|
|
Specifika individuálního plánování sociálních služeb s osobami se syndromem demence
Krybusová, Klára ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi a omezeními v plánování péče a podpory s osobami se syndromem demence. Onemocnění, která vedou ke vzniku syndromu, způsobují obtíže téměř ve všech oblastech života osoby, jež je jeho nositelem. Člověk se syndromem demence pak vyžaduje specifické přístupy svého okolí. Cílem diplomové práce je zjistit, jaká jsou specifika individuálního plánování sociálních služeb s osobami se syndromem demence a jak probíhá individuální plánování s těmito osobami ve vybraných domovech se zvláštním režimem na území hl.m. Prahy a Středočeského kraje. První část práce obsahuje přehled o dosavadních poznatcích v oblasti souvisejících témat. Druhá část práce je věnována vlastnímu výzkumu, který byl uskutečněn ve vybraných devíti domovech se zvláštním režimem na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Výzkum byl uskutečněn za použití metod polostrukturovaných rozhovorů a analýzy dokumentů. Při výzkumném šetření bylo zjištěno, že je plánování s osobami se syndromem demence v některých rysech odlišné od plánování s osobami bez narušených kognitivních funkcí. Při plánování jsou více využívány metody, které umožňují navázat kontakt s klientem, zjišťovat a předávat informace mezi pracovníky. Dále byla zjištěna další specifika, která jsou uvedena ve výsledkovém oddíle a v závěru této práce,...
|
|
|
Adaptace seniora na umístění do domova pro seniory
Pajerová, Lenka ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Nentvichová Novotná, Renáta (oponent)
Tématem bakalářské práce je adaptace seniorů na umístění do domova pro seniory za pomoci klíčového pracovníka. Práce pojednává o mnoha termínech, které s touto problematikou souvisejí. Zmiňuje se o pojmech stárnutí, stáří, gerontologie, adaptace, sociální služby pro seniory a mnoho dalších. Hovoří o důvodech nástupu do domova pro seniory. Vysvětluje, kdo je zájemcem, žadatelem a uživatelem sociální služby. Prezentuje možnosti adaptace seniora na domov pro seniory, popisuje individuální plánování s pomocí klíčového pracovníka. V práci je také zmíněn Domov pro seniory Elišky Purkyňové, který sídlí v Praze 6. Popisuje jeho poslání, cílovou skupinu, registrované služby a postup procesu od zájemce k uživateli služby. Cílem práce je zjistit, jaký význam má pro adaptační fázi seniora jeho příprava před nástupem do domova pro seniory. Přípravou se rozumí průběh jednání s žadatelem o službu, jeho možnost poznat podmínky a pravidla služby ještě před nástupem. Aktivně se podílet na prvním konceptu plánování služby, a to v rámci sociálního šetření před nástupem, kterého se účastní klíčový pracovník žadatele / budoucího uživatele. Dalším momentem je úloha klíčového pracovníka v průběhu adaptační fáze a jeho role v kontextu kvality adaptace.
|
|
|
Podpora procesu zvyšování kvality u poskytovatele sociální služby
Zahrádková, Simona ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Tomšů, Lena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá podporou procesu zvyšování kvality u poskytovatele sociálních služeb v Domově pro seniory, Zahradní Město v Praze. Teoretická část diplomové práce zachycuje vývoj sociálních služeb v souvislosti se společenskými a legislativními změnami, teoreticky se zabývá oblastmi, které souvisí s procesem řízení změny tj. kvalitou sociálních služeb, organizační kulturou a konflikty. V praktické části jsou popsány činnosti vedoucí ke změně. S použitím kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod byl sledován proces naplňování hlavního cíle práce tj. zvýšení kvality poskytované sociální služby. Metodou focus group byla ověřena úspěšnost plánovaného procesu v praxi poskytovatele sociální služby. V závěrečné části práce přináším svoji reflexi procesu jak z hlediska účastníka procesu, tak z hlediska manažerské zkušenosti. Zároveň v krátkosti sděluji svou představu dalšího rozvoje organizace. Vzhledem k výsledkům evaluační fáze výzkumu lze říci, že hlavní cíl práce tj. zvýšení kvality poskytované sociální služby byl splněn. Taktéž lze konstatovat, že se úspěšně podařilo naplnit dílčí cíle diplomové práce tj. popsat proces akčního výzkumu, definovat opory a překážky procesu. KLÍČOVÁ SLOVA Proces zvyšování kvality, změna, klíčový pracovník, kvalita, poskytovatel sociální služby,...
