|
|
Historie a pojetí kolektivní bezpečnosti v podání Společnosti národů
Potucký, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o kolektivní bezpečnosti v době po první světové válce, tedy v době vzniku Společnosti národů a za jejího nedlouhého trvání. Kromě úvodu a závěru je práce tematicky rozdělena do pěti celků. V první části dochází k vymezení pojmu kolektivní bezpečnosti, který je pro účely hlubší analýzy rozložen na pojmy bezpečnost a kolektivnost. Pojem bezpečnost je dále analyzován ze čtyř různých aspektů, podle kterých lze bezpečnost vnímat a charakterizovat. Kolektivnosti je také věnována patřičná pozornost za účelem vymezení významu pojmu. Součástí první části je také distinkce pojmů kolektivní bezpečnosti a kolektivní sebeobrany, u nichž dochází k záměně, ačkoliv se nejedná o shodné pojmy. Druhá část práce je věnována událostem předcházejícím vznik Společnost národů, tedy především Pařížské mírové konferenci a jejímu průběhu. Právě na této mírové konferenci byly totiž položeny základy Společnosti národů a byl přijat její zakládací dokument, Pakt Společnosti národů. Pasáž se zabývá názorovými proudy, které v době konference zastávaly jednotlivé vítězné mocnosti a z nich vyplývající právní koncepce a mechanismy určené pro fungování organizace kolektivní bezpečnosti. Třetí část pojednává o Paktu Společnosti národů. Konkrétně o vybraných článcích, které ztělesňují vítěznou koncepci výkonu...
|
|
|
Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí
Recinová, Pavla ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí si klade za cíl deskripci a analýzu vývoje a dialogu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Důraz je kladen na rozbor klíčových událostí, v nichž se společně oba aktéři angažovali. Podrobněji je analyzován vývoj vzájemných vazeb mezi Severoatlantickou aliancí a Sovětským svazem v době studené války a následný proces utváření bilaterálních vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice Severoatlantické aliance a Varšavské smlouvy, zejména jejich vzniku, struktuře, strategii a cílům. Práce se také dotýká všech strategických koncepcí Severoatlantické aliance a ruských vojenských doktrín od přelomu tisíciletí. Z teoretických a praktických hledisek je následně vyhodnocen přínos členství zemí ve vojensko-politických uskupeních. Klíčová slova Ruská federace, Severoatlantická aliance, Svaz sovětských socialistických republik, Varšavská smlouva, Washingtonská smlouva, bilaterální vztahy, kolektivní bezpečnost, vojenské doktríny, strategické koncepce, summity NATO
|
|
|
Pozice a aktivity České republiky v OSN
Šlehoferová, Vanda ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tématem této práce jsou "Pozice a aktivity České republiky v OSN". V rámci tohoto tématu se pak blíže věnuji úloze OSN při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti a zahraniční politice České republiky ve vztahu k tomuto hlavnímu úkolu OSN jako organizace kolektivní bezpečnosti. Zaměřuji se na zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti proto, že toto téma vždy bylo, je a bude aktuální, neboť zajistit mírový rozvoj všech států světa je hlavním úkolem pro celé mezinárodní společenství. V této otázce se také setkávají všechny vědní disciplíny, které se mezinárodními vztahy jako takovými zabývají. Jak teorie mezinárodních vtahů, tak mezinárodní právo, se snaží nacházet řešení, která by zabránila vypuknutí další války. V této práci analyzuji českou zahraniční politiku na třech rovinách analýzy, a to na úrovni mezinárodního systému, na hladině státu a na rovině vnitrostátních institucí. Na úrovni mezinárodního systému popisuji realitu z perspektivy mezinárodní mezivládní organizace, v tomto případě Organizace spojených národů, přičemž tento pohled na světovou politiku analyzuji pomocí sociologického institucionalismu, který se jako jedna z konstruktivistických teorií nejlépe definuje kritickým vymezením vůči strukturálnímu realismu, jenž působí na stejné úrovni analýzy. Na hladině státu analyzuji českou zahraniční politiku z pohledu klasického realismu, jelikož ten je na této hladině analýzy se svým státocentrickým pojetím nejsilnější a stále nejvlivnější teorií mezinárodních vztahů a na úrovni vnitrostátních institucí nahlížím na českou zahraniční politiku z pohledu byrokratického modelu. Samotná práce má tři hlavní kapitoly, ekvivalentně ke třem hladinám analýzy. V první kapitole se nejprve věnuji dvěma teoriím mezinárodních vztahů, a sice strukturálnímu realismu a sociálnímu institucionalismu. Dané teorie a jejich pohledy na určité koncepty reality světové politiky uvádím proto, že se na této hladině analýzy snažím především o vymezení teoretických předpokladů pro úlohu OSN jako mezinárodního suveréna. V praxi dle mého názoru tento post již zastává, s ohledem například na koncept odpovědnosti za ochranu, ovšem v teorii mezinárodního práva stále někteří autoři uvádějí, že nejenže v mezinárodním právu chybí donucení, ale státy jsou dokonce jedinými plnoprávnými subjekty mezinárodního práva. Ve druhé kapitole se věnuji obecně zahraniční politice České republiky ve vztahu k OSN jako systému kolektivní bezpečnosti, který představuje optimální řešení pro zajištění bezpečnosti ČR jako tzv. malého státu. V této kapitole také poukazuji na tradici a prestiž, jaké se těšilo Československo jako zakládající člen OSN. Třetí kapitola navazuje na druhou a analyzuje vnitřní procesy, které předcházejí tvorbě české zahraniční politiky. V tomto ohledu se zaměřuji především na vnitrostátní instituce. Z analýzy na této úrovni je vidět, jak je tvorba zahraniční politiky složitý proces, který se navíc odvíjí od názorů politický stran, které jsou zrovna u moci.
|
|
|
Mnichovská dohoda a versailleský systém mezinárodních vztahů
Miňovská, Veronika ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám versailleským systémem mezinárodních vztahů od jeho vzniku na Pařížské mírové konferenci, přes změny, kterými prošel ve 20. a 30. letech 20. století, až po jeho zánik. Snažím se poukázat na to, že nastavení tohoto systému posloužilo Hitlerovi jako mocná politická zbraň při jednání se západními mocnostmi. V rámci zmíněné časové etapy se také snažím objasnit příčiny, které vedly k podepsání Mnichovské dohody. Zabývám se tak politikou appeasementu, systémem kolektivní bezpečnosti, který ve 30. letech vykázal několik vážných selhání, ale také se snažím objasnit sudetský problém, který byl díky říšské propagandě vyhrocen do nevídaných rozměrů a následně využit ve prospěch Hitlera. Část práce je také věnována nástupu nacismu v Německu, jeho okolnostem a důsledkům.
|
host ::
RSS.