|
|
Preparation of pharmaceutical formulations based on polymeric and lipid carriers
Kubačková, Jana ; Zbytovská, Jarmila (vedoucí práce) ; Panáček, Aleš (oponent) ; Štěpánek, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Jana Kubačková Školiteľ Assoc. Prof. Jarmila Zbytovská, Mgr., Dr. rer. nat. Konzultant PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Názov dizertačnej práce Příprava farmaceutických formulací na bázi polymerních a lipidických nosičů Nanomedicína umožňuje aplikáciu nanonosičov, ktorých úlohou je podávanie liečiv s cieľom dosiahnutia na mieru prispôsobenej terapie. Úlohou nanonosičou je medzi inými aj umožniť riadené uvoľňovanie liečiva, miestne špecifickú distribúciu a ochranu účinnej látky. Z viacerých nanoplatforiem dostupných na distribúciu liečiva sa táto práca zameriava na biokompatibilné a biologicky odbúrateľné polyméry a lipidy. Tieto materiály boli formulované tak, aby bolo umožnené cielené intracelulárne dodanie, dodanie liečiva málo rozpustného vo vode a dodanie senzitívnej makromolekuly. V štúdii s biologicky odbúrateľným polymérnym nanomateriálom sme pracovali s experimentálnymi polymérmi kysliny poly(mliečnej-ko-glykolovej) (PLGA). Formulácie boli optimalizované na zacielenie do fagocytujúcich makrofágov, t.j. nanočastice s veľkosťou do 300 nm a negatívnym povrchovým nábojom. Na tento účel sa testovali dva lineárne a jeden rozvetvený PLGA polymér v kombinácii s jednou zo štyroch povrchovo...
|
|
|
Zařízení pro magnetické míchání magnetizovatelných částic v roztoku
Zítka, Jan ; Martiš, Jan (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a konstrukcí zařízení, které bude míchat magnetizovatelné částice bez použití mechanického působení sil. V práci byla provedena rešerše vlastností feromagnetických částic a dostupných metod používaných při míchaní těchto částic. Pro zařízení byly navinuty dvě cívky, obě o 200 závitech a 0,8 . Konstrukce zařízení byla navrhnuta v CAD programu, různé části zařízení pak byly vytištěny na 3D tiskárně. Dále byl vytvořen řídící program, který umožnuje změnu parametrů spínání cívek, a následně bylo provedeno testování funkce zařízení.
|
|
|
Superparamagnetické nano- a mikročástice s hydrofilními povrchy
Babič, Michal ; Horák, Daniel (vedoucí práce) ; Šňupárek, Jaromír (oponent) ; Šafařík, Ivo (oponent)
Souhrn Tato práce se zabývá přípravou superparamagnetických nano- a mikročástic s hydrofilními povrchy pro bioaplikace. Práce je rozdělena do tří částí podle typu experimentálně řešené problematiky. První část popisuje výběr a optimalizaci syntézy produkující superparamagnetické nanočástice oxidů železa s vhodnými toxikologickými, morfologickými a fyzikálně chemickými vlastnostmi, jejichž povrch je dostupný pro další povrchové úpravy. Pro výrobu nano- a mikročásticových materiálů zamýšlených pro diagnostiku a separace byly jako výchozí materiál připravovány částice maghemitu - γ-Fe2O3 následnou postsyntézní oxidací částic magnetitu - Fe3O4. Konvenční technika přípravy magnetitu zásaditou koprecipitací byla modifikována tak, že bylo dosaženo rutinní produkce nanočástic se zůženou distribucí velikostí částic bez nutnosti použití povrchově aktivních činidel v průběhu syntézy. Připravené nanočástice maghemitu o velikosti cca 6 nm vykazovaly v porovnání s literárními údaji vysokou hodnotu saturační magnetizace Ms ~ 70 A·m2 ·kg-1 , čímž bylo navíc experimentálně vyvráceno tvrzení, že saturační magnetizace nanočásticových materiálů závisí pouze na velikosti krystalitu a nezávisí na způsobu jejich přípravy. Morfologie nanočástic byla vyhodnocena obrazovou analýzou snímků SEM a TEM, pomocí DLS byla změřena...
|
|
|
Rozptyl slunečního záření na mikročásticích v uzavřeném objemu vodní lázně
Jelínek, Marek ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Zeman, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá alternativní technologií sloužící k osvětlení prostor bez přístupu denního světla. Technologie využívá především rozptylu a dále odrazu a lomu slunečního světla v optickém prostředí PET láhve s vodou a mikročásticemi. Základ technologie tvoří plastová lahev naplněná vodou s mikročásticemi a umístěná tak, že vertikálně prostupuje střechou interiéru. Efekt rozptylu slunečního světla v láhvi je zesilován využitím vhodného materiálu mikročástic.
Literární rešerše se zabývá problematikou oblastí, kterým je technologie primárně určena a aktuálním stavem jejího rozšíření. Dále je zde objasněn princip fungování technologie a faktory ovlivňující její účinnost.