|
|
|
Individuální plánování s osobami závislými na návykových látkách
FIALOVÁ, Barbora
Tématem této práce je individuální plánování s osobami závislými na návykových látkách. Hlavním cílem je porovnat individuální plánování v různých kontaktních centrech v kraji Vysočina. Dílčím cílem je zjistit jaká teoretická východiska jsou v kontaktních centrech při individuálním plánování s uživateli návykových látek využívána. Tato práce by mohla napomoci rozšířit povědomí veřejnosti o kontaktních centrech a službách, které nabízí. Dále práci mohou využít i studenti, kteří se též rozhodnou danou problematikou zaobírat. Zajímavá by tato práce mohla být i pro samotné pracovníky kontaktních center, kteří by se mohli inspirovat individuálním plánováním dalších sociálních pracovníků. Teoretická část je věnována popisu sociální služby, sociálního pracovníka, nízkoprahových zařízení, kontaktních center a individuálního plánování. Dále je v této části věnována pozornost návykovým látkám, syndromu a typům závislosti. Praktická část je zpracována prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky kontaktních center, kterých je celkem šest. Okruhy otázek jsou strukturovány tak, aby napomohly k zodpovězení otázek výzkumných. U pracovníků z několika kontaktních center v kraji Vysočina je následně porovnáno individuální plánování s uživateli návykových látek. Tito pracovníci byli vybráni metodou záměrného výběru. Na základě rozhovorů, které byly následně zpracovány metodou vytváření trsů, bylo zjištěno, že počet klientů, kteří připadají na jednoho pracovníka, se výrazně liší (mnohdy až dvojnásobně). S tímto faktem se významně pojí i administrativa, která je téměř všemi komunikačními partnery označena jako překážka v individuálním plánování. Dále se ukázalo, že žádný z komunikačních partnerů při práci s klienty nevyužívá konkrétní přístup. Pro mě překvapujícím zjištěním bylo především vyhodnocení individuálního plánování (většinou komunikačních partnerů) jako přítěže při práci s klienty.
|
|
|
Adaptační proces v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích
VALEŠOVÁ, Olga
Diplomová práce se zaměřuje na proces adaptace v konkrétním Domově pro seniory ve Strakonicích. Stáří je poslední vývojovou etapou života, a proto by se společnost měla snažit umožnit toto období prožít harmonicky, s pocitem klidu a radosti. Senior je v dnešní době nucen zvažovat možnosti využití sociálních služeb, pokud mu to jeho zdravotní stav neumožní, jestliže není schopen se o sebe dostatečně samostatně postarat a není připraven tuto péči si zajistit ani za pomoci rodiny. Jako vhodná možnost se jeví pobytová služba domov pro seniory. Nástup do tohoto zařízení se obecně považuje za jednu z nejobtížnějších situací, se kterou se senior může setkat. Přináší řadu rizik jako je změna prostředí, neznalost jak prostor, tak lidí, představuje ztrátu či ohrožení autonomie, zvyklostí a soukromí, apod. Senior by měl společně s rodinou tuto situaci dobře zvážit, připravit se na ni a rozhodnout se dobrovolně k nástupu do domova pro seniory. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují adaptaci seniorů v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích. V empirické části byla použita pro sběr dat metoda kvalitativního výzkumu, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí metody kvótového záměrného výběru. Samotný výzkum byl proveden na vybraném vzorku seniorů, kteří splňovali stanovené kvótní podmínky. Z výzkumu vyplynulo, že nástup do domova pro seniory je podmíněn zhoršeným zdravotním stavem a nevyhovující bytovou situací, která pro seniora představuje bariérové prostředí.K zodpovězení hlavní výzkumné otázky: Jaké faktory ovlivňují adaptační proces v Domově pro seniory, Rybniční ve Strakonicích? mohu konstatovat, že faktory jako jsou prostředí domova, saturace potřeb, sociální kontakty s rodinou, přáteli a ostatními uživateli a aktivní trávení volného času seniory ve větší či menší míře ovlivňují. Výsledky výzkumu poukázaly také na důležitost soběstačnosti, která je sice ovlivněna zdravotním stavem, ale i tak jsou senioři nejen posláním Domova pro seniory Rybniční, ale též vlastní iniciativou hnáni k udržení co největší míry samostatnosti a soběstačnosti. Zdravotní stav a míra soběstačnosti má velký vliv na samotný proces adaptace a ovlivňuje jednotlivé faktory adaptace. Tato práce by měla poukázat na důležitost procesu adaptace seniora v domově pro seniory, který není možný brát na lehkou váhu. Dále by pak měla vyzdvihnout nutnost spolupráce personálu s rodinou, důležitost komunikace, prostředí, saturování potřeb a aktivizačních činností, které seniorovi mohou pomoci tento nelehký životní krok překonat. Získané poznatky a závěry diplomové práce budou využity jako zpětná vazba pro dané zařízení, kde byl výzkum realizován.
