které respondenti v pooperačním období postrádají, zapamatování si podstatných bodů sesterské pooperační edukace respondenty a spokojenost respondentů se sesterskou edukací v pooperačním období. Cílem práce bylo zjistit, zda je sesterská edukace produktivní, a podle výsledků šetření navrhnout nová opatření pro zlepšení edukace respondentů, a tím pádem i ošetřovatelské péče v pooperačním období. Kvalitnější, komplexní a zároveň i individuální přístup je předpokladem co nejrychlejší rekonvalescence respondenta a brzký návrat do domácího prostředí. Klíčová slova: edukace, pooperační péče, pooperační komplikace, spokojenost.
|
host ::
RSS.