|
|
Teorie a praxe komunitní ošetřovatelské péče
VLACHOVÁ, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na teorii a praxi komunitní ošetřovatelské péče v České republice. V současné době je komunitní péče aktuální téma, jelikož u nás není komunitní péče rozvinuta jako v jiných zemích západní Evropy. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá několika částmi. V první části popisuje komunitní ošetřovatelství, komunitu a komunitní péči. Dále se zabývá historií komunitní péče ve světě a v České republice. Také popisuje vzdělání a náplň komunitní sestry. V neposlední řadě se zabývá komunitní ošetřovatelskou péčí o vybrané obyvatele, kterou tvoří senioři, rodina, dítě, člověk s mentálním postižením, duševně nemocní, kulturně odlišní skupiny obyvatel a vybrané skupiny obyvatel. Druhou část bakalářské práce tvoří část empirická. Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v teorii a praxi komunitní ošetřovatelské péče v České republice. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká komunitní ošetřovatelská péče funguje v České republice? Jaká je náplň práce sester působících v oblasti komunitního ošetřovatelství? Jaká je náplň výuky komunitní ošetřovatelské péče v České republice? Ke zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního šetření. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a vyučujícími, kteří se zabývají komunitní péčí. Oba rozhovory se skládaly ze 14 otázek, kdy byly rozděleny do tří oblastí. Rozhovorů se zúčastnilo šest sester a čtyři vyučující. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že hlavní rozdíl mezi teorii a praxí je v komplexnosti. Teorie na vysokých a vyšších školách popisuje komunitní péči jako celek. Praxe je u nás zaměřena hlavně na domácí ošetřovatelská péči, a na ostatní komunity se zapomíná.
|
|
|
Podpora péče o seniory v rodinném prostředí v ČR
PETRÁŠOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá kvalitou podpory rodinných pečujících, kteří se starají o nemohoucího seniora. Zkoumá přitom jak situaci pečujících osob, problematiku rodinné péče a její úskalí, tak přístup státu k podpoře rodinných pečovatelů. Zkoumá vývoj této podpory a její zacílení, vývoj podpory přitom zkoumá z hlediska posledních pěti let, kdy koncepce podpory rodinných pečujících byla zařazena do výhledu sociální politiky do roku 2025. Taktéž se věnuje rodinným pečovatelům jako samostatné skupině, na niž by měla být cílena sociální práce.
|
|
|
Duševně nemocný člověk a jeho život ve společnosti
FIALKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá duševně nemocným člověkem a jeho životem ve společnosti. Jejím cílem je charakterizovat, s jakými obtížemi se potýká duševně nemocný člověk (ať už díky samotným projevům nemoci nebo díky stigmatizaci) a jakou roli pro něj hraje sociální pracovník. Zabývá se vymezením duševního onemocnění, ale také problematikou stigmatizace v různých oblastech života ve společnosti jako jsou například rodina a přátelé, zaměstnání, média a podobně. Sociální pracovník je mnohdy důležitou součástí života duševně nemocného, a proto je mu také věnována samostatná kapitola, která se zabývá jeho rolí a činností. Cílová skupina duševně nemocných stojí na pomezí sociální a zdravotnické péče, a proto se v práci objevuje i téma komunitní péče a reformy psychiatrické péče. Součástí práce jsou i rozhovory s nemocnými, které by měly práci doplnit o reálný pohled na jejich život, a tím přispět k vytyčenému cíli.
|
|
|
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
|
|
|
Historický vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR.
LAZOROVÁ, Hana
V 19. století nebyla dostupnost zdravotní a ošetřovatelské péče z hlediska geografického i ekonomického na příliš dobré úrovni, neboť ji zejména na venkově zajišťovaly méně kvalifikované osoby. Péče o dítě se odehrávala převážně v domácím prostředí. Matky tak byly odkázány především samy na sebe, informace a zkušenosti přejímaly od starších žen ve svém okolí. Z této doby pochází ohledně péče o dítě mnoho mýtů a pověr. Vliv na tehdejší ošetřování dětí měla kultura dané společnosti a také náboženské smýšlení. Pediatrie se jako samostatný vědní obor začala vyvíjet až na přelomu 19. a 20. století. V souvislosti s tím se pozornost zaměřila také na rozvoj ošetřovatelské péče. Zakládala se první dětská oddělení a péče o dítě se postupně přesouvala do nemocnic. V průběhu historického vývoje se měnily i způsoby této péče. Ve 20. století došlo v ošetřování dětí k obrovskému pokroku. Vznikaly ošetřovatelské školy a další nemocnice. Velký nárůst můžeme zaznamenat i v počtu odborné literatury zabývající se ošetřováním a výchovou dětí v různých věkových obdobích. Postupně se začalo rozšiřovat poradenství pro matku a dítě. Mýty a pověry byly postupně vytlačovány informacemi s vědeckým základem. V padesátých letech 20. století se rozvíjela komunitní péče, která byla reakcí na špatnou dostupnost zdravotní péče na venkově. V osmdesátých letech se na porodnických odděleních v nemocnicích zavádí nový způsob péče o matku a dítě tzv. roaming-in, který na neonatologických odděleních úspěšně funguje dodnes. Hlavní prioritou dětského ošetřovatelství je zabezpečit kvalitní ošetřovatelskou péči ve všech obdobích dětského věku, a to nejen v nemoci, ale i ve zdraví. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou. Informace byly zjišťovány metodou obsahové analýzy dat. Získané informace jsou členěny podle jednotlivých časových období. Zmapování vývoje ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR může nejen sestrám, ale i ostatním zdravotnickým pracovníkům a laické veřejnosti poskytnout ucelený pohled na to, jak se v průběhu jednotlivých časových období vyvíjela péče o dítě na našem území.