|
|
|
Přínos individuálního plánování pro klienta Domova pro seniory Domažlice, Baldovská 583
KOZOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá přínosem individuálního plánování pro klienta, který využívá sociální služby v Domově pro seniory Domažlice. Teoretická část se zabývá popisem zařízení Domova pro seniory Domažlice. Dále popisuje, co znamená práce se zaměřením na osobu, co je to podpora, pomoc a péče. Poslední kapitola se týká popisu procesu individuálního plánování. Ve výzkumné části se zjišťuje pomocí rozhovorů přínos individuálního plánování pro klienta v Domově pro seniory Domažlice a ověřují se mnou praxí nabyté poznatky. Byla stanovena výzkumná otázka: Jak je pro klienta v Domově pro seniory Domažlice individuální plánování přínosné? Stručně lze říci, že největší přínos individuálního plánování pro klienta v Domově pro seniory Domažlice je v oblastech zachování lidské důstojnosti a respektování soukromí, spokojenosti s poskytovanými službami, aktivního zapojování do průběhu poskytované služby, rozvoje soběstačnosti, pocitu individuality. Dále individuální plánování přináší klientům jistotu, bezpečí, plnění přání, pochopení, rozvoj dovedností.
|
|
|
Individuální plánování v Domově pro seniory v Blatné
FLANDERA SMOLOVÁ, Tereza
Stáří, pokud je vše v pořádku a jedinci je dopřáno být naživu, je poslední etapou života, a protože je velice často komplikováno problémy z okruhu fyzických či psychických potíží, je nutné k němu přistupovat s úctou a náležitou obezřetností, zvláště v případě, že jedinec již nemá partnera, který by mu mohl poskytnout alespoň základní péči a podporu. S ohledem na trend, že průměrná doba dožití a počet seniorů na celkový počet obyvatel stále roste, je nezbytné, aby senioři i jejich rodiny hleděli vpřed a preventivně podnikali kroky, například preventivní podání žádosti o poskytování pobytové služby, které jim později mohou významným způsobem pomoci rychle řešit nastalou životní situaci. Z rozhovorů se seniory z řad mých známých vím, že velké části z nich dělá problémy si pro Žádost o poskytování pobytové služby dojít a vyplnit ji osobně a druhou část nechat vyplnit lékaře, ne z důvodu zdravotních omezení a neduhů, ale z pouhé stydlivosti a strachu vejít do Domova pro seniory, protože v očích velké části dospělých je pobytová služba poslední ?štací? před hřbitovem. V první kapitole jsem se zabývala současným stavem problematiky stáří, který je reprezentován především biologickými a psychologickými potřebami a jejich uspokojováním. Ageismus, neboli diskriminace na základě věku je velice nepříjemným jevem, který musí senioři prakticky každodenně snášet při běžných činnostech, jako jsou nákupy, či vyřizování úředních věcí. Oživujícím doplňkem pro mě byla podkapitola s názvem vnímání stáří a seniorů českou populací, kde bylo možné zjistit názor autorů a respondentů na poměrně zajímavé otázky. Ve druhé kapitole jsem se snažila vyzdvihnout specifika péče o seniory, která začínají už při samotné komunikaci s nimi. Formy systému péče o seniory je též velice zajímavá podkapitola, na kterou logicky navazuje další, která má za úkol poradit a pomoci rodině, či samotnému seniorovi vybrat vhodné zařízení pro pobytovou sociální službu. Třetí kapitola se zabývá výčtem a stručnou specifikací každé seniorům dostupné služby na Blatensku, která jim má pomocí zorientovat se v nich a zvolit si tu nejvhodnější. Čtvrtá kapitola seznamuje čtenáře této práce s historií a současností Domova, jehož prvopočátky sahají až do roku 1952, kdy byl zprovozněn v prostorách starého zámku v Lažanech, obci vzdálené 10 km od Blatné. Pátá kapitola se konečně zabývá individuálním plánováním, které je stěžejním tématem bakalářské práce a tvoří podstatu výzkumných otázek, týkajících se názorů klientů a pracovníků. Odpovědi na výzkumné otázky jsem získala z rozhovorů prováděných s klienty a následně s jejich klíčovými pracovníky. Získané informace jsem se snažila logicky utřídit, pro větší přehlednost jsem v některých případech vytvořila tabulky. Tato práce, zaměřená na regionální specifika, by mohla posloužit Domovu pro seniory, jeho vedoucím pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách jako podnět k zamyšlení, pokusu o zlepšení pracovního klimatu v týmu a vylepšení podpory a pomoci zaměstnancům prostřednictvím supervize.
