|
|
Analýza úmrtnosti na rakovinu prsu ve vybraných evropských zemích
Rathouská, Michaela ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Burcin, Boris (vedoucí práce)
Analýza úmrtnosti na rakovinu prsu ve vybraných evropských zemích Zhoubné novotvary představují ve většině evropských zemí druhou nejčastější příčinu úmrtí. Cílem této práce je popsat vývoj úmrtnosti na rakovinu prsu žen v období 1980-2007 v České republice, Velké Británii a Švédsku. Vývoj úmrtnosti je zasazen do širších souvislostí s úmrtností na další časté příčiny úmrtí a některé další novotvary u žen. Práce analyzuje úmrtnost podle věku, dále incidenci, věnuje se také screeningovým programům a mezinárodnímu srovnání. Část práce je věnována rizikovým faktorům, prevenci a možnostem léčby. Ve všech analyzovaných zemích došlo ve sledovaném období k poklesu úmrtnosti na novotvar prsu, zatímco incidence vzrostla. Došlo k posunu úmrtnosti do vyššího věku, a to především v závislosti na zlepšení zdravotní péče a její větší dostupnosti. V incidenci byl pozorován přesun z nejstarší věkové kategorie do mladších, a to především v důsledku zavedení národních programů mamografického screeningu.
|
|
|
Primární a sekundární prevence karcinomu prsu u žen
WEISSOVÁ, Veronika
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. Od roku 2002 se Česká republika připojila k většině evropských zemí a zahájila celoplošný mamografický screening, umožňující ženám od 45 let docházet na pravidelná preventivní vyšetření. V lednu 2014 bylo zahájeno adresné zvaní žen k preventivnímu vyšetření karcinomu prsu podpořené celorepublikovou informační kampaní. Mortalita na toto nádorové onemocnění v posledních letech klesá, což lze vysvětlit zvyšující se kvalitou léčby a časnějším záchytem onemocnění. Proto je velmi důležitá znalost primární a sekundární prevence. V teoretické části práce je stručně popsána anatomie ženského prsu, definován zhoubný nádor, jsou zde popsány epidemiologické aspekty rakoviny prsu. Dále je zde rozsáhlejší kapitola o rizikových faktorech karcinomu prsu. Další kapitolou je samotná prevence. Zabývala jsem se především primární a sekundární prevencí, o prevenci terciární je pouhá zmínka. V sekundární prevenci je popsáno samovyšetřování prsů a historie a podstata mamografického screeningu. V této práci jsou také představeny organizace realizující preventivní programy, zaměřené na onemocnění rakovinou prsu. Praktická část zahrnuje výsledky výzkumu, které byly získávány kvantitativní dotazovací metodou, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily ženy, které mají trvalé bydliště v Ústeckém kraji. Dotazník se skládal z 27 otázek a byl určen 150 ženám ve věkové kategorii 18-44 let a 150 ženám nad 45 let. Dotazníky jsem rozdávala na Ústecké poliklinice, s.r.o. v Ústí nad Labem a vytvořila jsem také elektronický dotazník, který jsem rozesílala přes sociální sítě. Ze 150 (100 %) rozdaných dotazníků na Ústecké poliklinice se mi vrátilo jen 60, dostatečně vyplněných pro potřeby výzkumu bylo 58, návratnost byla pouze 38,7%. Zbylých 242 dotazníků jsem získala elektronickou cestou. Cílem práce bylo zmapovat informovanost žen v Ústeckém kraji o rizikových faktorech karcinomu prsu a zároveň zjistit, zda si ženy v Ústeckém kraji provádí samovyšetření prsů a zda ženy starší 45 let dochází na pravidelný mamografický screening. Na základě cílů práce jsem si stanovila čtyři hypotézy. Hypotéza 1: Ženy v Ústeckém kraji jsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Hypotéza 2: Ženy ve věkové kategorii 18-44 let v Ústeckém kraji jsou informovanější o rizikových faktorech karcinomu prsu než ženy ve věkové kategorii nad 45 let. Hypotéza 3: Rozdíl ve frekvenci provádění samovyšetření prsů u žen ve věkové kategorii 18-44 let je statisticky významnější než u žen ve věkové kategorii nad 45 let věku. Hypotéza 4: Docházení na mamografické vyšetření u žen starších 45 let v Ústeckém kraji stoupá s výší jejich vzdělání. Po otestování hypotéz je z výsledků zřejmé, že ženy v Ústeckém kraji nejsou informované o rizikových faktorech karcinomu prsu. Předpokládala jsem, že informovanost bude vyšší u žen ve věkové kategorii 18-44 let, ale ani tato hypotéza se mi nepotvrdila. Informovanost o rizikových faktorech je v kategorii žen 18-44 let na stejné úrovni jako u žen nad 45 let. Co se týká samovyšetřování prsů, ženy ve věkové kategorii nad 45 let si provádí samovyšetření častěji než ženy ve věkové kategorii 18-44 let. Nepotvrdila se mi ani poslední stanovená hypotéza, docházení na mamografické vyšetření nezávisí na vzdělání žen. Zvýšit informovanost žen je třeba hlavně u rizikových faktorů karcinomu prsu. Zvýšení informovanosti by se mohlo docílit větší informační kampaní v televizi, v denním tisku, v podnicích, kde pracuje vysoký počet žen a na středních a vysokých školách formou různých přednášek přístupných i pro veřejnost. Na mamografický screening v mém výzkumu dochází přes 90 % žen, což jsou chvályhodné výsledky. Závažné je zjištění, že samotné provádění samovyšetření prsů více jak polovina žen ve věkové kategorii 18-44 let neprovádí vůbec nebo výjimečně. Tato práce by mohla posloužit pro výuku jako studijní materiál ke zlepšení znalostí v této problematice.
