|
|
Fotoperiodismus a hibernace
Pařezová, Lucie ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Weissová, Kamila (oponent)
Mnoho organismů žijících v sezónním prostředí dokáže využívat roční změny délky dne k načasování jejich sezónních reakcí, jako je reprodukce, migrace či hibernace. Hibernace živočichům umožňuje přežívat náročná období spojená zejména s nízkou okolní teplotou a nedostatkem potravních zdrojů. Tato adaptace vyžaduje značné množství fyziologických, morfologických i behaviorálních změn, z nichž některé trvají delší dobu, proto je jejich správné načasování zcela zásadní. Pro většinu hibernantů v temperátních oblastech je nejspolehlivějším signálem pro zahájení těchto změn zkracující se fotoperioda. Tato práce popisuje převod fotoperiodické informace do melatoninového signálu, jeho působení v pars tuberalis a význam této struktury v sezónní fyziologii. Detailněji je zde popsána hibernace a v poslední kapitole je krátce zmíněn fotoperiodismus i nehibernujících organismů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Optimalizace technologie fotostimulace pro oddálení pohlavní zralosti u sivena amerického (Salvenilus fontinalis)
JUNG, Jakub
Cílem práce bylo na základě dvou experimentů zhodnotit proces fotostimulace jako prevence nástupu pohlavní dospělosti u sivena amerického (Salvenilus fontinalis). Dalším, dílčím experimentem bylo posouzení efektu fotostimulace na důsledky agresivního chování mlíčáků. V prvním experimentu byly založeny dvě testované skupiny lišící se zdrojem osvětlení: metalhalogenové reflektory (HAL) a elektroluminiscenční diody (LED). V následujícím experimentu se testovalo již vlastní načasování aplikace fotostimulace. Řízený světelný režim byl v obou případech prodloužen na 18 hodin světelné fáze: 6 hodin temné fáze ve srovnání s kontrolní skupinou pod přirozenou fotoperiodou. Z výsledků obou experimentů vyplývá, že v předvýtěrovém období měli testované jikernačky i mlíčáci prokazatelně vyšší hmotnostní růst, a to až o 100 g (=0,05) z důvodu právě žádoucího oddálení pohlavního dospívání (až o jeden měsíc). Při získání stejných výsledků byl jednoznačně rentabilnější zdroj osvětlení LED diody, zároveň postačila aplikace 67 dní před předpokládaným výtěrovým obdobím. Pozitivně se fotostimulace projevila také na eliminaci důsledků agresivního chování mlíčáků. Získané výsledky naznačují, že fotostimulace může najít své uplatnění v intenzivním chovu lososovitých ryb v České republice.
|
|
|
Vliv délky světelného dne na příjem krmiva a růst síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu
KOS, Martin
Byl testován vliv délky světelného dne na a růst juvenilních jedinců síha peledě (Coregonus peled) v intenzivním chovu. Ryby o průměrné hmotnosti 1,82 +- 0,48 g a průměrné celkové délce těla 65 +- 7 mm byly rozděleny do 4 skupin podle fotoperiody (poměr světlo k tmě 12k12, 16k8, 20k4 a 24k0). Celkové délka experimentu byla 63 dní. Každých 21 dní bylo prováděno kontrolní přelovení. Individuální průměrná hmotnost na konci pokusu dosáhla 15 +- 4,9 g (12k12), 15,6 +- 4,5 g (16k8), 16,7 +- 4,5 g (20k4) a 16,8 +- 5 g (24k0). Nejvyšší celková délka těla byla shodně zaznamenána u skupin 20k4 a 24k0 (127 +- 11 mm) a nejnižší u skupiny 16k8 (114 +- 11 mm). Nejvyšší koeficient kondice byl zaznamenán u skupiny 16k8, nejnižší u skupiny 20k4. Specifická rychlost růstu za dobu pokusu činila 3,33 %xden-1 (12k12), 3,28 %xden-1 (16k8), 3,49 %xden-1 (20k4) a 3,43 %x den-1 24k0). Nejvyššího konečného přežití (95,8 +- 1,4 %) během celého období experimentu dosáhla skupina 12k12. Naopak nejnižší přežití 90,0 +- 4,6 % vykázala skupina 16k8. Rozdíly v přežití ryb však nebyly signifikantní.