|
|
|
Role klíčového pracovníka v Domově pro seniory
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Problematika stáří a stárnutí je velice aktuálním tématem. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána problematika stáří a stárnutí, jednotlivé potřeby a jejich specifika ve stáří, související legislativa, péče o seniory, Domov pro seniory Chvalkov, problematika individuálního plánování a role klíčového pracovníka. V empirické části bakalářské práce je popsána metodika výzkumného šetření, technika sběru dat, harmonogram výzkumu, charakteristika a způsob výběru výzkumného souboru, způsob zpracování dat a výsledky výzkumného šetření. V teoretické části je v první kapitole popsána problematika stáří a stárnutí, jsou vymezeny jednotlivé potřeby ve stáří a jejich specifika. Druhá kapitola se zabývá péčí o seniory, dělením péče i zákonnými normami. Jsou zde předloženy stěžejní zákonné normy s důrazem na Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, a na Vyhlášku č. 505/2006 kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Ve třetí kapitole je představen Domov pro seniory Chvalkov, ve kterém probíhalo výzkumné šetření této bakalářské práce. Další kapitoly se zabývají problematikou klíčového pracovníka a individuálního plánování. Empirická část této bakalářské práce se zabývá získáním odpovědí na výzkumné otázky této bakalářské práce a splněním cíle práce. Cílem mé práce bylo zjistit, jaký význam má individuální plánování a role klíčového pracovníka v kvalitě poskytovaných sociálních služeb z pohledu uživatelů Domova pro seniory Chvalkov. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka: ?Jaký význam přikládají roli klíčového pracovníka senioři v domově pro seniory?? A tři dílčí výzkumné otázky: ?Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k individuálnímu plánování? Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k osobnosti klíčového pracovníka? Jaký je postoj uživatelů v domově pro seniory k důležitosti role klíčového pracovníka v souvislosti s individuálním plánováním?? K výzkumu v empirické části byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s předem určenými otevřenými otázkami. Vlastní výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, teprve poté probíhal hlavní výzkum. Jako výzkumný soubor byli zvoleni uživatelé sociálních služeb v Domově pro seniory Chvalkov. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného (účelového) výběru. Zkoumaný soubor byl vybrán ze základního souboru, klienti museli splňovat určitá kritéria. Museli být obyvateli Domova pro seniory Chvalkov nejméně jeden rok a museli být ochotní spolupracovat. Výzkumný soubor tvořili 4 respondenti. Pro analýzu získaných dat pomocí kvalitativního výzkumu byla poté použita metoda vytváření trsů. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že díky individuálnímu plánování uživatelé Domova pro seniory Chvalkov nejsou pouze pasivními příjemci sociálních služeb, ale pomocí klíčového pracovníka spolurozhodují o kvalitě svého života. Individuální plánování je podněcuje k převzetí aktivní role a zodpovědnosti za svůj život, jehož součástí se stává i jejich klíčový pracovník. Uživatelé hodnotí individuální plánování i roli klíčového pracovníka velice pozitivně. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že uživatelé Domova pro seniory Chvalkov, individuálnímu plánování a roli klíčového pracovníka přikládají velice vysoký význam v kvalitě poskytovaných sociálních služeb.