Cílem experimentální části práce bylo omezené testování a výběr vhodného materiálu mikročástic a jejich koncentrace pro možnost praktického využití v rámci popsané technologie. Bylo provedeno několik měření poměru intenzity dopadajícího a rozptýleného světla za použití vybraných materiálů mikročástic o různých koncentracích. Na základě získaných hodnot a jejich porovnání byl roztok obsahující 0,5 g vápence na 1,5 l vody vybrán jako nejvhodnější optické prostředí pro řešení.
|
|
| |
|
|
Probiotika a prebiotika - studium účinků, interakcí a možností koenkapsulace
Vrtná, Monika ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na enkapsulaci probiotik a testování možností koenkapsulace s některými typy prebiotik. Teoretická část se zabývá probiotiky, jejich obecnou charakterizací a možností využití probiotických kultur ať už v potravinářském průmyslu jako doplňky stravy nebo v kosmetickém průmyslu. Dále jsou popsány prebiotika a jejich rozdělení, proces enkapsulace a jednotlivé techniky enkapsulace. V této části jsou také popsány vybrané metody, které byly využívány k analýze částic a enkapsulovaných složek. V experimentální části byla nejprve provedena charakterizace zvolených prebiotik, a to pomocí spektrofotometrických metod, tenkovrstevné chromatografie a vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Následně byla testována možnost kultivace probiotik s přídavkem prebiotika v nehydrolyzované i hydrolyzované formě. S využitím průtokového cytometru byla stanovená rovněž viabilita buněk. Na závěr byly probiotika společně s prebiotiky enkapsulovány do alginátových částic s využitím enkapsulátoru a po dobu 6 týdnů byla sledována jejcih dlouhodobá stabilita v modelovém prostředí. Částice byly také vystaveny působení umělé pankreatické, žaludeční a žlučové šťávy.
|
|
|
Příprava a charakterizace magnetických nosičů z hypersíťovaných polystyrenových mikročástic a jejich použití v biosenzoru
Šálek, Petr ; Šňupárek, Jaromír (oponent) ; Šafařík,, Ivo (oponent) ; Horák, Daniel (vedoucí práce)
Cílem dizertační práce bylo vyvinout a charakterizovat funkcionalizovaný vysoce magnetický polymerní nosič mikrometrové velikosti s úzkou distribucí velikostí, který bude vhodný pro následné bioaplikace. Přitom byl sledován vztah mezi strukturou a vlastnostmi produktu. Výchozí monodisperzní poly(styren-co-divinylbenzenové) [P(St-DVB)] mikročástice s různým obsahem divinylbenzenu (DVB) byly připraveny disperzní polymerizací. Sledován byl vliv typu rozpouštědla, iniciátoru, koncentrace a způsob dávkování DVB na morfologii, velikost a distribuci velikostí částic. Aby byly částice porézní s velikostí pórů v řádu desítek nanometrů, byly nízce zesítěné P(St-DVB) mikročástice hypersíťovány za přítomnosti chloridu číničitého jako katalyzátoru. Dosaženo bylo vysokých hodnot specifického povrchu částic (> 1000 m2/g) a vysokého obsahu mikropórů (cca. 0.6 ml/g). Samotnému hypersíťování předcházela chlormethylace mikročástic. Studován byl vliv tří různých chlormethylačních činidel na porézní vlastnosti produktu. Mikročástice byly následně funkcionalizovány sulfonovými nebo aminovými skupinami, které usnadnily zachycení magnetického oxidu železa vysráženého uvnitř porézní struktury. Na funkcionalizované vysoce magnetické mikročástice byl posléze imobilizován anti-ovalbumin, ovalbumin a nakonec anti-ovalbumin značený křenovou peroxidázou. Přidáním peroxidu vodíku k suspenzi takovýchto mikročástic došlo ke změně elektrického proudu, což umožnilo kvalitativní detekci ovalbuminu imobilizovaného na funkcionalizovaných magnetických mikročásticích.
|
|
|
Enkapsulace mléčných bakterií
Vrtná, Monika ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá enkapsulací dvou druhů probiotických bakterií do několika typů obalových materiálů, většinou polysacharidů. V teoretické části jsou popsány enkapsulační techniky aplikovatelné pro potravinářský průmysl. V experimentální části byly připraveny částice alginátového a chitosanového typu, lišily se jak velikostí, tak různou modifikací, kdy byl do roztoku přidán roztok škrobu nebo karboxymethylcelulózy. Tyto částice byly následně použity pro enkapsulaci dvou probiotických kmenů - Bifidobacterium breve a Lactobacillus acidophilus. S využitím průtokového cytometru byla proměřena viabilita buněk z 24hodinové kultivace. Pod mikroskopem byla sledována stabilita jednotlivých částic, a to ihned po enkapsulaci a vložení do modelových potravin a poté po dvou dnech, po týdnu a po 4 týdnech inkubace. S využitím Bürkerovy komůrky byl po týdnu a po 4 týdnech pozorován poměr živých a mrtvých bakterií, a to jak uvnitř kapsule, tak i počet uvolněných živých a mrtvých bakterií mimo kapsuli. Byla také sledována stabilita a viabilita buněk v simulovaných fyziologických prostředích – v pankreatické, žlučové a žaludeční šťávě. Jako nejvhodnější obalový materiál pro enkapsulaci probiotických bakterií byl potvrzen 2% alginát modifikovaný 2% roztokem karboxymethylcelulózy. Nejvyšší viabilita buněk byla stanovena v reálné modelové potravině – v mléce. Připravené částice s laktobacily jsou vhodné pro použití do potravinářského průmyslu.
|
host ::
RSS.