|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů bylin
Škutová, Pavla ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací aromaticky aktivní látek v léčivých bylinách. Soubor tvoří 5 druhů bylin: meduňka lékařská (Melissa officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), šalvěj muškátová (Salvia sclarea), ostropestřec mariánský (Silybum marianum), jestřabina lékařská (Galega officinalis). Tyto rostliny jsou známé pro své pozitivní účinky v lidovém léčitelství. K charakterizaci jejich vonných látek byla zvolena metoda SPME-GC-MS. Během identifikace těkavých látek byl kladen důraz na potenciálně alergenní složky vyjmenované v Nařízení ES 1223/2009 v příloze III. Celkem bylo v meduňce identifikováno 106 látek včetně 8 alergenů, měsíček obsahoval 104 sloučenin z toho 7 alergenů, v šalvěji bylo nalezeno 82 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, v ostropestřci se nacházelo 73 látek včetně 6 alergenů, v jestřabině bylo popsáno 110 sloučenin a z toho 9 alergenů.
|
|
|
Vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L) na produkt a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jedna z nejdéle známých léčivých rostlin. Semena ostropestřce obsahují biologicky aktivní látky taxifolin, silychristin, silydianin, silybin A, silybin B, isosilybin A a isosilybin B celkově nazývané jako silymarinový komplex. Cílem této práce byl vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování na produkt a jeho využití. V první části diplomové práce jsem se zabývala historií, botanickou charakteristikou, agrotechnikou, chemickým složením a metodami stanovení účinných látek, farmakologickými účinky účinných látek. V praktické části jsem pomocí dvou maloparcelových pokusů zjišťovala vliv elicitorů na obsah účinných látek. Ve vlastním pokusu byly použity 2 elicitory NanoFYTSi? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l. Ve druhém pokusu od vedoucího práce byl kromě NanoFYT Si? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l použit elicitor ASA ve třech různých koncentracích, nízké [10-5 mol/l], střední [10-4 mol/l] a vysoké [10-3 mol/l]. V závěru jsem provedla statistické vyhodnocení jednotlivých pokusů, porovnání s ostatními publikovanými pokusy a návrh technologie pěstování a využití Ostropestřce mariánského.
|
|
|
Technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.) a hnojení s cílem maximální kvality produktu a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum L. Gaertn.) je léčivá rostlina známá již tisíce let. V České republice byl záměrně pěstován od 70. let a v poslední době o něj zájem stále roste. A to zejména díky farmaceutickému průmyslu u nás i v zahraničí, který využívá pokrutiny po lisování nažek k izolaci účinných látek. Výhodou této rostliny je nenáročnost na prostředí, ve kterém je pěstována a v případě vhodně zvolené agrotechniky a kvalitní půdy také vysoké výnosy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo shromáždit dostupné informace o technologii pěstování ostropestřce mariánského a seznámení se s jeho botanickou charakteristikou, chemickým složením a účinnými látkami, agrotechnikou, využitím, hnojením a ochranou před škůdci. Dále byla práce zaměřená na shrnutí metod pro stanovení některých účinných látek, objasnění farmakologických účinků látek a vlivu elicitorů a techniky pěstování na obsah účinných látek. V závěru práce byla shrnuta problematika pěstování ostropestřce mariánského a navržena technologie pro pěstování v praxi a jeho využití. A to zejména technologie přípravy půdy, zvolení vhodné předplodiny, setí, hnojení a sklizeň, která bývá u této léčivé rostliny nejnáročnější. Dále byl vytvořen návrh pro využití semen ostropestřce mariánského v potravinářství, kde byl jeho výskyt shledán nedostatečným. Potenciál této léčivé rostliny by byl např. ve využití při výrobě funkčních potravin.
|
|
|
Vliv ošetření osiva ostropestřce mariánského na výnos nažek
HRDLIČKOVÁ, Helena
Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.], je prastará léčivá rostlina, ceněná pro obsah silymarinového komplexu. Tyto látky dokážou chránit jaterní buňky před poškozením toxickými látkami. Cílem práce bylo formou maloparcelkového pokusu zhodnotit možnosti vlivu ošetření osiva ostropestřce mariánského (termicky, mořidlem Vitavax a biopreparátem Polyversum) na zdravotní stav rostlin a tím i výnos semen této plodiny. Sledovány byly výška rostlin, počet rostlin na m?, počet úborů na rostlině, počet nažek v úboru, hmotnost nažek v úboru, HTS, hmotnost biomasy, výnos a u vypěstovaných nažek klíčivost. V průběhu růstu byl sledován výskyt chorob a škůdců. Ze získaných výsledků je patrné, že všechny druhy ošetření měly pozitivní vliv na výnosové prvky i výnos nažek.
|
host ::
RSS.