|
|
|
Význam pečovatelské služby pro seniory a jejich rodinu
ŠPAČKOVÁ, Ivana
Pečovatelská služba je jako terénní nebo ambulantní služba poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rovněž je využívána rodinami s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Tato služba je zaměřena na individuální podporu života člověka v jeho přirozeném prostředí. Teoretickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. První kapitola se zabývá stářím a stárnutím, protože v této době nastávají změny v celkové struktuře organismu, které ovlivňují jeho funkce a promítají se v podobě zvýšené zranitelnosti, omezeného výkonu a poklesu schopností jedince. Ve druhé kapitole se zabývám změnami ve stáří, které se týkají především oblasti tělesné, psychické a sociální. Ve třetí kapitole popisuji současnou situaci v poskytování sociálních služeb. Tyto služby jsou definovány podle zákona č.108/2006 Sb. především jako prostředek k zajištění co největší psychické a fyzické soběstačnosti jedince, kterému se snaží umožnit zapojení do běžného života, důstojné prostředí a zacházení. Čtvrtá kapitola se zabývá konceptem poskytování pečovatelské služby v České republice. Poslední pátá kapitola se zabývá individuálním plánováním, které je jedním z nejvýznamnějších nástrojů zajištění a zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb a je také ukotveno v zákoně č.108/2006Sb. o sociálních službách. Praktická část mé bakalářské práce byla zpracována technikou kvalitativního výzkumu, konkrétně metodou dotazování pomocí polostandardizovaného rozhovoru s předem určenými otevřenými otázkami a analýzou osobní dokumentace. Základní výzkumný soubor tvořili vybraní uživatelé a pracovníci pečovatelské služby Ledax o.p.s. Cílem tohoto výzkumu bylo zjištění faktorů, které jsou vnímány uživateli pečovatelské služby jako nejvýznamnější. Ze zkoumání vyplynulo, že k využívání péče je přivedl především zhoršený zdravotní stav a vysoký věk. Z mého výzkumu dále vyplynulo, že uživatelé vnímají svého klíčového pracovníka spíše jako důvěrníka, nebojí se svěřit se svými pocity či problémy a udávají, že má vždy dostatek času je vyslechnout. Naopak je tomu u samotných pracovníků, kteří svou roli vidí pouze na pozici pomocníka, navíc díky velkému pracovnímu vytížení postrádají dostatek času na uživatele. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se s tímto problémem mnohdy setkávám, jelikož pečovatelky mají na starosti více uživatelů a péče se nezajišťuje soustředěně na jednom místě. Řešením této situace by bylo snížení počtu uživatelů na jednu pečovatelku, avšak tím by byl nucen poskytovatel rozšířit počet svých zaměstnanců, v současné době je však omezen finančními a i provozními limity dané organizace. Důležité je zdůraznit, že pokud má být péče a podpora u uživatele zajištěna na profesionální úrovni, tak by měl klíčový pracovník být tím, kdo koordinuje péči u uživatele, je jeho důvěrníkem a průvodcem nelehkým životním obdobím. I přesto, že se ukazují rozdíly v pohledu na faktor osobnosti pečovatele, tak se domnívám, že vnímání pečovatele z pohledu uživatele jako důvěrníka je také určitou zárukou efektivního provádění individuálního plánování v organizaci daného poskytovatele.
|
|
|
Aktivizační činnosti v domovech pro seniory na Táborsku
HOFMANNOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá aktivizací v domovech pro seniory na Táborsku. Teoretická východiska seznamují s pojmy stáří a stárnutí, změnami v životě seniora, se specifikací komunikace se seniorem a v neposlední řadě s významem aktivizace ve stáří. Popisuje také individuální plánování v pobytových sociálních zařízeních, roli klíčového pracovníka a význam individuálního plánování. Na závěr jsou představeny formy možné aktivizace seniorů. Praktická část mapuje ve vybraných domovech pro seniory plánované a realizované aktivity určené jejich uživatelům. Dále se také zaměřuje na odborné kompetence pracovníků, kteří se podílejí se na koordinaci a realizaci volnočasových aktivit.
|
host ::
RSS.