|
|
|
Potřeba komunitní péče u ženy v období porodu
VNOUČKOVÁ, Marie
Teoretická bakalářská práce se zaměřuje na podporu komunitní péče během těhotenství,porodu a v době šestinedělí u ženy s nízkým rizikem. Poukazuje na efektivitu péče, při které jsou porodní asistentky primárními poskytovatelkami porodnické péče. Zohledňuje podporu zdraví a spokojenost matek, dětí i celých rodin. Zabývá se odlišnými systémy péče v jednotlivých zemích evropského regionu i mimo něj. Shromažďuje poznatky o možnostech komunitní péče a jejího začlenění do nabídky zdravotních služeb v mateřství. Hledá možnosti, jakými způsoby by se mohla komunitní péče úspěšně rozvíjet i v České republice, tak aby byla uspokojená potřeba žen v mateřství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Implementace systému Omaha v komunitní praxi
BEŇOVÁ, Eva
Současný stav: Standardizovaná terminologie systému Omaha přináší nové možnosti pro sestry při poskytování komunitní praxe. Cíle: V rámci výzkumu byly stanoveny čtyři cíle: implementovat Omaha systém do ošetřovatelské dokumentace k ověřování ošetřovatelské péče v komunitní praxi - charakterizovat problémy pacientů s gastroenterologickým onemocněním podle schématu klasifikace problémů - zmapovat propojení problémů a intervencí podle schématu intervencí - zhodnotit výsledky problémů použitím škály pro hodnocení výsledků problémů Omaha systému. Metodika: Použitá výzkumná metoda vycházela z výsledků studie Kathryn H. Bowles (2000) problémů pacientů a intervencí sestry. Kvantitativní metoda výzkumu byla realizována pomocí dotazování s použitím ošetřovatelské dokumentace s implementovaným Omaha systémem. Získaná data byla testována v programu SPSS 22.0 a MS Excel. Výzkumný soubor: Tvořilo jej 103 pacientů s gastroenterologickým onemocněním. Výzkumné šetření realizovaly kontaktní osoby - sestry gastroenterologického oddělení. Výsledky: Pacienti s onemocněním trávicího systému disponují širokým spektrem problémů odpovídajícím povaze onemocnění, s převahou jejich výskytu ve fyziologické doméně a v doméně chování ve vztahu ke zdraví. V rámci mapování propojení problémů a intervencí, výsledky prokázaly vysokou využitelnost cílů ze schématu intervencí v komunitní praxi. Nejčastěji byly intervence určovány v kategorii Léčba a terapeutické postupy a Surveillance. Statistické rozdíly byly potvrzeny při dokumentování intervencí v jednotlivých kategoriích u problémů pacientů jako i při výběru intervencí v jednotlivých kategoriích vzhledem na typ gastroenterologického onemocnění. Výsledky výzkumu prokázaly výrazné zlepšení vědomostí, chování a stavu u jednotlivých problémů při porovnání finálních hodnot s iniciálními hodnotami výsledků problémů. Realizací vybraných intervencí ze schématu intervencí systému Omaha, byla dosažena u tří čtvrtin problémů jejich redukce až eliminace. Závěry: Omaha systém je vhodným prostředkem pro dokumentování všech fází ošetřovatelského procesu v komunitní praxi. Pro implementaci funkční dokumentace do komunitní praxe absentuje česká verze překladu systému Omaha a elektronická forma dokumentace.
|
|
|
Transformace sociální služby týdenní stacionář
PICKOVÁ, Romana
Cílem práce je popsat proces transformace pobytové sociální služby týdenní stacionář poskytovatele Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvkové organizace. Data k praktické části této práce jsem získávala od jara 2013 až do závěrečného zpracování práce. Respondentů bylo vybráno celkem 28 - uživatelé týdenního stacionáře. Jedná se o maximální počet uživatelů této sociální služby. V teoretické části vymezuji proces deinstitucionalizace a transformace, charakterizuji sociální služby (konkrétně pak týdenní stacionáře a chráněné bydlení) a snažím se nastínit historii a současnou situaci v EU a ČR. V praktické části popisuji konkrétní proces transformace sociální služby týdenní stacionář poskytovatele Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvková organizace. Základní metodou využitou při výzkumu byl strukturovaný rozhovor zaznamenávaný do dotazníkového formuláře Posuzování míry nezbytné podpory uživatelů. V neposlední řadě byly analyzovány dokumenty, které se přímo týkaly procesu transformace dané služby. Výzkum mé diplomové práce zodpověděl obě otázky, které byly na začátku položeny. První výzkumná otázka, zda jsou uživatelé Denního a týdenního stacionáře Jihlava připraveni přejít do komunitní služby chráněné bydlení, byla řešena na základě hodnocení potřeby nezbytné míry podpory uživatelů. Odpovědí na výzkumnou otázku je, že 4 uživatelé z 28 jsou připraveni na přechod do sociální služby chráněné bydlení. Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda je reálný vznik komunitní služby v Jihlavě v časovém horizontu cca 5 let, jsem se snažila nalézt v průběhu celého projektu transformace. V závěru projektu je možno konstatovat, že vznik komunitní služby v Jihlavě je reálný. Výsledky této práce budou použity pro danou organizaci jako shrnutí daného procesu transformace. Mohou být ale zdrojem informací i pro jiné poskytovatele sociálních služeb nebo širokou veřejnost, které dané téma osloví.
|
host ::
RSS.