|
|
|
Rizika spojená s radiační expozicí při mammografickém screeningu a jejich porovnání s prospěšností mammorgafického screeningu
HECHT, Ondřej
V České republice (dále jen ČR) funguje již třináctým rokem mamografický screeningový program (dále jen MMG screening), který pomáhá odhalovat časná stadia zhoubných novotvarů prsu (dále je ZN), čímž podstatnou měrou přispívá k úspěšnosti léčby tohoto zákeřného onemocnění. Nepopiratelný přínos MMG screeningu je v ČR již dostatečně prokázán, ovšem kvůli špatné informovanosti, pověrám nebo prosté neochotě starat se o své zdraví je screeningový program využíván pouze o něco více než polovinou ženské populace. Jedním z důvodů neochoty žen tento program využívat je zajisté strach z dopadů záření, které se používá při mamografickém vyšetření. Cílem této práce bylo v první fázi objasnění vztahu mezi dávkou záření obdrženou během života ženy využívající screeningový program a zvýšenou pravděpodobností incidence zhoubného novotvaru způsobenou indukováním tumoru účinkem ionizujícího záření. V druhé fázi potom porovnání šance na odhalení ZN v prvním klinickém stadiu u ženy MMG screening pravidelně využívající a u ženy MMG screening nevyužívající. Pro zjištění konkrétních obdržených dávek bylo provedeno měření na jednom screeningovém pracovišti v západních Čechách. Sledovány byly tři věkové kategorie žen ve věku od pětačtyřiceti do devětapadesáti let. Sledována byla jednak průměrná dávka obdržená při klasickém mamografickém vyšetření a jednak dávka obdržená při tzv. doplňujícím mamografickém vyšetření. Tyto hodnoty byly podrobeny statistickému šetření za účelem zjistit, zda dávka obdržená při mamografii je závislá na věku pacienta. V teoretické části jsou uvedeny základní principy MMG screenignu a mamografie jako takové, dále použité statistické metody a především přístupy ke stanovení rizika plynoucího z ionizujícího záření. Jako hlavní zdroj informací pro stanovení rizika byla použita doporučení ICRP Publikace 103 z roku 2007 a z ní vyplývající závěry. V praktické části bylo prokázáno, že průměrná dávka obdržená při klasické mamografii je na věku ženy nezávislá. U doplňující mamografie toto prokázáno být nemohlo vzhledem k malému souboru dat a široké škále naměřených hodnot. Hlavní hypotéza, tedy že přes nevýhody ve formě zvýšené možnosti indukce tumoru je MMG screening výhodné využívat, byla potvrzena.
|
|
| |
|
|
Význam rizikových faktorů u detekce karcinomů mammy
CISÁRIKOVÁ, Štěpánka
SHRNUTÍ Karcinom prsu je nejčastější malignitou u žen a jeho incidence v rozvinutých zemích světa stále stoupá. Je tedy třeba hledat účinné postupy prevence vzniku tohoto onemocnění, zkoumat a navzájem porovnávat všechny rizikové faktory které by mohly, byť jen malou měrou, přispívat k rozvoji tohoto onemocnění. Nezbytností je zajistit dostatečně citlivý screening, zdokonalovat všechny dostupné metody vyšetření a volit účinné metody léčby. Rizikové faktory jsou heterogenním souborem vlivů vnitřního a vnějšího prostředí a různými mechanismy působí na rozvoj karcinomu prsu. Dělíme je na dvě skupiny - faktory behaviorální a dispoziční. Behaviorální faktory jsou ovlivnitelné, dispoziční jsou ovlivnitelné. Cílem mé práce je na základě rozborů rizikových faktorů poukázat na ty, které mohou být významné v preventivní péči před tímto onemocněním. Statisticky jsem vyhodnotila údaje z dotazníků u žen, které onemocněly rakovinou a u skupiny náhodně vybraných žen. Z přehledu vyplynulo, že negativní vliv mají faktory: rakovina prsu v rodinné anamnéze, první porod po 30. roce života a také vliv zevního prostředí {--} oblasti se zvýšenou radioaktivitou podloží. Objektivně a statisticky významné výsledky lze získat pouze dlouhodobým sledováním vybraných skupin žen.
|
host ::
RSS.