|
|
|
CIRCADIAN GENES AND REGULATION OF DIAPAUSE IN INSECT
BAJGAR, Adam
This thesis considers various roles of circadian clock genes in insect physiology. Application of molecular-biology methods in Pyrrhocoris apterus, non-model insect species, enable us to investigate involvement of circadian clock genes in photoperiod induced physiological responses. We discover involvement of neuroendocrine cells, and a role of Juvenile hormone (JH) signalization in transduction of photoperiodic signalization to peripheral tissues. We found new principles of JH signal diversification in tissue specific manner, and in addition described molecular mechanism of photoperiod induced changes in gut physiology. Comparison of gut and fat body tissue reveals that mechanism observed in the gut is tissue specific, and that circadian clock genes exhibit tissue specific functional pleiotropic effect.
|
|
|
Vliv fotoperiody na produkci vajíček strašilky Peruphasma schultei
TOCHOROVÁ, Pavla
Cílem práce je zjistit význam fotoperiody pro kladení vajíček druhu Peruphasma schultei. Teoretická část se zabývá obecným popisem reprodukce a embryonálního vývoje u strašilek. Uvedeny jsou také klimatické faktory ovlivňující fyziologické děje a krátký popis biologického rytmu u hmyzu. Pokusní jedinci byli chováni ve třech rozdílných fotoperiodách s konstantní teplotou 25 °C, kde probíhaly kontroly a sběr vajec ve dvouhodinových intervalech. Na základě statistického vyhodnocení dat byl prokázán vliv fotoperiody, času a jejich interakce na počet nakladených vajíček a rozdílnost průběhu kladení v jednotlivých fotoperiodách.
|
|
|
Vliv vybraných abiotických faktorů na křídelní polymorfismus hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata Burmeister, 1835)
ČERMÁKOVÁ, Táňa
Křídelní polymorfismus semiakvatických ploštic ovlivňují environmentální faktory, jako jsou teplota, fotoperioda, populační hustota nebo vysychání stanoviště. Určitou roli hraje v křídelním polymorfismu dalších generací také dědičnost. Mnoho observačních studií naznačuje, že klíčovým efektem je teplota, avšak laboratorní pokusy tuto hypotézu často nepotvrzují. Hlavním cílem práce bylo popsat vliv abiotických faktorů (fotoperioda, teplota a stálost stanoviště) na křídelní polymorfismus hladinatky Microvelia reticulata, doplňkově též bruslařky Gerris lacustris. Dílčí cíle zahrnovaly popis vlivu zmíněných abiotických faktorů na mortalitu jedinců a délku larválního vývoje. Jedinci obou druhů byli chováni v kombinacích dvou úrovní teploty, fotoperiody a stálosti stanoviště (celkem tedy v osmi tzv. treatmentech) od prvního instaru do dospělosti. Všichni dospělci hladinatky pobřežní se vyvinuli jako apterní, tedy nebyla zaznamenána žádná odpověď křídelního polymorfismu na různé environmentální podmínky. Pravděpodobný je proto hlavní vliv dědičnosti. Bruslařky obecné se vyvinulo do dospělého stádia pouze deset jedinců, nebylo tedy možné určit vliv abiotických faktorů na křídelní polymorfismus, mortalitu a délku vývoje u tohoto druhu. Mortalitu jedinců hladinatky pobřežní průkazně ovlivnil typ substrátu. Na vlhkém filtračním papíru přežilo pouze 3,5% jedinců, kdežto ve vodním prostředí 80,5%. Oba zbývající faktory (teplota, fotoperioda) neměly vliv na celkovou mortalitu jedinců. Celkový počet přeživších samců a samic se nelišil, nelze tedy konstatovat sexuálně závislou mortalitu. Stejně tak se nelišila celková doba vývoje mezi pohlavími. Z environmentálních faktorů má na délku vývoje významný vliv teplota, jejíž zvýšení zkracuje délku vývoje jedinců M. reticulata. V každém treatmentu se nejrychleji vyvíjeli nymfy druhého instaru a nejpomaleji nymfy pátého instaru. Vzhledem k tomu, že nebyl nalezen vliv abiotických faktorů na křídelní polymorfismus hladinatky pobřežní, bylo by vhodné v dalších výzkumech zkoumat vliv dědičnosti na vývoj křídel u tohoto druhu.
|
host ::
RSS.